Jak si pořídit painta
Obligátní otázka na úvod: Proč jsi propadla zrovna paintům?
S vlastními koňmi jsem začínala v roce 1993 a samozřejmě to byli koně teplokrevní. O koních amerických plemen jsem věděla pouze z doslechu, ti, co je znali, pěli na ně chválu, ale tehdy tu v Čechách ještě moc těchto koní nebylo. A já jsem se chtěla na vlastní kůži přesvědčit, zda je ta chvála oprávněná. Nakonec jsem prodala všechny své koně a zakoupila v roce 1998 svoji první Quarter Horse klisnu Rock and Roll Rosie. A ta mě rychle přesvědčila, že zvěsti nelhaly. Těšila jsem se, že s ní budou závodit, ale bohužel po dvou letech se u ní objevily zdravotní problémy, takže jsem ji zařadila do chovu. Dala mi nádherného hřebce jménem Rocky Magic Legacy, který velmi úspěšně startoval v mnoha westernových disciplínách, v trailu dokonce získal kvalifikaci na Světový šampionát koní plemene Quarter Horse v Oklahoma City, USA a získal titul roku AQHA Rookie 2007. Bohužel z finančních důvodů jsme tam nemohli jet, ale i tak to bylo velmi příjemné. Rocky je výborným allround koněm a stále u nás působí jako plemeník. Od quarterů to byl už jen krůček ke koním paint horse (dále jen PH.) V roce 2001 jsem začala soutěžit s úspěšnou Appa klisnou WS Chipeta Warrior (vicemistr ČR ve Western Horsemanship). Painti mě však stále víc přesvědčovali svojí povahou, pracovitostí a barvou, že to jsou ti praví koně, kterým se chci věnovat – a to byl vlastně začátek …
Dnes je to už pořádně velké stádo …
To ano, v současné době u nás na Wanted Ranchi působí tři plemenní hřebci – již zmiňovaný QH Rocky Magic Legacy, dále PH Smart Cherokee Dee (Grand Champion, černobílý homozygot – všechna jeho hříbata jsou krásně strakatá), PH Im Ideal (Grand Champion, European Championship Finalist, také homozygot) letos začíná, je to nadějný mladý hřebec importovaný z USA. Příští rok začne připouštět náš mladý šampion PH Maximum Blues Master, který je letos teprve dvouletý, ale už teď ověnčený mnoha tituly a oceněními. Navíc je velmi atraktivně zbarvený (black overo), tak jsem velmi zvědavá na jeho hříbata! Charizmatický Maximum Blues Master je v současné době nejlepším dvouletým paintem v Evropě, pyšní se hned třemi tituly European Champion a čtyřmi oceněními ROM v Color Class, Halteru, Longe Line a In Hand Trailu. Titulů Grand Champion má opravdu mnoho. Nehledě na to je to nyní hřebec s nejvyšším počtem APHA bodů v ČR!
Na ranči dále najdete jedenáct chovných klisen, jak PH, tak QH, protože paint je v podstatě strakatý quarter! A samozřejmě kromě základního chovného stáda nepřehlédnete mazlivou strakatou omladinu.
Co by měl vědět potenciální kupec o paintech?
V první řadě každý vidí atraktivní zbarvení – každé hříbě je originál, nikdy nevíte, jak zbarvené hříbě se narodí. Proto mnozí lidé vybírají spíše očima a srdcem místo toho, aby se zaměřili na odbornější stránku věci. U paintů stejně jako u quarterů existují různé krevní linie, které se od sebe dost liší. Cuttingoví koně jsou „šelmičky“, reiningoví mají rychlé reakce, koně určení pro pleasure jsou spíše klidní pohodáři s velmi příjemnými chody. Takže budoucí majitel by si měl nejprve rozmyslet, čemu se chce se svým koněm věnovat, a podle toho hledat. Bude-li chtít jen atraktivního koně na vyjížďky a občas na hobby závody, neměl by si pořizovat koně z linie cuttingové nebo reiningové – mohl by pak být docela rozčarován. Chovatelé by také neměli křížit jednotlivé vlastnosti lišících se linií, protože ty pak nevyniknou a vzniká „tak něco mezi“. Trochu mě mrzí, že podle statistik je v České republice přibližně tisíc paintů a z toho mnoho desítek či možná i stovek plemenných hřebců, přičemž mnozí nedokázali nic ve sportu ani v rámci výstav … Proto bych každému zájemci doporučovala nejprve nastudovat co nejvíc informací o vybraném plemenném hřebci a také návštěvu chovatele. Painti mají skvělou povahu, při dobrém přístupu jsou velice vyrovnaní a pohodoví, nezapomínají, co se ve výcviku naučili, ale lze je také snadno a rychle zkazit.
Dejme tomu, že mám již koně a teď se rozhoduji, jak ho ustájím …
Jednoznačně doporučuji, aby kůň pobýval maximum času venku. Šetří se tím přinejmenším pohybový a dýchací aparát koně. Naši koně mají na pastvinách velké přístřešky nastlané slámou, samozřejmě s dostatkem sena a také kvalitní vody. Většinu svého života tedy tráví venku. Další variantou je celodenní pobyt na pastvině a na noc ustájení v boxu. Koně potřebují čerstvý vzduch, pohyb a pokud možno i další společníky, protože jen tak budou vyrovnané povahy a schopni odvádět práci, kterou po nich bude jezdec vyžadovat. Je mi líto koní, kteří jsou 23 hodin zavření v boxu. Těm říkám „papiňáci“, protože jim opravdu stačí málo a hned „vybuchnou“, což může být nebezpečné nejen pro jezdce. Co ještě mohu doporučit a co mají naši koníci v oblibě, to jsou otevřené boxy s padoky.
Nyní je hodně ožehavé téma podkování, či bosonožství
Z vlastních zkušeností vím, že pokud kůň opravdu hodně pracuje, měl by být okován alespoň na předních končetinách. Každý kůň na začátku svého výcviku (a také spousta nesprávně ježděných koní) nese 60 až 70 % své váhy na předku, tudíž je potřeba přední nohy okovat, protože jsou více zatěžovány a tím i více opotřebovávány. Mám-li koně na vyjížďky a budu-li s ním jezdit pouze v měkkém terénu, pak může zůstat nekovaný, ale to je samozřejmě individuální, podle kvality rohoviny a stavu kopyt. Ale stačí i několikeré přejití asfaltové silnice či pohyb na štěrkové cestě a situace je zcela jiná! Například náš hřebec Smart Cherokee Dee má kopyta natolik tvrdá, že nikdy nemusel být okován, ať se pohyboval po jakémkoliv povrchu. Takže všem majitelům doporučuji zvážit způsob a frekvenci využití koně, jeho zdravotní stav a hlavně stav jeho kopytní rohoviny. Dobrý horseman naslouchá svému koni a často slyší i jeho šepot …
Jak je to s nebezpečným smrtícím syndromem bílé?
Overo lethal white syndrom (OLWS) je genetická porucha, která se často vyskytuje u paintů v typu zbarvení overo (většinou frame overo – rámové overo) či tovero. Ne však každý paint v tomto typu zbarvení musí být nutně přenašečem tohoto genu.
A jak to vlastně vypadá? Novorozená hříbata na první pohled vypadají v pořádku, mají však růžovou kůži, bílou srst a modré oči – v celém těle totiž chybí pigment, melanin. Po několika hodinách se však začne projevovat nefunkčnost tlustého střeva – absence peristaltiky v poslední části, hříbě začne trpět velkými bolestmi, protože se nemůže vyprázdnit. Do 72 hodin uhyne, a pokud ho nenechá chovatel včas utratit, tak za strašných bolestí … Tato nemoc není léčitelná. Hříbě ji získá tak, že od obou rodičů (přenašečů syndromu OLWS) získá jednu alelu. Křížení dvou koní typu overo může být tedy riskantní, protože skoro ve 25 % případů hrozí riziko výskytu této genetické nemoci. Dnes je však možné nechat všechny painty na OLWS (nejen) testovat. Test se provádí ze vzorku hřívy. Tento test dnes provádí v České republice třeba Mendelova univerzita v Brně nebo je možné zaslat vzorky hřívy do Německa (laboratoř Biofocus) či přímo do USA – University of Davis, Kalifornie. Testy je zde možné udělat nejen na několik druhů genetických onemocnění (HYPP, OLWS, HERDA, GBED aj.), ale i na černý, červený či krémový gen, včetně třeba tobiano genu.
Každý solidní majitel plemenného paint hřebce vám sdělí, na co všechno byl jeho hřebec testován a jaké jsou výsledky těchto testů. U nás na Wanted Ranchi jsou všichni naši painti – plemenní hřebci i chovné klisny, testovaní. Majitelé klisen by měli vědět, že mají právo znát všechny skutečnosti týkající se vybraného plemeníka.
Komu bys painta doporučila?
Všem milovníkům koní, kteří chtějí mít nejen atraktivního koně, ale také společníka a parťáka do nepohody – protože těmi painti při dobrém zacházení rozhodně jsou. A ještě něco: pokud hledáte v životě štěstí, tak mi věřte, že se skrývá na hřbetě strakatého koně …
Děkuji za rozhovor.
