Holub bažantí
Popis druhu
Holub bažantí – Otidiphaps nobilis – je velký 45 až 50 cm a váží až 500 g. Má dlouhý laterálně zploštělý ocas. Dlouhé běháky jsou uzpůsobeny k pohybu na zemi. Jeho zbarvení je velmi pestré. Hlava a krátký šíjový hřeben jsou černé se zelenými a modrými odlesky. Prsa a spodní část těla jsou načernalé, prsa s purpurovými nebo nachově modrými odlesky, břicho lesklé s nádechem zelené. Šíje a horní část krku jsou duhově zelené nebo ametystové, pod tímto je zlatě bronzová nebo růžová a purpurová skvrna, boky a záda jsou duhově červenofialové a přecházejí do kaštanové na křídlech, spodní část zad je tmavě purpurová, přecházející na purpurově modrou na vrchní části krycích per. Ocas je černý se zelenými odlesky. Zobák a duhovka oka jsou zbarveny tmavě oranžově až červeně. Běháky jsou zbarveny žlutě nebo lososově s rumělkovou linií na vnitřní i vnější straně. Kromě nominátního Otidiphaps nobilis nobilis (Gould, 1870) jsou popsány ještě další tři poddruhy. Zbarvení všech je velmi podobné a odlišuje se jen různou barvou skvrny na šíji a délkou malé chocholky na hlavě. Nejvýraznější chocholku má nominátní druh, který má též nejvýrazněji kovově leskle zbarvenou skvrnu na šíji. Poddruh Otidiphaps n. aruensis (Rotschild,1928) má šíjovou skvrnu stříbřitě bílou, poddruh Otidiphaps n. cervicalis (E. P. Ramsay, 1880) světle šedou a poddruhu Otidiphaps n. insularis (Salvin a Godman, 1883) šíjová skvrna zcela chybí. U holubů bažantích není patrný pohlavní dimorfismus.
Životní prostředí a výskyt
Holubi bažantí obývají deštné pralesy Nové Guiney a několika přilehlých ostrovů. Nejvíce rozšířen je nominátní Otidiphaps n. nobilis, vyskytující se v džungli Nové Guiney. Otidiphaps n. cervicalis obývá jen hory na jihovýchodě Nové Guiney, Otidiphaps n. aruensis žije na malém ostrově Aru a Otidiphaps n. insularis jen na ostrově Fergussonově. Vyskytují se zde zejména v horských oblastech až do výšky téměř dvou tisíc metrů nad mořem, méně i v nížinách. V některé literatuře jsou proto označováni jako holubi horští. Žijí skrytě, většinou samotářsky nebo někdy v párech. Převážnou část dne tráví na zemi, v podvečer hřadují nízko na stromech. Způsobem života se velmi podobají bažantům. Pohybují se pomalu v přítmí pralesa, kde na zemi sbírají spadané ovoce, bobule a různá semena.
Hnízdění
K hnízdění holubů bažantích dochází v březnu, respektive ke konci období dešťů v dané oblasti. Miskovité, neupravené hnízdo z větviček si pár staví na zemi pod keřem nebo u kořene stromu. Samička klade jen jediné krémově zbarvené vejce, které je inkubováno 23 až 26 dní. V nepříznivém období se délka inkubace může protáhnout až na 30 dní. O odchovu mláďat a způsobu života tohoto druhu není dosud dostatek informací. Vzhledem k prokazatelnému úbytku holubů bažantích v jejich domovině je na ně v poslední době zaměřeno několik výzkumných programů.
Chov a odchov
Holubi bažantí jsou nejčastěji chováni ve velkých ptačích parcích a zoologických zahradách, kde jsou téměř výlučně drženi ve velkých hustě zarostlých pavilonech společně s jinými tropickými druhy ptáků. Zde se rádi zdržují poblíž umělých nádrží či potůčků. U soukromých chovatelů jsou drženi v prostorných zarostlých voliérách s vhodným vytápěným zimovištěm. Jsou to neteritoriální klidní ptáci, relativně nenároční na potravu, avšak nároční na prostor s možnostmi úniku a úkrytu. Důležitá je celoročně udržovaná vyhovující teplota a vlhkost v chovatelském zařízení. Jen v takových podmínkách se daří i opakované odchovy, kterými se v Evropě může pochlubit jen několik institucí a pár soukromých chovatelů. Hnízdo z větviček si pár staví většinou na mírně vyvýšeném místě, jindy využívá připravených proutěných košíků umístěných na zemi nebo jen v malé výšce porostu. Doba inkubace bývá někdy delší než u holubů bažantích hnízdících v přirozeném prostředí. Někteří chovatelé uvádějí až 36 dní. Odchovy mláďat jsou problematické a chovatelé se často potýkají s problémem dostatečného příjmu minerálů u poměrně rychle rostoucích holoubat. V zajetí tito ptáci velmi rádi přijímají granulované krmivo pro měkkožravé ptáky a mnoho druhů ovoce. V zoologických zahradách jsou jim připravovány směsi ze strouhané zeleniny, ovoce, vaječné míchanice, tvarohu a minerálů. S přijímáním semen mají chovatelé různé zkušenosti. Ze směsí však tito holubi upřednostňují semena drobná. Jelikož jsou často chováni ve společenství několika dalších druhů ptáků, mají přístup i k potravě pro hmyzožravé apod. Náš pár tak přijímá příležitostně i moučné červy. V České republice jsou tito vzácní holubi chováni v Zoo Praha, Zoo Dvůr Králové nad Labem a u dvou soukromých chovatelů.
