Vedení psa k čistotnosti

Některá štěňata jsou čistotná již při příchodu do nového domova – byla dostatečně dlouho s matkou a žila v takových podmínkách, že je matka mohla naučit, kde se močí a kálí. Učila se napodobováním matky. Jindy se zase štěňátka naučí už u chovatele vyměšovat na plínku nebo na noviny – na materiál, který neklouže a je příjemný a na který je chovatel pravidelně posazoval vždycky po vyspání nebo po hře.

Ne vždy však získáme štěňátko se základy hygienických návyků a je třeba ho pomaličku a trpělivě čistotnosti učit. Stejně jako některé děti nosí plínky do pěti let a jiné si dokážou v roce i dříve říci o vyčurání, i štěňata jsou některá čistotnější a jiná ne a ne pochopit, jak to má správně být. Obecně se dá říci, že štěňata větších plemen se čistotnosti učí snáze, protože kapacita jejich močového měchýře je větší a celkově jsou to pejsci klidnější, ne tak impulzivní, emotivní a zbrklí jako pejsci malých a trpasličích plemen. Tam je třeba obzvláštní trpělivosti a pozornosti.

Podívejme se, co všechno vyměšování ovlivňuje: Štěňata nedokážou ještě dostatečně kontrolovat svůj močový měchýř ani anální svěrače. Pocítí-li potřebu, musí ji vykonat ihned. Ve stáří 8 týdnů se štěněti naplní močový měchýř asi za 75 minut, ve 12 týdnech za 90 minut, v 18 týdnech za 120 minut. Příjem potravy a vody nebo jakákoli aktivita produkci moči urychlí. Proto je třeba štěně zpočátku nosit na vhodné místo zhruba každou hodinu a vždy po jídle, po napití, po hře a po vyspání. Psi si velmi brzy vštípí do podvědomí povrch, na kterém vyměšují. Zeptejte se proto chovatele, na jaký povrch bylo štěně zvyklé dělat potřebu. Jinak se může stát, že vámi nabízený „záchod“ nebude štěněti vyhovovat a bude hledat jiný. Štěňata potřebují k vyměšování klidné, nerušené místo. Příliš mnoho podnětů z okolí odvrací jejich pozornost. Totéž platí také o deštivém nebo chladném počasí.

Všem „nehodám“ je lepší se hned od začátku vyhnout tím, že budete mít štěně stále pod kontrolou. Při volném pohybu po celém bytě to zpravidla není možné. Takže v době, kdy má štěně odpočívat, je dobré je zavřít do ohrádky. Hned po otevření ohrádky je třeba je donést nebo dovést tam, kde se má vyprázdnit. I pro hry je lepší omezit štěněti zpočátku prostor jen na jednu místnost a pozorně je sledovat. Obvykle dá váhavým přecházením nebo náhlým přerušením hry najevo, že si potřebuje ulevit. Rychle je zvedněte a doneste na správné místo. Přitom chvalte a pokaždé, když se vyprazdňuje, opakujte stejné slovo (např. „čurej“).

Jakékoliv tresty v souvislosti s vyměšováním (okřikování, namáčení nosíku do moči nebo výkalů, plácání novinami nebo tahání za kůži za krkem) jsou nesmyslné a mají nežádoucí efekt: štěně se pak snaží vyprázdnit nepozorovaně a tajně, což značně ztěžuje, až znemožňuje další trénink.

Podobně pomalu a trpělivě je třeba postupovat i při výchově k čistotnosti u staršího psa, který pochází ze dvora, z ulice či z útulku. Nikdy nemusel moč ani výkaly zadržovat, ulevil si vždy, když potřeboval. Proto je třeba zpočátku frekvenci venčení přizpůsobit přirozeným potřebám psa, vodit jej k vyměšování na určité místo, nejlépe tam, kde se vyprazdňují i jiní psi (vchod do parku), a pak pomaličku intervaly prodlužovat, aby pes postupně posiloval svěrače. Stejně jako u štěňat platí, že jakékoli tresty jsou zbytečné a kruté – představte si sami sebe, jak jste nervózní a nešťastní, když se vám „chce“ a nevíte, kam si odskočit. A představte si, že by vás pak ještě někdo bil a namáčel vám nos do vašich „produktů“. Pochopili byste z toho, jak se máte příště zachovat? Nejspíš ne, jen by vám bylo ještě více úzko …