Tyto na vodu vázané užovky se vyskytují ve 23 druzích
v Severní a Střední Americe. Jde o malé, nenáročné hady, pro něž postačují terária rozměrů 50 x 30 x 30 cm, s podkladem směsi písku a rašeliny a větší nádobku na vodu, např. fotomiskou 23 x 19 cm. Ubikaci vybavíme kamenem, nebo kusem kůry a vyhříváme slabší žárovkou. Při umístění terária v bytě zcela postačuje zapojení dvou nádrží s žárovkami 25 W do série. Denní teploty udržujeme kolem 25 st. C, v noci
o něco nižší. Vhodné je zimování podle možností chovatele po dobu 2-6 měsíců při 6-10 st. C. To však u řady druhů, resp. poddruhů, není podmínkou ani zdárného prospívání chovanců, ani rozmnožování.
Co se toho týká, jde o hady živorodé, čímž chovateli odpadá péče o inkubaci vajec. Některé z těchto užovek jsou známé vysokou reprodukční schopností, kdy jediná samička dokáže porodit několik desítek mláďat v jednom vrhu.
Pokud jde o potravu, pak mnozí z chovatelů ocení chutě všech zástupců rodu, kterým lez mimo žížal, rybek, pulců
a dospělých obojživelníků podávat i proužky rybího masa, rybí filé, ale i myší holata a kuřecí maso, někdy nezbytně „naparfémované“ rybím slizem nebo nepatrným množstvím sardelové pasty.
35-55 cm délky dorůstající had podobný známé T. sirtalis. Světlejší proužek na jeho boku bývá často oboustranně ohraničen tmavší konturou. Obývá nepříliš rozsáhlou oblast na sever od Pittsburghu až po Buffalo, v nadmoř. výškách asi do 700 m. Jako většina ostatních, dává i ona přednost blízkosti vody. Z tohoto důvodu je rozšířena v travnatých biotopech obou břehů řeky Allegheny. Nevyhýbá se ani kulturně využívaným formacím polí a luk, pokud nejsou trvale zastíněné vyšším porostem.
K páření dochází na jaře po zimování. Po zhruba tříměsíční březosti rodí samička kolem 10 mláďat velkých 13-15 cm. Thamnophis butleri - je 40-60 cm dlouhá užovka hnědého až černavého základního zbarvení se žlutými bočními pruhy a bělavým hřbetním pruhem. Je velmi podobná předchozímu druhu, od něhož se liší jen počtem dorsálních šupin. Obývá oblast mezi jezery Michigan, Huron a Erie a na jih až po město Indianopolis. Obsazuje mokřiny a břehy stojatých i tekoucích vod, ale i louky v dosahu vody. Zimování je nutné, samičky rodí kolem 10 mláďat asi 15 cm dlouhých.
Dorůstá délky 50-145 cm a její zbarvení bývá popisováno jako velmi variabilní. Rozlišuje se 6 poddruhů. Základní zbarvení je povětšinou hnědé nebo olivové, zdobená buď podélnými pruhy, tečkováním či velkými skvrnami. Tyto ozdoby jsou barevně odlišné podle poddruhů, někdy béžové, jindy žluté i oranžové. Žije v USA od pobřeží Tichého oceánu až po Nevadu, od pobřeží až do dvou a půl tisíce metrů n. m. Ve výběru životního prostředí není náročná, pokud jsou v blízkosti jakékoliv nevysychavé vody. Samičky rodí kolem 20 mláďat asi 20 cm dlouhých.
40-110 cm dlouhý had šedohnědého až šedomodrého základního zbarvení s velkými černými skvrnami po stranách krku. Uprostřed hřbetu vede od hlavy po ocas oranžový pruh. Boční proužky jsou méně zřetelné, lehce žlutavé. Nad nimi je často podélná řada tmavých skvrn. Žije ve 3 poddruzích (podle některých pramenů v 6 poddruzích) od hranic Utahu a Colorada přes Mexiko až po Honduras. Ačkoliv dává přednost bezprostřední blízkosti vody, je možné ji zastihnout, především za přívalových dešťů i v travnatých částech polopouští a dokonce i v horských lesích a to od nížin až do 2700 m n. m. Samičky rodí během léta až 25 mláďat asi 20 cm dlouhých.
Dosahuje délky 50-100 cm. Žije ve 4-6 poddruzích na území celé západní poloviny USA, v jihozápadní Kanadě a severozápadním Mexiku. V biotopu dává jako většina jejích příbuzných přednost vodě, břehům vod, mokřadům apod., ale často obývá i klasické stepi a řídké lesy od nížin až do výšky 3000 m n. m.
Její hnědé základní zbarvení zdobí 3 podélné béžové pruhy. Samičky rodí kolem 15 mláďat asi 20 cm dlouhých.
50-100 cm dlouhá užovka hnědého základního zbarvení se třemi žlutavě bílými pruhy a ozdobou tmavých skvrn za hlavou a na bocích. Vyskytuje se ve 3 poddruzích od Arizony a N. Mexika na jih až do Střední Ameriky. V biotopu není příliš vybíravá. Samičky rodí až 25 mláďat přes 20 cm dlouhých.
Dorůstá délky 50-100 cm. Je to celkově hnědá užovka s výrazným vzorováním černým skvrn na bocích. Jinak je tělo zdobeno žlutým hřbetním pruhem a světlejšími pruhy bočními. Za hlavou se nachází černé skvrny. Rozšířena je od jihozápadní části USA směrem na jih až po Kostariku, a to ve dvou subspeciích. Žije na jakýchkoliv trávou porostlých lokalitách v dosahu stojaté či tekoucí vody. Samičky rodí 6-18 mláďat přes 20 cm dlouhých.
Jje 40-66 cm dlouhá užovka patřící k nejseverněji žijícím zástupcům rodu. Vyskytuje se i v oblasti nad 50 st. sev. šířky při pobřeží Britské Columbie a na ostrově Vancouver. Směrem na jih pak v západní části USA, až po severozápadní Californii. Zde všude dává přednost vlhkým nezastíněným biotopům s porostem bylinného patra a samozřejmě břehům jakýchkoliv vod. Zbarvení tohoto druhu je značně proměnlivé, může být hnědé, zelenavě hnědé až modravé i černé. Hřbetní pruh je červený či oranžový, někdy žlutý. Světlejší pruhy na bocích mohou chybět. Samičky rodí během léta kolem 10 mláďat dlouhých 15-18 cm.
Dorůstá délky 50-120 cm a jde o olivově hnědého až namodrale šedého hada se třemi světlými podélnými pruhy od hlavy k ocasu. Rozsáhlý areál rozšíření sahá od Michiganského jezera směrem na jihozápad do Mexika a dále na jih až do Kostariky. Obsazuje všechny břehové partie vod od nížin až do 2400 m n. m. Rozeznáváme 6 poddruhů lišících se zbarvením světlých pruhů od zlatavé po oranžovou. Samičky rodí během léta po zhruba 3měsíční březosti 4-27 mláďat dlouhých kolem 25 cm.
Dorůstá délky od půl do 1 m. Je to olivově zelená užovka se žlutým až oranžovým hřbetním pruhem a žlutými bočními pruhy. Mezi pruhy jsou dvě řady tmavých skvrn hranatého tvaru. Žije ve dvou poddruzích ve víceméně celé střední části USA mezi Chicagem, Novým Mexikem a kanadskou Albertou. Jde o celkem běžnou užovku, která žije jak v původních biotopech břehů řek a jezer, v bažinách a močálech, tak i v kulturní krajině a blízkosti lidí vůbec, a to až do 2000 m n. m. Během léta rodí samičky výjimečně i přes 60 mláďat dlouhých asi 17 cm.
50-86 cm dlouhý, olivově nebo hnědě zbarvený had, který proti ostatním většinou postrádá, nebo má silně redukované podélné pruhování. To je na hřbetě nahrazeno tmavými skvrnami. Žije v řídkých lesích s podílem borovice v hraniční oblasti Arizony, N. Mexika
a Mexika. Je zde úzce vázána na čisté lesní potoky a bystřiny. Samičky rodí kolem 10 mláďat asi 15 cm dlouhých.
50-100 cm dlouhá užovka hnědého až modročerného základního zbarvení se žlutým hřbetním pruhem a béžovými pruhy bočními. Ty mohou být
u nejtmavšího poddruhu až modré. Obývá vlhké biotopy, mokřiny, bažiny a břehy tekoucích i stojatých vod v celé východní části USA až po Mississippi. Po zimování se páří
a po asi 3měsíční březosti rodí samička kolem 20 mláďat velkých 18-23 cm.
Je u nás asi nejrozšířenějším zástupcem rodu, ačkoliv v poslední době je stejně často nabízen
i druh předchozí. Dorůstá délky 50-130 cm. Vzhledem k tomu, že bývá rozlišováno 13 poddruhů, je zbarvení velmi variabilní. Tato užovka může být hnědého, zeleného i šedomodrého základního zbarvení. Od hlavy k ocasu se táhnou
3 podélné pruhy, jež mohou být bělavé, žluté, oranžové až červené, někdy dokonce i modré barvy. U některých populací se dokonce podélné pruhy ztrácí či zcela chybí. Mezi hřbetním
a bočními pruhy může být červené žíhání, stejně jako pravidelné černé skvrny. Tento druh je rozšířen na celém území USA mimo pouštních oblastí. Místy zasahuje i do Kanady a Mexika. V biotopu je vázána na blízkost vody
a vlhká stanoviště až do 2500 m n. m. Samičky rodí kolem 25 mláďat, ale rekordně také až 85, která měří 13-23 cm.
Všechny užovky rodu Thamnophis je možné doporučit pro jejich nenáročnost začínajícím chovatelům i dětem. Jde
o mírné a krásné tvory, kteří si svou barevností, zvláště po svlékání, v ničem nezadají s jinými v chovech rozšířenými hady.