Podívejme se nejdříve na prostou fyziku ochlazování, tedy na to, jak se může objekt – zde kůň – zbavovat tepla. A podívejme se, jak s touto fyzikou pracuje takzvaná termoregulace čili schopnost „teplokrevného“ organismu udržovat svoji tělesnou teplotu na téměř stálé hodnotě (nedovolit, aby se tělo přehřálo nebo naopak podchladilo).
1. Ochlazování vedením
Ochlazování vedením probíhá tak, že teplo z teplejšího tělesa se přenáší na molekuly vzduchu, tekutiny nebo jiného tělesa, pokud jsou tyto chladnější. Jinými slovy: pokud je kůň rozehřátý, ochlazuje se už jen tím, že stojí ve vzduchu, který je chladnější než povrch těla koně. Nebo se ochladí tím, že ho postříkáme chladnější vodou (nemusí být přímo ledová), nebo si třeba lehne na chladnou hlínu či trávu. Povrch těla koně se tímto ochlazuje a ono chladnější těleso (vzduch, voda …) se otepluje.
Jenže není těleso jako těleso! Některé materiály jsou velmi špatně tepelně vodivé, neohřejí se tedy snadno, a proto ani nevezmou teplo z horkého koňského těla. Sem patří vzduch! Jiné materiály jsou ale velmi dobře tepelně vodivé, a proto výrazně více a citelněji chladí; k nim patří voda. Je rozdíl lehnout si na suchou hlínu nebo vlhkou hlínu, i kdyby měly obě stejnou teplotu! Je rozdíl pobývat na vzduchu teplém 22 °C nebo ležet ve stejně teplé vodě (do takové ani nevlezu!). To je jedna důležitá skutečnost: vlhko chladí lépe než sucho o stejné teplotě.
A jak s tímto ochlazováním počítá termoregulace koně? Když se jeho organismus potřebuje zbavit tělesného tepla, provede několik změn: rozšíří podkožní cévy, aby se horká krev dostala co nejblíže k chladnému povrchu těla. Protože je však tento povrch těla chráněn srstí, která v sobě „uzamyká“ tepelně izolující vzduch (ten má teplotu odpovídající přibližně povrchu kůže), svaly zvané vzpřimovače chlupů se úplně vypnou a chlupy se přiloží co nejvíce ke kůži, aby ze sebe izolující vzduch „vyždímaly“ a teplo z horké krve v podkožních cévách se mohlo předat rovnou molekulám chladnějšího okolního vzduchu. Ostatně koně, kteří žijí v teplém klimatu (nebo koně v mírném klimatu během léta), mívají jen řídkou, krátkou a jemnou srst, která v sobě nezadrží mnoho vzduchu a kůň se může snáze ochlazovat.
Co dále pomůže účinnému ochlazování? Důležitým faktorem je síla kůže, kdy jemná kůže (například arabských koní) lépe propouští teplo z těla ven a hrubá kůže (například severských plemen ponyů) teplo dobře izoluje v těle. Dále je to vrstva podkožního tuku: čím je větší, tím se kůň hůř ochlazuje. Na to je třeba myslet v případě, že máte doma „pěkně napapaného“ jedince!
Vraťme se ale k vodě a stříkání. Pokud koně postříkáme vodou, která je chladnější než povrch jeho těla či krev v jeho podkožních cévách, tělo této vodě odevzdá část svého tepla a tím se ochladí a vodu ohřeje; odevzdá jí tolik tepla, kolik voda potřebuje, aby se jejich teploty vyrovnaly. Pak už nemůže ochlazování vedením fungovat. Buď koně postříkáte znovu chladnou vodou, nebo se budete muset obrátit o pomoc na další dva způsoby ochlazování: proudění a/nebo odpařování.
Tip:
Pokud chcete, aby se kůň skutečně ochladil, stříkejte ho vodou pořádně, aby se dostala skrze srst až na kůži. Tak se zajistí nejtěsnější kontakt teplého předmětu (povrch kůže koně) s chladným předmětem (chladná voda). Koňská srst je totiž do jisté míry nepromokavá, pokud koně stříkáte jen jemnou sprškou, ulpí na pesících a ke kůži se nemusí dostat. Samozřejmě i v tomto případě dojde k ochlazení, ale nebude tak výrazné, protože nebude zajištěn přímý kontakt teplá kůže – chladná voda.
2. Ochlazování prouděním
Účinek vedení, tedy předávání tepla z teplejšího na studenější předmět, urychlí a zvýrazní takzvané proudění, což je vlastně pohyb molekul chladnějšího tělesa. Dá se říct, že pohybující se chladnější těleso prostě s sebou „teplo odnese“. V našem případě je to jasné: tekoucí voda chladí lépe než stojatá voda a především vítr (byť by to byl malý vánek) chladí lépe než nehybný vzduch. A to má praktická hlediska pro chlazení koní:
Pokud chcete, aby se kůň lépe ochladil, zajistěte, aby měl přístřešky či jiná stinná místa dobře větrané. Výborný je stín pod stromy, protože tam často „pofukuje“, ale v případě nouze lze na koně i pustit ventilátor.
Pokud chcete, aby se kůň ještě lépe ochladil vodou, nestačí vylít na něj kyblík; voda se na jeho rozehřátém těle rychle ohřeje. Buď ho budete nějakou chvíli stříkat proudem vody, nebo ho polijete a vystavíte proudění vzduchu (větřík, větrák …).
Tip:
Stříkejte koně v horku jemnou sprškou vody, například ze zahradnické růžice; kůň bude vystaven působení chladné vody po delší dobu a vy ušetříte za vodu, protože jí bude stačit méně, než kdybyste na něho pouštěli silný proud nebo ho čas od času polili kyblíkem.
Jenže oba typy ochlazování mají své velké omezení: čím je venku tepleji, tím hůř se tělo koně bude ochlazovat. Naštěstí vedení a proudění v přírodě nepůsobí samy, vždy je tu více či méně výrazný třetí způsob ochlazování, který pracuje na úplně jiném principu, takže funguje i v případě, že je vzduch teplejší než tělo:
3. Ochlazování vypařováním
Tekutiny mají schopnost se měnit v plyny, tedy vypařovat se. To má ale ještě jeden velmi zajímavý průvodní jev: látka, která se vypařuje, se zároveň ochlazuje a ochlazuje i povrch, z něhož se odpařuje. Proč? Protože při vypařování se uvolní do vzduchu pouze rychlejší molekuly, a rychlost je teplo. Zůstanou jen ty pomalé molekuly a ty jsou chladnější. Vypařování je proto jedním, velmi účinným, typem ochlazování různých předmětů a látek a mimo jiné i živých organismů. Například kůň na něm postavil svoji termoregulaci: když je mu horko, potí se a pot se vypařuje. Na čem závisí vypařování? Nebo jinak – kdy se bude voda nebo pot vypařovat nejrychleji a tím i lépe chladit?
– Čím je tepleji, tím se tekutina odpařuje rychleji.
– Čím více proudí vzduch, tím se tekutina odpařuje rychleji.
– Čím je větší mokrá plocha, tím se tekutina odpařuje rychleji.
– Čím je nižší vlhkost vzduchu (čili je v něm méně vodních par), tím se tekutina vypařuje rychleji.
– Čím je vypařovaná látka těkavější (její molekuly mezi sebou drží slaběji), tím se vypařuje rychleji.
Tyto body nesou jednu velmi důležitou informaci: ochlazování vypařováním (ať už potu, nebo nalité vody) probíhá pouze tehdy, když není vzduch nasycen vodními parami. Nejhorší kombinací pro koně je proto horko a vlhko (dusno). Pokud chcete koně ochladit v těchto podmínkách, nezbude vám nic jiného než ho delší dobu nebo opakovaně stříkat chladnou vodou a případně na něho foukat (například větrákem).
Tip:
Když je vlhko nebo pokud chcete z jakéhokoli důvodu urychlit vypařování z povrchu těla koně a tím ho rychleji a účinněji ochladit, otírejte ho houbou namočenou do směsi vody a alkoholu. Alkohol se za běžných podmínek vypařuje mnohem rychleji než voda a koně výrazně lépe ochladí.
Když už jde o zdraví …
Pokud je kůň skutečně přehřátý (rektální teplota více než 40 °C), má úpal / úžeh, pak je v první řadě třeba ochladit mozek; pokud se tento přehřeje, přestane řídit celý organismus a ten se doslova sesype. Proto:
– V první řadě koně postavte do stínu a ideálně i na místo, kde profukuje (nebo použijte větrák).
– Naberte do kyblíku vodu a houbou či kusem látky mu buď otíráním chlaďte přímo hlavu, nebo – což je praktičtější – mu namáčením chlaďte krk. Tudy totiž proudí do hlavy velké cévy vedoucí horkou krev; tu je třeba ochladit. Proto omývejte chladnou vodou krk koně, vždy ji však hned setřete a nato ho rychle zase čerstvou chladnou vodou omyjte. Toto opakujte asi 20 minut.
– To, zda jste koně úspěšně ochladili, vám řekne kromě tělesné teploty i tepová frekvence: má klesnout aspoň pod hodnotu 50 tepů za minutu. Neklesne-li, pokračujte v chlazení.
– Pokud máte pomocníka a po ruce hadici, může zároveň koni stříkat končetiny, především horní vnitřní části, kde jsou rovněž velké cévy.
V této souvislosti – a v návaznosti na zmíněnou diskusi – bych ještě ráda zmínila jednu věc: stříkání a hmyz.
Přitahuje voda hmyz?
Hmyz má rád teplo a pach organické hmoty, kterou se většinou živí. Proto ho láká rozehřátý a zpocený kůň – což není v horkém létě nic vzácného. Proto stříkání nebo omývání vodou (či rovnou koupání…) slouží koním kromě ochlazení i jako užitečná hygiena a ochrana před hmyzem. Vodou se smyje pot a kůň se ochladí. Chladná voda zároveň mírní svědění poštípaných míst. Na druhou stranu, pokud kůň zůstane dlouho mokrý (a voda na jeho těle už je teplá, například v době dusna, kdy se velmi špatně vypařuje), odpařující se voda může hmyz lákat proto, že se s ní odpařují i pachové molekuly. Z toho důvodu je dobré po ostříkání vodu ze srsti setřít a koně chránit repelentem (který voda ostatně jistě smyla) nebo letní síťovanou dekou. I když, pokud si mokrého koně neohlídáte, pravděpodobně bude jeho prvním cílem vyválet se v písku, prachu nebo čemkoli jiném. Tím si na mokrém těle udělá „film“, či dokonce „skořápku“, která ho bude před hmyzem chránit.
Jak je vidět, stříkání koně skutečně ochlazuje, a to hned několika různými způsoby. Nebojte se proto zpříjemnit vodou svým koním horké dny, které oni snášejí ještě hůře než my lidé! A mimo stříkání jim v době horka zajistěte pobyt ve stínu s profukujícím větrem. Jejich organismu to výrazně usnadní zbavovat se nebezpečného nahromaděného tepla.