Vejce nad zlato – 6. část, O krmení drůbeže
Sestavení krmné dávky
Krmnou dávku sestavujeme podle toho, pro jaká zvířata je určena, a také podle toho, co od nich očekáváme.
Důležitý je výběr vhodných krmiv, ale i jejich zastoupení v krmné dávce. Každý druh i věková kategorie zvířat mají jinou potřebu živin, proto bude odlišná krmná dávka např. u různých druhů zvířat, ale i pro různé věkové kategorie, jiná bude pro nosnice produkující konzumní vejce než pro ty, které snášejí vejce násadová, jiná pro výkrm.
Podvýživa i překrmování můžou narušit zdravotní stav zvířete. Při krmných dávkách s nižším obsahem živin nebo při nevhodném poměru živin nebude užitkovost (ať už přírůstky, nebo snáška) taková, jak bychom si přáli. V případě, kdy je živin nadbytek, dochází k plýtvání a kondici zvířete to také nepřidá. Podle složky, která je v přebytku, dochází např. k tučnění.
Krmiva vybíráme a kombinujeme tak, aby v nich byly zastoupeny všechny potřebné živiny.
Kompletní krmné směsi
Nejjednodušší je zkrmovat průmyslově vyráběné kompletní krmné směsi, kde se optimalizuje nejen obsah dusíkatých látek a množství energie, ale také obsah a poměr aminokyselin, minerálních látek, vitaminů a jiných látek podporujících trávení a zlepšujících kondici a zdravotní stav zvířat.
Množství živin v krmných směsích je přizpůsobeno požadavkům druhu, také během odchovu a výkrmu se potřeby živin mění. Při krmení bychom je neměli podávat jiné kategorii, než pro kterou jsou určeny. Zvířata pak nemusí dostat potřebné živiny nebo dostanou něco navíc, např. krmné směsi pro kuřata mohou obsahovat látky, které potlačují snášku. V některých směsích mohou být použita léčiva nevhodná pro daný druh produkce (např. kokcidiostatika), popř. jiné specifické látky. To, že jsou v krmné směsi obsažena léčiva, musí být vždy uvedeno. Taky mnohdy tradované pravidlo, že slepice sežerou všechno, vůbec není správné. Snad sežerou, ale nemusí to být dobré pro ně ani pro konzumenty jejich vajec a masa, mnohé látky z krmiv přecházejí i do nich.
Kompletní krmné směsi mají označení podle druhu a kategorie, pro kterou jsou určeny. Na etiketě by neměly chybět důležité údaje, jako je datum použitelnosti, obsah základních látek, jestli jsou přidány nějaké specifické látky, pro jaký druh a věkovou kategorii je směs určena. Písmenem K jsou označovány směsi pro kuřata, BR pro výkrm, N pro nosnice, KR pro krůty apod.
Krmné směsi se vyrábějí jako sypké nebo granulované. Velikost částic sypkých směsí bývá různá – podle kategorie i výrobce, velikost granulí je přizpůsobena druhu a kategorii. Ze zkušenosti, pokud přejdeme ze sypké směsi na granulovanou, chvíli trvá, než si slepice na granule zvyknou. Pak už je přijímají bez problémů. Výhodou granulovaných směsí je, že jsou v nich všechny složky zastoupeny stejnoměrně, zkrátka v každé granuli je vše, co slepice potřebuje. Také ztráty rozházením jsou menší. U sypkých směsí je nevýhodou, že drůbež přednostně vyzobává větší částečky. A právě v prachové části směsi, která nezřídka zůstane na dně krmítek, bývají vitaminy, minerály. Můžeme to vyřešit tím, že ze zbytku uděláme vlhkou míchanici.
Vlastní krmiva
Většina drobnochovatelů má ale vlastní krmiva, alespoň ta základní. A určitě je bude chtít využít co nejlépe, co nejefektivněji. Při sestavování krmné dávky by se chovatel měl držet několika následujících bodů:
1. Z dostupných krmiv vybere ta, která jsou vhodná pro daný druh drůbeže.
2. Určí si, kolik krmiva bude potřebovat, tzn. celkový objem krmné dávky.
3. Sestaví krmnou dávku, nejdříve vypočte obsah základních živin, tj. dusíkatých látek, a metabolizovatelné energie v krmné dávce. Potřeby živin u jednotlivých kategorií drůbeže jsou uvedeny v tabulce 1. Obsah se vypočítá podle vzorce:
podíl krmiva v krmné dávce (g)
×
tabulkové údaje obsahu živiny v krmivu
÷
1000
Zjištěné hodnoty dusíkatých látek a metabolizovatelné energie se sečtou a porovnají se s údaji potřeby živin pro daný druh a kategorii.
Rozdíly mezi skutečným obsahem a požadovanou potřebou se musí upravit přidáním nebo snížením obsahu určitého krmiva v krmné dávce. Krmná dávka se považuje za vyhovující, jestliže odchylka od údaje potřeby živin není vyšší než 10 %.
Platí, že potřebný obsah dusíkatých látek v krmivu je největší v prvních dnech života, kdy mláďata nejintenzivněji rostou. S věkem postupně klesá. U obsahu metabolizovatelné energie je to většinou opačně.
V krmné dávce drůbeže je více důležitých složek než jen obsah energie a dusíkatých látek. Podle druhu a kategorie se jich sleduje až 35. Optimalizuje se obsah nepostradatelných aminokyselin, vitaminů, minerálů. Receptury průmyslově vyráběných krmných směsí se vytvářejí na počítači za použití k tomu určených programů. Ale co my, běžní chovatelé? Nabízí se k sestavené krmné dávce přidat doplněk obsahující právě minerály, vitaminy, aminokyseliny a jiné potřebné látky pro daný druh. Můžeme použít také doplňkovou krmnou směs, která je určena jako přídavek ke statkovým krmivům.
Také „žlutonohá“ plemena mají poněkud odlišné nároky – pokud je budeme krmit jen klasickou krmnou směsí, byť s vyváženým poměrem živin, jejich běháky budou světlé. Je třeba přidat krmiva s obsahem karotenoidů a xantofylů (mrkev, zelené krmení, červená řepa, žlutá kukuřice). Někteří výrobci jsou ochotni karoteny přidávat i do krmných směsí.
Při sestavování krmných dávek pro dospělou drůbež by se obiloviny ve formě šrotů či celého zrna měly podílet na krmné dávce 55 %, vařené brambory maximálně 20 %. Krmiva rostlinného původu s vyšším podílem dusíkatých látek by měla tvořit 15 %, bílkovinná krmiva živočišného původu 5 %, minerální látky 4,5 % a doplňky, jako jsou vitaminy, stopové prvky, aminokyseliny, probiotika apod., 0,5 % krmné dávky.
Krmná dávka by se neměla příliš často měnit, a pokud k tomu musí dojít, změna by měla být postupná. Jedná se např. o změnu krmné směsi u kuřat za krmnou směs pro kuřice a později pro nosnice. Přechod nesmí být náhlý ani při přechodu ze sypké směsi na granulovanou, ze šrotů na celé zrniny.
| Tabulka 1: Potřeba živin v jednom kilogramu krmné směsi pro jednotlivé druhy a kategorie drůbeže |
|||
| Druh a věková kategorie | ME (MJ) | NL (g) | vláknina max. (%) |
| kuřata ochov 1–6 týden | 11,7–11,9 * | 180–200 * | 4,0 |
| kuřata odchov 7.–10. týden | 11,5 | 150–170 * | 5,5 |
| kuřice od 10. týdne po snesení 1. vejce | 11,2 | 140 | 6,0 |
| slepice produkující konzumní vejce | 11,5 | 150–165 * | 5,0 |
| slepice produkující násadová vejce | 11,5 | 150–165 * | 5,0 |
| kohouti masného typu | 11,7 | 120 | 5,0 |
| kuřata výkrm 1.–3. týden | 12,6 | 220 | 4,0 |
| kuřata výkrm 4.–6. týden | 12,6 | 200 | 4,0 |
| kuřata výkrm 7. a další týden ** | 12,6 | 180 | 5,0 |
| krůťata odchov 1.–3. týden | 11,5 | 260 | 5,0 |
| krůťata odchov 4.–6. týden | 11,8 | 240 | 5,0 |
| krůťata odchov 7.–9. týden *** | 12,1 | 220 | 4,0 |
| krůťata odchov 9.–12. týden | 12,6 | 200 | 4,0 |
| krůťata odchov 13.–16. týden | 12,6 | 180 | 6,0 |
| krůty 17.–28. týden | 12,0 | 150 | 8,0 |
| krůty ve snášce | 12,5 | 180 | 8,0 |
| krocani od 17. týdne | 13,4 | 100 | 8,0 |
| krůty ve výkrmu 1.–3. týden | 11,7 | 180 | 4,0 |
| krůty ve výkrmu 3.–6. týden | 12,1 | 265 | 4,0 |
| krůty ve výkrmu 14. týden | 14,2 | 170 | 6,0 |
| perličky 1.–4. týden | 12,6 | 250 | 4,0 |
| perličky 5.–8.. týden | 13,0 | 230 | 4,0 |
| perličky 9.–12. týden | 13,4 | 180 | 5,0 |
| perličky 13.–25. týden | 11,7 | 140 | 5,0 |
| perličky dospělé | 11,7 | 155 | 5,0 |
| japonské křepelky 1.–3. týden | 12,1 | 245 | 4,0 |
| japonské křepelky 4.–7. týden | 12,5 | 195 | 4,0 |
| japonské křepelky dospělé | 11,7 | 200 | 5,0 |
| kachňata pekingská chovná 1.–2. týden | 12,1 | 200 | |
| kachňata pekingská chovná 3.–8. týden | 11,5 | 185 | |
| kachňata pekingská chovná 9.–20. týden | 10,9 | 150 | |
| kachny pekingské dospělé | 10,9 | 185 | |
| kachny pekingské výkrm 1.–3. týden | 12,1 | 200 | |
| kachny pekingské výkrm 4.–7. týden | 12,6 | 175 | |
| kachny pižmové chovné 1.–3. týden | 12,2 | 210 | |
| kachny pižmové chovné 4.–10. týden | 11,8 | 180 | |
| kachny pižmové chovné 11.–27. týden | 11,0 | 160 | |
| kachny pižmové ve snášce | 11,6 | 170 | |
| kachny pižmové při přepeřování | 12,0 | 120 | |
| kachny pižmové vykrmované **** | 12,0–13,2 | 210–185 | |
| housata 1.–2. týden | 12,0 | 220 | |
| housata 3.–6. týden | 12,0 | 180 | |
| housata 7.–10. týden | 10,1 | 160 | |
| housata výkrm 14.–16. týden | 11,7 | 140 | |
| housata odchov 11. a další týden | 10,0 | 130 | |
| husy ve snášce | 11,7 | 160 | |
| * nižší číslo odpovídá potřebě lehkých nosných plemen, vyšší číslo potřebě masných plemen | |||
| ** při výkrmu do vysoké hmotnosti | |||
| *** u krůt do osmého týdne | |||
| **** první číslo odpovídá potřebě na začátku výkrmu, druhé na konci |
| Tabulka 2: Orientační údaje o spotřebě jadrných krmiv při odchovu kuřat |
||||
| věk kuřat v týdnech |
spotřeba krmiva na jeden kus (g) | |||
| lehká nosná plemena | plemena s kombinovanou užitkovostí | |||
| za den | za období | za den | za období | |
| 1 | 5 | 35 | 6 | 42 |
| 3 | 20 | 259 | 22 | 294 |
| 5 | 35 | 700 | 40 | 784 |
| 7 | 50 | 1350 | 60 | 1554 |
| 10 | 70 | 2694 | 82 | 3139 |
| 20 | 100 | 9004 | 110 | 10148 |
Plánování potřeby krmiv
Každý chovatel by měl vědět, kolik krmení pro svá zvířata spotřebuje. Je dobré vytvořit si potřebné zásoby lehce skladovatelných krmiv.
Orientační potřeby krmiv pro nosnice a kuřata jsou v tabulce 1 a 2. Celková potřeba krmiva se odvíjí také od hmotnosti zvířat a užitkovosti. Spotřeba jadrného krmiva u krůťat do 5 týdnů je 1,8 kg, od 6 do 12 týdnů 7,0 kg, od 13 do 32 týdnů 31,0 kg. Kachňata pekingská spotřebují do 3 týdnů asi 2,3 kg jadrných krmiv, od 3 do 9 týdnů 11,3 kg, od 10 do 29 týdnů 31,5 kg. Kachňata pižmová zkonzumují do 4 týdnů 2,45 kg jadrných krmiv, od 5 do 12 týdnů kolem 5,0 kg, od 13 do 22 týdnů kolem 7,5 kg, od 23 do 26 týdnů 4,8 kg. Housata mají spotřebu do 4 týdnů 3,0 kg jadrných krmiv, od 5 do 9 týdnů 7,2 kg a od 10 do 30 týdnů 37 kg.
Spotřeba krmiva je větší, pokud je zvíře v přílišném chladu. Větší část přijaté energie spotřebuje na zahřátí organismu, méně mu zůstává na produkci. Naopak, pokud je v chovných prostorách příliš teplo, zvířata nemají na žrádlo ani pomyšlení. Spotřeba krmiv se sice snižuje, ale užitkovost také.
Množství přijatého krmiva ovlivňuje i délka světelného dne – po dobu, kdy má drůbež tmu, nežere. Pokud tedy slepicím v zimních měsících nepřisvětlujeme, spotřeba krmiva se pravděpodobně o něco sníží, ale sníží se i snáška.
Spotřeba krmiva i potřeba doplnění některých živin jsou nižší, pokud drůbež využívá výběhy.
