Vejce nad zlato – 7. část, O krmení drůbeže
Krmítka a napáječky
Pro nejmenší kuřata, asi do věku čtrnácti dní, jsou vhodná lehce přístupná plochá krmítka nebo po obvodu olištované krmné desky. Pro starší kuřata a dospělou drůbež jsou vhodná tubusová nebo žlábková krmítka. Velikost krmítka by měla být taková, aby se všechna zvířata mohla krmit najednou. Stejná zásada platí u napáječek. Orientační délka krmítek a napáječek je uvedena v tabulce.
Při výběru krmítka bychom měli dbát na to, aby bylo čistitelné. Ke krmení suchými krmivy jsou vhodná krmítka kovová, pro krmení vlhkými míchanicemi jsou vhodnější dřevěná nebo plastová krmítka. Ke zkrmování tekutých krmiv se doporučují skleněné nebo keramické nádoby. Používají se i hliníkové, nerezové nebo betonové nádoby. Materiál krmítek volíme tak, aby obsah nepůsobil uvolňování cizorodých látek do krmiva.
Pozinkovaná krmítka jsou zdravotně a hygienicky nevhodná zejména pro kyselá krmiva. U hliníkových nádob se povrch působením vápenatých solí obsažených ve vodě potahuje vrstvou šedých sloučenin, které nepříznivě ovlivňují jejich vzhled; jinak jsou zdravotně neškodné. U dřevěných krmítek je horší čistitelnost.
Výška krmné hrany krmítka by měla být vždy ve výšce hřbetu drůbeže. Zamezíme tak nežádoucímu rozhazování krmiva. Zároveň je krmivo pro drůbež dobře přístupné.
Také by nemělo docházet ke znečišťování krmiva trusem drůbeže. Tomu lze zabránit vhodným výběrem, ale také umístěním krmítka. Krmítko nikdy neumisťujeme pod hřady, drůbež by neměla mít možnost na něj sedat.
Pro grit a minerální krmiva jsou vhodná krmítka plechová žlábková nebo menší zásobníková krmítka, taková, u kterých nemůže dojít ke znečištění obsahu. Grity má mít drůbež k dispozici nepřetržitě, bez omezení.
Napáječky pro drůbež musí být takové, aby se v nich neznečisťovala voda a aby byly snadno čistitelné. Také by měly zamezovat možnosti rozstříkávání nebo vylití tekutiny, zejména pokud jsou umístěné uvnitř chovatelského zařízení. Dobře vyřešený způsob napájení zabrání tomu, aby se drůbež umáčela.
Vhodných a praktických řešení napájení existuje celá řada, např. automatické kloboukové napáječky, plastové maloobsahové napáječky, plastové kloboukové napáječky, sifonové plastové napáječky, plovákové napáječky, kapénkové napáječky se závitem nebo zátěžové napáječky pro drůbež na hadičkový rozvod. Také vědrové napáječky se používají k napájení všech druhů drůbeže, nevýhodou je, že se špatně čistí. Systém napájení je třeba přizpůsobit druhu a kategorii drůbeže, možnostem chovatelského zařízení.
Pro všechny druhy drůbeže se mi osvědčily napáječky niplové. I mláďata se z nich naučí pít velmi brzy. Čerstvě vylíhlým mláďatům dávám zpočátku automatickou kloboukovou napáječku, přičemž od třetího dne plním i napáječku niplovou. Po týdnu kloboukovou napáječku do odchovny neumisťuji. Ani druhy vodní drůbeže z ní vodu nerozstříkají a odchovna zůstane suchá.
Výjimkou jsou japonské křepelky, jejichž kuřátka jsou po vylíhnutí velmi malá. Problém nastal i s kloboukovou napáječkou, ve které jsou schopna se v prvních dnech utopit. Proto jim nejdříve dávám na vodu jen plytkou misku a teprve po týdnu kloboukovou napáječku. Od tří týdnů pijí i z napáječky niplové.
| Orientační délka krmítek a napáječek potřebná pro různé druhy a kategorie drůbeže | |||||
| Druh a kategorie drůbeže: | potřebná délka krmítka na kus v milimetrech | potřebná délka napáječek na kus v milimetrech |
|||
| žlábkové – podélné | tubusové – zásobníkové | grit | žlábkové – podélné | kruhové | |
| Kuřata odchov do 2 týdnů | 15 | x | 5 | 5 | 5 |
| Kuřata odchov do 5 týdnů | 30 | 20 | 5 | 10 | 5 |
| Kuřata odchov do 12 týdnů | 60 | 35 | 10 | 20 | 10 |
| Kuřata odchov nad 12 týdnů | 120 | 50 | 15 | 25 | 20 |
| Kuřata výkrm do 2 týdnů | 30 | 20 | 5 | 10 | 5 |
| Kuřata výkrm 3 – 7 týdnů | 60 | 30 | 5 | 10 | 5 |
| Kuřata výkrm nad 7 týdnů | 100 | 50 | 10 | 20 | 10 |
| Dospělé slepice | 150 | 60 | 15 | 35 | 25 |
| Perličky 5 týdnů | 30 | 20 | 5 | 10 | 5 |
| Perličky nad 12 týdnů | 120 | 50 | 15 | 25 | 20 |
| Krůťata do 4 týdnů | 70 | 25 | 5 | 20 | 10 |
| Krůťata 5 – 12 týdnů | 160 | 50 | 15 | 50 | 30 |
| Krůťata 13 – 16 týdnů | 200 | 70 | 15 | 70 | 30 |
| Krůty nad 16 týdnů | 300 | 100 | 20 | 100 | 30 |
| Kachny do 3 týdnů | 60 | 30 | 10 | 20 | 18 |
| Kachny 4 – 7 týdnů | 100 | 40 | 15 | 30 | 20 |
| Kachny nad 7 týdnů | 200 | 70 | 15 | 50 | 25 |
| Housata do 3 týdnů | 100 | 50 | 10 | 50 | 30 |
| Housata 3 -. 8 týdnů | 250 | 120 | 20 | 100 | 50 |
| Husy nad 8 týdnů | 300 | 15 | 25 | 100 | 50 |
Hygiena krmení
Krmítka a napáječky se musí udržovat neustále čisté, nespotřebované zbytky je třeba včas odstranit.
Také voda určená k napájení by měla být čerstvá, čistá, zbytky je třeba z napáječky alespoň jednou denně odstranit a doplnit čerstvou vodu.
Suché směsi sypeme jen do suchých krmítek. Krmítka a napáječky bychom měli také dezinfikovat. K dezinfekci lze použít např. 2–3 % roztok hydroxidu sodného nebo draselného, 3–4 % chloramin, 1–3 % chlorové vápno, 2 % hypermangan, 2–4 % formalín.
Nemusím připomínat, že krmiva nesmějí být poškozená plísněmi, hnilobami, nesmí v nich být prach a cizí příměsi.
Způsob podávání krmiva
V prvních dnech po vylíhnutí se krmítka plní až po okraj, popř. se krmivo sype volně na podložky. Postupně se přechází na vybraný typ krmítka, to se plní do 1/3 hloubky. Zásobníková krmítka se plní na dobu 3–10 dní. U krmiva v nich je třeba kontrolovat zejména napadení škůdci, znečištění trusem, případnou přítomnost plísní apod.
Mladá, intenzivně rostoucí drůbež v odchovu nebo ve výkrmu by měla mít krmivo k dispozici stále. Od věku 14 dní můžeme přejít na krmení v dvou- a tříhodinových intervalech. Dospělá drůbež se krmí třikrát denně. Četnost krmení je doporučena pro velkochovy a málokdo z nás drobnochovatelů by si takové krmení mohl z časových důvodů dovolit. Naši předkové měli zásadu: „Ráno míchanice, večer celé zrno…“ Proč ráno míchanice?
Po noční pauze v příjmu krmiva drůbež rychle zasytí a také rychle přejde voletem do žaludků, rychle zaplní prázdný trávicí trakt. U míchanic pozor na poměrně rychlé kysání, zvláště v létě. Zejména míchanice připravené z kysaného mléka by měla drůbež spotřebovat nejpozději do dvou hodin. Čerstvé mléko není vůbec vhodné.
Celé zrno, na rozdíl od míchanic, vydrží poměrně dlouho ve voleti a také trávicí soustavou prochází pomaleji. Drůbež se tak cítí déle sytá. Také nezapomeňme, že v chovech našich předků měly slepice většinou k dispozici výběhy, a v průběhu dne si tak mohly ledasco dosbírat. Takže pokud nemáte dostatečně velký výběh nebo chováte plemeno s většími nároky, drůbež musí mít krmení k dispozici i v průběhu dne.
V některých případech mají význam i krmiva výživně méně hodnotná, např. v zimním období lze slepicím podat rozpůlenou nenamrzlou řepu – slepice do ní klovou a v době, kdy nemají přístup do výběhu, se zabaví.
Napájení
Pitnou vodu musí mít drůbež k dispozici nepřetržitě. Týká se to i vodní drůbeže s přístupem k vodním plochám. Výška napájecí hrany je – stejně jako u krmítek – ve výši hřbetu drůbeže. Voda musí být nezávadná, čistá a předkládaná v přebytku. V letním období se doporučuje ji vyměňovat i třikrát denně. Její teplota v létě by měla být 12–18 °C, v zimě 18–22 °C. Nejmenší kategorie drůbeže musí dostat vodu odstátou, o teplotě 20–24 °C. Studená voda malým kuřatům způsobuje průjmy.
Voda by neměla namrzat. Pokud máte chovatelské zařízení, kde hrozí zamrznutí vody, je vhodné pod napáječky použít tepelné podložky.
U plemen s většími laloky nebo hřebeny je vhodné v zimním období přidat do vody trochu jedlého oleje. Ten by měj omezit možnost namrznutí uvedených částí těla.
Napáječky se umisťují ve výbězích do stínu, v kurnících pokud možno na rošty.
Kontrola výživného stavu
To, zda krmná dávka odpovídá potřebám drůbeže, můžeme zjistit jednak podle kondice, jednak podle dosažené produkce. Výživný stav se kontroluje vážením a pohmatem (palpací). Sledujeme také produkci vajec. Zjištěné údaje se pak porovnají s orientačními hmotnostmi uváděnými pro daný druh a plemeno, vzorníkem plemen, popř. průměrnými hodnotami zjištěnými v chovech (snáškové testy). Podle momentální situace můžeme provádět změny krmné dávky.
