O křížencích

V posledním čísle Fauny mne zaujaly dvě zprávy.

Ara škraboškový a Ara maracana

Jedna z nich je naprosto a bezkonkurenčně senzační a překonává všechno co si člověk vůbec dokáže představit a zároveň dokazuje, jak jsou naše znalosti a představy o přírodě směšně malé a nedokonalé. Zpráva hovoří o tom, jak si osamělý samec papouška druhu Cyanopsitta spixii, česky Ara škraboškový (Ara Spixův) našel družku a spářil se se samicí druhu ara maracana. Zcela poslední Ara škraboškový žijící ve volné přírodě, nejsledovanější pták světa a jediný, který má k disposici vlastní ochranku. Oba ptáci z nově vytvořeného páru jsou přibližně stejně velcí, ale jinak zcela odlišní. Jde o křížení nejen mezidruhové, ale dokonce mezirodové. Alespoň pokud bereme v úvahu současné poznatky systematiky, které ovšem nejsou přinejmenším konečné. Příroda je prostě mocná čarodějka.

Mezidruhové křížení pěnkavovitých ptáků

Na druhém pólu stojí pak příspěvek: Mezidruhové křížení pěnkavovitých ptáků. Něco tak absurdního jsem si až do této chvíle nedovedl ani představit. Přitom rádoby odborná argumentace je směsicí předsudků, sto let staré praxe a dokonce výmyslů. Když si daňový poplatník představí, čím se také zabývají ministerstva za jeho peníze, vůbec se nedivím, že nehodlá brát na vědomí zákony. Udělejme si rekapitulaci. Kříženci pěnkavovitých ptáků, jde v 99% o křížence několika málo druhů s kanárem, přičemž žádný z těchto druhů není v naší přírodě nijak vážně ohrožen, se pěstují v Čechách minimálně 200 let. Důvodem k jejich pěstování byl příjemný, výrazný zpěv, který byl přednášen intenzivněji a častěji a jejich větší přizpůsobivost pro život v kleci a tedy i klidnější chování. Před mnoha lety jsem dokonce viděl několik dokonale ochočených kříženců, kteří přilétali na zavolání a žili v otevřené kleci. Vrcholným číslem byl kříženec čížka, který měl v kleci model studny s okovem. Vodu získával tak, že jednou nohou točil klikou a na niti vytáhl ze studny náprstek. Dnes se kříženci prakticky nepěstují, svědčí o tom i to, že Klub chovatelů kříženců se samovolně rozpadl a zanikl.

Nevratné narušení genofondu?

Nebudu doslovně citovat ze stanoviska komise, protože toto si může každý ve Fauně ověřit sám. Na některé pasáže se však musím ptát! Nežádoucími následky křížení bývají například - nevratné narušení genofondu. Proboha, jak je to vlastně myšleno? Důležité je, jak vykládá slovo genofond zákon a jak jej vykládá autor těchto řádků. Tak jako tak to nedává smysl. Článek se odvolává na zákon č.114/1992 Sb., konkrétně § 5, který má celkem 6 odstavců a říká: Obecná ochrana rostlin a živočichů. (1) Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož je součástí. Při porušení těchto podmínek ochrany je orgán ochrany přírody oprávněn zakázat nebo omezit rušivou činnost. Celý zákon se jmenuje o ochraně přírody a krajiny. Z toho je zřejmé, že chrání volně žijící živočichy. Ty rozhodně nemůže chov kříženců žádným způsobem ohrozit, nehledě pak ani na skutečnost, že velký počet našich ptáků používaných k chovu kříženců pochází
z odchovů a ztrácí tak veškerou spojitost s okolní přírodou. 

Ztráta uzpůsobeného tvaru zobáku?

Další citace. - ztráta či objevení se speciálně tvarovaného zobáku, který není v souladu se způsobem získávání potravy křížence (např. zobák křivky, specialisty na vylupování semen ze šišek, je na závadu u křížence při příjmu potravy). Skutečně uměle zkostruovaný argument. Naprosto nesmyslný! Žádný pták na světě není kvůli tvaru svého zobáku odkázán pouze na jediný druh potravy. Dokonce úrazem handikepovaní jedinci, obvykle bez horní čelisti, dokáží přijímat potravu. Ani křivka (všechny druhy) se neživí pouze semeny jehličnanů, ale i jinými semeny, i v přírodě má například ráda slunečnici. Dokáže semena sbírat se země. Živí se také pupeny a hmyzem. Zkřížený zobák v žádném případě neznamená, že se pták nemůže živit jinak než vylupováním šišek. Naopak, je to od přírody jakýsi dárek navíc. Ostatně semeny jehličnanů se živí mnohem více ptáků, jenom se k semenům dostávají obtížněji. Odchovat křížence s křivkou patří k vrcholným číslům chovatelského kouzelnictví. Jako posuzovatel ptáků, mimo jiné právě kříženců, prohlašuji, že si nepamatuji na případ, kdy by odchovu po křivce bylo dosaženo v Čechách. Jedinou možností vidět takové křížence byl světový šampionát C.O.M. v Olomouci v roce 1980. Nezdá se Vám tedy tento argument náhodou také jako přitažený za vlasy? -nemožnost stanovení optimální krmné dávky. Jak si vůbec někdo může vycucat z prstu takový nesmysl? Kdo jako není schopen stanovit optimální krmnou dávku? Chovatel? Ministerská komise? Odjakživa každý ví, kolik sežere denně stehlík, kanár, čížek. Dokonce i o křivce se přesně ví, kolik sežere v přírodě smrkových semen, kolik modřínových a podobně. Proč bych to neměl vědět u křížence? Nebo snad chcete jednotlivá semena přesně přepočítat? Pokud ano, tak i to dokážu. -neplodnost všech samiček, které jsou v důsledku toho buď usmrcovány nebo vypouštěny do přírody. 

Neplodnost samic?

Není pravda, že jsou všechny samice neplodné! Kdyby tomu tak bylo, nebyl by dnes červený kanár. Teprve po získání plodných samic kříženců po čížkovi ohnivém se podařilo červený faktor přenést na kanáry. S plodností samic a vůbec se samicemi je vše poněkud komplikovanější. Já sám jsem příležitostně odchovával křížence. Pokud si vzpomínám, odchoval jsem za život křížence kanára se stehlíkem, čížkem, konopkou, zvonohlíkem zahradním, zvonohlíkem královským a hýlem pouštním. Když teď nad tím přemýšlím, jsem sám překvapen tím, že asi ze stovky odchovaných ptáků jsem měl jen dvě samice po zvonohlíkovi zahradním. Ostatní byli vždy samci. Laik teoreticky předpokládá, že poměr pohlaví by měl být jedna ku jedné. Není tomu tak. Otázka, co děláte se samicemi, se objevovala vždy se strany nechovatelů. Jsem přesvědčen, že případné samice, kterých bude nejspíš podstatná menšina, se dnes v žádném případě nevypouštějí do přírody, ale je páchán jiný podvod. Prostě se prodají jako samci. Také otázka přežití není dostatečně doložena, ale je vyvozována jen z lidské představivosti. Asi před dvaceti lety se mi dostal do rukou mrtvý kříženec po stehlíkovi, samec, nalezený na okraji lesa houbařem. 

Měl kroužek ČSCH a podařilo se mi dohledat chovatele. Ukázalo se, že pták ulétl již v minulém roce a přežil ve volné přírodě zimu. - neplodnost většiny samečků (80%) s následky jako u samiček pro nemožnost využití v chovu. Tady jde o účelové tvrzení, které protiřečí dokonce jiným výrokům autora. Procenta jsou bohužel nedoložena, ale každý ví, že kříženci se nepěstují pro další chov, ale z jiných důvodů, které na počátku uvádí i autor.-¨nepotřebnost¨ptáků starších dvou let pro zákaz jejich používání na výstavách. Opět účelová nepravda. Každý drobný pták se může vystavovat pouze do stáří dvou let. Ovšem jen na soutěžních výstavách, pokud ovšem pořadatel nestanoví jinak, například proto, že by neměl dostatek výstavních exponátů. Každá taková výstava mívá však ukázkovou exposici a tady se může takový kříženec vystavovat po celou délku svého života. Ostatně opět nutno zdůraznit, že ptáci se nechovají jenom proto, abychom je mohli vystavovat. Takové tvrzení je čirá demagogie. Ještě bych se vrátil
k plodnosti samic. V poslední době se ukázalo, že samice kříženců zřejmě dospívají později. Sám jsem zjistil, že samice křížence po zvonohlíkovi v prvním roce po narození nehnízdila, ale v druhém roce již ano.

Použití zákona o týrání zvířat?

Použití zákona o týrání zvířat je rovněž zcela nesmyslné. Budu citovat jen použité paragrafy a každý si jistě udělá obrázek sám. Tak tedy § 1 zákona č.246/1992 Sb. Zní: Účelem zákona je chránit zvířata, jež jsou živými tvory schopnými pociťovat bolest a utrpení, před týráním, poškozováním jejich zdraví a jejich usmrcením bez důvodu, pokud byly způsobeny, byť i z nedbalosti, člověkem. Dále § 13 téhož zákona, kde mohou připadat v úvahu odstavce 1 a 2. (1) Každý je povinen zabezpečit zvířeti v zájmovém chovu přiměřené podmínky pro zachování jeho fyziologických funkcí a zajištění jeho biologických potřeb tak, aby nedocházelo k bolesti, utrpení nebo poškození zdraví zvířete, a učinit opatření proti úniku zvířat. (2) Je zakázáno chovat zvířata v zájmových chovech, jestliže chovatel nebo občan vytvořil takové podmínky chovu, že
v dalších generacích zvířat na základě dědičnosti budou zvířatům chybět části těla nebo orgány nebo budou-li orgány zvířat funkčně nezpůsobilé anebo znetvořené.
Zakázat na základě tohoto chov kříženců je právně nepodložené.

Obvinění předchází udání

Nakonec tedy poznámku. Budete-li snad obviněn z nepovoleného chovu kříženců, bude to nejspíš na udání. Jelikož však takové obvinění je právně nedoložitelné, neváhejte
a podejte žalobu na zneužití pravomoci veřejného činitele. Proti hlouposti má každý právo se bránit.