Do přečtení článku "Stanovisko Ústřední komise pro ochranu zvířat" v časopise EXOTA č.2 2000, bych nevěřil, kolik nesmyslů lze napsat na 24 řádků.
Je mi přes šedesát, celý život se zabývám chovatelstvím a okrajově (jinak to nejde) i mezidruhovým křížením pěnkavovitých ptáků. Za těch 50 let jsem jich pár odchoval. Vždy to byli ptáci zajímaví, krásní, temperamentní a vitální. Pamatuji si křížence konopky s kanárem, který u přítele naplno zpíval ještě ve 13-ti letech. Nebyl tedy po dvou letech "nepotřebný", jak rozhodli ochranáři. Nepotřební jsou, dle mého názoru lidé, kteří znají přírodu jen z oken kanceláře a z dlouhé chvíle vymýšlejí "voloviny", jen aby se zviditelnili.
1. Nevratné narušení genofondu = nesmysl.
Neplodní jedinci přece nemohou dále nic narušovat!
V tomto má příroda vlastní zákony, které ji spolehlivě chrání.
2. Ztráta či objevení zobáku, kterým nemůže kříženec přijímat potravu = nesmysl.
Za 50 let jsem neviděl ani neslyšel podobný případ. Žádný doma chovaný pták a žádné domácí zvíře nedostává potravu, kterou kdysi přijímalo v přírodě a přesto se těší plnému zdraví. Doporučuji pánům z ÚKOZ přečíst si něco o křivkách, aby se dozvěděli čím a jak se svým křivým zobákem živí, když šišky dozrály a opadaly.
3. Nemožnost stanovení optimální krmné dávky.
Touto problematikou se zabývá celé průmyslové odvětví se spoustou odborníků. Dnes je na našem trhu k dostání vše, co naši chovanci potřebují. Že je to krmivo optimální, dokazuje skutečnost, že odchovy jsou často početnější než v přírodě.
4. Neplodnost všech samiček, které jsou usmrceny nebo vypouštěny.
Odkud pochází tato informace? Neznám případ, že by chovatel svůj zdravý odchov usmrtil. Samičky kříženců se odjakživa rozdávaly. Většina z nich totiž hnízdí, některé i snesou vajíčka. V mém chovu byla někdy i oplozená, ale zárodky během inkubace odumřely. Tyto samičky jsou obvykle výborné matky. Spolehlivě vychovají co zrovna potřebujeme.
Pokud z těch odhadem dvaceti ročně u nás odchovaných samiček rozmnoží některá hejna andulek, které začnou létat v období dovolených po sídlištích, nelze to jistě schvalovat. Na druhé straně, když si na ní některý predátor pochutná, popřejme mu dobrou chuť. Ušetřili jsme tak jeden život v přírodě.
5. K nepotřebnosti některých ptáků jsem se již vyjádřil. Jen nevím, kde berou někteří mocipáni jistotu, že právě oni jsou kompetentní rozhodovat, který život je a který není potřebný.
Snad se inspirovali dobou, kdy se zakazovalo skoro vše nebo kdy "prznění rasy" bylo zločinem.
Křížit se bude samozřejmě dál, ať máme zákony moudré nebo hloupé. Bylo by ale škoda zbytečně výstavy ochudit o celou zajímavou skupinu ptáků.
Závěrem bych chtěl zapochybovat, zda je v současnosti nějaká diskuze s ochranáři možná. Domnívám se, že nikoli, pokud si neudělají pořádek ve vlastních řadách. Dokud na zodpovědná místa nedosadí normálně myslící odborníky z praxe - třeba i bez titulu- myslivce a chovatele místo úředníků a dokud neumístí některé radikály tam, kam patří.
Potom snad nebudou do lidmi dávno změněné přírody vypouštěni a následně utráceni rysové a kanadští vlci ze zoologických zahrad. Potom snad nebudeme muset statisícové škody, které tím vzniknou, svádět v tisku na zdivočelé psy. Jak jsou zákony na ochranu zvířat aplikovány v těchto případech to by jistě zajímalo mnohé z nás!?
Jelikož jsem sám držitelem průkazu Veřejného činitele, který mně opravňuje k výkonu pravomocí podle 156 odst. 3, chtěl bych upozornit chovatele, že sice nejsou povinni se nechat žádným způsobem perzekuovat, tím méně někoho pustit do svého bytu či domu. Pokud však budou chtít nezvané hosty "někam" poslat, nechť tak učiní slušnou formou a bez použití násilí, jinak se skutečně vystavují nebezpečí postihu! Prootže každý průměrný inteligentní člověk pozná co je trýznění, a toto je pro celý kulturní svět platné, má každý právo se odvolat i k mezinárodním institucím na ochranu lidských práv a svobod. Pokud nám ovšem zatím tuto listinu někdo nezruší.
Příspěvek p. Pavlovce o nezákonnosti chovu kříženců vzbudil velký ohlas mezi chovateli. Otiskli jsme tedy protinázor tří autorů, které podle nás nejlépe vyjadřují mínění čtenářů. Neradi bychom však vyvolali několika měsíční spor na stránkách Fauny a proto odkazujeme všechny, kteří se k tomuto problému chtějí ještě vyjádřit, na internetovou adresu www.IFAUNA.cz/DISKUSE. Zde můžete veřejně a přitom on-line prodiskutovat svá stanoviska.
Redakce Fauny