Zařazení: středně těžká plemena (ve Vzorníku plemen drůbeže skupina D2).
Původ: velká i zdrobnělá forma Německo.
Kroužek: kohout 22 mm, slepice 20 mm, zdrobnělá forma kohout 15 mm, slepice 13 mm.
Vznik plemene
Dolnorýnské slepice vznikaly v Německu jako plemeno pro maso, a to na počátku 20. století, kdy byla právě masná plemena velmi žádaná. Cílem šlechtění bylo vytvořit rychle rostoucí plemeno s bílým masem s krátkými svalovými vlákny.
Plemeni daly vzniknout severoholandské masné slepice, které byly kříženy s krahujcovými mechelenkami, orpingtonkami a plymutkami, použita byla i další lehká nosná i masná plemena. Šlechtitel dolnorýnských slepic Jobs a genetik Regenstein vytvořili i zvláštní barevné rázy tohoto plemene, např. žluté nebo modré krahujcové, nevšední jsou i černé stříbroprsé.
V první polovině 20. století patřily dolnorýnské slepice v Německu k nejrozšířenějším plemenům pro produkci masa. V dalších státech Evropy dolnorýnské slepice příliš rozšířeny nebyly. Postupně je ale i v zemi původu vytlačili masní brojleři. Dnes je toto plemeno chováno i v Německu poměrně málo, výjimkou není ani zdrobnělá forma. I u nás jsou spíše raritou.
Plemenné znaky
Dolnorýnské slepice se vyznačují poměrně zavalitým, středně dlouhým, hlubokým a dobře osvaleným trupem, rámec se požaduje středně velký. Optimální hmotnost kohouta v prvním roce je 2,9–3,5 kg, u slepice 2,3–2,9 kg. U zdrobnělých je to u kohouta 1,0–1,2 kg, u slepice 0,8–1,0 kg.
Široká záda plynule stupají do linie sedla. Také prsa a břicho jsou široké. Krk by měl být středně dlouhý, lehce zahnutý, s bohatým krčním závěsem. Postoj je středně vysoký, běháky poměrně jemné, barva je závislá na zbarvení peří. U světlejších barevných rázů jsou běháky masově zbarvené, u tmavších zašedlé. U tmavých barevných rázů bývají běháky tmavší u slepic než u kohoutů. Chodidla se požadují vždy světlá.
Typický ocas by měl být široce nasazený s rozevřenými rejdováky, středně vysoko nesený (u kohouta úhel asi 45°).
Středně velká je i hlava a hřeben. Pro dolnorýnské slepice je typický listový hřeben jemné struktury s mírně odstávajícím praporkem. Hřeben slepice je jen v zadní části poněkud klopený. Ušnice musí být menší, svraštělé, laloky středně velké, dobře zaoblené. Barva očí je závislá na zbarvení opeření, vyskytuje se ve škále od oranžově červené po hnědou. Opeření by mělo být bohaté, ale přilehlé, bez podušek.
Nejčastější exteriérové vady
K nejčastějším vadám patří nedostatky v utváření trupu a jeho horní linie.
Barevné rázy
Dolnorýnské slepice jsou vyšlechtěny v barvě modré, černé stříbroprsé i rodobarvé hnědoprsé a v netradičních barevných rázech, jakými jsou např. žlutě nebo modře krahujcové.U žlutých krahujcových mají jednotlivá pera sytě žlutou základní barvu přerušenou příčnými šedobílými proužky. Na zádech, v krytech křídel, krčním a sedlovém závěsu kohouta je odstín základní barvy tmavší žlutý až žlutočervený. Základní barva slepice je sytě žlutá, žluté proužky jsou dvakrát širší než šedobílé.
Tabulka: Výskyt barevných rázů v zemích EE |
|||||
Původ | Česká republika |
Německo | Belgie | Francie | Itálie |
D | Dolnorýnské slepice |
Niederrheiner | Nederrijns hoen | Niederrheiner | Basso Reno |
černé sříbroprsé |
birkenfarbig | berken | noir a camail argenté et poitrine liserée |
betulla | |
modré | blau | blauw | bleu | blu | |
modře krahujcové |
blausperber | blauwkoekoek | coucou bleu | sparviero blu | |
žlutě krahujcové |
gelbsperber | geelkoekoek | coucou fauve | sparviero fulva | |
rodobarvé hnědoprsé |
kennsperber | koekoekroodpatrijs | saumon coucou doré rouge | autosessabile | |
D | Dolnorýnské slepice zdrobnělé |
Zwerg-Niederrheiner | Nederrijnse kriel | Niederrheiner naine | Basso Reno nana |
černé sříbroprsé | birkenfarbig | berken | noir a camail argenté et poitrine liserée | betulla | |
modré | blau | blauw | bleu | blu | |
modré stříbroprsé |
blau-birkenfarbig | blauwberken | |||
modré oranžovoprsé |
blau-orangebrüstig | blauwgoudberken | |||
modře krahujcové |
blausperber | blauwkoekoek | coucou bleu | sparviero blu | |
žlutě krahujcové | gelbsperber | geelkoekoek | coucou jaune | sparviero fulva | |
rodobarvé hnědoprsé |
kennsperber | koekoekroodpatrijs | saumon coucou doré rouge | autosessabile | |
černé oranžovoprsé |
orangebrüstig | ||||
Původ | Nizozemsko | Polsko | Skandinávie | Španělsko | Slovensko |
D | Nederrijns hoen | Dolnorienska | Niederrheiner | Niederrheiner | Dolnorýnske |
berken | brzozowy | birkefarvet | abedul | brezová | |
niebieski | azul | modrá | |||
niebiesko krogulczy |
bla-spaettet | cuclillo azul | modro krahulcové |
||
geelkoekoek | żółto krogulczy |
cuclillo leonada |
žltokrahulcovitá | ||
koekoekroodpatrijs | stribet | cuclillo dorada | |||
D | Nederrijnse kriel | Dvaerg-Niederrheiner | zdr. Dolnorýnska |
||
berken | birkefarvet | brezová | |||
modrá | |||||
modro brezová | |||||
modro oranžovoprsá |
|||||
bla-spaettet | modrokrahulcová | ||||
geelkoekoek | gul-spaettet | žltokrahulcová | |||
koekoekroodpatrijs | rodofarbokrahulcová | ||||
Užitkovost
Vzorník plemen drůbeže požaduje snášku 170 vajec se světle hnědou skořápkou, ale chovatelé uvádí snášku až 200 vajec. Minimální hmotnost násadových vajec je 55 g. U zdrobnělých je uvedena snáška 120 vajec s minimální hmotností násadových vajec 40 g. Snáška začíná v 6 měsících věku. Dobrá je i masná užitkovost – rostou rychle a maso je chutné, bílé, s krátkými svalovými vlákny.
Specifika chovu
Obvykle bývají dolnorýnské slepice klidné a rozvážné povahy.
Nemají snahu létat, proto postačí nižší oplocení.
Jsou shánlivé a využijí i větší výběhy. I u nich platí, že pokud mají menší výběh a energeticky bohaté krmení, snadno ztuční. Někteří chovatelé proto doporučují rozhazovat nebo zahrabávat zrní ve výběhu, tak aby slepice byly nuceny je hledat, hrabat a pohybovat se.
Kvokavost se vyskytuje zřídka, ale pokud kvokají, jsou spolehlivými matkami. U krahujcových zbarvení lze rozeznat kohoutky od slepiček už podle zbarvení chmýří.
Zahraničí
Přehled barevných rázů chovaných v rámci EE je uveden v tabulce.
Klub
Chovatelé dolnorýnských slepic, kterých není mnoho, u nás svůj klub nezaložili.