Hot spot pyotraumatická dermatitida

V překladu to znamená: horký bod, horké místo. Jedná se o akutní mokvavý zánět kůže, který vzniká velmi rychle v řádu několika hodin. Často k tomu dojde v průběhu noci. Počátek vznikajícího problému s kůží může majiteli snadno uniknout, obzvlášť u dlouhosrstých plemen. Prvotní změny se objevují v podobě začervenalého místa ukrytého pod srstí. Většinou jsou kruhového tvaru, silně bolestivé a svědivé. Pes si postižené místo líže, okusuje, vášnivě škrábe a tím si kůži ještě více poškozuje – někdy až do „živého“.

Čím více se pes škrábe, tím jsou projevy intenzivnější a změny rozsáhlejší. Během poměrně krátké doby vznikne rozsáhlá, velmi bolestivá zarudlá rána, ve které se dobře daří infekci.

V postiženém místě se množí bakterie, reaguje imunitní systém a na kůži se tvoří hnisavý žluto–zelený sekret. Srst je tímto sekretem slepená a na povrchu se formují tuhé rozsáhlé strupy. Na postiženém místě často dochází ke ztrátě srsti. Pes si nenechá na zanícenou kůži sáhnout a ošetření je pro něj velmi bolestivé. Postižený pacient může být apatický, trpět nechutenstvím a mít zvýšenou teplotu.

Jak vzniká

Hot spot se nejčastěji objevuje v teplých letních měsících a na podzim. Jsou jím zpravidla postižena dlouhosrstá plemena a plemena milující vodu. Možných příčin k jejich vzniku je hned několik: štípnutí od komára, blechy či klíštěte, zánět zvukovodu, drobné poranění trnem, osinou aj., zplstnatělá srst, pod níž kůže nedýchá, zapaření mokré srsti, koupání v rybníce plném sinic apod.

Nejčastěji postiženými místy na těle jsou: místa pod slechem směrem dolů na krk a pod krkem, pod obojkem, dále na bocích, ve slabinách a u kořene ocasu.

Léčba

Pokud nebyl pacient ošetřen antiparazitálním přípravkem, je nutné mu preventivně aplikovat přípravky proti blechám a klíšťatům. Postižené místo okamžitě po zjištění ostříháme. Je důležité ostříhat je nejen na mokvavém místě, ale v daleko větším rozsahu, protože se zánět velmi rychle rozšiřuje. Je nezbytné, aby se k postiženému místu a jeho okolí dostal vzduch.

Dále je potřeba zamezit pejskovi v poraňování a infikování rány škrábáním nebo lízáním. Není v našich silách psa uhlídat, proto je nejvhodnější nasadit mu ochranný límec.

Ránu je nutné pravidelně kontrolovat. Způsob léčby je závislý na závažnosti postižení.

Pokud se zápar podchytí v úplném začátku, lze je zkusit léčit vymýváním. Ránu je třeba pravidelně kontrolovat a třikrát až čtyřikrát denně vymývat např. řepíkovým nebo heřmánkovým odvarem. Lze také použít ředěný dezinfekční roztok betainu (alfadin, hypermangan), nebo šampony s obsahem chlorhexidinu. Z postiženého místa je nutné odstranit hnisavá ložiska a strupy, jelikož se pod nimi množí bakterie a kvasinky, které jsou běžně přítomny na kůži a zpožďují hojení. Pokud se rána začíná dobře hojit, může se čistění omezit na jednou až dvakrát denně. Osobně postižené místo po vymytí vyfénuji vlažným vzduchem do sucha.

Při léčbě se používají také antiseptické a antibakteriální šampony, masti s obsahem antibiotik a kortikoidů. Pokud se stav nelepší, rána mokvá a neustupuje, nevyhneme se návštěvě veterinárního lékaře. Ten zvolí další postup léčby: léky na zmírnění svědění, léky proti bolesti, popřípadě antibiotika. Léčba zanedbaných letních dermatitid se může protáhnout i na několik týdnů.

Prevence

V teplejších měsících je vhodné aplikovat antiparazitální přípravky proti blechám a klíšťatům. Pokud má pes blechy, je nutné odblešit také jeho pelech (boudu) a místa, kde se zdržuje. U dlouhosrstých plemen je důležitá pravidelná péče o srst: vyčesávání, odstranění odumřelé srsti a zabránění zplstnatění. Je-li to možné, je dobré zkrátit dlouhou srst v oblasti krku a pod ušima, aby srst lépe dýchala a nezapařovala se.

Nepouštějte psa do přírodních vodních zdrojů, které jsou zamořeny sinicemi. Pokud se pes v takové vodě vykoupe, je lépe ho doma opláchnout čistou vodou. Po vykoupání je dobré psa buďto vyfénovat, nebo ho nechat proschnout při volném pohybu, občas mu protřít, načechrat nebo přičísnout srst, aby se zbavila přebytečné vody a rychleji proschla. Vyhřívá-li se ležící mokrý pes na sluníčku, může dojít velmi rychle k zapaření. Po koupání, než jde pes večer spát, je vhodné ho prohlédnout v místech pod ušima, na lících, krku a u kořene ocasu, jestli není srst vlhká, případně ji vysušit fénem.

Našim psům se čas od času, i přes mou veškerou opatrnost, zápar objevil. Vždy však měl jiný průběh a různou délku trvání. Naposledy vznikl pravděpodobně jako reakce na bleší štípnutí.

I když byl pes proti parazitům ošetřen, našla jsem v srsti bleší trus.

V pondělí ráno jsem si všimla na Kimově krku mokrého fleku o průměru asi 5 cm. Zběžná prohlídka mokrého místa ukázala zarudlou kůži. Ihned jsem postižené místo a okolí vystříhala nůžkami, aby větralo, omyla slabým roztokem hypermanganu a vysušila. Celý den jsem ho sledovala. Místo se nijak nezvětšovalo. Během dne a večer jsem ho dvakrát ošetřila hypermanganem a vysušila. Na noc jsem si Kima vzala do ložnice, abych ho měla pod dozorem. Kolem druhé hodiny ranní mě probudily zvuky. Pes se škrábal, až se mohl strhat. Jezdil hlavou po koberci a odíral se o něj. Na světle jsem ho prohlédla a zděsila jsem se. Ložisko bylo obrovské. Ránu jsem mu vyčistila, její okolí hodně ostříhala. Psa jsem si uložila k posteli a do rána hlídala, aby se neškrábal, aby na ráně neleželo ani jeho ucho a rána mohla větrat. Druhý den jsem volala veterináři. Doporučil mi namíchat silný roztok hypermanganu a místo spálit. Večer po tomto zákroku vypadala rána děsivě. Kimovi jsem nasadila antibiotika a dál pokračovala v omývání rány. Hypermangan jsem nahradila Alfadinem. Nepomohlo nic. Na líci a krku se vytvořila veliká hnisavá ložiska a strupy. Opakovaně jsem je strhávala, ale rána se stále zvětšovala.

Další den jsem vzala Akima na kliniku. Tam dostal injekci proti svědění a Prurivet N, který jsem měla aplikovat dvakrát denně na postižené místo. Dostala jsem pokyny: místo vůbec nemáčet, neomývat, nestrhávat, jen ošetřit daným roztokem. Dostali jsme límec, aby se nemohl škrábat. Celý den jsem postupovala podle rady lékaře. Další den ráno vypadala rána tak příšerně, že jsem se pěkně vyděsila. Límec sice zabránil psovi ránu škrábat, ale způsobil ještě větší zapařeninu. Kimovi bylo v noci horko, rychleji dýchal a slinil. V krunýři bylo vlhko a srst se mu zapařila mnohem víc. I když jsem k němu v noci stávala a dohlížela, aby neležel na bolavé straně, nepodařilo se mi ho uhlídat. Ráno se probudil se zhnisaným bolákem, který měl přilepený k límci a byl mnohem rozsáhlejší.

Rozhodla jsem se zůstat s ním doma, abych ho měla nepřetržitě pod dozorem. Obrovské strupy jsem mu strhala, ránu pořádně vydrbala Aladinovým šamponem a na zklidnění jsem ji omyla odvarem z heřmánku. Celý den jsem ránu opakovaně čistila silným heřmánkovým odvarem a sušila vlažným vzduchem. Límec jsem mu už nenasadila a nepřetržitě jsem ho hlídala, aby se neškrábal. Do večera se už bolák nezvětšil a zdálo se, že je to lepší. Další noc pod dozorem se obešla bez problémů, bez škrábání a bez třepání hlavou. Ráno byl bolák až na jedno ložisko suchý. Několik dní jsem mu bolák omývala silným odvarem z heřmánku a na noc jsem lehce nanášela kalciovou mast, aby se suché místo rychleji hojilo a nepraskalo. Strup, který se mu vytvořil, se pomaličku odlupoval. Po čtrnácti dnech měl místo suché, čisté a zcela bez srsti. Obrovská rána začala pomalu zarůstat a po dvou měsících nebylo na něm nic znát.