Papoušek patagonský

Mezi chovateli jsou tito papoušci nazýváni zkráceně – patagonci. Tito krasavci pocházejí z Jižní Ameriky, kde tvoří početná hejna a hnízdí v bezprostřední blízkosti jednotlivých hnízdišť, která si tvoří v pískovcových stěnách a jsou hluboká třeba i tři metry. Udává se, že někdy pro několik „nor“ slouží pouze jeden vchod. Patagonci jsou poměrně rozšířeným druhem našich voliér hlavně díky jejich nárokům na chov, protože se řadí mezi nejotužilejší papoušky vůbec, a lze ho chovat jako „austrálii“. Osobně patagonce chovám od července roku 2011.

Popis

Papoušek patagonský dostal jméno podle země Patagonie. Dnes přiléhající k Chile a Argentině. Vyskytují se hlavně ve střední části Chile a severní a střední Argentině. Obývají otevřenou krajinu v povodí řek. Se svými pětačtyřiceti centimetry se velikostně řadí mezi středně velké papoušky. Jeho zbarvení je převážně tmavé. Hlava, krk a horní část hřbetu jsou olivově hnědé s nazelenalým nádechem. Zadní část těla a svrchní část ocasu jsou více nažloutlé s olivovým nádechem. Spodní část břicha a stehna jsou oranžové až červené barvy, nohy jsou růžové. Hruď a hrdlo mají zbarveny do šeda, okolí očí je holé bez peří a bílé. Zobák je tmavě šedivý až černý, mladí ptáci mají zobák bílý a okolí očí šedivé.

Krmení

Papoušky krmím suchou směsí značky Avicentra. Klíčené ani máčené nedávám. Denní krmná dávka obsahuje suchou směs, piškoty, každý den jiný druh ovoce a třikrát za týden dávám rozloupané vlašské ořechy. Ze zeleniny mi neberou téměř nic. Z ovoce dávám, co momentálně je v dostání na zahradě nebo na trhu. Na jaře ptáky stimuluji k hnízdění směsí nakrájeného jablka, rozmačkaných piškotů, nasekaného zeleného a vařeného vajíčka, které moc neberou. Při odchovu vaječnou míchanici nebrali vůbec.

Chovatelské zařízení

Patagonce mám v celoroční voliéře s možností záletu, který tvoří dřevěná, zateplená stavba. Výlet má rozměr 3×1,25×2 m a zálet 1×1,25×2,2 m a pletivo mám o velikosti ok 19×19 mm a síla drátu 1,2 mm. Na mezistěnách mám jednoduché pletivo a nemám problém s agresivitou ptáků vůči sobě. U patagonců jsou z jedné strany papoušci nádherní a z druhé barnardi klonkurští. Zálet je vybaven krmným pultem, budkou v době hnízdění, dvěma bidly a špalkem na řetízku, který postupně okusují. Budku používám ležatou o rozměrech základny 80×40 cm a výška 35 cm. Výlety jsou vybaveny třemi bidly, jednou větší větví přes dvě bidla, miskou na koupání a větvemi na okus.

Chov

Patagonce jsem kupoval, jako pár s kroužky 08 na burze v Týništi. Neměli test DNA ani endoskopii a viděl jsem pouze fotky jejich odchovu. Ptáci byli pěkní, tak jsem si je vzal. Jediné, čeho jsem se obával, ale naštěstí marně, je jejich křik, který někteří chovatelé popisují jako strašný kravál. U mě se až tak strašně neprojevují, pouze z rána a k večeru. Ptáci zimu přečkali bez problémů a na jaře jsem jim udělal budku, aby případně měli v čem hnízdit. Začátkem března jsem zavěsil budky a čekal … Začátkem dubna ostatní páry už měly vajíčka nebo snášely a u patagonců jsem nezpozoroval žádnou změnu v chování, sice na budce byly vidět stopy po jejich silném zobáku, ale žádný náznak nevedl k tomu, že byli uvnitř. Koncem dubna se ale vše změnilo, ptáci se začali pravidelně pářit a krmit, také jsem je viděl několikrát v budce a bylo vidět i na vystýlce, kterou tvoří hobliny, že je tzv. nahrabáno. První vajíčko jsem našel 1. května, další jsem čekal třetího, ale nic se nedělo, čtvrtého také nic. Začal jsem si myslet, že bude jenom jedno, ale i to by byl pro mě úspěch. Pátého už byla vajíčka dvě, takže samice nesnáší pravidelně jako austrálie … třetí snesla 8. 5., čtvrté 11. 5. a poslední páté 15. května. V období, kdy samice seděla, jsem omezil pohyb ve voliérách na minimum, aby měli klid. Samec trávil většinu dne se samicí v budce, že mám 100 % pár, jsem zjistil 12 dní po snesení prvního vajíčka, když jsem zjistil, že 1. vajíčko je oplozené. Budku jsem kontroloval jen občas, abych se ujistil, zda je vše v pořádku. Mládě jsem objevil 30. 5., byla tam hned dvě a o dva dny později se vylíhlo poslední třetí mládě, ostatní dvě vajíčka byla prázdná. Mláďata celkem rychle rostla, ale poslední mládě bohužel uhynulo ve věku devíti dnů, zbylá dvě jsem kroužkoval ve věku 15 dní kroužky 7 mm. Ve věku 24 dní se začala objevovat první barevná pera, která byla zatím jenom ocasní a na letkách křídel. V padesáti dnech života byla zcela opeřena a já odebral vzorky peří na test DNA. Budku opustila ve věku 62 dní a jejich první letové pokusy připomínaly spíše vrtulníky. Za několik dní se zdokonalila a létala po voliéře stejně jako jejich rodiče. Když přišly výsledky testů pohlaví, zjistil jsem, že mám pár. Začal jsem inzerovat oba kusy. Dlouho se nikdo neozýval, tak jsem se rozhodl, že si složím ještě jeden pár a jedno mládě z mých vyměním, abych měl nepříbuzný pár, ale když jsem sháněl někoho, kdo by se mnou ptáky vyměnil, tak se během hodiny ozvali dva chovatelé a jeden chtěl samce a druhý samici, tak jsem je tedy pustil. Domluvili jsme se, že je vezmu na burzu do Týniště, kde si je převzali. Chovný pár chvíli volal mladé a dlouho to vypadalo, že je hledají. V hnízdním období jsem nezpozoroval žádný náznak agresivity vůči mně nebo ptákům ve vedlejších voliérách. Kontrolu budky jsem se snažil dělat v době, kdy byli oba venku, ale to se dařilo, až když byla mláďata větší a staří netrávili celé dny s nimi v budce. I tak se ptáci v budce při mé kontrole nechovali jako nějací agresoři, ale spíše jako strašpytlové. Vždy když jsem otevřel kontrolní dvířka, hned utekli do vzdáleného rohu, začali křičet, hlavy strkali k sobě a tiskli se v koutě.

Závěrem

Tito ptáci patří mezi středními papoušky k těm větším a jejich pořizovací cena není zas tak vysoká, takže je mohu doporučit ostatním chovatelům. Jsou to krásní, inteligentní a talentovaní ptáci, kteří dokážou i pobavit hrou se skořápkou od ořechů. Na odchov nejsou nároční, ale musí být harmonizující pár, který je alespoň dva roky starý. Ke hnízdění mají raději ležatou budku, která jim trochu připomíná domovinu. Za vyhovující podmínky a dobré krmení se odmění odchovem, ze kterého budete mít radost. Na příští sezónu chystám zlepšit hnízdní budku a udělat alespoň jeden metr dlouhou vstupní chodbu a potom hnízdiště. Také chci pár přemístit do společné voliéry 7×3 m a zálet 6×2 m, kde by byli ve společnosti papoušků královských, kouřových a korel. Jsou to krásní ptáci, kteří si zaslouží žít ve velkých voliérách. Tímto přeji všem chovatelům hodně úspěchů v příští sezóně 2013.