Návštěva Istanbulu
Tato dnem i nocí pulzující metropole s přibližně patnácti miliony obyvateli mě vždy fascinuje. Poprvé jsem tuto zemi měl možnost navštívit již v roce 1988, když jsem se vracel ze stavby plynovodu v Sýrii. Tehdy jsem navštívil nejen Istanbul, ale i hlavní město Ankaru. Znovu jsem se do Istanbulu vypravil hned po otevření hranic v roce 1990. Musím konstatovat, že kouzlo orientu, kterým mně tehdy město očarovalo, je nenávratně pryč. Rikši kouzelně zdobené poháněné lidskou silou či dvoutaktním motorem navždy nahradily taxíky. Krčmy pod mostem Galata vystřídaly luxusně se tvářící restaurace s neodbytnými naháněči a přemrštěnými cenami. Snad jen množství odpadků v ulicích zůstalo.
Přesto má tohle město neoddiskutovatelnou atmosféru a síla památek, jimiž vás obklopí, člověka ohromí. Středem všeho je jistě monumentální Hagia Sofia, do jejíhož vnitřního prostoru by se hravě vešla naše Petřínská rozhledna, a hned vedle Sultan Ahmed mešita. Je tu i proslulý Grand Bazar, který je celý krytý a turisty velice vyhledávaný. Odtud už je jen kousek další perla tohoto mnohými kulturami poznamenaného města, Suleymanova mešita. Přejdete-li přes Zlatý roh po mostě Galata, máte to již kousek ke Galata Kulesi, Galatské věži, nad níž začíná pěší zóna plná všemožných obchodů a obchůdků vedoucí až na Taxim, což je hlavní náměstí Istanbulu s pulzujícím nočním životem. Přes celou pěší zónu (asi 3 km) se za čtyři turecké liry (asi 48 Kč) můžete svézt kouzelnou stařičkou tramvají.
Ale tohle je článek pro chovatelský časopis a tak trochu jinak. Při mých návštěvách Istanbulu jsem nikdy neopomenul navštívit stálý trh s drobným zvířectvem, který se nachází mezi Yeni mešitou (Yeni Camii) a Egyptským trhem (Misir Carsisi) u galatského mostu (Galata Köprüsü). Trh se zve Kuš pazar (Kus pazari). Prodává se zde spousta pokojových květin, různé sazenice, cibule a mnoho druhů semen. Na prodej je tu ale hlavně spousta zvířectva a všeho, co s tím souvisí.
Jsou zde nabízena většinou čistokrevná štěňata, králíci, kachňata, kuřata a hlavně holubů je tu velké množství. Bohužel je to většinou pouze pro otrlejší povahy. I když předimenzované klece známe leckdy i z našich burz, zvláště u překupníků, tady je to ještě o dost horší. U nás chovatel po návratu z burzy vypustí zvířata do klece či voliéry, nebo jim jinak poskytne životní prostor. Tady zvířata čekají na své vysvobození v mnoha případech hodně dlouho a dost často marně.
Je tu i velké množství akvarijních ryb, různých vodních hadů a želv nádherných. Samostatnou kapitolou tu jsou pijavice, které se používají zřejmě k léčebným účelům. Ty snad nabízí polovina prodejců. Nikde jsem však neviděl prodávat suchozemské želvy, kterých tu dříve bývalo velké množství.
Mě však ze všeho nejvíce zajímali ptáci. A těch tu bylo opravdu požehnaně. Jsou již prodejci, kteří se o ptáky dovedou postarat. Velké papoušky jako alexandry, žaky, ary mají v klecích jednotlivě, menší po párech a agapornisy a andulky ve větším počtu – přiměřeně k velikosti klecí. Ale většinou jsou tu tací, u nichž jsou ptáci v klecích namačkáni. Hlavně droboť. Nabízí se tu spousty panenek, amadin, amarantů, astrildů, vdovek, zlatoprsek, tygříčků, snovačů, čížků, stehlíků, kubánek a guld. Guldy jsou už ve většině případů mutační, u ostatní drobotě jsem žádné mutace nepozoroval kromě pár pásovníků.
Spousta drobotě je v žalostném stavu, ale jak už jsem předeslal, najdou se i opečovávaní jedinci ve skvělé kondici.
Nabízeli se tu i špačci pagodoví, loskutáci, různí křepelové a křepelky. Také kanárů tu byla spousta. Byli tu krásní norwiči, glostři, kadeřaví kanáři, ale i spousta barevných. Ceny byly různé, ale za droboť chtěli všeobecně 40 tureckých lir (480 Kč), což značí, že za polovic by se dali koupit. Guldy si ale cenili na 120 tureckých lir (asi 1 500 Kč) a kanáry barevné 80 lir (960 Kč) a postavové 120 lir (1 500 Kč).
Pořídil jsem i pár snímků, které však zachycují ten zlatý střed. Kdo se o ptáky stará, nepřeje si, abyste fotili, a ti, co se k ptákům chovají jako ke zboží, už si hlídají, abyste to nikde nezveřejnili. Tomu bohužel odpovídá i kvalita spěšně pořízených fotografií, za což se čtenářům omlouvám.
Krmení pro ptáky je drahé. Na trhu se nabízí jednodruhově v otevřených padesátikilogramových pytlích. Prodejce vám naváží dle libosti a na vás je, jak si krmivo namícháte. Chtěl jsem koupit niger, ale ten stál v přepočtu asi 200 Kč za 1 kg. Ale byly tu i směsi balené po 1 kg, vycházely však na 10 až 15 lir (120 až 180 Kč). Krmení nebylo od žádných firem, které znají naši chovatelé, ale zřejmě míchané a balené v Turecku.
Nabízí se tu kromě klasických i ručně vyráběné klece. Některé jsou opravdu krásné, ale pro chovatelské účely zcela nevhodné. Přesto jako dekoraci si je dokážu představit. Od koupě mě ale odradila neskladnost při cestování. Doma již mám krásnou kulatou drátěnou klec z tuniského Hammamedu, která je místní specialitou. Krásný řemeslný kousek.
Ve městě je dostatek prodejen, které nabízí krmení pro zvířata a různé chovatelské pomůcky, ale živá zvířata zde nenajdete. V těchto obchůdcích se nabízí hlavně krmení pro psy a kočky, od nám dobře známých renomovaných firem, a krmení pro ptáky je zde zastoupeno pouze okrajově a v uzavřených baleních.
Po bezvýsledném pátrání a dotazování na Petshopy, kdy odpovědí bylo vždy bezradné krčení ramen, se nám konečně podařilo jeden obchod podobný našim akvaristikám najít. Nachází se v blízkosti mešity Fenari Isa (Fenari Isa Camii) na Adnan Menderes Bulvan. Byl rozdělen do tří podlaží, z nichž každé bylo o rozloze asi 100 m2. Přízemní podlaží bylo plné krmení a chovatelských potřeb všeho druhu. V suterénu byla akvária a terária a v prvním patře ptáci, štěňata a opice. Kultura prodeje opět děsivá. Jedna z opic, dospělý makak, obýval klec o rozměrech asi 50×60×80 cm. Dno tvořil drátěný rošt, na němž seděl, a hlavou se v podstatě opíral o strop. Štěňata a ostatní opice byly v sestavě akvárií o rozměrech asi 40×40×70 cm, která jako by byla položena na bok a zezadu opatřena mříží, kterou se zvířata obsluhovala. Podestýlkou jim byl papír. Nikde jsem neviděl žádné krmení ani vodu. Toto bylo zřejmě řešeno jednorázově. Některá štěňata byla již značně přerostlá, takže ležíce vyplňovala celou podlahovou plochu akvária.
Ptáci v této prodejně na tom byli o poznání lépe. Měli dostatek prostoru, ale jejich kondice nebyla nijak oslnivá. Zvláště guldy byly dost zbědované.
Jinak jsem se rozhlížel po městě, ale kromě holubů, hrdliček, vrabců, rorýsů a racků jsem jiné ptáky nezaznamenal. Drobní pěvci zcela chyběli a i vrabci byli vidět jen sporadicky. To mně však přišlo docela logické, protože město je zaplaveno milióny koček. V tomto prostředí je zcela nemožné, aby ptáci přežili. Kočky jsou všude, kam se podíváte, a jsou bohatě krmeny a napájeny.
Velice mě lákala představa nákupu nějaké drobotě, zvláště modroušci a zvonohlíci mě zaujali, ale bohužel jsem před odletem nestačil zjistit, co takový dovoz obnáší, a tak jsem od této myšlenky musel upustit.
Výlet mohu každému doporučit. Když se naučíte po městě pohybovat městskou dopravou, tramvajemi a autobusy, tak to nevyjde ani moc draho. Žeton na tramvaj vychází na 36 Kč a karta na autobus 42 Kč. Doprava je více méně nutnost. S ohledem na rozlohu města a členitost terénu vás pěší výšlapy brzy omrzí.
Nebyli jsme se žádnou organizovanou skupinou, což považuji za výhodu. Musíte si sice zajistit dopravu z letiště a následně na letiště, ale jinak jste naprosto volní. Doufám, že jsem svým drobným příspěvkem nikoho nepohoršil, a přeji všem mnoho chovatelských úspěchů.
