Drážďanky

Drážďanky se vyznačují odolností, rychlým růstem, dobrou zmasilostí, raností. Při výčtu jejich kladných vlastností nelze opomenout ani dobrou snášku, která v zimních měsících klesá jen mírně.

Zařazení: středně těžká plemena (ve Vzorníku plemen drůbeže skupina D2).

Původ: velká i zdrobnělá forma Německo.

Kroužek: kohout 20 mm, slepice 18 mm, zdrobnělé: kohout 15 mm, slepice 13 mm.

Vznik plemene

Drážďanky vznikaly okolo roku 1955 v okolí Drážďan. Po tomto městě také získaly svůj název, a to proto, že Drážďany v té době nabývaly nové podoby po následcích války. K jejich šlechtění byly použity především hempšírky, dále pak rodajlendky a vyandotky. Prvním barevným rázem byly červenozlaté, dnes nazývané zlatohnědé. Základní barva prvních drážďanek byla světlejší, než je u těch dnešních. K nám byly poprvé dovezeny v roce 1960.

Bílé drážďanky vznikaly v letech 1956–1960 ze zlatohnědých drážďanek.

Také zdrobnělé drážďanky mají svůj původ v okolí Drážďan. Vyšlechtěny byly křížením velké formy drážďanek se zdrobnělými vyandotkami, uvádí se i použití antverpských vousáčů.

Plemenné znaky

Plný trup drážďanek připomíná při pohledu z boku tvar kratšího obdélníku, je vodorovně nesený. Hmotnost kohouta v prvním roce by se měla pohybovat od 2,8 do 3,3 kg, slepice od 2,1 do 2,6 kg, u zdrobnělých od 1,0 do 1,2 kg u kohouta a od 0,8 do 1,0 kg u slepice.

Záda se požadují středně dlouhá, prsa dobře klenutá, široká, také břicho by mělo být plné, výrazné. Bohatě opeřené sedlo přechází plynule do linie ocasu, který je nasazený pod úhlem 40°. Rejdováky jsou jen částečně rozevřené, srpy středně dlouhé. Běháky by měly být středně dlouhé, žluté až nahnědlé barvy. Holeně mírně vystupují, postoj je širší.

Pro drážďanky je typická menší, jemná hlava, zdobená středně velkým, široce nasazeným růžicovým hřebenem, který se směrem dozadu zužuje a plynule přechází v kratší trn. Trn sleduje linii týlu. Ušnice jsou červené, mírně svraštělé, středně velké. I laloky se požadují středně velké, ideální jsou oválné. Oči by měly být oranžové až oranžově červené.

Opeření drážďanek musí být bohaté a měkké, jednotlivá péra jsou široká. V opeření slepice se mírné podušky tolerují.

Nejčastější exteriérové vady

Nežádoucí je krátký, úzký, trojúhelníkovitý trup nebo plochá prsa. Trup nesmí být vysoko nesený. Netypický je i úzký nebo příliš rozevřený ocas.

Vady se vyskytují v utváření hlavy a hřebene, ty bývají velké a hrubé. Neodpovídající požadavkům plemene je i silně zvednutý trn. Nežádoucí jsou také přerostlé, velké ušnice nebo laloky, nebo laloky kornoutovitého tvaru. Vyskytuje se také probělení ušnic. Velkou vadou jsou také výrazné podušky v opeření.

Barevné rázy

Drážďanky byly nejdříve vyšlechtěny v barvě zlatohnědé, uznány jsou i ve zbarvení bílém, černém a rezavě koroptvím. Vyšlechtěny byly také krahujcové.

Zlatohnědé zbarvení drážďanek připomíná měděně červené zbarvení hempšírek, základní barva je u něj ale tmavší a kresba je silně redukovaná.

Toto zbarvení bylo původně nazýváno goldbraun (u nás červenozlaté). Kvůli podobnosti drážďanek s hempšírkami, i díky tomu, že mezi zbarveními jsou výrazné rozdíly, bylo pojmenování zbarvení upraveno na braun (u nás zlatohnědé).

U zlatohnědých jsou krční a sedlový závěs ve zlatohnědé barvě (sedlový bývá o něco tmavší). Záda a horní část krytů křídel jsou tmavohnědé, prsa, boky, spodní část trupu, břicho a letky jsou hnědé. Na spodní části trupu se vyskytuje světlejší osténková kresba. Na vnitřních praporech ručních letek je podélná černá kresba. Černá kresba je také v brčicích a ocase. Rejdováky se požadují červenohnědé, malé a střední srpy tmavě hnědé, velké srpy černé s hnědým lemem. Podsada by měla být světle hnědá.

Slepice je poněkud světlejší než kohout. Po celém trupu má světlejší osténkovou kresbu.

K vadám patří nevyrovnaná barva nebo její odlišný odstín, nádech kouřové barvy či příměs bílé nebo černé barvy. Dále ocas bez černé kresby. Nepřípustná je zašedlá nebo bílá podsada. Nežádoucí je černá stvolová kresba v krčním závěsu.

Tabulka: Výskyt barevných rázů v zemích EE
Původ	Česká republika	Německo	Belgie	Francie	Itálie	Chorvatsko
D	Drážďanky	Dresdner	Dresdener	Poule de Dresde	Dresda	Drezdenska
zlatohnědé	braun	bruin	brun	bruno dorata	smeđa
rezavě koroptví	rost-rebhuhnfarbig	roodpatrijs	saumon doré rouge	perniciata ruggine
černé	schwarz	zwart	noir	nera
D	Drážďanky zdrobnělé	Zwerg-Dresdner	Dresdenerkriel	Poule de Dresde naine	Dresda nana
krahujcové	gesperbert	koekoek
zlatohnědé	braun	bruin	brun	bruno dorata
rezavě koroptví	rost-rebhuhnfarbig	roodpatrijs
černé	schwarz	zwart	noir	nera
bílé	weiß	wit
Původ	Nizozemsko	Polsko	Skandinávie	Španělsko	Slovensko
D	Dresdener hoenders	Drezdeńskie	Dresdner	Dresde	Drážďanka
roodbruin	brązowy	rodbrun		zlatohnedá
	rdzawo kuropatwiany		pardo dorada
	czarny		negra
D	Dresdener kriel	Drezdeńskie miniaturowe	Dvaerg-Dresdner		zdr. Drážďanka
	krogulczy
bruin	brązowy	rodbrune		zlatohnedá
	rdzawo kurpatwiany
	czarny
	biały	hvide		biela

Užitkovost

Vzorník plemen drůbeže uvádí snášku 160–180 vajec s minimální hmotností 55 g. Některé stránky uvádějí snášku až 220 vajec, s mírným poklesem snášky v zimě.

U zdrobnělých drážďanek se požaduje snáška 160 vajec o hmotnosti 40 g. V zemi původu uvádí snášku až 180 vajec. Skořápka je hnědé barvy.

Dobrá je i masná užitkovost a kvalita masa. Maso je bílé, není vláknité. Kůže drážďanek je žlutá.

Specifika chovu

Drážďanky jsou živého temperamentu, shánlivé. Více kohoutů se pohromadě snáší špatně, dochází k bojům. K lidem se ale chovají přátelsky.

Toto plemeno velmi dobře využívá krmiva, rychle roste, opeřuje a je rané.

Drážďanky jsou vhodné i do oblastí s chladnější zimou, jejich růžicový hřeben je odolný proti omrzlinám.

Zahraničí

V Evropě jsou drážďanky rozšířené především ve zbarvení zlatohnědém. Přehled je uveden v tabulce. Pokud byste chtěli kontaktovat Klub chovatelů drážďanek a zdrobnělých drážďanek v Německu, je to možné na adrese: Rainer Hartmann, An der schönen Fulda 2, 361 24 Rothemann, telefon: 06659 / 3186, e-mail: RainerHartmann51@web.de

Klub

Drážďanky se u nás chovají jen zřídka, klub jejich chovatelů u nás nepracuje.