Stříhání ovcí
Na základě zkušeností se stříží ovcí a koz v posledních letech si dovolím upozornit na některé zásady, které zejména novým chovatelům a podnikatelům vymizely z paměti. Stříž ovcí byla vždy označována termínem "ovčácké žně" a proto jí byla věnována patřičná pozornost. Cena vlny se nezměnila, změnil se jen systém poskytování dotací. Český člověk je ovšem velmi chápavý a celou situaci si upravil po svém. Výsledkem tohoto "přizpůsobování" pak je stav, ke kterému jsme došli nyní. Nevyhovuje ovcím ani vlně a pomalu se obrací i proti producentům.
Co se nyní děje
-vlna ve dnešní situaci je neprodejná a proto se k ní budeme takto chovat
-stříž bereme jako nutné zlo a nejraději bychom zde začali chovat ovce bez vlny
-kombinovanou užitkovost, která je ovcím v našich podmínkách vlastní, rychle "změníme" na masnou užitkovost.
Termín stříže
Nejčastějším termínem stříže u nás je období, kdy jsou ovce před bahněním, nebo po vybahnění zejména na jaře po dlouhém zimním období, kdy - ruku na srdce - ani výživa nebývá optimální. Proč nestříháme vlnu v období, kdy vlna (srst) je čistá, nezplstěná, vyfoukaná a ovce jsou v dobré kondici ? Proč ovce ještě více stresujeme před bahněním nebo těsně po bahněním stříží ? Samozřejmě u stád celoročně chovaných venku je jiný způsob organizace, ale já jsem např. u stáda pana Biskupa nebo Ing. Švédy nedostal za posledních pět let zplstěnou nebo kondičně slabou ovci. Plemena s hrubším sortimentem vlny byla po dlouhá desetiletí či staletí šlechtěna určitým směrem, ale jen český člově dokáže z dvojstřižné ovce (nebo se stříží 3 x za dva roky) v minimální krátké době "udělat" jednostřižnou.Taky se nějak zapomnělo na časnou stříž jehňat (6 měsíců) a zejména na význam tohoto opatření.
Proč musí střihači a pomocný personál vyloženě trpět v nevyhovujících a průvanem protahovaných průjezdech, stodolách či jiných prostorách určených pro stříž ve studeném zimním období?
Příprava stáda
Nechci zde opakovat velmi dobře napsanou knihu Prof. Horáka o stříži ovcí, ale přesto zde musím podtrhnout některé nešvary, které se ve dnešní populaci ovčácké rodiny rozrůstají. To, že se asi lépe stříhá kulatá ovce v dobré kondici při plnohodnotné výživě, zde nebudeme blíže rozebírat. Ale když vám někdo přivede "zvíře" s dvaceticentimetrovou zplstěnou vlnou, které váží po stříži s bídou 20 kg, to dokáže střihače "vytočit". Dále je třeba připomenout:
- zvířata nemají být před stříží alespoň 12 hodin krmena
- jestliže je dohodnutý čas stříže, tak není možné v tuto dobu teprve zvířata shánět po
pastvinách a pokoušet se je dostat do nějaké stříhárny
- zvířata nesmí před stříží zmoknout
- prosí alespoň o sundání řemenů, řetězů, obojků a gumiček, které se dávají jehňatům po
narození nebo visaček, které mívají aukční berani
- o odstranění kaštanů, spálené vlny, barevných značek, drátů a namotaných provazů je také asi zbytečné hovořit
- ustájení zvířat před stříží bez hluboké podestýlky (tam, kde je nedostatek pomocného
personálu na chytání ovcí)
- nesprávná technologie krmení objemnými krmivy zanechává ve vlně velmi silné
znečištění (zakrmená vlna)
Většinou je se stříží spojeno kvantum dalších operací, ke kterým ale musí být dostatek pomocníků. Střihač je jenom člověk, vykonává tuto práci většinou jako vedlejší poměr, není profesionální veterinární technik ! Stříhání rok neošetřených paznehtů léčených skalicí modrou je pro mne časově i fyzicky náročnější operace než provedení vlastní stříže. Tudíž všeho
s mírou a je nezbytné se na všech požadovaných úkonech předem individuálně domluvit.
Příprava ovčína
Toto je velmi důležitý úkon, na který se většinou v poslední době zapomíná. Heslovitě vytáhnu nejdůležitější aspekty:
- stříhá se většinou v samostatné místnosti, nebo přímo v ovčíně na rovné ploše, kde je
celodenně dostatek přirozeného nebo umělého světla, nejraději bez průvanu
- místnost musí být dostatečně velká kvůli manipulaci se zvířaty
- po dohodě je třeba nachystat lavici nebo větší dřevěnou podložku (bez pantů a hřebíků)
- většina stříhacích strojků se musí někam a na něco zavěsit a pracují na elektrický proud
(více střihačů znamená silný odběr)
- pracoviště se musí udržovat v čistotě a ostříhanou vlnu je nezbytně nutné proklepat na
třídícím stole, oddělit znečištěné kousky a rouno sbalit do žoků
- poraněné ovce se ošetřují ihned
- majitel stáda (bača) je tam proto, aby organizoval veškerou činnost a ne, aby byl
zaneprázdněn mnoha dalšími úkoly a jednáními
Toto je jen velmi stručný popis činností, spojených s přípravou a organizací stříže zvířat. Pokud se budeme chovat k vlně alespoň tak, jako dříve, pak bude prodejná. To, co dnes někdy vidím, to se vlnou nazvat nedá, a nedivím se, že se takováto surovina nehodí na výrobu vlněných produktů. Stříž ovcí je opravdu nejnáročnější "odborný" fyzický výkon v ovčácké prvovýrobě. Je třeba si této činnost vážit a patřičně ji ohodnotit (a co výchova mladých střihačů?)
Adresy střihačů
1. Balko Stanislav, Velichov 14, 438 01 Žatec, tel. Vzkazy u paní Šulitkové, 0347/711931
2. Hockicko Martin, 517 91 Deštné v Orlických Horách 71, tel.0443/663161, 0604/109623
3. Slunéčko Milan, Pelešany 67, 511 01 Turnov, tel.0436/24012, 0604/666502
4. Ing. Frydrych Rudolf, J. Peštuky 1324, 752 01 Kojetín, tel.0641/763526
5. Sypták Josef, Příluky 131 a, 760 01 Zlín, tel. 067/34606
6. Macek Josef, Lidečko 231, 756 12 Horní Lideč, tel.0603/327083
7. Macků Jan, Cvrčovice 64, 768 02 Zdounky, tel 0634/365279
8. Salaba Radomír, Olešnice 57, 511 01 Turnov, tel. 0436/329176, 0604/807613
9. Machek Ota, A.Jiráska 46, 549 57 Teplice nad Metují, tel.0447/581176
10. Adamec Zdeněk, Bludovice 105, 741 01 Nový Jičín, 0656/703580, 0603/851096
11. Slováček Jaroslav, 756 25 Růžďka 43, tel.0657/643066
12. Douša František, 407 25 Verneřice 327, tel.0412/559262
13. Ing. Bařina Vladimír, Lidická 78, 550 01 Broumov, tel. 0447/22449, 0603/444519
