Úvodem bych chtěla napsat, že chovu papoušků se s přítelem věnujeme sedmým rokem. Osazenstvo našich voliér převážně tvoří celkem běžní australští papoušci, ať už díky své přizpůsobivosti našemu podnebí a klimatu, nebo díky našemu okouzlení jejich krásou. Jedním z nich je i barnard límcový jižní.
Barnard jižní je 37 centimetrů velký papoušek, skoro celý zelený, až na půlenou hruď, kdy vrchní část je tmavě zelená. Má černou hlavu, šedý zobák a větší tmavě modré líce. Na zátylku je od světlejších zelených zad oddělena širokým žlutým páskem. Spodní část tvoří čistě žluté břicho, které by mělo být od zelené části rovně odděleno. Letky jsou zčásti tmavší modré barvy, která postupně přechází do černé. Rýdovací pera jsou ve středu dvě zelená a zespodu světle modrá. Samec se od samice skoro neliší, při bedlivějším pozorování vidíme, že samice bývá většinou menší a také je o něco světlejší než samec. Zobák samic je méně masivní a užší a zbarvení hlavy je spíše hnědavé než uhlově černé. Jsou to však jen malé detaily, takže nejspolehlivější metodou stále zůstává test DNA. Mláďata jsou vybarvena stejně, možná jsou oproti rodičům světlejší.
Chov tohoto papouška je celkem srovnatelný s roselou penant. Barnardi jsou trochu svéhlaví a dominantní, i když v přítomnosti lidí u voliér se stávají o něco plaššími. Chováme je v oddělených voliérách o velikosti 4 m×2 m×1,5 m (d,×v,ך). Výlet je potažený bodovaným pletivem o velikosti oka 1,7 cm×1,7 cm, horní polovina stěny má druhou vrstvu z králíkářského pletiva kvůli škodné. Jsou to výborní letci, takže by využili i větší voliéru. Naše voliéra je rozdělená na dvoumetrový zálet a dvoumetrový výlet. V létě jim výlet vybavujeme každý týden čerstvými větvemi z vrby a černého bezu, ve kterých si přímo libují. Milují vodu, když prší, bývají zavěšeni na pletivu hlavou dolů a nechávají se promáčet až na kost. Pokud jsou vedra, vodu zajišťujeme hadicí.
V zimě mají teplotu okolo minus 10 °C, kterou při zajištění širokých bidel a zavřeného výletu, aby na ně netáhnul studený vítr, přezimují bez problému. Pokud jsou teploty nižší, dáváme do záletu elektrické topítko. Pokud je venku solidní počasí, pouštíme je do výletu proletět i v zimě.
Barnardům předkládáme mimo chovné období směs pro střední papoušky (Deli nature 68), ovoce a zeleninu (mrkev, jablko, pomeranč, banán, salátovou okurku, rajče, kousky zelí a salátu) a zelené krmení. Občas dostanou piškot a oříšky. Dáváme jim větve na okus a samozřejmostí je denně čerstvá voda. V zimě podáváme červené a žluté proso, bílou a žíhanou slunečnici, oves a kardi. Doplňujeme ovocem a zeleninou, jako je mrkev, jablko, hroznové víno apod.
Pohlavně dospívají druhým až třetím rokem. Jelikož tito papoušci nasedají velmi brzo, je dobré mít zateplený zálet, aby snůška nebo mláďata nepomrzla při mrazících. Do toku začínají jít v únoru až březnu. V této době vyvěšujeme budku, která je 80 cm vysoká a průměr vnitřku boudy je 30 cm, vletový otvor měří 10 cm. Začínáme podávat Deli nature č. 68, k níž přidáváme trochu slunečnice a klíčeného zrní. Každý den předkládáme vaječnou míchanici, do které přidávám suchou míchanici Orlux pro střední papoušky, ovoce a zeleninu. Do vody přidáváme karnivit, dávkujeme podle návodu na obalu. Jakmile samice snese první vejce, karnivit, vaječnou míchanici i klíčené zrní přestáváme podávat. Když jde všechno hladce, samice sedí 21 dní na snůšce a samec ji chodí krmit do budky. Po této době se líhne první mládě a obden další. Z budky vylétají zhruba po pěti týdnech. Rodiče po vylétnutí mladé ještě 14 dní přikrmují.
Papoušci jsou to nenároční a krásní. Pokud hledáte celkem nehlučného papouška do svých voliér, můžu jen doporučit.