Kanár dominantně bílý a žlutý v melaninu
Štěpitelnost a vybarvení
U dominantně bílých kanárů poznáme štěpitelnost podle zabarvení křídel, což je pro tyto kanáry charakteristické. V praxi to znamená, že Kanár dominantně bílý, který pochází od jednoho bílého a druhého červeného rodiče, bude mít v křídlech červené skvrny a na tuto barvu bude štěpitelný. Jelikož mám slabost pro kanáry bílé saténové, používám do chovu samičky bílé saténové a tyto pářím se samečkem isabelovým, štěpitelným do saténu v příslušné barevné řadě, ze které samička pochází. To znamená, že samičku dominantně bílou saténovou, která má jednoho z rodičů žluté barvy, pářím se samečkem žlutoisabelovým, a to většinou intenzivním, štěpitelným do saténu. Kanáry v bílé řadě tedy musíme vždy pářit s partnerem stejné barvy, ze které pochází. Z takového spojení je 50 % saténových samečků i samiček, 25 % samečků štěpitelných do saténu a 25 % klasických melaninových samiček. Co se týká zbarvení, vychází to s pravděpodobností 50 % bílých a 50 % žlutých.
Štěpitelného samečka do saténu můžeme mít v jakékoliv řadě. V roce 2011 jsem na výstavě Exota – Olomouc vystavoval samečka kanára žlutoachátového intenzivního, který byl vyhodnocen jako nejlepší kanár této výstavy s mezinárodní účastí. Uvedený kanár pocházel z rodičů samečka dominantně bílého acháta štěpitelného do saténu a samičky žluté saténové intenzivní. V roce 2012 jsem tohoto samečka pářil na samičky saténové v bílé řadě a s jeho potomstvem jsem spokojen. Nesmíme zapomínat i na skutečnost, že kanáři spáření s kanáry dominantě bílými na bílou barvu nejsou štěpitelní. Tak se nám nemůže stát, že po kanárech žluté barvy, pářených mezi sebou, kteří mají jednoho z rodičů v barvě dominantě bílé, budeme mít i mláďata v bílé barvě. Kdyby se nám v takovém páření vyskytla mláďata v bílé barvě, pak se nejedná o kanáry dominantně bílé, ale recesivně bílé. Já osobně s tímto zkušenosti nemám a nikdy jsem nepoužil křížení kanárů dominantně bílých s recesivně bílými.
U dominantně bílých kanárů odchovávám i kanáry v řadě bílohnědý, achátový a isabelový. V linii červených jsem použil i páření samečka červeného saténového C II na samičku bílohnědou. Z tohoto páření jsem odchoval v prvním hnízdě samičku bílou saténovou, samičku červenou saténovou mozaikovou a samečka červeného saténového s náznaky mozaiky C II. V dalším roce jsem na samičky použil červeného saténového samečka C II a potomstvo je celkem dobře vybarvené, a to zejména samičky. Samečka jsem do chovu nezařadil, protože jsem pro něj neměl samičku v mozaice.
U žlutých kanárů se rovněž zaměřuji především na odchov žlutých saténů. Stejně jako u červené řady používám bílé saténové samičky a žlutoisabelové intenzivní samečky, štěpitelné do saténu. Z takového spojení odchovávám žluté satény intenzivní s pěknou kresbou a vybarvením. V roce 2012 jsem sestavil i pár samečka žlutoisabelového intenzivního štěpitelného do saténu a samičku žlutou saténovou neintenzivní. Odchoval jsem tři hnízda s celkovým počtem dvanáct mláďat. Vybarveni jsou zvláště samečci saténoví, a to intenzivní i neintenzivní. Slušně jsou vybarveny i isabely intenzivní a pravděpodobně se bude jednat o samičky.
Od páru žlutých achátů, kdy jsem použil samečka intenzivního a samičku neintenzivní, jsem odchoval devět mláďat ze tří hnízd. Samečci jsou uspokojivě vybarveni, zejména co se týká vousů, a jsou neintenzivní. Samičky jsou intenzivní a mají pěknou kresbu i vous. U tohoto páru jsem učinil výjimku a samečka jsem po celou dobu hnízdění ponechal u samičky. Choval se vzorně, i když se jednalo o mladého samečka ročník 2011. Samičku krmil i na hnízdě a rovněž se podílel na krmení mláďat. Při druhém hnízdění, kdy samička zasedla na snůšku a mláďata byla ve věku dvacet tři dnů, tyto dokrmil až do stáří třiceti dnů, kdy jsem je odstavil. Mláďata samičku neobtěžovala a ta zdárně vyseděla další snůšku.
Hnízdění
Hnízdo jsem použil umístěné mimo prostor klece, což se mi osvědčuje, protože samička má větší klid a soukromí. Používám i náhradní hnízda k výměně, což je velmi jednoduché. Hnízdo sundám, mláďata přemístím do čistého hnízda a toto zavěsím zpět. Při větším počtu mláďat je zapotřebí hnízdo častěji kontrolovat a měnit. Kontrola je jednoduchá, protože tato plastová hnízda jsou opatřena dvířky na zadní straně, která se snadno otevírají. Hnízda mají i tu výhodu, že jsou opatřena miskou pro umístění vajíček a není zapotřebí mít další prostor pro jejich umístění. Vajíčka odebírám a samičky nasazuji po snesení čtvrtého vajíčka v odpoledních hodinách. Mláďata se líhnou naráz čtrnáctý den a nevznikají problémy s jejich odchovem. Líhnou-li se mláďata postupně, je nebezpečí, že starší mláďata mladší ušlapou nebo jsou méně krmena. Stačí rozdíl dvou dnů a nastanou problémy, zejména když je v hnízdě více mláďat. Tato plastová hnízda jsou ideální pro údržbu, protože plast se dá snadno umýt a dezinfikovat. Stačí hnízdo nechat odmočit ve slané vodě a pak opláchnout. Jako výplně hnízda používám filcovou vložku, která se dá vyprat a usušit. Uvedená hnízda v menším provedení používám i pro odchov čížků ohnivých.
Krmení
K odchovu kanárů používám vaječnou míchanici, kterou obohacuji pouze o naklíčená semena. Pro červené kanáry červenou a pro žluté žlutou. Pro mozaikové kanáry existuje speciální míchanice. Barvivo pro žluté kanáry nepoužívám, protože se mi neosvědčilo. Zbarvení u žlutých kanárů nebylo jednolité a to z toho důvodu, že kanáři barvivo v míchanici berou různě, a to se odrazí na jejich zabarvení peří. Žlutým kanárům podávám více řepky a to pro jejich vybarvení postačuje.
Budoucnost patří červené
Kanáři v bílé a žluté barvě jak v lipochromu, tak i v melaninu jsou v současné době na ústupu a většina chovatelů se zaměřuje na chov kanárů v červené barvě. Tuto skutečnost vidíme na výstavách, kdy většina vystavených kanárů je v červené barvě. Je to dáno i tím, že červená barva je líbivější a velkou úlohu hraje odbyt červených kanárů a dostupnost červeného barviva.
