„Živé maso“ je obvyklý výraz pro nadměrnou tvorbu granulační tkáně v hojící se ráně. Dochází k tomu především v dolních částech končetin koní (tedy hlezenní a karpální kloub a končetiny od těchto kloubů dolů), pokud poranění proniklo skrze kůži – jedná se tedy o hlubokou ránu. U normálně se hojící rány vyplňuje granulační tkáň vnitřek, z okrajů přes ni roste epitel – pokožka. Rychlost tvorby granulační tkáně a epitelu je v rovnováze, takže nakonec se rána zacelí tak, že v jejím místě nevzniká ani prohlubeň, ani vyvýšenina. Jenže v dolních částech končetin koní je tomu mnohdy jinak – epitel se zatahuje často příliš pomalu, protože
– právě zde je kůže silně napnutá a okraje rány se od sebe odtahují,
– kůň se neustále pohybuje a pohybuje se i kůže a okraje ran,
– tkáně končetiny jsou hůř prokrvené,
– snadno se rána znečistí a infikuje,
– zánět i vzdálenost od srdce vytvářejí otoky.
Následkem toho granulační tkáň roste rychleji a nekontrolovaně, začne z rány vyčnívat a znemožní další pokrytí epitelem, takže se rána „přestane hojit“. V mnoha případech to naštěstí není definitivní řešení a nakonec se situace sama uklidní a rána se zacelí. Někdy se však stane, že živé maso hyzdí nohu koně dlouho, a jsou bohužel i situace, kdy se rozroste tak, že se ho nelze nijak zbavit, či dokonce z něho vzniká nádor.
V každém případě je lepší vzniku hypergranulace předcházet než ji řešit. Pro takové případy platí jednoduché pravidlo: Jakoukoli ránu nacházející se na končetině koně, především od karpu / hlezna dolů, je třeba co nejdříve prohlédnout a ošetřit, popřípadě nechat ošetřit:
1. Je třeba ránu umýt, nejlépe vystříkat čistou vodou. Zbavíte ji špíny, patogenních zárodků a případné krve. Díky tomu ji budete moct prohlédnout a vyhodnotit její závažnost.
2. Pokud je rána povrchová, tedy nejde skrze celou vrstvu kůže, stačí ji zdezinfikovat a nechat být; zhojí se sama, od toho tady totiž kůže je. Pokud však je rána hluboká, tedy kůží zcela pronikla, nebo si nejste o její závažnosti jisti, bude třeba kromě dezinfekce další opatření:
3. ostříháte chlupy v okolí rány a přiložíte na končetinu obvaz. Úkolem obvazu je zabránit vysychání rány, jejímu znečištění, oddalování okrajů ran, otékání a popřípadě i trochu znehybnit končetinu.
4. Samozřejmě s obvazem kůň bude uveden do klidu – bude stát v boxu nebo mu zajistíte skutečně minimální výběh, aby se co nejméně pohyboval. Musí být v čistém a suchém prostředí.
5. V těchto případech by měl přijet co nejdříve veterinář. Jednak může zjistit, jak je rána skutečně hluboká a zda nepoškozuje některé citlivé struktury (kloub, šlacha, …), jednak zajistí případné podání antibiotik a udělá pořádný obvaz, který bude ránu „držet pod pokličkou“. Ve výjimečných případech ji může sešít – ale i tak by měla být končetina zavázaná, protože obrovské pnutí kůže na končetinách často stehy potrhá, jakmile se kůň trochu pohne.
Krycí obvaz – jeho úkolem je zakrýt ránu a chránit ji před znečištěním. Skládá se z čistého krytu rány, vrstvy obvazové vaty a pružného obinadla. Vata (ale v případě nouze i molitan, utěrka, jiná látka) brání zaškrcení končetiny obinadlem, protože je měkká. Obinadlo je pak bez obav dostatečně utažené, aby ránu zpevnilo a bránilo vzniku otoku.
Fixační obvaz – má za úkol také znehybnit končetinu a tím ji chránit ještě více než krycí obvaz. Skládá se z několika vrstev vaty a pevně utaženého pružného obinadla. Musí být dostatečně vysoký, pevný a kvalitně vypodložený, aby nedošlo k otlačení či zaškrcení. Fixační obvaz obvykle přikládá veterinář a nechává ho na noze koně několik dní, poté by měl opět přijet veterinář, obvaz odstranit, ránu zkontrolovat a podle potřeby ošetřit a většinou opět přiloží na několik dní další fixační obvaz. Tento proces se opakuje tak dlouho, až je na ráně vidět zdravé hojení. Většinou se jedná o minimálně 2 až 3 týdny podle velikosti a umístění rány.
Pokud už se na končetině objevilo v ráně živé maso, je nejlepší řešení ho nechat seříznout. Okraje rány se vystříhají a mohou se promazávat hojivou mastí, například obsahující měsíček. Někdy se přerůstající hypergranulace leptá například hypermanganem, jindy se používají kortikoidové masti, které brání růstu tkáně. V extrémních případech může být nesmírně složité se hypergranulace zbavit a dovolit ráně se zcela zhojit. Vyžaduje to opakované chirurgické zákroky, dlouhodobé omezení pohybu koně, podpora hojení pokrajů rány bylinkami nebo například léčebným laserem, přesto se často poškozené tkáně hojí v podobě jizvy a bývají náchylnější na další poškození. Proto je nejlepší předcházet vzniku živého masa tím, že okamžitě a správně ošetříte / necháte ošetřit hluboké rány a umožníte jim hojení pod fixačním obvazem, za absolutního klidu koně a pravidelné odborné kontroly.