Jack Russell teriér Část 15. – JRT a děti
Nedávno proběhla médii strašná zpráva o tom, že ve Velké Británii zabil Jack Russell teriér osmidenní miminko jediným kousnutím. Pro ty, kteří nevědí, o co jde, přiblížím zprávu podle informací zveřejněných na internetu:
Pouze osmého dne na světě se dožil maličký Harry Harper, kterého v úterý kousl domácí mazlíček, pes rasy Jack Russell. Chlapeček podle serveru MailOnline zemřel v nemocnici v Telfordu na západě Anglie, kam byl převezen. „Harryho smrt nás zcela zničila a nedostává se nám slov, jimiž bychom mohli popsat ztrátu, která nás postihla. V současnosti si nepřejeme vystupovat na veřejnosti a žádáme vás, abyste nám poskytli klid na smutek, abychom se mohli vyrovnat se svou ztrátou,“ vzkázala rodina médiím. Policie a záchranka byla přivolána do Ketley v úterý kolem osmé ráno. Přes veškerou snahu zdravotníků a okamžitý převoz do nemocnice se nepodařilo život malého Harryho zachránit. Harryho matka, devatenáctiletá Mikayla, byla v okamžiku útoku se svými rodiči, kterým dům v Ketley patří. Policie zahájila vyšetřování okolností úmrtí novorozence, ale potvrdila, že hlavní příčinou bylo zřejmě jediné kousnutí malého psa, který byl již utracen. Potom se rozpoutala horlivá debata o psech a dětech. V naprosté většině příspěvků do diskusí lidé odsoudili nepozornost rodičů, a protože diskuse byla velmi zajímavá, dovolte mi zařadit několik příspěvků.
Reakce lidí na tuto tragédii
• … že je Jack Russell potřeba zařadit mezi „bojová plemena“ a vyhubit, je víc než jasné! Ne, nebojte se , jen si dělám legraci … Ale zajímalo by mě, co si o tom myslíte – co to bylo za psa? Jak moc byl asi „nevychovaný“ nebo to mohl být opravdu magor, nebo to byl nějaký zkrat? Osobně si myslím, že byl pes chybně zařazený ve smečce a myslel si, že lidi jsou až pod ním – a podle toho se zachoval … Já to beru jako varování majitelům kapesních gaučových králů, aby ani oni nepodceňovali výcvik a výchovu psa. Jack není určitě gaučák.
• Nebezpečný může být každý nevychovanec, je jedno, co je to za plemeno. Jackové se najednou stali populární na celém světě, ale že je to teriér, si jaksi lidé zapomněli uvědomit. Mám dojem, že vůbec v poslední době si lidé pořizují psy jen podle vzhledu a popularity, ne podle účelu, pro který byl pes vyšlechtěn, a pro co má geny. Jestli byl pes nevybouřený, jestli kvůli miminu na něj kašlali, nedivím se, že si svoji energii vybil takto. Vůbec nemusel chtít to dítě zabít, nemusela to být nutně cílená agrese, dítě je křehké a pak stačí málo, aby se stalo neštěstí. Taky se podívejte, kolik bylo rodičům let. Nevyzrálí puberťáci.
• Majitelé nechali psa s dítětem o samotě? Tak to je teda velký průser! Nikdy bych nenechala dítě se psem bez dozoru! Jak kvůli dítěti, tak i kvůli psovi … Pak by asi nebylo tolik pokousaných dětí a utracených psů …
• Russell je především teriér a lovec. Osmidenní miminko? Jak dlouho ho mohl znát? Den, dva? Viděl ho poprvé, když byli na návštěvě u rodičů? Malá, holá, růžová a pokvikující myš. Stačilo škrábnutí zubem na krku. Rodiče zaplatili cenu nejvyšší, pes zaplatil životem. Plyne z toho nejspíš to, co snad všichni rozumní pejskaři vědí – pes je pes a má houby co zůstávat s dítětem bez dozoru.
• Mě by na tom zajímalo, jak se dostane pes k osmidennímu miminku? A bez dozoru? Kde to miminko bylo? To není o hierarchii ve smečce, zkratu nebo agresivitě psa! Pes miminko rozhodně nechápe sám od sebe jako člověka, tudíž nadřazenou osobu. Navíc projevy novorozence mají k lidským vzorcům chování, které je pes schopen identifikovat, hodně daleko. Nechci v takové tragické chvíli nikoho soudit, ale je to velké lidské selhání a blbost, za kterou rodina (bohužel i pes) krutě zaplatila do konce života.
• Myslím si, že majitelé v tu chvíli nemysleli. Jen chtěli odsoudit viníka. Jenže si neuvědomili, že viníci jsou oni, a to oni by zasloužili pořádně, co proto... Je to tragédie, ale je to tragédie kvůli nim!
• Jack není gaučák (i když si ho v poslední době bohužel hodně lidí takto pořizuje). Jack je teriér vyšlechtěný původně k norování lišek. Tedy tvrdý pes s vysokým loveckým pudem. Nešlo o nevychovanost ani zkrat, prostě řvoucí pohybující se novorozeně v něm spustilo naprosto přirozené lovecké chování. Pes nevnímá novorozence jako člověka, je to pro něj jednoduše malé mrskající se zvířátko … Nechat novorozeně (které pes po pár dnech ještě ani pořádně neznal) o samotě s teriérem byla obrovská chyba. Žádné dítě by nemělo nikdy zůstat o samotě se psem, dokud není tak rozumné, aby si uvědomilo, jak se ke psu chovat, a dokud není tak velké, aby ho pes respektoval jako člověka.
• Pro mě jsou děti taky na prvním místě, a proto bych je nenechala o samotě se psem, ať už jakýmkoliv, i když moje feňule je moc milá na děti, ale člověk nikdy neví, co děti zase vymyslí anebo co se pejskovi nebude líbit … Bezbranné miminko bych teda rozhodně hlídala jako oko v hlavě. Chápu jednání majitelů po té tragédii – psa nechat utratit. Ale nechápu jejich jednání před ní …
• Většina Jacků, co žije ve městě, jsou pekelné hysterické svině. Zní to hnusně, ale vlastně to není mířeno na ně, ale na majitele. Můj přítel má fenu JRT. Je to labilní, hystericky agresivní, uštěkaná, ukňučená, na míčky nezdravě fixovaná fena. A je jasné proč. JRT není pes pro někoho, kdo dělá na směny a má čas tak jednou týdně na pořádnou procházku. Ta fena trpí, je to na ní vidět.
Naše zkušenosti s Jacky
Prvního Jack Russell teriéra jsme si pořídili v roce 2009, poté co nás navždy opustila naše jezevčice Syndy. Po osmi měsících jsme měli již druhého, a protože jsme si pořídili chovatelskou stanici, postupně k nám přišly i dvě fenky a také jsme si nechali naše štěňata ze dvou vrhů. Dnes jich máme osm. Všichni mají naprosto vyrovnanou povahu a na děti jsou nesmírně hodní. To spíš děti musíme krotit, aby neubližovaly pejskům, i když nechtěně, protože si to neuvědomují. Nikdy bychom však nenechali dětičky bez dozoru s tolika pejsky, protože nikdy nevíte, co se může stát. Mám vypozorováno, že nás naši pejsci berou jako záchranu v okamžiku, když jde do tuhého. My totiž netrpíme ani rozmíšky, které mají mezi sebou. Hrajeme si s nimi, chodíme s nimi na výstavy, na cvičák a někdy i na návštěvy. Kolikrát si beru postupně všechny do práce. Učíme je trpělivosti, aby byli klidní i ve vypjatých situacích. Nikdy se nestalo, že by někdy někoho pokousali.
Opět je tu otázka, zda psi s PP nebo bez PP
I když jsem se nikde nedočetla, jestli pejsek JRT, co zabil miminko, byl s PP nebo bez PP, nebo jestli to byl pes nebo fena, využívám opět příležitosti k otázce, zda si pořizovat pejska s PP nebo bez PP. Předně si musíme uvědomit, na jakých psech se chová s PP a na kterých bez PP. My, co chováme legálně v chovatelských stanicích pejsky s PP a dbáme na to, abychom vybírali co možná nejkvalitnější jedince do dalšího chovu, si kromě vzhledu všímáme také jejich povahy a schopnosti rozvíjet jejich fyzickou a duševní stránku. Rozhodně do chovu nepouštíme jednak nestandardní jedince, ale také příliš bázlivé, nebo agresivní. Pravý Jack Russell teriér je inteligentní, aktivní, veselý, hravý psík s vyrovnanou povahou, šlechtěný také na to, aby měl rád děti. Chodíme na srazy „russellařů“ a schází se nás hodně, nikdy se nestalo, že by nás napadl některý z Jacků, všichni jsou mazliví a mají rádi pohlazení. Ano, stává se, že vyjedou po sobě, ale to už je jiná otázka, prostě k lidem se chovají naprosto přátelsky. Naopak ti, co chovají bez PP, nebo na neuchovněných psech s PP, všechny tyto stránky naprosto ignorují a chovají na všem, co má čtyři tlapky, štěká a je to alespoň trochu podobné Jackům. Na cvičácích potkávám hlavně páníčky, kteří si pořídili pejska nebo fenečku bez PP, a až na malé výjimky mají s nimi docela dost velké problémy.
Jack Russell teriér a rodina
Každý, kdo si pořizuje Jacka, musí být připravený na to, že je to pes gumítek, který je většinou v pohybu a ve vzduchu, protože strašně rád skáče. Je to nesmírně inteligentní pes, který se strašně rychle učí. Potřebuje proto páníčka, který by mu naprosto rozuměl a rozvíjel jeho perfektní povahové vlastnosti, jak duševní, tak fyzické. Prakticky si s Jackem pořizujete další dítě do domu. Naši pejsci jsou sice vysoce aktivní, ale jsou zvyklí na to, že i půl dne jsou v klidu. Ovšem minimálně dvakrát denně si musí pořádně zařádit, jinak nám domácnost roznesou v zoubkách. Vím, o čem mluvím. Každý den musím pro ně vymyslet jinou aktivitu, protože nesnáší stereotypy. Většinou jim vymýšlím překážkové dráhy, na kterých se dokážou pořádně utahat a každý den jsou trochu jiné. Trénujeme s nimi i poslušnost, vodíme mezi lidi a necháváme je hodně hrát právě s dětmi. Děti jsou nadšené, že mají s kým běhat, přetahovat se o hračky a házet jim aportky. A věřte mi, oběma stranám to vydrží docela dlouho a nadšení nebere konce. Jen musíme dávat pozor, aby se Jacci příliš neodvázali, jinak roupama nevědí co dřív a jejich hry jsou pak drsnější. Samozřejmě všechny jejich hry jsou pod dozorem, protože nikdo nikdy neví, co se může stát. Musíme mít neustále na paměti, že žádný pes, ať je to jakékoliv plemeno, není chůva našich dětí. Je to stále jen a jen ochočená šelma psovitá, která se s člověkem naprosto sžila a je součástí jeho života již po tisíciletí.
Dítě a cvičák i výstavy
Pro děti od deseti let je cvičák výbornou příležitostí, kde se může s pejskem do sytosti vyřádit. Naučí se zároveň základům disciplíny a trpělivosti, získá hodně dovedností a zařadí se lépe do kolektivu. Jack Russell teriér právě pro desetiletého kluka nebo holku je naprosto ideální společník. Není tak velký ani silný a dítě s ním bude mít méně fyzické námahy. Je vysoce aktivní, a to je to, co na pejscích děti láká. Je také vysoce inteligentní a hravý, rád a rychle se učí a právě výcvik hrou je to, co Jacky a děti strašně baví. Naučí se rychle mnoho dovedností a nezkazí žádnou legraci. Děti se zároveň naučí, jak se k pejskům chovat a brát je jako kamarády, a ne jen jako živou hračku, do které se dobře šťouchá a jíž se ubližuje. Pokud se děti dostanou na dobrý cvičák, dostanou velmi dobré základy i v teorii – jak vychovávat svého pejska (znalosti mohou uplatnit i ve škole). Navíc takové dítě nemá čas na blbnutí se špatnou partou, nemá potřebu kouřit a pít alkohol, natož konzumovat drogy, protože má svoje zaměstnání a své místo ve společnosti. K nám na cvičák chodí několik takových dětí, dokonce i s hendikepem, a věřte mi, ze zkušenosti vím, že i takové dítě má větší sebevědomí, když ví, že dokáže se svým psím kamarádem složit i nějaké zkoušky. To samé platí i o výstavách. Viděla jsem hodně dětí, které na výstavách předváděly právě Jack Russell teriéry, a mohu říci, že jim to šlo víc než dobře. Dokonce jsou i vypsané soutěže dítě a pes. Pokud dítě svému koníčku propadne, má pak smysluplnou náplň svého volného času možná až do konce svého života.
