Nová Asociace chovatelů exotického ptactva (ACHEP)
Vše vyústilo v založení Asociace chovatelů exotického ptactva (ACHEP), která měla své první zasedání 14. 12. 2013. Zde byl zvolen Ladislav Žoha jako předseda a Jan Sojka jako místopředseda organizace. Zbylými členy výkonného výboru jsou Vratislav Urbášek, Roman Šťastný a Petr Zeman. Kromě toho si asociace na ustavující konferenci stanovila i šest odborných komisí: pro mediální prezentaci, pro sportovní chovatelství, pro zachování přírodních druhů, pro veterinární problematiku, pro výživu ptactva a pro legislativní otázky. V poslední jmenované zasedne například poslanec za KSČM a chovatel Pavel Kováčik, ale i nejznámější tuzemský chovatel amazoňanů Jan Nedělník nebo Jan Sojka, v komisi pro výživu ptactva Marta a Milan Bartlovi a Bohumír Šimerda, v komisi pro veterinární problematiku například Ľubica Nečasová, v komisi pro chov domestikovaného ptactva Ladislav Groda či Luboš Veselý, v komisi pro zachování přírodních druhů Zdeněk Vandělík, Zbyněk Laube, MVDr. Lubomír Palkovič, Čestmír Drozdek, Václav Podpěra a další a v komisi pro mediální prezentaci šéfredaktor webu Ararauna.cz Jan Potůček a Lubomír Tomiška.
Je bez diskuse, že chovatelé, byť nepřímo, vyvíjejí tlak na poptávku vzácných druhů ptáků a tím fakticky zapříčiňují jejich import. Protože je momentálně dovoz papoušků ve větších množstvích do EU prakticky zakázán, děje se tak často nelegálně. Na tuto skutečnost pochopitelně reaguje ČIŽP a snaží se pašerákům jejich počínání různými způsoby ztížit. Až do tohoto okamžiku asi nikdo námitky nevznáší. Samozřejmě ani chovatelé nejsou zastánci masových ilegálních transportů, kdy se ptáci se zastřiženými letkami tísní v PET lahvích. Problém nastává při konfrontaci kontrolního orgánu a konečných majitelů papoušků. V jejich očích jsou totiž požadavky inspekce často přehnané, iracionální a vyvolávají spíše dojem diskriminace než pouhého dohlížení na dodržování zákona. Kvůli tomu, jak navíc ČIŽP svou činnost prezentuje, je mediální obraz chovatelů poškozován a v očích veřejnosti pak exotáři vypadají jako tyrani zvířat, kteří je vlastní výhradně za komerčním účelem.
Hlavním úkolem ACHEP proto bude současný stav změnit. Je třeba veřejnosti vysvětlit, že drtivá většina chovatelů exotického ptactva nejsou pašeráci, že chovatelství má svůj přínos z hlediska kulturního, ale také samotné ochrany přírody. Stejně tak je nezbytné připomínkovat legislativu, která by měla být rozumným kompromisem činnosti kontrolních orgánů a zachování práv chovatelů.
Jedním z aktuálních témat je například problematika invazivních druhů. Evropská unie se totiž rozhodla vytvořit směrnici o nepůvodních druzích zvířat, která má korigovat jejich rozšíření v Evropě. Toto nařízení se bude vztahovat také na exempláře chované v zajetí, které by se mohly po případném úniku ze zařízení ve volné přírodě rozmnožit. Hrozba invazivních druhů je pro původní zástupce fauny a flóry neoddiskutovatelná. Podle dostupných indicií jsou však na pořadu dne plošná nařízení, která nemusejí reflektovat rozdílné klimatické podmínky ve členských státech. Původně tropické druhy, jejichž chov je už dnes například zakázán ve Španělsku, by tuhé zimy střední Evropy jen stěží přežily, a tudíž se nedají označit za potenciálně invazivní. Právě proti tomuto nařízení by tedy chtěl ACHEP bojovat. Například na úrovni dialogu s europoslanci, kteří mohou vznik směrnice připomínkovat.
Pokud bychom zůstali u problémů, které by se měly řešit cestou změny legislativy, určitě je třeba zmínit testy paternity. Taková vyšetření se provádějí za účelem prokázání příbuznosti mezi rodiči a jejich potomky u exemplářů spadajících do přílohy CITES I. Úřad má poté jistotu, že se daný chovatel nesnaží neoprávněně přihlásit mláďata pocházející od nelegálně držených rodičů, popřípadě z pašovaných vajíček. Chovatelům se však nelíbí, že jsou tato nařízení plošná a že musí hradit vysoké náklady na vyšetření ze svých kapes. V nedávné době nicméně došlo k prvnímu vstřícnému kroku ze strany úřadů. Plošné paternity u amazoňanů nádherných a rudookých jsou tedy už minulostí, státu stačí doložení paternity pouze u prvně odchovaných mláďat od daného páru. ČIŽP si však stále nechává zadní vrátka a vyšetření může kdykoliv od chovatele namátkově požadovat.
Podle ACHEP je také velmi nestandardní dualita registračních listů. V praxi to vypadá tak, že chovatel musí mít k jednomu exempláři dva dokumenty evidující ptáka dle mezinárodní úmluvy CITES. Jedná se tak o zbytečnou administrativní zátěž, která by měla být odstraněna.
Mezi další problémy chovatelů exotického ptactva patří také úroveň českých burz. Často zde totiž vídáme zvířata prodávaná v otřesných podmínkách. Rozměry přepravek jsou vůči velikosti jejich obyvatel většinou nevyhovující a podobně je na tom také hygiena. ACHEP chce tuto situaci zlepšit, a proto se chystá uspořádat setkání pořadatelů burz a apelovat na ně, aby problém řešili.
Práce je tedy více než dost. Asociace již čítá více než 600 členů, včetně několika klubů a sdružení, jakým je například Klub přátel exotického ptactva (KPEP). Svou účast zvažuje také Český svaz chovatelů. Pokud se budete chtít připojit k aktivitám ACHEP i Vy, neváhejte a kontaktujte předsedu organizace: zoha@zoopraha.cz.
Text: Lubomír Tomiška
Foto: Jan Potůček
