Kreslený kanár lizard
Kanár lizard ovšem jaksi nezapadá do žádného z těchto směrů. Jeho postava se od postavy divokého kanára neliší, jeho zpěv v podstatě nikoho nezajímá, barva nebo lépe řečeno skupiny barviv v jeho peří jsou přírodní. Až tedy na dodatečný červený faktor, který bývá přehlížen. Zcela výjimečná je jeho kresba, respektive rozmístění dvou skupin barviv v jeho peří. Toto plemeno je řazeno jako kreslený kanár do skupiny kanárů postavových.
Trochu z historie
Je to prý plemeno opravdu staré, ne-li dokonce nejstarší. Traduje se, že bylo vyšlechtěno ve Francii a potom přeneseno hugenoty do Anglie. Protože tito náboženští protestanté odešli z Francie na přelomu 17. a 18. století, což je tedy 300 let, přičemž lizardi byli již na světě. Musí tedy toto plemeno existovat dobře 350 let. Protože se potom lizardi od té doby nezměnili, je pochopitelné, že jejich chovatelé bývají spíše konzervativní lidé, kteří ctí zákony. Ono vyšlechtit tyto kanáry k dokonalosti je natolik složitá záležitost, že musíte nějaké zvyklosti, postupy i pohledy na ně dodržovat. Když se dopustíte nějaké anarchie, vrátí vás takový hřích o mnoho zpátky. Lizard je totiž vypiplaný klenot. Naprosto dokonalého ptáka nespatřil nejspíše ještě nikdo na světě a takových, kteří se dokonalosti blíží, bývá pomálu. Za to je hojnost odpadu. Takový pták, kterého znalci považují za nevyhovujícího, se může ostatním zdát pořád ještě lizardem. Nějaké společné znaky obvykle dokonce mívají. Avšak chyb v jednotlivých pozicích může být tolik, že při jejich součtu pták ztrácí tolik, že se ani za lizarda již nepovažuje. Celá věc je složitá také proto, že se vlastně vůbec neví, jakým způsobem se podařilo jeho přesnou kresbu vyšlechtit. Kdyby totiž plemeno zaniklo, jako se to stalo již u plemene London–fancy, nedokážeme je obnovit. Jediným ptákem, který kde v přírodě existuje a má podobnou, přesnou kresbu, je asijský zvonohlík královský. Mnozí si proto myslí, že byl křížen s kanárem. Jakékoliv doklady o tom však vůbec neexistují. Při posuzování se lizard podle letitého standardu hodnotí celkem v 10 pozicích. Pokud tedy má být pták shledán posuzovatelem výborným, což znamená, že dosáhl při hodnocení nejméně na 90 bodů, musí být v každé této pozici shledán jen opravdu s mikroskopickou chybou. Za každou chybičku se sráží 1 bod. Pro některé pozice je rezervováno více bodů, protože u nich jsou chybičky častější, u jiných je méně bodů a posuzovatel může přimhouřit oko. Některé pozice jsou tedy důležitější, jiné méně. Budu se vám tohle snažit ukázat na fotografiích. Mám na nich totiž dva různé ptáky, u kterých to půjde. Kdysi jsem měl možnost pro svaz chovatelů udělat sérii fotografií na pohlednice. Někdo tenkrát měl i lizarda, tak jsem jej vyfotil. Na tom ptákovi se dá ukázat tolik chyb, že jej lze považovat za nevyhovujícího, což znamená, že by získal méně jak 75 bodů. Na druhou stranu mám i fotografii mistra světa z roku 1980 ze světového šampionátu v Olomouci. Ten pták získal tenkrát 90 bodů v soutěži jednotlivců, pocházel z Belgie. I na něm lze nalézt chyby. Jak je to u lizardů nesnadné dosáhnout na dobrou kvalitu, lze dokladovat opět šampionátem z Olomouce. Tenkrát se soutěžilo jednak v kolekcích a potom v jednotlivcích. Bylo celkově 10 kolekcí, to je 40 ptáků a 36 jednotlivců. Na 90 bodů dosáhli jen dva ptáci, jeden vyhrál soutěž jednotlivců, ten druhý byl součástí vítězné kolekce. Nikdy se před tím, ale i potom na jedné výstavě u nás tolik lizardů vůbec nesešlo. Je to však již dosti dlouho a pamětníků ubývá. V Olomouci se světový šampionát posuzoval ve dvojicích, vždy jeden zahraniční a jeden český posuzovatel. Kdo z našich vlastně tenkrát lizardy posuzoval, se již v rychlosti zjistit nedá. Avšak v sekci postavových kanárů, kam tedy lizardi spadají, působili za české barvy ing. Kolman, W. Wiener, J. Popelínský a L. Seidl. Dva z nich již nejsou na živu a zbylí se odborného života nezúčastňují. Zdá se mi, jako kdyby současným posuzovatelům neměl kdo předat své zkušenosti. Dokonce jsem zachytil chovatelské postupy, které jsou mně zcela nepochopitelné.
Standard pro lizardy
Bude proto nejlepší, když začneme citací standardu, a to podle pozic, dle kterých se posuzuje. Ty jsou pro všechny stejné. Doprovodné texty již nebývají ve všech případech stejně zdařilé a ne všichni jim musí stejně rozumět. Vypůjčím si proto novější standard německý, protože jsem toho názoru, že hovoří dostatečně jasně. Od roku 1975, kdy jsem mezinárodním posuzovatelem C.O.M., jsem nasbíral různých standardů pěknou řádku. Ten současný německý začíná úvodem, ve kterém se říká, že lizard je kreslený kanár, který byl vyšlechtěn ve Francii. Jeho hlavním znakem pak je přesná, šupinová kresba malého opeření. U lizardů jsou přípustní jen ptáci v klasickém černém melaninu, základní barvy žluté, bílé nebo červené! Je to sice dáno selským rozumem, že když chci jasnou a dokonalou kresbu, nemohu ji ředit jakýmikoliv přídavnými faktory, ne všichni tomu však chtějí rozumět. Proto standard hovoří jasnou a nesmlouvavou řečí. To znamená, že když posuzovatel shledá lizarda achátovým, nebo dokonce hnědým v barvě, musí jej vyloučit, pták je NU, nevyhovující. Lizardi jsou pak děleni na zlaté, to je intenzivní ve struktuře opeření a v žlutočerné barvě, značeno u barevných kanárů A, stříbrné, to je neintenzivní, značeno B, v němčině u barevných také jako běláci, žlutočerní, a lizardy barevné neboli běločerné a červenočerné. To je všechny ostatní, když takoví ptáci mohou být běločerní, červenočerní nebo případně růžovočerní či slonově žlutí. Ovšem nejvýše se vždy cení dokonalý zlatý lizard jako konečný cíl šlechtění. Nicméně ty stříbrné potřebujete nezbytně k chovu. Nemůžete pářit dva zlaté, to vede ke slabým postavám a řídkopernosti. Nakonec německý standard stanovuje jasné základní etické předpisy a výslovně páření intenzivní×intenzivní zakazuje. K nejlepším výsledkům potom vede pár sestavený ze zlatého samce a stříbrné samice. Protože však dokonalí lizardi jsou zatraceně drazí ptáci, pomáhají si chovatelé, u nás pak bohužel více než často, tím, že páří lizarda s normálním barevným kanárem. V takovém případě je samozřejmě jediné možné páření s kanárem žlutočerným. Lizard je svým základem v podstatě dominantní straka, když jeho strakatost se projevuje jen na jeho hlavě. Křížení se žlutočerným kanárem je sice teoreticky možné, když chovatel žádnou jinou možnost nemá, ne, že bych je snad doporučoval. Každý jiný ráz barvy barevných kanárů je nepoužitelný. Jde samozřejmě v tomto případě o melanin neboli tmavé barvivo.
Bodovací stupnice
Kresba na zádech: 25 bodů
Kresba na prsou: 10 bodů
Čepička: 10 bodů
Základní (lipochromová) barva: 10 bodů
Křídla a ocas: 10 bodů
Oční proužek: 5 bodů
Ramena a křídelní krovky: 5 bodů
Velikost: 5 bodů
Zobák a nohy: 5 bodů
Celkový dojem a opeření: 15 bodů
Celkem (ideál): 100 bodů
Výklad k jednotlivým pozicím
Kresba na zádech: Z bodovací stupnice jasně vidíme, že největší důležitost je přisuzována kresbě na zádech. Pro její hodnocení je rezervován největší počet bodů. Standard pak říká, že kresba musí být zřetelná, dobře uspořádaná a stejnoměrná. Zmenšuje se směrem k hlavě. Jde o temně černé skvrny ve tvaru šupin. Dříve se říkalo, že směrem k ocasu se zvětšují. Ideálem je, aby byly všude stejné velikosti. Proto se ve standardu vypustilo slovo větší, aby bylo nahrazeno slovem menší na opačné straně. Jde v podstatě o psychologický postup. Takhle se nemohou zdát příliš velké šupiny v dolní části zad vyhovující. Tmavé šupiny musí být uspořádány pěkně pod sebou do řad, jako kdyby byly tvořeny na nit nasazenými korálky. Musí začínat v týle ptáka hned pod ostře ohraničenou světlou čepičkou.
Kresba na prsou: Kresba musí být jako šupinatá všude rozeznatelná a musí pokračovat i na bocích. Ideálem, kterého chce šlechtění dosáhnout, samozřejmě je, aby kresba byla všude stejně kreslená, jako je na zádech. Na prsou a břiše bývá však méně zřetelná a pravidelná než na zádech. Není proto nijak překvapivé, když je pták v této pozici posuzovatelem trestán.
Čepička: Ten, kdo vidí poprvé v životě lizarda, si nemůže nevšimnout této jeho ozdoby. Na zářivě zeleném těle má jasně žlutou ozdobu hlavy. Nebo případně bělošedou či červenou. Pro posouzení čepičky je rezervováno 10 bodů a v podstatě se nestává, aby lizard v této pozici nebyl nějak trestán. Čepička však není nejdůležitějším znakem lizarda. Může být dokonce i zcela bez čepičky! Viděl jsem i mistra světa, který čepičku vůbec neměl. I v takovém případě je pták v této pozici posuzován, protože v případě absence žluté pokrývky hlavy je předepsáno, jak má v těchto místech pták vypadat. Šupiny v takovém případě musí začínat již na čele a pokračovat v pravidelném uspořádání přes temeno hlavy až na záda. Také na lících je kresba předepsána. Většina lizardů však žlutou čepičku má. V takovém případě musí být čepička dostatečné velká a pravidelná. Nesmí být skvrnitá, což se často stává. Čepička se má táhnout od poloviny kořene zobáku (od koutků) přes horní polovinu oka, dále přes tváře až po zátylek. Správně má zasahovat do poloviny oka jak vpředu, tak i vzadu. Musí být oválná, pravidelná a nepřerušovaná. Pochopitelně na obou stranách hlavy stejná.
Základní barva (barva lipochromová): Základní barva, označovaná také jako barva lipochromová, bývá ponejvíce žlutá. Ta musí být jednotná a všude po těle ptáka uložená v peří stejnoměrně. Smíchaná s melaninem vytváří barvu jasně zelenou, jenom na čepičce, kde je melanin nepřítomen, se projevuje skutečně žlutě. Často se stává, že je žlutá na některých částech těla v menším množství, což se projevuje nestejným tónem zeleného zbarvení.
Křídla a ocas: Velké opeření musí být černé se světlým lemováním. Křídla musí být správně nasazena a držena při těle. Ocas musí být uzavřený, lehce stupňovitý.
Oční pásek: Někdy nazývaný jako obočí. Je to úzký, tmavý melaninový pásek, oddělující světlou čepičku od tmavého opeření. Má být po celé délce, nepřerušovaný. Tomuto požadavku však vyhovuje málokterý pták.
Ramena a křídelní krovky: Toto krycí opeření musí být rovněž souměrně šupinaté a musí ladit se šupinatostí na zádech. Někdy se tomuto opeření říkalo plášť. Nebylo to právě příhodné, protože jde o opeření na obou stranách těla, které je odděleno zády. Původní pojem plášť, přenesený z lidského oblečení, je oblek, který kryje všechno.
Velikost: Velikostí se lizard shoduje s velikostí barevného kanára. Jsou udávány míry 13 až 14 cm od špičky zobáku po špičku ocasu. Postava musí být souměrná. V této pozici se hodnotí i jeho postoj neboli držení těla.
Zobák a nohy: Zobák i nohy musí být tak tmavé, jak je to vůbec možné. To znamená tak, jako je tomu u žlutočerného barevného kanára. Protože tomu tak v mnoha případech není, musí se počítat i se ztrátou bodů v této pozici. Délka nohou musí být přiměřená k tělu. Může se stát, že nohy jsou příliš dlouhé. Podobně je tomu i u barevných kanárů.
Celkový dojem a opeření: Pták musí působit hezkým, čistým dojmem. Opeření musí být kompletní a všude přiléhající, hladké, bez mezer. Na výstavách, kde chovatelé přinášejí ptáky ve vlastních klecích, se bere v úvahu i vzhled těchto klecí. Za příliš znečištěnou klec může být pták i vyloučen ze soutěže.
Hodnocení ptáků na fotografiích
Pokusím se podat výklad hodnocení podle fotografií. První lizard, kterého jsem fotografoval, byl lizard českého chovatele, ale nebyl českého původu. Na fotografii je patrné, že nemá český kroužek. Protože jde o ptáka, který sice vypadá jako lizard, má však množství chyb, byl asi laciný, pokud nebyl přímo darován. Mistra světa vám nejspíš nikdo jen tak nedaruje. Zvětšil jsem ještě pro názornost jeho hlavu a potom ještě na dalším snímku poněkud napravil jeho chyby. Jsou to ptáci vyobrazení na šedém pozadí. Mistr světa z Olomouce, který získal tenkrát 90 bodů, je na černém pozadí.
Začínám tedy ptákem na šedém pozadí. Jeho záda nejsou na obrázku zcela viditelná, přesto je možné vidět, že jeho šupinatost není pravidelná, a některé šupiny dokonce chybí. V takovém případě se má strhávat 8 bodů. (Číslo 1 na obrázku hlavy) Pták není téměř vůbec kreslený na prsou a bocích, je proto nutné strhnout další 4 body. (Číslo 5) Čepička je nad čelem s tmavými skvrnami (Číslo 2) a před okem je krátká, nedosahuje do poloviny oka. (Číslo 3) Ani vzadu nevypadá jako rovnoměrně ukončená. Strhává se 6 bodů. Základní žlutá barva je zcela nerovnoměrně rozmístěna, navíc pták je typu AB, tedy hraniční mezi zlatým a stříbrným lizardem. Strhávají se 4 body. Jsme na celkovém hodnocení 74 body, tím je již pták nevyhovující. Oční proužek neboli obočí není zřetelný po celé délce, strhávají se 2 body. Na krycím opeření je kresba nepravidelná, strhávají se 2 body. Na velikost se nemusí strhnout žádný bod. Zobák je mírně přerostlý na horní čelisti, strhávají se 2 body. (Číslo 4) Celkový dojem ptáka není bez vady, hlavně co do souměrnosti postavy a držení těla. Strhávají se 3 body. V celkovém hodnocení se pták dostal na 69 bodů, tedy nevyhovující. Zvětšil jsem jeho hlavu, aby některé chyby byly znatelnější, a označil některé části čísly, jak je uvedeno pro lepší přehled již výše. Číslem 1 je označena nepravidelná kresba na zádech. Číslem 2 jsou označeny tmavé skvrny v čepičce na čele, které tam nemají být. Číslem 3 je označena vada čepičky před okem. Číslem 4 přerostlý zobák a číslem 5 chybějící kresba na prsou. Na dalším snímku jsem opravil vzhled ptáka směrem k ideálu, jak co do tvaru a čistoty čepičky, tak i co do očního pásku. Tady je to poněkud přehnáno, takhle silný a viditelný ten pásek nebývá, ale měl by být. Číslo 1 upozorňuje na správnost čepičky vzadu a oční pásek, číslo 2 pak na čistotu a správnost čepičky vpředu.
Hodnocení ptáka na černém pozadí (mistr světa 1980)
Možná by v jiné konkurenci ani svých 90 bodů nezískal. Nevím, jak nakonec posuzovatel uvažoval, bodovací lístek toho ptáka skončil někde v Belgii. Ale mohlo to být třeba takhle. Kresba na zádech toho ptáka je pravidelná a výrazná, přesto lze strhnout 1 bod. Kresba na prsou a bocích nechybí, je však méně výrazná. Tady lze strhnout 2 body. Čepička je sice pravidelná, čistá, ale malá, nedosahuje do poloviny očí. Lze strhnout 2 body. Základní barva je dobře rozmístěná, v peří pravidelně uložená. Ačkoliv se pták tváří jako zlatý lizard, na fotografii lze vystopovat, že je to zase pták typu AB, nikoliv čistý A. Strhává se 1 bod. Oční proužek je vzadu téměř neviditelný, strhává se 1 bod. Kresba na malém opeření je téměř bez vady, lze však strhnout jeden bod. Zobák a nohy jsou dobré, přece jenom nejsou tak tmavé, jak by to bylo možné. Strhává se 1 bod. Na velikost a celkový dojem se nestrhává nic. Velikost je správná a rovněž držení těla je bez vady. Celkový dojem se odvíjí i od konkurence. Protože víme, že pták byl mezi soutěžícími nejlepší, nestrhává se v poslední pozici žádný bod. Jsme na 90 bodech, které pták získal. Byl výborný. Bílé šipky na černém pozadí označují jednak výbornou kresbu na horní části těla ptáka, číslo 1 a druhá šipka číslo 2 ukazuje na nedokonalost jeho čepičky, která nedosahuje tak jak má do poloviny oka.
Obrázky ze standardů
Pro správnou porovnatelnost představuji jednak vyobrazení lizarda ze standardu C.O.M. ze sedmdesátých let a potom lizarda z německého standardu, který je platný dodnes. Oba obrázky se prakticky neliší. Při pozornějším porovnávání si můžeme drobné rozdíly uvědomit. Novější standard si přece jenom představuje lizarda s jemnější a přesnější kresbou, zvláště na spodní části těla. Ale i na zádech je představa kresby jemnější než před čtyřiceti léty. I tady je patrný vývoj směrem k dokonalosti. I dnes se ovšem hovoří o lizardu jako o kanárovi pouze s černým melaninem. Jsou známé pokusy pomocí lizardů vyšlechtit nějakého jiného kanára, třeba s pravidelnou hnědou kresbou a s chocholkou, to však již nemůže být lizard. Ostatně takových pokusů se koná u postavových kanárů dnes a denně hodně. Třeba šípový kanár (Pfeilkanarien) nebo Westfalicus v Německu. Avšak nepředbíhejme. Možná se to podaří. Jenže při každém pokusném vývoji vzniká i zcela nevyhovující odpad, a pokud si něco takového zavlečete do jakéhokoliv čistokrevného chovu, je zle. Proto pozor!!
Doufám, že se mi podařilo krapítko osvětlit, jak by asi měl vypadat správný lizard. Pokud ano, budu spokojen. O nic jiného nejde. Když si to budete chtít ověřit na vlastní oči, nezbývá nic jiného než cestovat na nějakou velkou zahraniční výstavu, mistrovství světa nebo Bundesschau. Dnes to není žádný problém. Tedy kromě peněz, o kterých je známo, že o ně jde vždy v první řadě.
