Inteligence papoušků
Jako malé dítě
Náš mníšek, který byl přes den v něčí přítomnosti volně puštěný a měl možnost volby, jak naložit se svým časem a pohybem, se stal neobyčejně přítulným a zajímavým ve svých reakcích na dění v domácnosti a jeho schopnost myslet a inteligentně se chovat byla nepřehlédnutelná. Stejně se projevovala i naše senegalka. Etoložka I. Papperbergová svého papouška žaka Alexe považovala za interaktivní zvíře, kterému je třeba se věnovat mnoho hodin denně, asi podobně jako malému dítěti. Emocionální chování a inteligence Alexe byly srovnatelné s tříletým až pětiletým dítětem. Z toho je patrné, že má-li nám být takovéto sociální zvíře opravdu společníkem, je nezbytné se mu věnovat a ponechat mu určitý prostor, aby se mohlo svobodně projevovat a rozvíjet.
K. Lorenz (1963) se zmiňuje o pokusu W. Köhlera, který pověsil mladému orangutanovi na strop banány a do vzdáleného kouta postavil bednu. Lidoop se díval na banány, potom na bednu – jeho oči putovaly od bedny k banánům a zpět, popadla ho zlost, k problému se otočil zády a začal se drbat po celém těle. Vzniklá situace ho nenechala v klidu a znovu se střídavě díval na banány a bednu – a najednou měl vhled a řešení. Udělal kotrmelec k bedně, přisunul ji na správné místo a zmocnil se plodů. Není to nic jiného než myšlení. U nejchytřejších obratlovců, zvláště u člověka, je časový odstup mezi získáním vhledu a „inteligentním“ řešením problému výrazně krátký.
Biolog E. Linden (1997) o inteligenci zvířat říká, že možná nevíme, co inteligence je – zda je to schopnost, nebo celý soubor dovedností shrnutých pod jeden pojem, můžeme ale popsat, jak se projevuje. Podle psychologie jde o soubor specifických předpokladů jedince, umožňujících mu úspěšně se vyrovnat s novými životními podmínkami a řešit situace, ve kterých nelze použít návykové chování. Hovoříme o schopnosti vhodně používat nashromážděné poznatky a vědomosti. Inteligence slouží k široké orientaci, k rozhodování a zaujímání vhodných postojů a řešení. Úroveň inteligence člověka podmiňuje dědičnost, výchova, škola, povolání, záliby. Dosahuje vrcholu kolem 20. roku, potom nastává její ubývání, což je kompenzováno zkušenostmi; užší normě odpovídá interval IQ 90–109. U zvířete nelze inteligenci měřit, proto se používají ekvivalenty.
Mozek
Takový ekvivalent (M. Low, 2000) u Ary ararauny tvoří intracerebrální index s hodnotou 28, což je nejvyšší dosažená hodnota mezi ptáky. U kuřete slepice domácí je tento index 2,9 a někteří draví ptáci dosahují indexu 8,3. Z papoušků má ara relativně větší mozek v poměru k velikosti těla než andulka. Mozek ptáků je v poměru k velikosti těla 6–11 krát větší než u plazů a podílí se na hmotnosti celého těla 2–9 %, podobně jako u savců. Z. Veselovský (2000) však uvádí, že na jeho absolutní velikosti jeho výkon úplně nezávisí. Například mozek spisovatele Anatola France vážil pouhých 1 000 g (průměrná hmotnost kolísá od 1 300–1 500 g). Mezi kognitivní (poznávací) funkce mozku patří smyslové poznání, představy a obrazotvornost, myšlení, paměť a učení, u člověka je to ještě řeč. Z. Veselovský připomíná: „Se zvířaty máme společnou a jen málo odlišnou genetickou výbavu a podobně je strukturován jejich i náš mozek, proto nezapomínejme, že naše zvíře dovede uvažovat a myslet, má paměť, emoce, sny, dovede si plánovat své záměry a má i určitý stupeň vědomí.“
Relativní velikost telencefala (polokoule koncového mozku) je u krkavcovitých (krkavec, havran, vrána, sojka, straka, kavka, kavče) a také u papoušků podstatně větší než u ostatních ptáků. Prokazuje se, že mohou uvažovat v příčinných souvislostech podobně jako lidoopi, jejich myšlení je pružné a jsou schopni představit si i budoucnost. Některé druhy krkavcovitých ukládají potravu pro budoucí spotřebu a například novokaledonské vrány si umí vyrobit z větvičky háček nebo z listu rostliny Pandanus harpunu na lov hmyzu v dutinách. Nástroj, který se osvědčil, nosí zastrčený v peří.
Projevy
Podle toho, jak se inteligence u jedince projevuje nejzřetelněji, lze hovořit o inteligenci abstraktní, praktické a sociální. Projevy všech těchto typů inteligence lze u papouška pozorovat, pokud mu byla poskytnuta péče a příležitost integrovat se do života v domácnosti. Potom je velmi zajímavé pozorovat, jak se inteligentní pták zapojuje do každodenního dění v pro něj nepřirozeném prostředí a jak dokáže využívat komunikačních schopností pro uhájení svých existenčních zájmů. Papoušek, který se cítí spokojeně, se neprojevuje agresivně, pokud není vrozeně popudlivý a není právě v pubertě nebo v toku. A jestliže inteligence je schopnost vhodně používat získané poznatky a vědomosti, slouží k orientaci, rozhodování, zaujímání vhodných postojů a řešení, potom papoušci patří mezi nejnadanější vyšší obratlovce spolu s krkavcovitými.
(Ukázka z knihy Papoušek – jeho chování od A do Z, kterou vydalo nakladatelství Brázda.)
