O kolice určitě každý slyšel mnoho; jistě to však nikdy nebylo nic příjemného. Statistiky říkají, že kolikami trpí každý třetí až desátý kůň na světě, každá jedna kolika z dvou set je smrtelná! Co je to vlastně za nemoc, když koně tak kosí? Problém je, že kolika není jen jedna nemoc, ale spousta různých nemocí. Kolika je totiž pouze a jen náhlé bolení břicha; to může pocházet z ledvin, močového měchýře, zanícené pobřišnice, jater, březí dělohy … a samozřejmě ze střev. Právě střevní kolika, tedy bolest břicha způsobená nějakým střevním problémem, je u koní nejčastější.
Koliku většina lidí pozná pole toho, že kůň začne být nezvykle neklidný. Může hrabat, chodit dokola v boxu, ohlížet se po slabině nebo si po ní kopat zadní nohou. Je to známka toho, že ho bolí břicho a on se snaží té bolesti nějak zbavit. Neklid a snaha vyhnout se bolesti se často projevují i opakovaným leháním a vstáváním, jeho válením, které se v těžších případech může proměnit ve zběsilé zmítání a kopání kolem sebe doslova ohrožující zdraví a život koně i lidí v jeho bezprostředním okolí. Koně trpící kolikou se často velmi silně potí, pot z nich doslova teče proudem. Mohou i flémovat. Dá se říct, že čím jsou projevy neklidu dramatičtější, tím větší bolestí kůň trpí a tím je i celá situace vážnější. Jen výjimečně se kolika projevuje výrazným či naprostým znehybněním koně, který může stát jako „zkamenělý“, například v poloze houpacího koně.
Pokud máte podezření na koliku – třeba právě na základě chování – je dobré provést ještě další jednoduché vyšetření, pokud to kůň dovolí. Velmi důležitý ukazatel stavu koně je jeho tepová frekvence. Čím rychleji mu srdce tluče, tím je bolest větší a zdravotní stav vážněji ohrožen, čili tím je kolika závažnější. Běžná tepová frekvence koně je přibližně 28–42 tepů za minutu. Pokud se zvýší na 50–60, znamená většinou mírnější koliku, pokud jde k 70–80 tepům za minutu, situace je závažná, pokud jde nad 100 tepů za minutu, je skutečně zle!
Dalším důležitým ukazatelem stavu koně a závažnosti koliky je střevní peristaltika. Normální je slyšet v břiše škrundání, které jako by startuje, pak se rozjede naplno a skončí, následuje ho pauza ticha, než se rozběhne další peristaltický cyklus. Pokud je břicho silně rozbouřené (tzv. na dva křížky), jedná se často o střevní křeče, větší problém může vznikat v případě, že je peristaltika příliš tichá a málo slyšitelná nebo úplně vymizí.
Pokud má kůň koliku, proveďte co nejdříve základní vyšetření: zjistěte tepovou frekvenci, střevní peristaltiku a barvu sliznice v dutině ústní. Vše zapište a uveďte i dobu měření. Pak zavolejte veterináře, sdělte mu naměřené hodnoty, a než dojede, každou půlhodinku koně opět měřte a vše zapisujte. Velmi důležitou informací je i to, zda se koni nezhoršuje stav (zvyšuje se tepová frekvence, zhoršuje peristaltika nebo blednou sliznice).
Každou koliku musí vždy řešit veterinář – i pokud přejde sama, měl by koně vyšetřit a preventivně ho přeléčit. Střevní koliky totiž mívají mnoho příčin, mohou se postupně zhoršovat a měnit jedna v druhou. Nejjednodušší typy kolik, které mohou i samy odeznít a které mívají spíš mírnější příznaky, jsou například:
– křečová kolika,
– plynatost,
– lehká zácpa, především tlustého střeva.
Horší je, když se střevo s takto změněnou peristaltikou začne různě točit a přesouvat. Může vzniknout:
– jednoduché otočení,
– přesunutí,
– zasunutí nebo
– velmi nebezpečné zauzlení střeva.
V těchto případech je bolest velká a příznaky koliky dramatické, koni jde o život! Pokud je střevo zauzlené, dochází k poškození jeho stěny a může se stát, že se krev zaplaví toxickými látkami, které do ní skrze narušenou střevní stěnu pronikly. Tyto stavy koňský organismus zvládá jen velmi těžce a většinou hyne.
Koliku však může mít kůň i v případě, že se mu uskřine kýla, přeplní žaludek, zanítí střevo následkem bakteriální infekce (např. salmonelóza) či parazitů (velký počet malých strongylidů či tasemnic) nebo například kus střeva přestane být prokrvován (střevní infarkty).
Protože některé z těchto příčin vyžadují specifickou léčbu, jiné dokonce náročnou operaci, je vždy třeba, aby veterinář koně vyšetřil a zjistil, co se mu v břiše skutečně děje.
Koně jsou od přírody velmi citliví na jakoukoli změnu krmení; jejich trávicí trakt je uzpůsoben na pravidelný příjem téměř stále stejné vláknité potravy. Protože jejich trávení – a s ním i jejich zdraví a vlastně i život – závisí na bakteriální rovnováze v zadním střevě (slepé a tlusté střevo), každá náhlá změna krmení změní i tuto rovnováhu a způsobí i změnu střevního obsahu, většinou jeho okyselení, a podráždí či naruší střevní stěnu a její peristaltiku. Následkem toho ze střeva uniká i více vody, takže jeho obsah houstne a dochází k zácpě, hromadí se plyn a to vše společně s narušenou peristaltikou může vést ke změně polohy části střeva.
Nutné je proto vyhnout se jasným a častým příčinám kolik, kterými jsou:
– náhlá změna krmení,
– nekvalitní, zkažená či pro koně nevhodná krmiva,
– podávání velkých dávek jádra (více než asi 2 kg najednou),
– nedostatek vlákniny (sena, pastvy …),
– nedostatek vody,
– požírání hlíny či písku,
– dlouhodobé intervaly hladovění (už 4 hodiny bez příjmu potravy mohou způsobit zdravotní problémy žaludku a střev!),
– začervení,
– špatné zuby (nedostatečně rozmělní potravu, která ve střevech může způsobit zácpu),
ale také dalším prohřeškům proti správnému chovu koní, jako je
– stres,
– nedostatek pohybu,
– nepravidelná či nadměrná zátěž.
Zajímavé také je, že kolikami většinou trpí sportovní koně. Jednak je to dáno jejich ne příliš přirozenou výživou, ustájením, které většinou omezuje pohyb a působí stresově, ale i tréninkem, který zvyšuje citlivost koňských střev na jakékoli podráždění. Do jisté míry může na vznik koliky působit i klima či počasí.
Pokud máte dojem, že kůň dostal koliku, můžete mu výrazně pomoci správným jednáním:
• Znemožněte mu žrát a ideálně i pít (většinou koně o krmení ani nejeví zájem).
• Zjistěte aspoň tři základní zdravotní ukazatele (tep, peristaltiku a barvu sliznic) a
• volejte hned veterináře.
• Než přijede, je dobré koně vodit, nejlépe jeho vlastním tempem, a to asi 30 minut. Pak mu dejte na chvíli klid (mezitím opět změřte základní ukazatele a zapište) a případně ve vodění pokračujte.
• Pokud je kůň zpocený, přikryjte ho dekou a udržujte jeho tělo v teple; teplo uvolňuje břišní křeče a bolest.
• Někdy je dobré koně vytřít slámových víchem; tato masáž zároveň pomáhá uklidnit rozbouřenou peristaltiku. Samozřejmě pokud kůň na sebe nechá sáhnout.
• Pokud si kůň chce lehnout, nechte ho, odpočinek mu může pomoct. Stejně tak ho nechte se vyválet. Zajistěte jen, aby ležel na měkkém a v dostatečně velkém prostoru (výběh, jízdárna, hala nebo hodně velký box), protože pokud by se měla bolest stupňovat a válení zintenzivňovat, kůň se může doslova umlátit o zeď.
• Někdy pomohou i masáže ucha či bylinné kapky; nelze se však na ně spolehnout a vždy je nutné nechat koně vyšetřit a ošetřit veterinářem!
A jsme u toho: kolika je velmi ošemetná záležitost a lepší je vyhnout se jí! Člověk to skutečně může velmi významně ovlivnit, například:
• Bude koně správně krmit (co nejvíce sena, ideálně nonstop, popřípadě dávkovat víckrát denně v pravidelných intervalech).
• Jádro bude dávat víckrát denně rozdělené do malých dávek.
• Zajistí, aby kůň nebyl nikdy delší dobu (než asi 4 hodiny) bez možnosti si něčeho „kousnout“ (například sena).
• Kůň se bude co nejvíce pohybovat, a to buď ve výběhu, nebo na pastvině.
• Koně vždy musí mít dostatek čisté pitné vody (i v zimě!) a každou změnu krmení je třeba předem připravit a provádět ji aspoň 14 dní.
Za těchto podmínek mohou i intenzivně pracující koně prožívající stresy například ze závodů, náročných tréninků či časté přepravy mít zdravé trávení bez kolik! Skutečně záleží jen na člověku, do jaké míry umožní koni být koněm.