Rod Chaetopelma

Tento rod patří do čeledi Theraphosidae, podčeledi Ischnocolinae. Vyskytuje se na území Afriky a Euroasie, v zemích jako jsou: Turecko, Kypr, Egypt, Sýrie, Saudská Arábie, Jemen, Izrael, Irán, Libanon, Sudán a další.

Dosud popsané druhy

Do rodu Chaetopelma lze zařadit tyto dosud popsané druhy: Chametopelma olivaceum (Koch, 1841) - typový druh rodu. Dále: Ch. adenense, Ch. arabicum, Ch. gardineri, Ch. gracilis (Chaetopelma anatolicum), Ch. karlamani, Ch. shabati, Ch. strandi, Ch. ewbbi.
Do podčeledi Ischnocolinae se řadí také rody: Hemiercus, Cratorrhagus, Heterothele, Holothele, Ischonocolus, Nesiergus, Oligaxystre, Plesiophrictus, Proshapalopus. Rodů i druhů může být samozřejmě více, ale buď je neznám nebo ještě nebyli popsáni. Jedná se o zemní sklípkany, kteří většinou obývají lesy, křovinaté stepi, ale také domy.

Chaetopelma anatolicum

Tento sklípkan má svoji domovinu na Kypru, Egyptě, Sýrii a v jižním Turecku. Sameček a samička mají základní zbarvení hnědé s šedobronzovým odstínem, hlavohruď má zlatohnědou. Samec je 4 až 5 cm velký v těle. Má hnědé až růžové jemné chloupky na nohách a zadečku.
Ve své domovině obývá relativně vlhké biotopy v teplejších oblastech (okolo 80%). Staví i zde zvonovité pavučiny pod kameny a zdmi.

Chov v teráriu

Je vhodné terárium pro zemní druhy (20x30x20 cm). jako podklad je vhodné použít Lignocel, hrabanku nebo hrubší písek. Terárium udržujeme z poloviny vlhké. U mláďat se doporučuje vlhkost mírně zvýšit, neboť vlhký substrát využívají mláďata jako zdroj tekutiny, ale i jako ideální mikroklima při svleku. Pavouk obvykle před svlékáním přestane přijímat potravu, zahrabe se do substrátu a ve vytvořené komůrce se svlékne. Po svleku zde ještě několik dnů až týdnů setrvá. u dospělých jedinců je v teráriu nutná mělká napáječka. pavouky krmíme přiměřeně velkými cvrčky a šváby. Mláďata krmíme 1x týdně, dospělé 1x měsíčně. Teplota v teráriu by se měla pohybovat mezi 21 - 25 st. C. Tento druh bych nedoporučil začátečníkům ze dvou důvodů. 1. Pavouk sice většinou prchá, ale občas se brání jedovatým kousnutím a účinky jedu nejsou ještě dostatečně prozkoumány. 2. Poprvé jsem si zakoupil tři exempláře tohoto druhu na podzim roku 1999. Všichni tři byli po prvním svleku. Mláďata jsem umístil do filmovek a jako podklad jsem použil ligocel, který jsem udržoval dostatečně vlhký. Krmil jsem rozštřiženými cvrčky a moučnými červy. První chovanec uhynul za 17 dní, druhý za 32 dní a třetí za 40 dní od zakoupení, přestože jsem dodržel všechny ideální zásady chovu. Pavouci uhynuli bez příčiny aniž by se některý svlékl.
Proto si myslím, že je odchov tohoto sklípkana více náročný, než u běžně chovaných rodů a druhů. Přeji úspěšný chov.

Použitá literatura:
Fr. Kovařík - Sklípkani
Volker von Wirth - Sklípkani - jak na to
L. Klátil, M. Veselý - Krasavci s chlupatýma nohama