Chov „austrálie“ tak trochu jinak
Skupina papoušků pocházejících z tohoto kontinentu má opravdu dva extrémní póly. Na jedné straně jsou druhy, které se dokázaly poměrně lehce přizpůsobit podmínkám voliérového chovu a rozmnožují se téměř bezproblémově, na druhé straně jsou však „australané“ u nichž není vůbec jednoduché složit pár, který by se respektoval, natož harmonizoval na 100 % a odchovával větší počet mláďat ročně.
Předešlými slovy jsem chtěl naznačit, že není vhodné opovrhovat chovem australských ptáků a pořád je možné mít jejich chov na vysoké úrovni, především pokud se chovatel rozhodne jít cestou náročnějších druhů a cestou kvality. Přestože jsem choval australské papoušky jen v malé míře a v dřívějších letech, mít jiné prostorové možnosti, určitě bych se zajímal i o tuto cestu chovatelství. Naprosto mě fascinuje, pokud vidím na internetu či na burze opravdu nádherné a kvalitní ptáky, na nichž jde poznat především opravdu srdečný přístup chovatele. Nedávno jsem takového chovatele přemluvil, aby mi poskytl nějaké informace ze svého chovu. Dovolte mi tedy, abych vám představil pana Hanuše Tomana, chovatele obou pólů „australanů“.
Chované druhy
Pan Toman začal chovat ptáky před 35 lety a k chovu ho dovedl jeho otec. Tehdy začínal párem kanárů. Celkově vzato je chov australských papoušků podle chovatele nenáročný, ale v době hnízdění se musí chovatel ptákům dostatečně věnovat.
Co se týče druhového zastoupení, v chovu pana Tomana se objevují přírodní i mutační papoušci červenokřídlí, papoušci královští, penanty straky, Rosely pestré lutino a rubino, mutace papoušků zpěvavých, princezky lutina, papoušci kouřoví, ale také například kakaduové inkové a amazoňané xanthopterix.
Zajímalo mě, co pan Toman ve svém chovu pokládá za nejnáročnější, a dostalo se mi následující odpovědi, která i mě překvapila, jelikož se jedná o docela zajímavou zkušenost s kakaduem inkou.
„V mém chovu se mi zdá nejproblematičtější kakadu inka. V roce 2009 jsem si zakoupil mladého samečka, ale dlouho jsem nemohl sehnat samičku. Až v prosinci 2011 se mi podařilo koupit samičku z roku 2008. Tři měsíce trvalo, než se dali dohromady. Samičku jsem měl v půlkulaté kleci a každé ráno ji vynášel do výletu k samečkovi, kde jsem ji pustil. Večer jsem ji chytl a dával zpět do klece. Tu jsem umístil před ubikaci samečka v krmné chodbě. Po třech měsících si začali navzájem probírat chocholky, tak jsem ji zkusil nechat se samečkem. Vůbec jsem nepočítal s tím, že by samička začala snášet, protože byli mladí. Většinou tihle ptáci začínají hnízdit čtvrtým až pátým rokem. Začátkem května 2012 snesla dvě vajíčka z bidla na zem. Jedno bylo rozbité, druhé jsem na zkoušku vložil do líhně, kde se po 10 dnech zjistilo, že je čisté. Po týdnu jsem zjistil, že samec samici honí a hodně na ni útočí. Tak jsem ho chytl a střihl mu pět letek na jednom křídle, ale nepomohlo to. Samce jsem odchytl a dal ho do klece do krmné chodby, před ubikaci, aby na sebe viděli. Po dvou dnech jsem ho pustil zpět k samici, vše bylo v pořádku. Po 14 dnech se zdálo, že bude zase snášet, tak jsem pod bidlo udělal ohrádku a nasypal jemné hoblovačky. Vyzkoušel jsem čistým vajíčkem, jestli se nerozbije. Každé ráno jsem odstranil z hoblovaček trus, aby se vejce nerozbilo. Během týdne snesla 2 vejce na zem, do hoblovaček. Vejce jsem vložil do líhně, po týdnu jsem zjistil, že byla oplozená. Bohužel jsem u tohoto druhu neměl zkušenosti s umělým odchovem. Asi 2 dny před líhnutím odumřela. Doufám, že letos se vyvaruji chyb a podaří se mi odchovat mláďata.“
Mutační papoušci červenokřídlí
Další oblast, která mě hodně zajímala, byli mutační papoušci červenokřídlí, především proto, že jsem již mnohokrát slyšel o problematickém sestavování párů a odchovech přírodních ptáků a o ještě problematičtějším cíleném udržení mutačních ptáků v chovu. Pan Toman tvrdí, že se chovem těchto mutačních papoušků u nás zabývá již více chovatelů, chovají se především skořicoví ptáci a pomalu se začínají objevovat ptáci žlutí. V loňském roce se mu podařil odchov žluté skořicové samičky. Jeho cíl do budoucna je dosáhnout odchovu samečka v kombinaci žluté a skořice. Dohromady má 6 chovných párů. Jeden pár je žlutý samecךtepitelná samice, druhý pár je štěpitelný samec na žlutou a skořici x žlutá samička. Další čtyři páry jsou „štěpáci“ do žlutých. V dohledné době by však chtěl štěpitelné páry prodat a získat nové, aby dosáhl žlutého skořicového samečka.
Krmení
Neméně podstatnou částí mých otázek byl také způsob krmení. Papoušky červenokřídlé, královské, amazoňany, inky, princezky a papoušky kouřové krmí chovatel každý den. Ptáci vždy dostanou jen tolik, aby určenou dávku byli schopni zkonzumovat do následujícího dne. Ostatní ptáky, například penanty či papoušky zpěvavé, krmí obden. Aby zazněla alespoň nějaká konkrétní informace: papoušci červenokřídlí dostávají jen 3 polévkové lžíce krmení na den. Pro kakaduy a amazoňany kupuje na burze již namíchanou směs pro jednotlivé druhy. Pro papoušky červenokřídlé, královské, princezky a kouřové si nechává míchat směsi u p. Starosty, kde je s produktem velmi spokojen, krmení je zcela bez prachu a nečistot a může ho jen doporučit.
Voliéry, rady
Co se týče chovatelského zařízení, voliéry jsou různé. Některé jsou zděné s venkovními výlety. Zbývajících 41 voliér je bez ubikací. Tyto voliéry jsou jen zastřešené a kolem dokola je polykarbonát, aby se zamezilo průvanu. Polykarbonát jde z části odstranit, především se tak činí v létě. Chovatel však dodává, že pokud by se mohl vrátit zpět, všechny voliéry by udělal zděné.
Za nejzásadnější faktory, které ovlivňují výsledky chovu, považuje pan Toman na prvním místě kvalitní krmení bez prachu a nečistot, vitaminy z ovoce a zeleniny, ale také z umělých přípravků, dále hygienu, čistotu, vhodné podmínky v chovném zařízení a v neposlední řadě vztah k živému tvoru.
A co by pan Toman doporučil začínajícím chovatelům?
„Aby začali u papoušků, u kterých není složitý odchov, např. u andulek, korel, rosel atd. Po získání zkušeností ať přejdou na vzácnější a dražší druhy. I když i zkušenější chovatel získává při chovu stále nové znalosti.“
Tímto bych chtěl panu Tomanovi poděkovat za ochotu podělit se o své zkušenosti a popřál bych mu, aby se mu i nadále dařilo jak u ptáků, tak v osobním životě, a také aby se podařil ten žlutý skořicový samec.
