Přepeřování
Příroda to opravdu zařídila tak, že slepice potřebují přestávku, než nastoupí do nové snášky. V průběhu života ptáků se pravidelně vyměňuje peří – ptáci přepeřují. Způsob přepeřování je dán geneticky, oproti divokým druhům může být pozměněn domestikačními vlivy. U kurů (slepic) po dosažení pohlavní dospělosti dochází k přepeřování jednou za rok, a to právě na podzim.
Právě přepeřování působí větší pauzu ve snášce, během deseti až čtrnácti dnů atrofují (zmenší se) pohlavní orgány, stejně rychle však dojde k obnovení jejich činnosti po ukončení přepeřování. Dobré nosnice zpravidla pelichají pozdě, s rychlou obměnou peří.
Průběh přepeřování ovlivňují hormony, především ty, které produkuje hypofýza. Tvorba hormonů je závislá na ročním období, má na ni vliv délka světelného dne i teplota.
Při přepeřování obličej, hřeben, laloky a u plemen s červenými ušnicemi i ušnice blednou, zvířata mnohdy vypadají sklesle, jejich organismus je oslabený.
Výměna peří je pro ptáky značnou zátěží, spotřebují při ní mnohem více energie. Přepeřování umožní celkovou regeneraci organismu zvířat, ideální je, pokud přetučnělá zvířata ztratí na hmotnosti.
1. fáze – pelichání
První fází přepeřování je pelichání – ztráta starého opeření. Peří se vyměňuje postupně tak, aby zůstala zachována ochrana těla. Začíná vypadávat na krku. Poté se postupně začnou vyměňovat letky, a to od vnitřních letek ke špičce. Loketní letky pelichají od středu oběma směry, jak ke špičce křídla, tak směrem k tělu. Rýdovací pera se vyměňují tak, že nejdříve vypadne a je nahrazen pár prostředních per, a když tato pera dorostou, následuje výměna dalšího páru sousedních per na obou stranách směrem k okrajům ocasu.
Na začátku pelichání slepicím podáváme ječmen, popř. oves. Je lepší zvířata zavřít v kurníku, v šeru, urychlíme tím vypadávání starého peří. Chovný prostor držíme v čistotě, v době pelichání jsou slepice choulostivější a mnohé náročnější na teplo. Po celou dobu musí mít slepice k dispozici dostatek nezávadné vody.
Výhodné je vyvolat pelichání u celého hejna najednou, což se označuje jako nucené pelichání. Nosnice v prvních dvou dnech nedostanou žádné krmivo ani vodu, pak do 9. dne liché dny vodu a 45 g krmiva na den, sudé dny hladovějí. Od 10. dne se krmí neomezeně. Postupy urychlující pelichání spojené s delším hladověním a žízněním jsou u nás zakázané.
Pelichání je možné vyvolat i hormonálními přípravky nebo chemickými látkami, například ZnO. Vyvolá ho i snížení obsahu sodíku a podávání obilné směsi s vysokým podílem vlákniny.
2. fáze – růst nového opeření
Od 10. dne, při růstu nového peří, naopak musíme zabezpečit dostatek bílkovin v krmné dávce, podáváme směs pro nosnice, můžeme přidat i krmiva živočišného původu (kyšku, odřezky masa) nebo na bílkoviny bohatá krmiva rostlinného původu (sóju, hrách). Vhodný je přídavek olejnatých semen (slunečnice) – může tvořit až 10 %, přidat můžeme i pokrutiny nebo extrahované šroty. Podstatný je dostatek minerálních látek a vitaminů, příznivě působí síra. Pro období přepeřování je vhodný i přídavek vitaminu H, který má vliv na kvalitu kůže i peří. Odpovídající krmení a délka světelného dne urychlí nástup nové snášky.
Období pelichání a přepeřování je pro slepice náročné, a pokud jim nezajistíme vhodné podmínky a dostatečnou výživu, pelichání bude vleklé, nové peří bude dorůstat dlouho a na delší dobu se přeruší snáška.
Na podzimní snášku má kromě pelichání vliv celá řada faktorů
Pamatujme na to, že podzim je obdobím, kdy se zkracuje den, dochází k častějším změnám počasí, ochlazuje se. Také pokud při chovu spoléháme na to, že si slepice část potravy najdou ve výbězích, v tomto období jí ubývá.
Pokud chceme, aby slepice po přepeření brzy začaly snášet, musíme jim vytvořit vhodné podmínky. O těch však až v příštích dílech seriálu.