Nenesou? – 7. část Problém se snáškou je jen v zimním období

Zimní snáška je zajímavá při produkci konzumních vajec, zejména při vánočním pečení jich spotřebujeme velké množství. Oceníme ji ale, i pokud chceme líhnout kuřata.

Již několikrát bylo zmíněno, že zima je pro slepice nejméně vhodným obdobím a pokud nepřizpůsobíme podmínky prostředí a výživu, kloudné snášky se zpravidla nedočkáme. Svoji roli tu ale hraje i plemenná příslušnost.

Zimní období je také finančně nejnákladnějším obdobím chovu a tak někteří chovatelé nechávají raději slepice bez produkce, krmí ze svých zdrojů a v období nízké snášky používají jen vejce zakonzervovaná z doby, kdy byla snáška vyšší.

Kontinuita snášky

Předpokladem pro to, aby slepice snášely v zimě je včasný začátek snášky. Pozdní odchovy kuřat, kde pohlavní dospívání začíná až pozdě na podzim nebo v zimě, mohou začít snášet později, začátek snášky ovlivňuje zkracující se den a snižující se teplota. Slepice, které začaly snášet před zimou, většinou nesou za dobrých podmínek i v zimě. U velmi včasných líhnutí raných plemen, která začala snášet brzy v létě, se často na podzim projeví pelichání, a snáška se přeruší. U starších slepic hraje roli průběh pelichání a opětovný nástup do snášky.

Na nosnosti se podílí i chovná kondice a zdravotní stav slepic. Dobré snášky dosáhneme jen u slepic, které nestrádaly v průběhu odchovu, mají dostatečně vyvinuté vnitřní orgány, jsou v odpovídající kondici – ani vyhublé, ale ani ztučnělé. To dvojnásob platí v náročném zimním období.

Vliv plemene

U většiny plemen podpoříme zimní snášku vytvořením vhodných podmínek, u jiných je problematická. Schopnost zimní snášky je daná i genetickým založením. Např. holokrčky, šumavanky, leghornky i české slepice snášejí celou zimu, ale mnohé rázy vyandotek, okrasná nebo bojová plemena zimní snáškou zdaleka nevynikají.

Podmínky v zimě

Slepicím bychom měli poskytnout odpovídající výživu. Snáška dále závisí zejména teplotě a délce světelného dne, zdravotní stav a tím i užitkovost ovlivní i vlhkost prostředí. Zamezit bychom měli rozšíření parazitů, chybět by nemělo hrabaniště. Časté a nevhodné jsou také velké koncentrace zvířat na malé ploše.

Číslo jedna – odpovídající výživa

Pokud v teplých měsících slepice využívaly výběhy a část krmiva – z větší části bílkovinnou, v podobě různého hmyzu, měkkýšů, kroužkovců a dalších breberek – si nasbíraly samy, teď v zimě jsou tyto příležitosti na doplnění jídelníčku mizivé.

Ve většině chovů tvoří zimní krmení jen obilniny nebo okopaniny, což je nedostačující. V zimním období je vhodné alespoň část krmné dávky nahradit krmnou směsí. Možností je krmit pouze kompletní krmnou směsí pro nosnice nebo domácí zdroje obohatit doplňkovou směsí, případně jinými zdroji dusíkatých látek, vitaminů, minerálů a aminokyselin.

Vhodné je podávat naklíčené zrniny, sušené kopřivy, vojtěšku nebo jetel, pařenou nakrouhanou mrkev, přidávám i podobně upravenou červenou řepu. Zdrojem bílkovin mohou být rozdrcené kosti se zbytky masa, mléko, luštěniny – např. naklíčený a povařený hrách.

Krmení v zimních měsících může zpestřit siláž z mrkve, krmné kapusty či řepného chrástu, silážovat se dají i kopřivy nebo lebeda.

Důležitý je dostatek minerálních látek a vitamínů. I v zimním období bychom měli slepicím zajistit písek či grit. Nezbytností je dostatek pitné vody, která by neměla být příliš studená.

Teplota

Teplota v chovném prostoru by neměla klesnout pod 5 °C, v chladnějším prostředí, nebo pokud dokonce zamrzá voda v napáječkách, organismus slepic spotřebuje většinu živin z krmiva na přeměnu tepla a snáška se snižuje nebo zastavuje. Nízká teplota se může projevit i snížením hmotnosti snesených vajec.

Nevhodné je také vytápění na vysoké teploty v zimním období, zejména pokud zvířata vypouštíme i ven. Velké rozdíly teplot, kterým zvířata v tomto případě vystavíme, způsobí, že jsou choulostivá a náchylnější k onemocněním.

Otázkou je vypouštění slepic v zimě do výběhů. Někdo slepice pouští jen na hodinu přes poledne, další chovatelé běžně na celý den, jiní vůbec. Pro využití výběhů i v zimním období bude rozhodující nejen to, jaké plemeno chováte, ale i průběh zimy.

Vlhkost a výměna vzduchu

V kurníku se doporučuje udržovat vlhkost 60 – 75 %. Zimy bývají v posledních letech mírné, s častými oblevami. Právě v tomto období bývá problematické udržet prostředí kurníku suché. Přílišná vlhkost je pro slepice horší než zima.

Pokud se v kurníku srážejí vodní páry na stěnách a stropě, kde kondenzují, spadají na podestýlku a vyvolávají tvorbu čpavku.

Vlhkost způsobuje i odpařování vody z napáječek, vhodné je proto umístit napáječky, kde voda nezamrzá a které nemají zbytečně velkou plochu pro odpařování.

Důležitý je také přívod čerstvého vzduchu a odvádění škodlivých plynů. Vzduch nesmí kurník příliš ochlazovat, ani nesmí vznikat průvan. Proudění vzduchu při větrání by nemělo přesáhnout 0,3 m za sekundu. Vhodné je stropní nebo komínové větrání kurníku, častou alternativou je větrání okny.

Světlo

Světlo stimuluje podvěsek mozkový, který produkuje hormon regulující činnost vaječníků. Navíc platí, že slepice přijímá krmivo jen když vidí.

U nosnic se doporučuje délka světelného dne 16 hodin denně, intenzita osvětlení 20 – 30 luxů.

V krátkých zimních dnech ale pomůže i kratší doba přisvětlení. Ideální je využití časových spínačů, řešením může být to, že chovatel jde nakrmit brzy ráno a později večer a zvířatům pak nechá chvíli rozsvíceno. Pokud ráno nebo večer prodloužíme dobu aktivity o 2 až 3 hodiny, pokles snášky nebude tak znatelný. Důležitá je pravidelnost přisvětlování.