Nenesou? – 8. část Krmení a výživa
Výběr vhodných krmiv je potřeba přizpůsobit tomu, že kurové jsou všežravci, živí se především rostlinnou potravou, důležitým doplňkem je však potrava živočišného původu.
Velmi záleží také na správném poměru živin a na tom, aby nechyběla žádná z důležitých složek. Podvýživa i překrmování můžou narušit zdravotní stav zvířete. Při krmných dávkách s nižším obsahem živin nebo při nevhodném poměru živin nebude užitkovost (ať už přírůstky, nebo snáška) taková, jak bychom si přáli. V případě, že je živin nadbytek, dochází k plýtvání a kondici zvířete to také nepřidá.
Krmivo vybíráme a kombinujeme tak, aby v něm byly zastoupeny všechny potřebné živiny.
Nejjednodušší je zkrmovat průmyslově vyráběné kompletní krmné směsi, kde je odpovídající obsah dusíkatých látek a množství energie, ale také obsah a poměr aminokyselin, minerálních látek, vitaminů a jiných látek podporujících trávení a zlepšujících kondici a zdravotní stav zvířat.
Pokud ale máte vlastní krmiva, při sestavování krmné dávky se můžete držet několika následujících bodů:
• Z dostupných krmiv vybírejte ta, která jsou vhodná pro daný druh drůbeže. Kuři mají krátké trávicí ústrojí, činnost mikroorganismů v trávicím ústrojí má menší význam, proto výměna živin musí probíhat velmi intenzivně. Jestliže do krmné dávky zařadíme nepřiměřeně velké množství hůře stravitelných krmiv, nejenže je drůbež nevyužije, ale zhorší se i využitelnost ostatních krmiv.
• Koncentrovaná (jadrná) krmiva by měla v krmné dávce nosnic tvořit 2/3, objemná krmiva 1/3. K jadrným krmivům rostlinného původu řadíme obilniny, olejniny, luštěniny, k těm objemným patří okopaniny, mrkev a zelené krmení. Z krmiv živočišného původu se nejčastěji používají mléko a mléčné výrobky, maso, kosti nebo vnitřnosti, popř. kvasnice. Pro drůbež, která má možnost pohybovat se ve výbězích, je nezanedbatelným zdrojem bílkovin hmyz, kroužkovci, členovci, plži apod. Uvádí se, že dostatečný výběh může poskytnout až polovinu potřebného množství NL.
• Při sestavování krmných dávek pro dospělou drůbež by se obiloviny ve formě šrotů či celého zrna měly na krmné dávce podílet 55 %, vařené brambory maximálně 20 %. Krmiva rostlinného původu s vyšším podílem dusíkatých látek by měla tvořit 15 %, bílkovinná krmiva živočišného původu 5 %, minerální látky 4,5 % a doplňky, jako jsou vitaminy, stopové prvky, aminokyseliny, probiotika apod. 0,5 % krmné dávky.
• Při sestavení krmné dávky se sleduje zejména obsah a poměr dusíkatých látek (NL) a metabolizovatelné energie. Potřeba se zjišťuje v bilančních pokusech, hodnoty naleznete v tabulkách. U nosnic produkujících konzumní vejce je potřeba v 1 kg krmiva 11,5 MJ a 150–165 g NL. V krmné dávce by nemělo být více než 5 % vlákniny.
• Důležité je zajistit dostatek minerálních látek, vitaminů a nepostradatelných aminokyselin. Zde se při použití vlastních krmiv nabízí využití doplňkové krmné směsi, která se k domácím krmivům přimíchá v určeném poměru. Na trhu je také výběr minerálních a vitaminových doplňků. I zde platí, že stejně jako nedostatek i nadbytek může způsobit problémy. Je proto potřeba dodržet určené dávkování.
• Častý je přebytek nebo nedostatek soli. Například pokud se ve větší míře zkrmují kuchyňské zbytky, třeba z jídelen, soli bývá často nadbytek. Naopak pokud základ krmné dávky tvoří brambory, je potřeba sodíku vyšší, a to z toho důvodu, že brambory obsahují velké množství draslíku, který zpomaluje růst a metabolismus. Účinek draslíku tlumí právě sodík, proto se při zkrmování brambor do krmné dávky přidává více soli. Přidává se v množství 0,5–1 %. Velké množství nebo špatně rozmíchaná sůl můžou způsobit otravu.
• Zdrojem vápníku, fosforu a některých stopových prvků jsou vaječné skořápky. Zkrmují se tepelně ošetřené a drcené.
• Pokud chceme mít ve vejcích krásně žlutooranžové žloutky, směs nestačí. Krmnou dávku je třeba obohatit o krmiva bohatá na flavonoidy a karotenoidy, např. kukuřici, zelenou píci (jetel, vojtěšku, kopřivy – čerstvé i sušené), mrkev nebo červenou salátovou řepu.
• Po celou dobu chovu je potřebný grit nebo písek, zejména chováme-li zvířata bez výběhu.
• Podáváme jen kvalitní krmiva, taková, která nejsou závadná, např. zaplísněná, zatuchlá apod.
• Krmná dávka by se neměla příliš často měnit, a pokud k tomu musí dojít, změna by měla být postupná. Jedná se např. o změnu krmné směsi u kuřat za krmnou směs pro kuřice a později pro nosnice. Přechod nesmí být náhlý ani při přechodu ze sypké směsi na granulovanou, ze šrotů na celé zrniny. Pozvolné by mělo být i přidávání dalších krmiv.
• Využitelnost krmiv můžeme zlepšit jejich vhodnou úpravou, např. nakličováním obilovin, šrotováním obilnin, pařením a strouháním mrkve či řepy, silážováním brambor a přídavků zelené píce.
• Zajímavé může být využití různých bylinek (oregano, petržel) nebo plodů (jeřabiny, jablka, rybíz).
• Velmi podstatné je především podávat slepicím dostatek nezávadné pitné vody. Voda k napájení by měla mít 10–15 °C, denní spotřeba je 0,3–0,5 litru na kus. Teplé vody zvířata vypijí méně a sníží se i příjem krmiva.
V průběhu chovu
• To, jak bude snáška probíhat, záleží na odchovu i na jejím začátku. Dobře snášet budou jen nosnice s prostornými vyvinutými trupy. Hejno kuřic nesmí předčasně pohlavně dospět, brzy po začátku snášky by kuřice měly snášet vejce odpovídající velikosti a neměly by být ztučnělé. Pokud si kuřice sami odchováváme, snížíme v období dospívání obsah dusíkatých látek v krmné dávce, jejich vyšší přísun je potřeba zajistit před začátkem snášky.
• K nejčastějším příčinám snížení nebo zastavení snášky patří nedostatečný přísun potřebných látek v krmivu. Krmné dávky jsou často sestavené tak, že přebývá energetická složka a chybí bílkoviny, minerální látky a vitaminy. Zřídkavé, ale nevhodné je také překrmování bílkovinami, které je zbytečně nákladné a může způsobit onemocnění dnou.
• Krmná dávka by měla být co nejkoncentrovanější až do vrcholu snášky.
• Po překročení vrcholu snáškové křivky, tj. asi od 30. týdne, bychom měli příjem krmiva kontrolovat, popř. omezit, protože nosnice mají tendenci tučnět.
• Sledujeme výživný stav nosnic – u příliš lehkých nosnic se při nedostatečném příjmu živin organismus po čase vyčerpá a snáška se přeruší. Snáška se sníží i u slepic, které jsou tučné.
