Spící srdce, tedy ocenění in memoriam, získala fenka Rotvajlera. Ačkoliv její příběh může znít trochu neuvěřitelně, vysoce erudovaný odborník potvrdil, že fenka Deizy opravdu mohla avizovat blížící se zdravotní kolapsy své paničky, byť, jak zdůraznil, takové chování psů zatím není vědecky potvrzené.
Děkuje Bohu
Dejme nejprve slovo Janě Kubátové: „Deizy jsem dostala od kamaráda jako šestitýdenní štěně. Od počátku jsem ji měla doma v garsonce, takže náš kontakt byl bezvadný a prakticky nepřetržitý. Ještě jí nebylo půl roku, když mě jednou v noci vzbudila. Myslela jsem si, že chce jít ven, ale ona mě nepustila z postele, vrčela a dotírala na mne. Za chvíli jsem dostala srdeční záchvat. Když se to opakovalo v dalších dnech a týdnech poněkolikáté, došlo mi, že chce svým chováním říci – paničko, pozor, bude tě zase zlobit srdíčko.“ Paní Jana si uvědomila, že má neobvykle talentovaného psa, a chtěla u rotvajlerky upevnit její předvídavé chování. „Obrátila jsem se na cvičitelku asistenčních psů Zuzanu Daušovou ze psí školy Helppes, která mi moc pomohla se speciálním výcvikem.“ Fenka pak měla jako asistenční pes přístup s paničkou i do nemocnice. Jednou při odborném vyšetření dokonce polekala kardioložku. „Deizy náhle vyskočila na vyšetřovací stůl a začala štěkat. Lékařce jsem vysvětlila, že budu mít opět záchvat. Nejprve tomu nevěřila, ale za chvíli se na echu ukázalo, že opravdu něco není v pořádku.“ Fenka se dožila devíti let a paní Jana tvrdí, že po celou tu dobu mohla žít bez omezení a nepoznala koronární jednotku. „Deizy mě včas upozornila, já jsem si vzala lék a byla v klidu. Děkuji Bohu za takového parťáka,“ končí Jana Kubátová vyprávění o neobvyklých schopnostech rotvajlerky.
Psi mohou pomáhat různě
A jak vidí tento příběh lékař? Původně sportovní lékař MUDr. Otakar Malý patří k velmi váženým kardiologům a je o něm známo, že jeho oblíbeným psem je Střední knírač. Svoji náklonnost i znalost pejsků prokázal již před více než třemi desítkami let. Tehdy jako první český lékař začal prosazovat pohybové aktivity lidí po srdečním infarktu, ač do té doby se takto postižení lidé považovali za invalidy. Dokonce založil oddíl TJ Kardio Liberec, kde se věnoval tělesnému cvičení s takto handicapovanými lidmi. Jenomže když někteří sportem nedotčení pacienti slyšeli, že by měli začít běhat, dělalo se jim mdlo. „Tak jsem jim naordinoval plemeno pejska, které odpovídalo jejich kondici. Tím měli zajištěný pravidelný denní pohyb ráno, v poledne a večer,“ s úsměvem vzpomíná dr. Malý a zamýšlí se nad příběhem rotvajlerky Deizy: „Její schopnosti jsou možné, ale nelze je generalizovat, neboť pro to nejsou vědecké důkazy. Chování fenky si lze vysvětlit tím, že blížící se srdeční kolaps nemusí člověka bolet, ale měnící se tlak a tepovou frekvenci, nepravidelné a zrychlené dýchání může člověku blízký pes zaznamenat svými jemnými smysly. V těle člověka se v takové situaci odehrávají biochemické procesy, vyplavují se látky hormonální povahy a tuto změnu nepochybně pozná psí čich z potu a dechu člověka,“ říká liberecký lékař.
Pohlazení po duši
Cenu v kategorii Pomáhající srdce obdržela fenka Bígla Carol Blýskavica. Její příběh vypráví Aneta Kuchnová z Ostravy: „Když jsem dospívala, měla maminka těžkou autonehodu, po které zůstala plně ochrnutá. Strávila téměř rok v nemocnici a potom měla rehabilitovat několik měsíců v Hrabyni. Ač jsme ji všichni blízcí neustále povzbuzovali, nakonec se ukázalo, že ohromnou energii jí dokážou dodat naši bíglíci Carol a její bráška Candy, které jsme propašovali do rehabilitačního ústavu. I oni seděli v osudný den v autě, jim se však nic nestalo. A tak mohli s mamkou dovádět v posteli a díky nim se mamčina nálada a pohled na svět diametrálně změnily. Kdo něco podobného nezažije, těžko si to dokáže představit.“ Jenomže když se maminka vrátila domů k rodině, musela se smiřovat s tím, že nic už nebude jako dřív. Byla na vozíku a odkázaná na pomoc druhých. „Navíc uhynul Candy a to na mamku těžce dolehlo. Tak jsme se rozhodli dopřát Carol štěňátka. Narodilo se jich sedm a mamka měla opět důvody k úsměvům. Nechali jsme si jednu krásnou fenečku, dali jí jméno Adélka a život celé rodiny byl opět bohatší. Jsem přesvědčená, že Carol pomohla nejen mamce, ale nad vodou držela celou naši rodinu, protože nás dokázala pohladit po duši v mnoha těžkých chvílích,“ uzavírá Aneta příběh psí terapeutky Carol.
Pohled lékařky
A co na to říká MUDr. Iva Pavlová, zkušená praktická lékařka z Liberecka? S podobnými situacemi se u svých pacientů setkala mnohokrát, a protože také sama vlastní psa, mnohé z pozitivního působení psa na člověka si mohla osobně ověřit. „Praxe ukázala, že už pouhé hlazení psa snižuje hladinu stresových hormonů, dospělý i dítě se uklidňují, snižuje se krevní tlak. Přítomnost psa v rodině, a zvláště po boku nemocného, může výrazně přispět ke zlepšení psychického stavu. Ne vždy se nemocnému mohou věnovat členové rodiny nebo přátelé, pes je však ochoten kdykoliv komunikovat nebo se s postiženým pomazlit. Takže nemocný nebo handicapovaný netrpí pocitem osamění, přispívá to i ke snižování pocitů úzkosti. Je proto přirozené blahodárné působení zmíněných tří bíglů na psychiku paní Kuchnové,“ říká na závěr lékařka Iva Pavlová.