Vyrábějí se dva typy malých líhní, s ventilátorem nebo bez ventilátoru, s cirkulací vzduchu nebo bez vzdušného proudění. U líhní bez ventilátoru jsou vejce zahřívána ze shora a vzniká zde teplotní gradient (postupný vzestup teploty), takže vršek vajíčka může mít o 4 st. C vyšší teplotu než spodní část. Zabudováním ventilátoru se znatelně změní podmínky. Zruší se teplotní gradient, což je nezbytné v líhních, kde jsou vejce ukládána do několika vrstev. Díky cirkulaci vzduchu jsou tak všechna vejce vystavena stejné teplotě.
Přestože mnoho chovatelů líhne jen malé množství vajec, která mohou být uložena v jedné vrstvě, i pro ně má výběr líhně s ventilátorem své výhody. Stejně jako je eliminován teplotní gradient, je působením ventilátoru zabráněno vzniku vlhkostního rozvrstvení. Relativní vlhkost je vázána na teplotu tak, že podle množství vpouštěného vzduchu relativní vlhkost klesá se stoupající teplotou.
Definitivní měření vlhkosti a teploty je u tohoto typu líhně velmi choulostivé. Je nesprávné za vhodnou teplotu inkubace či vlhkost považovat hodnotu naměřenou na vrchu vejce. Senzory dotýkající se vajec jsou vystaveny zničení nebo kontaminaci a jsou náchylné na vynechávání měření v důsledku přímého kontaktu s vejci či kuřaty. Pamatujte, že metabolické teplo embrya bude zvyšovat teplotu nad vejcem, nad kterým chcete teplotu měřit. Kontrola a měření teploty obvykle prováděné nad vejci vyžaduje tedy určité úpravy vzhledem k teplotnímu gradientu. Ten může být sám o sobě variabilní v závislosti na okolní teplotě. V chladnějších podmínkách je nutné lehce zvýšit teplotu při vrcholu vajec, aby bylo dosaženo potřebné teploty, neboť spodek vajec je nyní chladnější.
Všechny tyto těžkosti lze eliminovat zabudováním ventilátoru. Téměř všechny moderní výzkumy zabývající se inkubací jsou prováděny v líhních s cirkulací vzduchu. Je zde tedy ještě místo pro líhně bez ventilátoru? Líhně s ventilátorem jsou dražší. Inkubátory bez cirkulace potřebují být lépe izolovány, aby byl udržen teplotní gradient v přijatelných mezích. Izolované přístroje mají tendenci být dražší, pokud nejsou vyrobeny ze speciálního polystyrenu. Důležitější než finance však je otázka, jak se vajíčka vyrovnávají s teplotním gradientem ve srovnání se stejnoměrným rozložením teploty v celém prostoru líhně. Nezpočetně výzkumů ukázalo, že teplotní gradient je v přírodě obvyklý. Např. v hnízdě kajky je teplota na spodku vajec až o 8 st. C nižší než vršek. Shoda mezi přírodními podmínkami líhnutí a stavem v líhni bez ventilátoru může být důležitější, než si připouštíme. Zkušenosti jsou takové, že vejce líhnutá v podmínkách blízkých přírodním jsou více tolerantní k menším odchylkám od správných hodnot v nastavení parametrů líhně. Ve správných rukách dobře konstruovaná líheň bez cirkulace vzduchu dosahuje stejně dobrých výsledků jako líheň s ventilátorem.
Většina druhů ptáků se inkubuje při teplotě 37-38 st. C. Pro vodní ptáky je nejlepší teplota 37-37,5 st. C. U líhní s ventilací je to hodnota odečítaná na teploměru. U stolních líhní naměřená teplota závisí na poloze teploměru, což je dosti kritická záležitost, proto je nutné správně dodržovat postup v návodu o nastavení teploměru. Pokud zde takové informace nejsou, upevněte teploměr těsně nad horní část vajec a teplotu nastavte na 39-39,5 st. C.
Je důležité počítat s tím, že žádná líheň nemá dokonalé rozložení teploty a že dochází ke ztrátám tepla z povrchu, které musí být vyrovnávány topným zařízením. Nejlepší je umístit líheň do místnosti, kde nekolísá teplota a pohybuje se mezi 20-25 st. C.
Překvapivě se ukázalo, že ztráty vody z vajec nezávisí na rychlosti proudění vzduchu. Líhně s cirkulací tedy nevysušují vejce více než druhý typ líhní s výjimkou doby, kdy se kuřata začínají ve vejcích ozývat. U těchto líhní je nutné udržovat vlhkost na doporučené hodnotě hlavně při líhnutí určitých druhů. Pokud lze očekávat nějaké problémy, použijte pro kontrolu metodu vážení vajec. Zvažte všechna vejce (nebo jen část násady) a potom zopakujte vážení v jedné čtvrtině a v polovině inkubační doby. Podle ztrát hmotnosti upravte vlhkost. Na konci doby inkubace má mít vejce o 12-14 % menší hmotnost. Např. kachní vejce (28 dní inkubace) by měla ztratit v době prvního vážení, tj. za 7 dní od počátku inkubace, 3-3,5 % počáteční hmotnosti. U líhní bez ventilátoru je přímé měření relativní vlhkosti riskantní. Je lepší se spolehnout na metodu vážení vajec nebo, pokud již máte zkušenosti, na kontrolu vzduchové komůrky prosvěcováním. Do tohoto typu líhně se přidává méně vody, neboť výměna vzduchu je nižší a vlhkost se zvyšuje odpařováním vody z vajec. Na měření vlhkosti je nejlepší použít elektronický vlhkoměr a měření provádět vždy na stejném místě těsně nad vejci.
Pomalé proudění vzduchu a vysoká vlhkost dávají nejlepší výsledky při líhnutí. U ventilátorových líhní má být vlhkost vysoká (70 % či více), aby se zabránilo přischnutí vaječné blány. U líhní bez ventilace je tento problém méně vážný. První vylíhlé mládě provází prudký vzrůst vlhkosti, což bezpochyby pomáhá při klubání následujícím. Teplota v dolíhni by měla být obvykle o 1 st. C nižší než je teplota inkubace, aby se vyrovnala vysoká metabolická aktivita líhnoucích se kuřat.
Stále se zlepšující vybavení líhní a spolehlivá elektronická kontrola teploty a vlhkosti umožňuje nastavit inkubační režim přesněji než dříve. Líhně s ventilátorem mohou poskytnout dobře kontrolovatelné podmínky. Pro druhy divoce žijících ptáků je však třeba dlouho pracovat na určení ideálních podmínek inkubace. Např. zatím není zcela jasné, proč vejce inkubovaná prvních několik dní původními rodiči a následně umístěná v líhni se líhnou znatelně lépe než ta, která byla v líhni hned od počátku. Také přesně nevíme, proč jsou vejce v líhni bez ventilátoru více tolerantní k odchylkám od správné teploty a vlhkosti než ta, umístěná v líhni s prouděním vzduchu.
Může být předčasné zamítat líhně bez cirkulace jako zastaralé nebo méně dokonalé, neboť pokud je líheň kvalitně sestrojená, dokáže přesněji napodobit přírodní podmínky a dosáhnout stejně dobrých výsledků jako líheň s ventilátory.