Kuní velký a siamský velký králík jsou plemena našeho původu, ale bohužel nejsou zařazena do programu tzv. genových zdrojů. Jedná se o středně velká plemena se zajímavou barvou srsti. V rámci genetického založení zbarvení jsou obě plemena do určité míry podobná.
Kuní velký vznikl v chovu šlechtitele Martina Vrány ze Zborovic (okres Kroměříž). Cílem bylo vyplnit „barevnou“ mezeru ve středních plemenech. Nejprve došlo k vyšlechtění hnědého rázu a později přibyl i modrý barevný ráz. Na vzniku kuních velkých hnědých, resp. modrých se podílela plemena: kuní (malý) hnědý, resp. modrý, kalifornský černý, resp. nitranský. Chovu kuních velkých králíků se chovatel M. Vrána věnuje dodnes.
Siamský velký vznikal v podobné etapě. V prvních etapách plemeno vznikalo u zejména kuřimských chovatelů (p. Medek, Oulehla). Postupně se přidávali další nadšenci – rozhodující byla práce Ing. Lady Krejčové. Později se přidal také např. Ing. Pavel Řídký. Plemeno vznikalo za použití kalifornských, kuních velkých, durynských, burgundských, novozélandských bílých a siamských malých králíků. K jeho uznání došlo v roce 1992. Za vznikem modrého barevného rázu „velkého siamáka“ stojí především Ing. Pavel Řídký a František Veselý, kteří je chovají dodnes. Šlechtění probíhalo za použití siamských velkých žlutých, kalifornských modrých, nitranských, kuních velkých modrých, vídeňských modrých a zemplínských králíků. O uznání nového rázu bylo rozhodnuto počátkem roku 1999. Zbarvení siamských králíků skutečně připomíná barvu siamské kočky.
Ačkoliv jedním z předpokladů šlechtění byla dobrá užitkovost spojená s netradiční barvou (což se rozhodně povedlo), obě plemena, naneštěstí, nikdy nedosáhla výraznějšího rozšíření mezi našimi chovateli. V rámci zahraničí probíhá spolupráce především se slovenskými chovateli, mezi nimiž jsou plemena populárnější. Kuní velcí králíci se chovají i v Německu, kde probíhá jejich novošlechtění. V rámci našich výstav (zejména menších a středních) se lze poměrně dobře setkat zejména s kuními velkými. To proto, že díky heterozygotnímu založení kuního výstavního zbarvení je povoleno křížení těchto králíků s kalifornskými králíky. Proto chovatelé kalifornských králíků často chovají v menší míře i kuní velké králíky a vystavují i je. Na nedávných a současných vrcholových výstavách bývá pravidelně vystaveno okolo třicítky kusů kuních velkých králíků v obou rázech. Siamští velcí jsou na tom s rozšířením hůře. Na menších výstavách je potkáváme sporadicky a na výstavách celostátní úrovně to, bohužel, není o mnoho lepší a toto plemeno na své nové příznivce ještě čeká.
Obě plemena mají vážit mezi 4 a 5 kg. Kuní velký i siamský velký, resp. jejich zbarvení, náleží k tzv. akromelanistickým plemenům. Jedná se o stav, kdy koncové (tzv. akrální) části těla jsou zbarveny tmavěji než zbytek těla. Tyto sytější části těla tvoří základy tzv. kuních, resp. siamských znaků.
1. Kuní velký
Kuní velký králík je uznán ve dvou barevných rázech – hnědém (zkratka Kuvh) a modrém (Kuvm). Kuní hnědá barva je charakterizována jako světle hnědé zbarvení, přičemž na bocích, břiše a prsou je světlejší intenzita – do světle béžové barvy. Na tomto základě se mají pěkně vyjímat tmavě hnědé, tzv. kuní, znaky. Mezi ně patří maska na nosní partii, oční kroužky, skráňové skvrny (po jedné pod každým okem), pigmentované uši a dále tzv. kuní pruh na hřbetě, který sahá od zátylku až po kořen pírka (ocasu králíka) v šířce asi 8 až 10 cm. Mezi další kuní znaky patří tmavší spodní část končetin a pírko. Na hlavě v oblasti čela se má nacházet světlejší partie, tzv. zrcadlo. Duhovka očí je tmavě hnědá, zornice červenofialově světélkuje (u výstavních králíků). Drápy jsou tmavě rohovité. Barva podsady je v barvě krycího chlupu.
U kuních velkých modrých králíků je situace obdobná. Základní barva je světle šedomodrá se světlejšími boky, břichem a prsní partií. Kuní znaky jsou sytě modré. Duhovka očí je šedomodrá, zornice výstavních králíků červenofialově světélkuje. Drápy jsou tmavě rohovité. V oblasti čela je opět požadováno tzv. zrcadlo. V případech obou rázů má být přechod, tedy hranice kuních znaků, pozvolný. Barva podsady je v barvě krycího chlupu.
2. Siamský velký
Siamský velký má uznány také dva barevné rázy – žlutý (zkratka Sivž) a modrý (Sivm). Siamská žlutá barva je světle nažloutle šedé zbarvení (zbarvení zhruba tzv. sépiové kosti). Směrem na boky, břicho a prsa zesvětluje. Na tomto základu jsou tzv. siamské znaky, které jsou tmavší než základová barva. Jejich rozmístění je, v podstatě, totožné s výše uvedenými kuními znaky. Duhovka očí je tmavě hnědá s červenofialově světélkující zornicí. Drápy jsou tmavě rohovité. Podsada je v barvě krycího chlupu, ale může být i bílá.
Siamští modří králíci jsou analogickou situací. Základová barva je slonovinová až krémově namodralá. Siamské znaky jsou šedomodré až břidlicově šedé. Duhovka očí je šedomodrá, zornice červenofialově světélkuje. Drápy jsou tmavě rohovité. Siamské znaky u obou rázů přechází pozvolně do základní barvy, bez výrazného kontrastu.
Praktické využití obou středních plemen lze rozdělit do dvou úrovní (celků). Pro chovatele organizované v Českém svazu chovatelů (ČSCH) jsou hlavní především exteriérové znaky a dané plemeno chovají pomocí čistokrevné plemenitby pro účely výstav a zabývají se zlepšováním zevnějšku. O využití kuního velkého králíka pro křížení s králíkem kalifornským již byla řeč. Jedná se o výjimku z Registračního řádu a křížit se mohou kuní velcí hnědí s kalifornskými černými anebo kuní velcí modří s kalifornskými modrými. V rámci křížení se vyskytují i vysloveně tmaví králíci (připomínající barvou havany, resp. vídeňské modré). Druhou skupinou chovatelů jsou tradiční, neorganizovaní chovatelé, kteří chovají králíky za účelem produkce masa pro vlastní spotřebu. Právě těmto chovatelům lze obě plemena doporučit, protože skloubení atraktivní barvy (každý soused podobné králíky v králíkárnách mít patrně nebude …) a užitkovosti je velmi zajímavé. V těchto chovech se provádí křížení za cílem vzniku králíků první generace F1 s tzv. heterózním efektem, kteří jsou určeni pro kuchyňskou úpravu.
Organizovaní chovatelé kuních velkých a siamských velkých králíků se mohou v rámci určité „nadstavby“ členství v ČSCH stát členy také speciálního chovatelského klubu. U nás je to Klub chovatelů masných plemen králíků (www.kchkmp.wz.cz) a na Slovensku tzv. klub KANINO (www.klubkanino.wbl.sk). Oba chovatelské kluby velmi dobře spolupracují. Na internetových stránkách obou chovatelských klubů mohou noví zájemci o chov (jak tradiční, tak výstavní) získat kontakty na chovatele také těchto plemen. Lze doporučit i šlechtitele kuních velkých, resp. siamských velkých, kteří je chovají dodnes (viz odstavec o původu plemen). Oba kluby pořádají každoroční klubové (speciální) výstavy. I tam je vždy možnost zakoupit zvířata.