Nenesou? – 9. část Vyplatí se chov slepic?

Pokud si slepice pořizujeme jen pro vejce, prvořadou bude i ekonomika chovu. Nerada bych se pouštěla do přímých výpočtů cen toho, co vás slepice budou stát. Každý má pro chov jiné podmínky, jiné požadavky, jiné zdroje a každý umí počítat …

Podívejme se jen na to, co ekonomiku chovu ovlivní, s čím je potřeba počítat. Jedná se o náklady spojené se:

• stavbou kurníku a jeho vybavením,

• pořízením chovu nebo obměnou hejna,

• krmením a ošetřováním v průběhu chovu (teplo, světelný režim, dezinfekce apod.).

Kurník

Chovatelské zařízení má chovanou drůbež především chránit, a to jak před nepřízněmi počasí, tak před případnými predátory. Mělo by splňovat několik podmínek. První z nich je snadná čistitelnost, další ochrana proti vlhku. Zařízení by také mělo poskytovat dostatek světla a umožňovat přívod čerstvého vzduchu. Ideálně by teplota neměla v zimě klesat pod 12 °C, v létě stoupat nad 25 °C.

Velikost kurníku závisí na počtu slepic a jejich hmotnosti, kritériem je i větratelnost a využití výběhů. Orientačně se na jeden m2 počítá se 3–4 slepicemi, u zdrobnělé drůbeže se 7–8. S touto kapacitou bychom měli počítat především v zimních měsících, kdy drůbež nemůže do výběhů. Při přeplnění kurníku dochází ke zvýšení vlhkosti a koncentraci nežádoucích plynů.

Pro správný růst i snášku je potřebné světlo. Okna se orientují na jihovýchod, jih nebo jihozápad, jejich celková plocha má být 1/6 až 1/8 podlahové plochy kurníku. Vhodné je, aby byla otevíratelná nebo nahraditelná rámy s pletivem, aby bylo zabezpečeno odpovídající větrání. Pletivem je vhodné překrýt i větrací otvory, zamezíme tak přístupu škodné i nežádoucích hlodavců.

V zimním období, kdy je krátký den, je vhodné světelný den prodloužit. Jako zdroj světla jsou vhodné zářivky nebo úsporné žárovky, k regulaci můžeme využít časové spínače.

K potřebnému vybavení kurníků patří krmítka a napáječky, hřady, trusné stoly, hrabaniště a snášková hnízda.

Pořízení chovu nebo obměna hejna

Koupi slepic musí předcházet otázka: Co si od chovu slibujeme?

Mají být slepice jen na produkci vajec, nebo chcete především vejce, ale také maso, anebo plemeno jen pro okrasu, či spojit chov čistokrevného plemene a užitek? Roli tu mohou hrát i další faktory, jako např. malérečky mohou požadovat bílou barvu skořápky, chov musíme přizpůsobit malým prostorám apod.

Snášku ovlivní jak genetické založení jedinců, tak vnější vlivy. Pokud si ale vybereme jedince, kteří snášku nemají ve svém genetickém vybavení, ani při sebelepších podmínkách jí nedosáhneme.

I ti, kdo už slepice chovají, musí hejno obměňovat. Pro snášku je rentabilní chovat slepice dvě až tři snášková období. Hejno můžeme obměňovat buď průběžně, nebo celé najednou.

Kromě výběru vhodného plemene je podstatné (ať už si pořizujete nový chov, nebo ten stávající jen doplňujete), pokud chcete dosáhnout vysoké snášky, kupovat zvířata z ověřených chovů, správně vyvinutá, silné konstituce a v dobrém zdravotním stavu. V průběhu celého chovu je podstatné udržení kondice, velmi důležitá je pravidelná kontrola stavu hejna a včasný zásah, pokud něco není v pořádku.

Také pokud se chystáte líhnout vlastní kuřata, dle mého názoru není vhodné jako rodiče použít snáškové hybridy nebo křížence neznámého původu. U potomků těchto kříženců užitkovost zpravidla klesá.

Nejen genetické založení, ale i podmínky odchovu ovlivní snášku.

Jaké podmínky mohu (a chci) slepicím poskytnout?

Zvážit musíme zejména to, co slepicím můžeme poskytnout a jak to ovlivní výši snášky. Protože podmínky chovu výši snášky velmi ovlivní, je dobré si uvědomit, že ne všechna zvířata zvyšují stejně intenzivně užitkovost i při lepších životních podmínkách. Závisí to na jejich genetickém založení. Např. u plemen šlechtěných na celoroční snášku bude dobrá i zimní snáška, u plemen určených např. pro okrasu vysoké snášky nedosáhneme. Podmínky je potřeba přizpůsobit požadavkům plemene, a pokud chceme snášku např. i v zimě, pak je jim potřeba věnovat o to větší pozornost.

To, jaké podmínky můžeme a chceme hejnu poskytnout, bychom měli zvážit už při výběru plemene nebo koupi hybridů. Platí také, že u hybridů a středně těžkých plemen bude vyšší spotřeba krmiva na 1 kg vyprodukované vaječné hmoty než u lehkých nebo zdrobnělých plemen.

Trochu genetiky

Byly to právě slepice, které přispěly k objasnění několika záhad genetiky. Byla to např. otázka dědičnosti znaků vázaných na pohlaví, ale také dědičnosti produkčních znaků kvantitativního charakteru.

Nedá se ale jednoduše říct, že dva konkrétní rodiče dají právě takovéto potomstvo. Některé vlastnosti jsou řízené jedním genem a neovlivňují je vnější vlivy (jde o kvalitativní znaky), jiné jsou ovlivněny více geny, mezi kterými mohou nastat různé vazby. Některé vlastnosti silně ovlivní prostředí (kvantitativní vlastnosti).

Produkce vajec

Je složitým kvantitativním znakem, který je možné rozdělit do několika dílčích znaků.

V prvním roce je to především ranost – doba pohlavní dospělosti, tedy věk, ve kterém slepička začne snášet. Čím dříve začnou slepice snášet, tím více vajec mohou snést.

Dalším znakem je intenzita snášky, určená délkou sérií a přestávek. Slepice snášejí vejce v sériích (vejce snesená ve dnech po sobě), mezi nimiž jsou přestávky (intervaly). Dobré nosnice s vysokou intenzitou snášky produkují vejce v dlouhých sériích s krátkými přestávkami. Pokud nás zajímá množství snesených vajec, intenzitu snášky vyjádříme procentickou snáškou (vypočítáme ji jako podíl celkového počtu snesených vajec * 100 a počtu dní ve sledovaném období). Průběh snášky v % můžeme graficky vyjádřit tzv. snáškovou křivkou.

Následuje perzistence snášky, tj. délka snáškového období, doba od začátku snášky do pelichání.

Přestávku ve snášce způsobí kvokání, ale také dlouhá zimní přestávka = 100.

To, jakou měrou se na dědivosti znaku podílí genetické založení a jakou vliv prostředí, vyjadřuje koeficient dědivosti, označovaný h2. Pokud by byl řízen pouze genotypem, byl by h2 = 100, pokud pouze vnějšími podmínkami pak h2 = 0. Platí zde, že čím je koeficient nižší, tím více je znak ovlivněn vnějším prostředím. Koeficienty dědivosti dílčích znaků produkce vajec jsou uvedeny v tabulce.

Kvokavost

Kvokavost významně ovlivní snášku, slepice, která kvoká a začne sedět na vejcích, přestane snášet na dva měsíce i více. Kvokavost ovlivňuje hormon předního laloku hypofýzy a je dědičná.

Standardem je kvokavost daná např. u kočinek, kornišek a hedvábniček, u většiny plemen šlechtěných na snášku, např. u leghornek a vlašek, je kvokavost vzácností. Velký vliv na zastoupení kvokavých slepic v hejnu má selekce – pokud budeme líhnout vejce kvokavých slepic, pravděpodobně i jejich dcery budou kvokat. Některé zdroje uvádí silnou kvokavost např. i mezi plymutkami nebo hempšírkami či u vyandotek, i zde se proto vyplatí informovat se na chov, ze kterého si své hejno pořizujeme.

Evidence snášky

Ideální pro sledování výše snášky jsou kontrolní snášková hnízda a zapisování snášky jednotlivých slepic.

Pokud kontrolní hnízda využít nechceme, je vhodné zaznamenat denně celkový počet sebraných vajec a případné změny počtu chovaných slepic. Takto můžeme snadno odhalit výkyvy ve snášce – její kolísání, náhlý pokles nebo zastavení snášky, které může způsobit zhoršený zdravotní stav, nedostatek vody či závadnost krmiva.

Ze zjištěných údajů pak můžeme propočítat průměrnou roční snášku na průměrný počet slepic systémem krmných dnů.

Pokud součet denních stavů (celkový součet krmných dnů) dělíme počtem dnů v měsíci, zjistíme průměrný stav slepic v měsíci. Tímto číslem pak vydělíme celkový počet vajec snesených v daném měsíci a zjistíme průměrnou snášku.

Podstatný není jen počet snesených vajec, ale i jejich hmotnost. Zajímavé je sledovat i hmotnost vajec a poté produkci vaječné hmoty na jednu nosnici. Všímat bychom si měli i přítomnosti nestandardních vajec nebo vad skořápek.

Spočítat pak můžete konverzi krmiva – kolik krmiva se spotřebuje na 1 kg vyprodukované vaječné hmoty. Pokud si zaznamenáte cenu spotřebovaného krmiva a ostatní náklady, můžete alespoň zhruba propočítat ekonomický přínos chovu pro domácnost.

Nezbývá než popřát úspěšný chov a bezproblémovou snášku.

Porovnání produkce vaječné hmoty na příkladech různých typů plemen
Zaměření	Plemena	Snáška (ks)	Hmotnost vajec (g)	Hmotnost slepic (kg)	produkce vaječné hmoty (kg)
Plemena pro snášku	leghornky	220	55	2,0–2,5	12,10
vlašky	200	55	2,0–2,5	11,00
české slepice	180	55	2,0–2,5	9,90
Plemena pro snášku a maso	amroksky	200	58	2,9–3,7	11,60
barneveldky	190	60	2,4–3,1	11,40
hempšírky, plymutky	200	55	2,8–3,4	11,00
rodajlendky, sasexky	190	56	2,7–3,5	10,64
velsumky	170	60	2,4–3,1	10,20
vyandotky	180	53	2,5–3,2	9,54
Zdrobnělá plemena	bílefeldské	140	45	0,9–1,2	6,30
velsumky	150	40	0,9–1,2	6,00
leghornky	140	40	0,7–1,0	5,60
vlašky	130	35	0,8–1,1	4,55
Sportovní plemena	z. paduánky	100	30	0,8–1,1	3,00
japonky	80	28	0,5–0,7	2,24
zdrobnělé bojovnice indické	30	30	1,2–1,6	0,90
Počet snesených vajec a jejich hmotnost jsou převzaty ze Vzorníku plemen drůbeže, počet snesených vajec ovlivní podmínky chovu, liší se i v jednotlivých chovech.

Hodnota koeficientů dědivosti pro dílčí znaky produkce vajec (ABC genetiky drobných zvířat, Šiler/Fiedler, 1978)
Produkce vajec	0,15–0,35
Pohlavní dospělost	0,22–0,28
Intenzita snášky	0,20–0,30
Délka zimní přestávky	0,05–0,10
Délka přestávek v průběhu roku	0,15–0,35
Kvokavost	0,20
Perzistence snášky	0,05–0,12
Velikost vejce	0,50–0,60
Tvar vejce	0,40
Síla skořápky	0,27
Intenzita zbarvení skořápky	0,70
Hmotnost bílku	0,35
Výška bílku	0,40
Intenzita zbarvení žloutku	0,15
Krevní a masové skvrny	0,20–0,50
Hodnoty kolísají podle plemen, ovlivnit je mohou i metody statistického zpracování.