V současné době je v České republice uznané plemeno „koza zakrslá – holandského typu“. Toto plemeno má již vypracovaný a schválený standard a hodnotitelská kritéria pro kontrolu užitkovosti a má také založenou plemennou knihu.
Toto zájmové plemeno k nám bylo importováno převážně z Holandska, kde je velmi rozšířené, a proto se tomuto plemenu u nás říká „holandská zakrslá koza“. Pro nás je proto Holandsko zemí původu a mělo by se dbát, aby tato zvířata také odpovídala standardu země původu.
Asi před čtyřiceti lety byly tyto zakrslé kozy dovezeny do holandských zoologických zahrad z Afriky, původně jako krmení pro velké kočkovité šelmy. Ovšem mezi návštěvníky zoo si získaly ohromnou popularitu, a tak se začaly chovat pro radost i v chovech mimo zahrady, a to nejen v Holandsku, ale i v Belgii.
V sedmdesátých letech už byl počet chovatelů tak velký (okolo 1000), že založili Holandskou národní federaci chovatelů zakrslých koz, vypracovali standard a založili plemennou knihu. V dnešní době je nejčastější počet zvířat v chovu mezi 5 až 35, počítáno v zimě po prodeji kůzlat. Několik chovatelů má ve stádě i více než 50 koz, a jeden dokonce více než 100 koz!
Chovatelé těchto zakrslých koz se v Holandsku v zásadě rozdělují na dvě kategorie. První kategorií jsou chovatelé, kteří jsou organizováni v „Národní holandské federaci chovatelů zakrslých koz“ a produkují standardní zvířata s průkazem původu a se zvířaty objíždějí výstavy. Na těchto výstavách se předvedené kozy přeměřují a hodnotí tak, aby se hlídal standard tohoto plemene. Zvířata, která nesplňují podmínky tohoto výběru, zpravidla končí u druhé kategorie chovatelů, kteří mají svá zvířata jen pro svoje potěšení a na vypásání pozemku. Tyto chovy však bohužel také odchovávají potomstvo, tato kůzlata si kupují obchodníci se zvířaty a bez jakékoliv veterinární kontroly a dalších dokladů je dováží i do Česka jako „pravé holandské kozy“. Jedinou výhodou takových zvířat je jejich nákupní cena, která může být okolo 20 eur, což je desetina ceny standardních zvířat s rodokmenem. I já jsem začínal s chovem zakrslých koz s potomky takových zvířat, tak jako možná všichni chovatelé v Česku. Po zjištění tohoto stavu jsem se rozhodl tuto situaci poněkud změnit a dovezl jsem z Holandska pravděpodobně první zvířata s rodokmenem v České republice.
Protože označení tohoto plemene jako „holandská zakrslá koza“ je v Česku zprofanované, tak se nadále budou zvířata s průkazem původu (POP) tohoto plemene oficiálně nazývat „zakrslá koza“ s možným dovětkem „holandského typu“.
Protože i toto zakrslé plemeno je podle veterinárního zákona hospodářské zvíře, jeho plemenná kniha a vystavování POP je v kompetenci Svazu chovatelů ovcí a koz (SCHOK), a proto byl založen Klub chovatelů zájmových plemen ovcí a koz, který bude hájit zájmy chovatelů těchto plemen. V nedávné době byl vypracován a schválen standard pro zakrslé kozy a jsou zpracovaná i hodnotitelská kritéria pro kontrolu užitkovosti a hodnocení na nákupních trzích.
S chovem zakrslých koz jsem začal v roce 2005 nákupem dvou kastrovaných kozlíků pro radost a na vypásání meze. Pak jsem ovšem uviděl v jednom chovu kůzlata a byl jsem očarován. Ovšem zároveň jsem začal zjišťovat, jakým způsobem se tato zvířata v Česku chovají. Tato krásná zvířata si zaslouží pečlivý a zodpovědný chovatelský přístup, který se vrátí ve zdravém potomstvu.
Od roku 2008, kdy jsem navázal kontakt na chovatele v Holandsku, jsem se snažil dovézt plemenná zvířata, což se poprvé podařilo až v následujícím roce. V letech 2009 až 2012 jsem dovezl ve třech etapách 12 koz a 5 kozlů různých linií. V roce 2011 jsem odchoval tři plemenné kozlíky linie Zorro a v roce 2012 jsem odchoval tři kozlíky linie Phineas a dva kozlíky linie Otis. Letos se u nás narodilo pět kozlíků, otázkou je, kolik z nich dostane státní registr plemeníka.
Dne 13. 7. 2009 jsme měli na farmě vzácnou návštěvu, pana Ing. Richarda Konráda, předsedu Rady plemenných knih koz, a šlechtitelku paní Věru Balcarovou. Přijeli na obhlídku importovaných koz a kozlíků a dohodnout další postup na založení plemenné knihy. Také jsme trochu diskutovali o doladění standardu a kritéria na kontrolu užitkovosti. Dohodli jsme se, že celé stádečko představíme veřejnosti na výstavě „Náš chov“ v Lysé nad Labem, kde se zároveň všechna zvířata ohodnotí. Na této výstavě jsme založili tradici, že se tam každý rok v říjnu hodnotí mladí kozlíci pro zařazení do plemenitby. Po tomto hodnocení jdou kozlíci do nových chovů, někteří přímo z výstavy.
Standard plemene Zakrslá koza (ZK) – schválený Radou plemenné knihy koz při SCHOK.
• Zájmové plemeno koz vyšlechtěné ve druhé polovině 20. století v Holandsku. Kozy jsou klidného temperamentu, malého obdélníkového tělesného rámce s pevnou konstitucí, krátkýma rovnýma nohama, rohaté. Kohoutková výška v dospělosti je u kozy 45–55 cm, u kozlů je kohoutková výška 50–60 cm. Hmotnost koz v dospělosti je do 25 kg, kozlů do 40 kg.
• Hlava – suchá, rovná, bez výrazného prohnutí.
• Oči – mandlového tvaru, ani zapadlé a ani vystupující.
• Uši – mírně šikmo vzhůru nesené.
• Rohy – u obou pohlaví, jemné, dobře tvarované, pravidelné, směrem od hlavy mírně rozbíhavé. U kozla mohutnější a více rozbíhavé.
• Krk – střední délky, štíhlý, vysoko nasazený, mohou se vyskytovat přívěsky.
• Trup a končetiny – u koz je hloubka trupu 48 % kohoutkové výšky a šířka těla je 28 % délky těla, ideální délka těla by měla být 114 až 120 % kohoutkové výšky u koz, u kozlů je hloubka trupu 49 % a délka těla je 110 % kohoutové výšky, šířka těla je pak 27 % délky těla, plece jsou jemné, dobře utvářené, plynule přecházející do zbytku těla, hřbet je rovný až mírně prohnutý, dobře osvalený, přední a zadní končetiny jsou rovné s dobře utvářenými spěnkami.
• Srst a zbarvení – krátká, jemná, lesklá, dobře přiléhavá, na hřbetě může být mírně delší, zbarvení je v různých barevných rázech od jednobarevného po tříbarevné v libovolných barevných kombinacích.
• Vemeno – střední velikosti a délky, dva souměrné struky, pastruky jsou přípustné.
• Varlata – dvě velká, souměrná, s úměrně tvarovaným žlábkem na vrcholu šourku.
Chovným cílem tohoto zájmového plemene je zajištění druhové stability a genové rozmanitosti. Jedinečnost jeho původních vlastností a znaků je možné uchovat pouze zabezpečením kvalitního genofondu a dostatečné diverzifikace. Pečlivou chovatelskou selekcí je nutné zajistit dostatečnou variabilitu genofondu pro zdravý a kvalitní vývoj plemene spolu s udržením jeho charakteristických vlastností.
Nejdříve si sami musíme kladně odpovědět na několik zásadních otázek:
Mám pro zakrslé kozy vhodný pozemek, nejlépe pastvinu, ne jenom výběh s dobrým oplocením? Mám také vhodný přístřešek? Jsem schopný zajistit dostatek krmení a vody i v zimě? Působí v mém okolí ochotný veterinář pro případ vážného zdravotního problému kozy? A v neposlední řadě si musím odpovědět na otázku, co od chovu očekávám. Pokud tohle všechno mám, tak mohu začít s nákupem kvalitních zvířat, a to nejlépe s průkazem o původu (PoP). V současné době je chovů, které odchovávají tato kvalitní zvířata, jen několik a jejich produkce je rychle rozprodaná.
Velikost chlívku je daná předpokládaným počtem chovaných zvířat. Pokud uvažujeme i o kozlíkovi, musíme počítat s tím, že mimo připouštění ho buď budeme mít odděleného, nebo se smíříme se skutečností, že se nám budou kůzlata rodit v jakoukoliv roční dobu, což není optimální. Doporučená velikost chlívku je 1,5 m2 na zvíře a 2,5 m2 pro kozu s kůzlaty.
Kozám stačí přístřešek proti dešti, slunci a větru. Kozy špatně snáší vlhko a průvan. Pro zimní období je lepší uzavíratelný chlívek, který zavírám hlavně na noc. U nás jsou všechny kozy ve společném chlívku, jen v období porodů má každá koza svůj box o velikosti 2×1,2 m, aby měly svůj klid na porod a první dny po porodu. Když jsou kůzlata v pořádku, tak jdou po dvou dnech zase do společného chlívku s možností venkovního výběhu.
Kozlíci mají u nás vlastní dvojdomek s oddělenými výběhy. Během roku jsou oba plemeníci v tomto prostoru, který je úmyslně na opačném konci chovatelského prostoru, než jsou kozy. Tímto způsobem je zajištěno, že se kozlíci neperou, když nevidí a necítí rozprskané (říjící) kozy. Mladí kozlíci jsou po odstavu také umístěni do tohoto prostoru. Jsou zde do bonitace, po které odcházejí k novým majitelům.
U nás připouštíme kozy v listopadu, aby porody byly v dubnu, do teplejšího počasí. Koza je březí 145 až 155 dní, nejčastěji rodí okolo 150. dne.
Zakrslé kozy v převážné většině případů rodí bez pomoci. Po porodu je dobré zkontrolovat odstříknutím mléka, zda jsou mléčné kanálky volné, a dohlédnout, aby se kůzlata co nejdříve napila, neboť krátce po porodu má mlezivo obsažené v mléce nejsilnější účinky pro vytvoření imunity kůzlat. Kozlíci se odstavují ve věku tří měsíců, po této době jsou již nebezpečně plodní a mohli by oplodnit i matku, což je nežádoucí. Kozičky mohou zůstat pod kozou déle, ale po třech měsících se také můžou odstavit, třeba za účelem prodeje. Ve druhém měsíci života mají kůzlata již dostatečně vyvinuté předžaludky a mohou přijímat pevnou potravu.
Každý chovatel zakrslých koz je krmí jinak. U nás se osvědčilo nabídnout kozám seno i v pastevní sezoně. Ony si samy vezmou tolik sena, že jim potom ani mokrá pastva nedělá žádné zažívací problémy. Dostatek pastvy, čerstvá pitná voda a mineralizovaný liz jsou samozřejmostí. U nás navíc krmíme kozy speciální granulovanou doplňkovou krmnou směsí pro ovce a kozy od firmy Sehnoutek a synové v.o.s. Dále je možné kozám podávat v rozumném množství ovoce, zeleninu, obiloviny. Protože se jedná o zájmové plemeno, a tudíž nevyžadujeme na kozách masné přírůstky či nádoj mléka, tak obiloviny, šroty a cukrovarnické řízky a další energii nedoporučuji podávat. Také je dobré občas podat minerální směs na doplnění minerálů a stopových prvků do organismu zvířat. Velkým nešvarem v chovu koz je podávání jakéhokoliv pečiva. Při krmení i dobře usušeným pečivem může velmi snadno dojít k acidóze bachoru, která zastaví činnost bachoru a následkem toho může zvíře dokonce uhynout. Dbejte na informovanost i lidí z okolí, aby vám kozy nekrmili něčím nevhodným. Pokud chcete kozám podat pamlsek, tak raději nakrájejte jablko či mrkev.
Při vlastním nákupu prvních koz si rozmyslete, zda chcete odchovávat kůzlata, nebo chcete jen několik koz na vypásání a pro radost. Pokud neuvažujete o odchovu, doporučuji pořídit minimálně dva a raději více kastrovaných kozlíků, kteří nezapáchají, jsou v pohodě a mazlíčci. V žádném případě byste neměli chovat jednu kozu či kozlíka. Nebude v pohodě, bude mečet a hledat parťáky, je to stádové zvíře a potřebuje společnost. Další výhodou je nízká nákupní cena kozlíků nevhodných do dalšího chovu, bez průkazu o původu. Naopak, když budete chtít odchovávat kůzlata, pak musíte nakoupit kozlíka se státním registrem plemeníka nebo jezdit připouštět kozy právě k takovému kozlíkovi. Tak je nastavena legislativa. Bohužel ve většině chovů zakrslých koz je praxe taková, že se připouští kozlem bez státního registru plemeníka. Dokonce se někde připouští stejným kozlem i jeho vlastní dcery!
Základní veterinární péče spočívá v ošetřování paznehtů a odčervování. U paznehtů je to jednoduché, minimálně dvakrát do roka provedu kontrolu a následnou korekturu ostříháním přerostlé rohoviny. Četnost korekce je dána povrchem, na kterém se kozy převážně pohybují, a záleží také na genetice konkrétního zvířete. Některé kozy se musí stříhat častěji.
S odčervením je to už složitější, protože každý chovatel to řeší podle svého nebo podle doporučení veterinárního lékaře. U nás provádíme třikrát do roka koprologický rozbor bobků a na základě výsledku přistoupíme k odčervení patřičným přípravkem s konkrétní účinnou látkou. Příliš častým odčervováním bez rozboru se vytváří rezistentní kmeny červů, na které je pak odčervovací látka neúčinná.
Naše zakrslé kozy jsou velmi přátelské povahy, a to i kozlíci. Bohužel si je někteří chovatelé rozmazlí takovým způsobem, že se – hlavně kozlíci – mohou stát vlezlými, až agresivními. U našich kozlíků se běžně pohybují naše vnoučata i cizí děti od věku dvou let. Toto plemeno je totiž velmi vhodné pro malé chovatele. Není problém vzít zakrslou kozu na procházku na vodítku.
Při nákupu svých zakrslých koz si dávejte velký pozor na křížence s takzvanou „kamerunskou kozou“, kteří bývají agresivnější. Ideální je se seznámit osobně s rodiči vyhlédnutého kůzlete, to vám může napovědět, jaké bude v dospělosti. Pokud vás zakrslá koza zaujala, tak se přijeďte podívat na kůzlata na některý z těchto kvalitních chovů – www.lamafarma.cz, www.zakatovestrane.wbs.cz, farma-mini-kozicek.webnode.cz.