Koňský domácí lékař 14: Rozpálený kůň
Horko a kůň
Na koně může působit několik různých faktorů, které, pokud se sečtou, způsobují vážné problémy:
– vysoká teplota vzduchu – na koně působí teplo a zároveň mu brání v účinném ochlazování,
– přímé slunce – jednak zahřívá vzduch, jednak jeho záření může přímo způsobit zdravotní problémy (úžeh neboli přehřátí hlavy),
– vysoká vlhkost vzduchu – pokud se spojí s vysokou teplotou vzduchu, brání koni se ochlazovat vypařováním potu,
– nehybný vzduch – zhoršuje schopnost koně se ochlazovat,
– vydýchaný vzduch, prach – zvyšuje námahu potřebnou při dýchání a tím koně ještě více zahřívá,
– fyzická aktivita koně – vzniká při ní obrovské množství tepla ucházejícího z pracujících svalů, což koně ještě více přehřívá,
– oslabení organismu, nemoci, špatná výživa apod. – tyto stavy již samy o sobě poškozují organismus a zhoršují jeho termoregulaci, proto má kůň o to větší problémy se chladit,
– nedostatek tekutin – tekutiny jsou důležité pro správné fungování organismu, včetně termoregulace; dehydratace podporuje přehřátí a selhání organismu v horku,
– fyzický stav koně (obezita, hustá srst, teplá deka, špatná fyzická kondička …) může zhoršit jeho ochlazování.
Za nejhorší kombinace se považuje
– horko a vlhko nebo horko a nehybný vzduch (například horko po dešti, uzavřený přehřátý prostor jako venkovní přístřešek či přepravník),
– fyzická práce a horko plus popřípadě vlhko či nehybný vzduch,
– dehydratace (nedostatek tekutin) ve spojení s horkem a fyzickou prací,
– oslabení koně jinou příčinou (nemoc, poúrazový stav, podvýživa …) a působení horka nebo přímého slunce (například nemocný, starý, slabý kůň na pastvině bez možnosti stínu).
V příliš teplém prostředí může kůň trpět tepelným stresem, kdy se jeho tělo přehřeje a ztrácí tekutiny s elektrolyty (dehydratace). Normálně kůň potřebuje přibližně 2–4 litry vody na jedno kilo přijaté suché potravy. Při teplém počasí se z jeho těla vypařují tekutiny a on potřebuje vypít až o 20 % více vody. Pokud navíc pracuje, může se stát, že bude potřebovat až třikrát více vody než v klidu! Běžných 30 litrů tak u půltunového koně stoupne skoro na „stovku“.
Může však být postižen úpalem, pokud byl delší dobu v tepelném stresu nebo těžce pracoval ve velmi horkém prostředí. Při něm dojde k selhání chladicích mechanismů, a pokud kůň nedostane včas pomoc, může uhynout. K úžehu pak dochází ve chvíli, kdy na koně svítí slunce a dojde tak k přehřátí mozku.
Jak poznat přehřátého koně
Koňský organismus, charakterizován normální rektální teplotou mezi 37–38 °C, zvládá určité navýšení své tělesné teploty. Stoupne-li o 1–2 °C, nevadí mu to (naopak je to potřebné pro dobrou práci pohybové soustavy), ale tělesná teplota převyšující 40–41 °C už začíná tělo poškozovat. Když přesáhne 42 °C, může dojít k úpalu a následně k poškození mozku, ledvin, srdce, jater, svalů; to může končit smrtí.
Ale vysoká tělesná teplota není zdaleka všechno; naopak, mnohdy si člověk všimne jiných příznaků, protože s teploměrem se neoháníme každý den. Například:
• Jakési únavy koně, neochoty, neposlušnosti – může neochotně skákat, shazovat, ale taky opožděně reagovat na pomůcky, zakopávat.
• Obvykle nemá chuť žrát a na běžné podněty (například na zavolání) reaguje zpomaleně, neochotně.
• Může být zpocený, někdy i hodně, ale pozor na situaci, kdy dochází k vyčerpání potních žláz – anhidróze. Kůň je pak naopak zcela suchý. Na dotyk však mívá horkou kůži, při anhidróze velmi horkou.
• Přehřátí koně velmi rychle a povrchně dýchají a mají velmi rychlou tepovou frekvenci (až nad sto tepů za minutu místo obvyklých 28–42).
• Červené sliznice.
• Naběhlé podkožní žíly.
• Obvykle mívají i znaky dehydratace: (sušší sliznice, prodlouženou dobu plnění kapilár, pomalé vyhlazování vytažené kožní řasy).
Čas plnění kapilár se pozná tak, že koni zatlačíte prst na dásně a oddálíte ho. Na dásni se udělá bílý flíček, který má do 2–3 sekund zrůžovět. Pokud to trvá déle, má kůň pravděpodobně málo tekutin v krvi.
Podle kožní řasy poznáte stav hydratace tak, že ji nad lopatkou vytáhnete a hned pustíte. Má se okamžitě vyhladit. Pokud tam chvilku zůstane záhyb, kůň má v sobě málo tekutin.
Pokud měl kůň fyzickou zátěž, tepová frekvence mu taky vzrostla hodně nad stovku. Tady pak třeba zjistit, jak rychle po ukončení práce, tedy zastavení koně, klesne na klidové hodnoty nebo aspoň kousek nad ně: normou je, když se za 15–20 minut dostane na 50–60 tepů/min. Nestane-li se tak a neklesne-li ani dechová frekvence za půl hodiny po práci na asi 60 dechů za minutu, je velká šance, že se kůň přehřál.
A pak je třeba jednat, protože přehřátí je velmi nebezpečný stav. Pokud se kůň včas neochladí, začne mu organismus selhávat: srdíčko nepracuje pravidelně, svaly tuhnou a slábnou, reflexy se zpomalují, později může docházet ke křečím, padání a nakonec až ke smrti.
Jak dát přehřátému koni první pomoc
1. V první řadě je nutné zabránit dalšímu přehřívání.
Je nutné ihned s koněm přestat pracovat, pokud na něm jezdíte, pak i sesednout a odstrojit ho a odvést do stínu. Ideální je postavit ho pod korunu košatého stromu, protože tam pravděpodobně bude proudit vzduch, na rozdíl od stáje či uzavřeného přístřešku. Pokud je to možné, lze na něho pustit větrák.
2. Pak je třeba koně ochladit, aby se jeho životní pochody vrátily do normálu.
Nejlépe koně ochladí omývání chladnou vodou. Nemusí být přímo studená a hlavně nemá smysl ji lít nebo stříkat na hřbet či záď. Můžete využít stříkání hadicí (nejlepší je se zahradní rozprašovací růžicí), polévání lahví či kyblíčkem nebo můžete namáčet do vody houbu či ručník a potírat jím hlavu a krk koně. Je však třeba na koně neustále dostávat novou chladnou vodu, protože na rozpáleném těle se voda rychle zahřeje a chlazení nemá takový účinek. Horkou vodu setřete rychlým pohybem stěrky, bičíku nebo hřbetem ruky a koně znovu přetřete ručníkem namočeným v chladné vodě. Pokud koně stříkáte nebo políváte, otírat ho samozřejmě nemusíte.
Otázka zní, jaké místo chladit. Protože u přehřátého koně je v první řadě třeba ochladit mozek, měli byste zacílit na hlavu. To ale ne vždy koně snesou, proto je dobré chladit jim krk, kudy do hlavy teče horká krev. Pokud máte k dispozici hadici a dalšího pomocníka, společně s krkem lze stříkat vnitřní horní plochy končetin koně, především předních, kde jsou také velké cévy s horkou krví. Stříkat chladnou vodou hřbet a záď nemá smysl – ochladíte pouze povrchové vrstvy svaloviny a „uzamknete“ teplo uvnitř. Mozek se tím vůbec neochladí a kůň stále zůstává v ohrožení života.
Chlazení má být postupné, aby se snížila teplota nejen na povrchu, ale i v hlubších tkáních těla. Tělesná teplota má klesat asi o 0,5 °C za 30 minut. Někdy je dobré během chlazení koně vodit, aby se ještě horká a již ochlazená krev rovnoměrně smísily. Při chlazení kontrolujte tepovou frekvenci (pulz). Dokud neklesne zhruba na hodnotu 50 tepů za minutu, pokračujte v chlazení dále.
Tip:
Chlazení různě zahřátých koní v různých podmínkách prostředí má být různě intenzivní:
• Prostředí < 21 °C, kůň < 39 °C ŕ není třeba chladit
• Prostředí asi 15 °C, kůň > 39 °C ŕ chladit houbou krk a hlavu, koně vodit s dekou přes hřbet a záď
• Prostředí > 26 °C, kůň > 39 °C ŕ chladit houbou hlavu a krk, stříkat končetiny
• Prostředí > 26 °C, kůň > 40 °C ŕ intenzivně chladit hadicí celého koně, pak vodit do sucha
3. Protože však bývá přehřátí spojené s dehydratací, tedy ztrátou tekutin a elektrolytů, je třeba zajistit koni vodu.
Nejjednodušší je koni nabídnout k pití vodu – takovou, na jakou je zvyklý, v takové nádobě, z níž normálně pije. Mnohdy ale přehřátí a dehydratovaní koně pít nechtějí nebo vypijí jen málo. Je to často proto, že ztratili i elektrolyty (rozpuštěné minerály) a kvůli tomu nemají dostatečný pocit žízně. Můžete to vyřešit tím, že vodu ochutíte cukrem, medem nebo naopak posolíte či třeba místo vody uděláte velmi řídkou kaši z otrub nebo řepných řízků. Nechce-li kůň pít, nabídněte mu mrkev, čerstvou trávu nebo jiné šťavnaté krmení. Většina koní se do jednoho z toho ochotně pustí. Někdo koni podá do huby stříkačkou velmi slaný roztok, kůň pak má žízeň a ochotně se napije. Pokud nic nepomůže nebo kůň vypil jen málo, je potřeba, aby mu veterinář dal infuze.
S tekutinami je třeba koni dodat elektrolyty. Obvykle se přidává chlorid sodný a draselný, například v poměru 3 : 1 a množství asi 4 lžíce (dle intenzity pocení). Lze použít i komerční přípravky, protože kůň potem neztrácí pouze tyto prvky, ale také vápník a hořčík.
Tip:
Po namáhavé práci se kůň potřebuje včas napít, protože později už může vodu odmítnout i přes pokročilou dehydrataci. Bez nebezpečí může vypít zhruba 7–10 litrů vody během prvních 15 minut po zátěži.
Aby se kůň nepřehřál
Protože horko dokáže u koní nadělat hodně paseky, mnohem důležitější je prevence. Myslete na to:
• Zajistěte koním v létě na pastvinách vhodný stín, ideálně takový, aby v něm proudil vzduch. Nejvhodnější jsou bohaté koruny stromů nebo vysoké přístřešky otevřené z několika stran (něco na způsob zahradního altánku). „Zimní“ uzavřené boudy, přepravníky či běžné dřevěné venkovní boxy mohou být pro koně doslova „žhavou pastí“!
• Někdy je i lepší zavést koně v horku do chladné kamenné či zděné stáje, samozřejmě také bohatě větrané a prosté zápachu z trusu či moči.
• Dávejte pozor především na hříbata, staré a nemocné koně nebo koně, kteří prošli nedávno narkózou, sedací či léčením.
• Nikdy nenechávejte koně před a po závodech stát v přepravníku, je to to nejhorší místo.
• Vždy koni zajistěte přístup k tekutinám a kontrolujte, zda pije a zda je hydratovaný. Na závodech se může k horku a fyzické práci přidat i stres a kůň již ztracené tekutiny dobrovolně nedoplní.
• Preventivně mějte po ruce šťavnaté krmení, které koni zajistí aspoň to nejnutnější množství tekutin.
• Kontrolujte pečlivě napáječky, zda mají dostatečný průtok a jsou čisté. Zajistěte také čistotu jiných nádob na vodu; především v létě se v nich voda rychle kazí a koně ji mohou odmítat.
• Nepracujte s koňmi v příliš horkém počasí, pokud na to nejsou postupně navykáni. Nejlepší je z tohoto důvodu jezdit časně ráno – je také ještě poměrně málo hmyzu.
• Po práci koni kontrolujte tepy a rychlost jejich klesání na klidové hodnoty.
