Lhasa Apso
Historie plemene
Historie tohoto plemene prazvláštního názvu sahá, ač se to zdá být neuvěřitelné, až do doby 800 let p.n.l. Již v tuto dobu se v Tibetu chovali psi různých velikostí i délek srsti. A právě malí chlupatí psi se nacházeli převážně v okolí Lhasy. Tito psíci byli drženi jako ostražití hlídači, a tato jejich vlastnost se neztratila ani dnes. Slovo "Apso" v Tibetu označovalo všechny malé chundelaté pastýřské psy, což je odvozeno od slova Rapso (tedy "kozí").
Uznán jako plemeno byl až v r. 1934. Od počátku se chovatelé snažili, aby hlavní ozdobou lhasa apso psa byla srst. A tak se stalo, že se dnešní Lhasa Apso od prvních dovozů liší především v délce srsti, která u dnešních výstavních psů sahá až k zemi. První Lhasa Apso v naši republice byli do Plemenné knihy zapsáni v letech 1977-1980. Mezi první dovezené jedince z Indie patří např. Komo D.Marenčákové, Tiky E.Ježkové, Joshi manželů Pokorných, z Bangladéže byl dovezen Max Ing.B.Priečínskou… První vrh v dnešní ČR se narodil ze spojení Maxe a Tiky 25.1.1980. Již v r.1991 se narodilo na 300 štěňat.
Široké veřejnosti připadá značně nelehké rozpoznat mezi sebou Lhasa Apso, ši-tzu a Tibetského teriéra. Tak alespoň několik postřehů, díky kterým by jste vy mohli tato plemena snadněji rozpoznat: Ši-tzu má kulatější lebku, podstatně kratší čenichovou partii, výraznější stop (přelom mezi nosem a lebkou) a kulatější oko, než-li Lhasa Apso. Tibetský teriér sice může především na fotografii silně připomínat Lhasa Apso, ale Tibetský teriér je o 10 - 15 cm vyšší a jeho rámec těla je oproti Lhasa Apso jednoznačně kvadratický.
Nenechejte se zmást "plyšovým" vzhledem
V žádném případě se nenechejte zmást "plyšovým" pejskem s krásnýma očima. "Lhasáček" (občas se uvádí ve zkratce LA) musí být vychováván důsledně, spíše i přísně, ale také s velkým pochopením a láskou. U malého štěněte může působit roztomile, "když se plyšák rozčiluje", ale toto je zapotřebí tlumit hned od počátku. Začít s učením vhodného chování ročního dominantního psa, může být pro člověka, který nemá se psy zkušenosti, značný, až nepřekonatelný problém. Většina Lhasa Apso mají i jednu někdy nebezpečnou a nepříjemnou vlastnost - rádi provokují velké psy. Proto také tomuto při výchově věnujte velkou pozornost. Každopádně je to plemeno, které mohou mít jak lidé v pokročilejším věku, tak rodiny s dětmi. Avšak ještě jednou opakuji - za všech okolností je zapotřebí důsledné výchovy.
Při pohledu na udržovaného, krásného lhasáčka nabydete jistě dojmu, že se jedná o psa jen na ozdobu, věčně ležícího v peřinách. Ale to by jste se náramně pletli. Je to pejsek milující pohyb, umí velmi dobře skákat a běhat, a je velice příjemným společníkem kdekoliv. Pohyb má rád, ale v žádném případě si jej nevynucuje a bezpodmínečně jej nepotřebuje. Je velmi přizpůsobivý, proto patříte-li k lidem, kteří mají raději klid rodinného krbu, pohodu u televize či knihy, lhasáček bude vděčně ležet vedle vás a vaše přítomnost mu bude nadevše. Cizích lidí si většinou vůbec nevšímá a o jejich pohlazení ani nestojí. Někteří jedinci zachovávají od neznámých lidí doslova jistý odstup. Neobtěžuje a nevynucuje si stále větší pozornost. Je opravdu výborným hlídačem, který se nezalekne ničeho, ale při správném vedení rozhodně není uštěkaný. Chcete-li se věnovat sportu - výcviku, Agility je pro ně přímo stvořené.
Povaha
Jsou-li v rodině malé děti, je zapotřebí dohlédnout na to, aby psíkovi neubližovali (ač už vědomě či nevědomě). Mohlo by to zapříčinit pozdější rozmrzelost psa k dětem celkově. Pokud natrefíte na svéráznou povahu psa, který je dominantní a má tendenci vrčet, musíte razantně zakročit a psíkovi ukázat, kde je jeho místo v rodině. Že je sice kamarád, ale musí se umět dobře chovat. Což ostatně platí pro všechna plemena.
Srst a péče o ni
Pokud by jste si přáli, aby váš lhasáček měl krásnou a dlouhou srst, je bezpodmínečně nutné jej na česání a další manipulaci navyknout a naučit se ji klidně přijímat. Nepochybně je nejlepší začít již ve štěněčím věku, kdy srst ještě není dlouhá: položíme štěně na bok - všude se tak kartáčem dostaneme a učešeme "na jedno položení 1/2 psa". Pokud tedy navyknete psa na česání od malička, za čas odhadnete, kdy jste psa skutečně nechtěně zatáhli a kdy je váš lhasáček natolik chytrý, že pouhé přiložení hřebenu je pro něj "zoufalá bolest". Lhasáci jsou opravdu až neuvěřitelně chytří a někteří dokáží sehrát pěkné divadlo. Nesmíte se však nechat omámit či zaskočit zoufalým pohledem a jekotem vašeho, právě "týraného" štěněte, jinak budete mít velké problémy po celý jeho život. Pes může zvolit ještě jednu variantu. Začne vrčet a ukazovat zuby. V obou těchto případech přiměřeně zakročte. Pes nesmí dostát toho, co tím sleduje! Ani náznak nelibosti (občasné tiché zavrčení apod.) nenechávejte bez povšimnutí. A to platí i pro štěňata! Většinou stačí malé "plácnutí přes pusu" a výsledek se dostaví takměř ihned. A zase naopak: pokud pes nedělá při úpravě problémy, nezapomínejte ho během česání pochválit nebo ještě lépe - odměnit. Stejně tak i po dokončení úpravy by měl dostat odměnu "za statečnost".
A jak postupovat při česání? Psa položíme na bok a srst odhrneme směrem ke hřbetu. Postupně srst sčesáváme kartáčem dolů a je velmi vhodné srst postřikovat přípravkem, který zamezuje poletování srsti. Velmi si tím ušetříte práci. Pokud takový přípravek není po ruce, v nouzi postačí voda s trochou kondicioneru, nebo prostě jen voda. Občas srst můžeme opatrně pročísnout řídkým hřebenem, abychom se přesvědčili, že je vše dobře rozčesáno. Když objevíme drobný smotek srsti, dá se rozebrat prsty a dokartáčovat. Pokud je smotek srsti větší, můžeme jej ošetřit přípravkem, který usnadňuje rozčesávání a opět zkusit rozkartáčovat. Někdy pomůže začít na konci pramene a dostat se tak postupně až ke kořenům chlupů. Avšak pokud ani toto nepomáhá, nesmíme řešit takovou situaci jednoduchým odstřihnutím chomáče. Vezmeme nůžky a chomáček srsti směrem od kůže opatrně rozstřihneme. Sice nějaké chlupy tímto přestřihneme a poté vyčešeme, ale nevzniknou holá místa bez srsti. Při česání opatrně na vousy, uši, slabiny a ocas. Zde jsou psi nejcitlivější. A právě za ušima a v podpaží se srst nejvíce smotává. Proto těmto místům věnujte obzvláště pozornost. Jako nejvhodnější kosmetické přípravky, které s úpravou srsti LA opravdu pomohou, se ukázaly být přípravky značky Khara.Občas můžete zaslechnout, že i u Lhasa Apso (často k vidění především u ši-tzu, jorkšírských teriérů…) se srst "točí do balíčků". Znamená to, že srst se natáčí na specifické natáčky, pro lepší kvalitu srsti, a takto "upraven" tráví někdy několik hodin denně. Ano, někteří chovatelé srst takto upravují, ale drtivá většina chovatelů a majitelů LA takovou úpravu srsti odmítá. A přitom i jejich psíci jsou šampióni. Balíčkování srstí u Lhasa Apso tedy není v žádném případě nutností.
Pokud chcete, aby váš pes měl pěkně dlouhou srst na hlavě, musí si již od malička zvykat na gumičky či sponky. Technická poznámka - jestliže budete chtít chodit se psem na hory a do lesa, a zároveň vyhrávat výstavy, je vřele doporučována "ochranná opatření" - kombinéza.
Když psa češete, zkontrolujte také, zda není zapotřebí vystříhat chlupy mezi jednotlivými polštářky na tlapkách. Nejenže tak velmi omezíte nanošení bláta domů a v zimě tvoření ledových kuliček, ale také srst, která se zde může taktéž zacuchat, nebude psa nepříjemně tlačit a nebude se zde udržovat vlhkost. Za pomocí nůžek se dále upravuje srst na tlapkách, pro jejich elegantnější vzhled a podle potřeby se srovnávají konečky chlupů po celém těle. Pokud budete chtít, jistě vám ochotně takovou úpravu předvede každý chovatel LA.
Jak často koupat?
Poté zkontrolujte také uši. Srst která se nachází v uších se musí odstranit vyškubáváním. Není to nic těžkého, ani pro psa bolestivého, ale z větší části se tímto zamezí výskytu zánětů zvukovodu. A právě zánět je pro psa bolestivý a velmi bolestivé je odstraňování chlupů z uší, když pes již zánět zvukovodu má. Srst z uší nevystřihujte! Výborný přípravek pro čištění uší je Otifree. U dlouhosrstých plemen je zapotřebí kontrolovat také oční koutky. Jsou-li uslzené, otřete je tampónem.
Počet koupání se pohybuje v průměru 1x za tři, čtyři týdny, ale velmi záleží nejen na kvalitě srsti a počtu výstav, které se psem budete absolvovat, ale také a ročním období a místě, kam budete chodit se svým psem na procházky. Nejvhodnější je použití šamponu s s norkovým nebo jojobovým olejem. Při koupání je příhodné proceduru šamponování a důkladné opláchnutí čistou vodou zopakovat 2x. Poté srst ošetřete kondicionérem. Po částečném vysušení (vymačkání) srsti ručníkem, psa z vany vytáhněte a srst důkladně hřebenem rozčesejte. Poté následuje fénování. Pes musí být klidný, protože pro fénování potřebujete obě ruce. Pro fén a pro kartáč. Psa neustále fénujte a zároveň kartáčujte. Horký vzduch srsti příliš neprospívá, proto volte raději chladnější teplotu vzduchu z fénu. Srst Lhasa Apso má být splývavá a bez kartáčování by jemná srst mohla nabrat nežádoucí objem. Rovněž pomocí kartáče a fénu se dají srovnat nežádoucí vlnky na srsti. Pokud se vám zdá péče o srst náročná, můžete navštívit jednou za čas salón pro úpravu psů a nechat psa ostříhat na způsob knírače, Lvíčka apod.. Velice to lhasáčkovi sluší. Mimochodem, srst do roka opět doroste do správné délky. Samozřejmě střih nepřipadá v úvahu, pokud máte v úmyslu psa vystavovat.
Tímto podrobným popisem by se mohla údržba Lhasa Apso zdát časově velmi náročná. Jistěže nějaký čas obětovat musíte, ale je-li péče o srst pravidelná, nezabere tolik času. Dalo by se říci, že každodenní česání je zapotřebí u mladého psa, ale u dospělého postačí jednou za týden až 14 dní. Každý LA má srst trošku jiné kvality, proto četnost česání může být různá. Rovněž česání psa několikrát za den, není asi ta nejlepší cesta k dlouhé a krásné srsti.
Vzhled
Ideální kohoutková výška psa je 25,4 cm, přičemž feny jsou o něco menší. Hlava je bohatě osrstěná, srst spadá přes oči, výrazný je také vous a knír. Délka čenichu je 1/3 celkové délky hlavy. Uši jsou zavěšené a taktéž bohatě osrstěné. Nosní houba je černě zbarvená, oči střední velikosti a oválného tvaru jsou zbarvené tmavě. Za ideální skus je považován těsný předkus, povolen je však i mírný předkus, eventuelně i klešťový skus. Nůžkový skus je hrubou vadou. Plnochrupost je žádoucí. Tělo je delší (tedy je obdélníkového rámce), s rovným hřbetem. Ocas vysoko nasazený, nesený přes záď, na konci může mít kličku a je taktéž velmi dobře osrstěn. Srst je dlouhá, těžká a rovná, v barvě zlaté, medové, pískové, tmavé grizzly (tmavošedý melír), černé, hnědé, bílé, kouřové, břidlicové nebo dvoubarevné.
Občas se objeví ve vrhu štěně s nůžkovým skusem, a to i po rodičích s předkusem. Avšak není to jev příliš častý. Co se exteriérových nedostatků v ČR týče, tak problémy bývají s vyšší kohoutkovou výškou, přestavěnou zádí, špatnou pohybovou mechanikou, a také s kvalitou srsti. Někteří jedinci mají problémy se srstí na nohou - je zde i přes svou délku a kvalitní srst na zádech řídká, a tudíž ani při sebevětším snažení zde nedocílíte požadované bohatosti.
Pozor na obezitu!
Jsou to velcí jedlíci a tudíž pozor na obezitu. Častým jevem je i usazování zubního kamene. Někteří jedinci mají sklony k výtokům z očí a zánětům zvukovodu. Což je u všech plemen s dlouhou srstí a se zavěšenými slechy velmi běžné. V pokročilejším věku mohou nastat problémy např.s ledvinami, ale takové nemoci číhají na mnoho jedinců nejrůznějších plemen. V některých státech se sleduje dysplazie a PRA. K prevenci proti vnějším parazitům nepoužívejte obojky. Má-li dlouhosrstý pes po delší dobu na krku obojek, srst se zde odře a zplstnatí. Nevhodnější jsou spreje, anebo kapky, jež se aplikují mezi lopatky. Žádnou nemocí vysloveně netrpí a patří mezi zdravá plemena - mohu-li jej takto nazvat .
Chovatelské kluby
Lhasa Apso je sdružován ve dvou klubech. 1) Klub Lhasa Apso (Ing.Jiří Hron, Měšická 16, Měšice u Prahy, 250 64) a 2) Klub málopočetných plemen. Každý klub má trošku jiné nároky na chovnost jedinců, ale jak známo, přísnější kritéria vedou ke zlepšení chovu. Například díky větší důslednosti ve sledování plnochruposti, můžeme mluvit o velkém kroku vpřed. Na druhé straně, pokud rozhodčí zadá známku "výborný" jedinci s nestandardním skusem, může to být pro chov LA poměrně velká pohroma, s velmi těžce odstranitelnými následky. Každopádně tvrzení o celkově vysoké a vzrůstající kvalitě lhasáčků v ČR, nejsou pouhou frází. Svědčí o tom i množství titulů a ocenění dovezených našimi psy z nejrůznějších zemí světa.
Na závěr bych chtěla poděkovat za velkou ochotu a poskytnuté materiály dlouholeté chovatelce Lhasa Apso paní Janě Hronové. Také bych ráda podotkla, že jsem se pídila po špatných vlastnostech tohoto plemene u dalších majitelů a chovatelů, ale nikdo z nich, ani na okamžik o výborné povaze LA nezapochyboval.
