Proč chováme křepelky japonské

Křepelky japonské chovám od roku 1992 a ve svém článku se chci podělit o svoje zkušenosti s jejich chovem. První japonské křepelky jsem si pořídil v době, kdy nejmladší syn začal chodit do posilovny a provozovat kulturistiku. V této době musel konzumovat velké množství vaječné hmoty, a proto jsem si pořídil klece pro chov japonských křepelek. Jednalo se o dvoupodlažní klece a v každém boxu bylo umístěno deset křepelek. Chov jsem měl umístěn v místnosti na chalupě. Klece byly opatřeny roštem a vajíčka se po roštu kutálela do přední části klece, kde byla odebírána. Podotýkám, že v zimních měsících jsme na chalupu jezdívali pouze na víkend, a tak krmení a napájení křepelek byly automatické s krmivem a vodou na dobu pěti dnů. V letních měsících zůstávali na chalupě rodiče manželky a s krmením nebyl problém.

Křepelčí vejce

Křepelčí vejce jsou obrovským zdrojem vitaminů a minerálních látek, velice důležitých pro lidský organismus. Jsou proto lidmi konzumována pro kladné účinky na jejich zdraví a vitalitu. Křepelčí vejce jsou asi 5× menší než vejce slepičí a v kuchyni se dají používat ke všem účelům jako vejce slepičí. Obsah vitaminů a minerálních látek v křepelčích vejcích má vliv i na potenci u mužů. Konzumace křepelčích vajec mimo jiné ovlivňuje i krevní tlak, což mohu vzhledem ke svému věku 71 let potvrdit. Nemusím brát žádné léky a tlak mám v normě. Ve světě se syrová křepelčí vejce používají k léčení ve formě různých kúr na určité nemoci v různém počtu. Mně osobně a celé mé rodině chutnají více než slepičí.

Chov ve voliérách

Japonské křepelky jsem v Brně choval s přítelem Frainšicem. Byly umístěny ve voliérách, ve kterých bylo chováno pěnkavovité ptactvo. Podotýkám, že se jedná o venkovní voliéry a křepelky zde byly umístěny i v zimních měsících. Snůška u nich probíhala od jara do podzimu. V zimních měsících ustala. Vajíčka jsme používali pro vlastní potřebu a přidávali jsme je i do vaječné míchanice pro pěnkavovité ptáky. Měli jsme dokonce i křížence s křepelkou polní. Slepičky těchto kříženců ve voliéře samy vyváděly kuřátka a zdárně je odvodily až do dospělosti. Jednalo se o velkou voliéru se vzrostlou trávou a keři, kde křepelky měly dostatek klidu a možností ke hnízdění.

Chov v klecích

V současné době máme křepelky umístěny v klecích o rozměrech 100×54×35 cm. Ke kleci je připojeno popeliště o rozměrech 35×35×41 cm. Do popeliště je vložen pozinkovaný plech s bočnicemi 8 cm, který se dá vyjmout a vyčistit. Do popeliště vkládám hobliny. Písek se mi neosvědčil z důvodu velké prašnosti. V této kleci chovám dvacet křepelek. Napáječka a krmítko jsou umístěny před klecí. Po snesení se vajíčka skutálí do přední části klece, kde se sbírají. Máme dvě tyto klece umístěny nad sebou ve výšce 50 cm nad zemí. Celkem máme 40 křepelek a denně sbíráme v průměru 38 vajíček. Klece s křepelkami máme v místnosti, kde je umístěn chov kanárů a evropského ptactva. O křepelky se stará manželka a velice oblíbené jsou u naší pětileté vnučky. Křepelky jsou hodně krotké, vnučka si s nimi hraje, sbírá vajíčka a krmí je. Ke krmení předkládám směs pro nosnice N–1 ve tvaru malých granulek a doplňkové krmivo pro užitkové nosnice DS N v sypkém stavu, které vyrábí Agropodnik, a. s., Velké Meziříčí a nakupuji ho v obchodě s chovatelskými potřebami a krmivem pro hospodářská zvířata. Krmivo dostávají průběžně během dne, a to vždy tolik, aby ho nevyhazovaly z krmítka. Ke krmivu a vodě mají neustálý přístup. Jedná se o kompletní krmiva, která obsahují všechny potřebné vitaminy a minerální látky. Nejdůležitější vitaminy jsou D2 a D3, které mají vliv na tvorbu skořápky vajec. Vitamin E ovlivňuje nervovou soustavu a má vliv na plodnost. Z minerálů je důležitý hlavně vápník a fosfor. Jelikož japonské křepelky začínají snášet v odpoledních a večerních hodinách, uzavřu kolem šestnácté hodiny vchod do popeliště, aby do něj křepelky nesnášely vajíčka a ta nebyla znečištěna. Vajíčka pak snáší na mřížku, která je zešikmená a vajíčka se skutálí do prostoru před klecí. Vchod do popeliště otevřu kolem dvacáté hodiny, kdy snůška končí. Křepelky v popelišti rády nocují.

Chovatelské zkušenosti

Zelené krmivo dávám do klece na rošt anebo nasekané do krmítka. Podávám listy pampelišky, kopřivu a salát. Podávat můžeme prakticky veškerou zeleninu i ovoce. Do vody můžeme přidávat různé vitaminy a minerály. Výborná pro japonské křepelky je i šťáva z různého ovoce a zeleniny, kterou můžeme k pití podávat. Skořápky z křepelčích vajíček manželka suší a rozdrcené přidává do krmiva. Je to bohatý zdroj vápníku, potřebného pro tvorbu skořápky stejně jako u slepic.

Na snůšku má vliv hlavně doba osvětlení, aby křepelky měly možnost delší dobu přijímat potravu. Podle mých zkušeností teplota není tak rozhodující, pro dobrou snůšku nesmí klesnou pod 10 °C.

Neustále sleduji, zda nedošlo k poranění některé křepelky, protože pak dochází ze strany ostatních k ozobávání rány. Někdy se stane, že při snášení se poraní kloaka, a proto je třeba při sběru vajíček sledovat, zda nejsou od krve. V případě poranění takovou křepelku izoluji od ostatních a vracím ji zpět po zahojení poranění. Křepelku vracím zpět do stejné klece, a to nejlépe večer. Pak nedochází k žádným střetům nebo pronásledování. Kohoutky se slepičkami nechovám, protože se mi to neosvědčilo. Kohoutek v hejnu nadělá víc škody než užitku. Navíc vydává svým kokrháním nepříjemné zvuky a oplozená vajíčka mají menší trvanlivost. Vajíčka, která nejsou oplozená, můžeme skladovat až osm týdnů.

Čištění provádím každý druhý den, kdy vytáhnu plech, kam přes pletivo padá trus. K čištění používám zednickou špachtli, kterou trus seškrábnu do kompostéru. Trus pak společně s posekanou trávou a zbytky z kuchyně vytvoří kompost, který používáme na zeleninovou zahrádku. Do kompostu dávám i trus od ptáků z voliér a klecí. Chovné zařízení i křepelky jsem zakoupil na inzerát zveřejněný ve Fauně.

Rentabilita chovu

Chov japonských křepelek je velmi rentabilní a každému ho doporučuji. Slepičky japonských křepelek před snůškou zakoupím za 50–60 Kč za kus. Snesou v průměru 290 vajec za rok a v obchodě se křepelčí vajíčko prodává od 3 do 4 Kč. Naše křepelky zkonzumují veškeré zbytky vaječné míchanice od kanárů a je možné jim dávat i zbytky zrní, což jsme běžně praktikovali při chovu ve voliérách, kdy jsme zbytky zrní vysypali na zem voliéry. Některá semínka pak naklíčí a to je pro křepelky vynikající potrava.

Vajíčka japonských křepelek skladujeme v ledničce a manželka je v kuchyni používá ke všem účelům jako vejce slepičí. Na jedno slepičí vajíčko počítá pět vajíček křepelčích. K rozbití vajíčka používá nůž: do vajíčka mírně sekne a tím ho rozklepne. Vajíčka mají tenčí skořápku, ale silnější blánu než vajíčka slepičí. Vajíčka křepelek nechá přejít varem dvě minuty a jsou uvařená natvrdo.

Ve světě se prodává vaječný koňak pod názvem Casanova. Manželka ho dělá tímto způsobem:

50 křepelčích žloutků, 1 vanilkový cukr, půl litru rumu, jedna konzerva slazeného salka, která se hodinu povaří. Po vychladnutí se přidá k ingrediencím, rozmixuje a před vylitím do lahve se přecedí přes jemné sítko. Získáme jeden litr kvalitního vaječného koňaku, který doporučujeme všem mužům.