Lori zelenoocasý Lorius chlorocercus
Ke hnízdění si vyhledává opuštěné hnízdní dutiny nebo ztrouchnivělé staré duté stromy, které si poupraví svým ostrým zobákem. Tak jako u všech loriů tvoří jeho jídelníček ovoce, nektar a pyl, tuto krmnou složku občas obohatí o nedozrálá semena a hmyz. Do Evropy byl poprvé dovezen okolo roku 1867 a trvalo dlouhou řadu let, než byl poprvé úspěšně odchován. V současné době patří mezi běžněji chované druhy, které se i poměrně ochotně množí, jeho cena tudíž již nedosahuje astronomických hodnot jako kdysi. Svým mohutným vzezřením a krásnými sytými barvami s převládající červenou a zelenou zaujme téměř každého.
Můj chov
V současné době mám v chovu jeden pár sestavený z ručně dokrmených jedinců. Barevné rozdíly mezi samcem a samicí nejsou, samička je však o poznání menší, drobnější, s menší kulatější hlavou, zatímco samec má hlavu větší a cranium (zadní část hlavy) lehce hranaté – tyto rysy platí u dospělých jedinců. Loriové zelenoocasí jsou teplomilní papoušci a nejsou odolní vůči našemu klimatu, je proto důležité na to myslet a vybavit jejich zázemí vyhřívacím prvkem. Já temperuji zimní voliéry na teplotu 7 až 12 stupňů Celsia a papouškům tato teplota nečiní žádné potíže. Ptáci v dobré kondici jsou svým způsobem otužilí a je možné je za příznivějšího počasí vypouštět na kratší čas ven, aby si užili sluníčka i sněhové nadílky. Kombinované voliéry jsou pro ně tudíž více než vhodné. Pár doporučuji držet samostatně alespoň v hnízdním období, už vůbec nedoporučuji společný chov s klasickými papoušky, kteří pro lorie můžou být zdrojem nákazy.
Povaha
Co se týká povahy, jsou to hravá stvoření, která i velice rychle zkrotnou a jsou ke svému ošetřovateli důvěřivá, berou si různé pochutiny z ruky a sem tam se nechají podrbat na hlavě. Body popularity jim trochu ubírá jejich hlasový projev, který je pronikavý, a tudíž pro lidské ucho nepříjemný, nicméně nekřičí celý den. Já jsem tento problém, vedoucí k sousedským sporům, vyřešil tak, že jsem přibližně metr a půl od výletu zasadil túje, které mají v současné době okolo dvou metrů, jsou husté a slouží jako zvuková bariéra. Jejich další výhodou je, že chrání ptáky před větrem, který je obzvláště při nižších teplotách nebezpečný.
Podmínky hnízdění
Cílem každého chovatele nebo alespoň většiny z nich je pokusit se o odchov. U loriů obecně je velkou výhodou, že se při dodržení určitých podmínek dají odchovávat celoročně, u zimního odchovu je důležité páru zajistit vyšší teplotu, alespoň 20 až 23 stupňů Celsia, a protáhnout světelný režim na 12 až 14 hodin denně. U všech loriů mám budky celoročně, rádi v nich nocují. Jeden můj pár loriů mnohobarvých zelenopáskových zahnízdil i v zimním období při teplotě okolo 12 stupňů Celsia a bez prodloužení světelného režimu. Papoušky jsem ke hnízdění nijak nestimuloval, jelikož odchovům se vždy věnuji v jarním až podzimním období. Loriům zelenoocasým předkládám budky jak ze silnostěnné překližky o velikosti dna 30×25 cm a o výšce 40 cm s vletovým otvorem okolo 8 až 9 cm, tak přírodní z dutých kmenů o průměru dna 30 cm. Pokud mám tu možnost, druhou variantu volím raději.
Krmení
Tak jako ostatní své lorie i lorie zelenoocasé krmím instantní směsí Pretty bird lori, do které přidávám jako doplněk dětskou přesnídávku nebo ovoce, ovoce v samostatné misce je samozřejmostí. Jeho základ tvoří jablka a banány, které dle možností doplňuji i o jiné druhy, aby byl ovocný salát co nejrozmanitější. Medovou vodu předkládám jednou týdně místo instantního krmení. Pro podávání tohoto sladkého roztoku volím raději chladnější dny, pokud tu možnost mám. Není to proto, že by se toto krmení nějak rychle kazilo, ale že v horkých slunných dnech jeho nasládlá vůně přitahuje nežádoucí hmyz, jako jsou vosy a mravenci, a oba tyto druhy hmyzu jsou nepříjemné jak pro ptáky, tak pro chovatele.
Odchov
I když tento druh loriho se mi podařilo odchovat jen několikrát, tok probíhal přibližně v dubnu, kdy se venku oteplilo, sluneční aktivita byla větší a pár jsem mohl vypouštět na delší dobu do venkovního výletu. Samotný tok je velmi emotivní ze strany samečka, hluboce se uklání a předvádí se před samičkou, ta ho bedlivě pozoruje. Páření jsem zaznamenal spíše v odpoledních až podvečerních hodinách. Bylo doprovázeno sérií do této doby neobvyklých hlasových projevů. Přibližně za deset dní až dva týdny od prvního páření přichází snůška, která obsahuje ve většině případů dvě poměrně velká bílá vejce. V tuto chvíli je velice důležité zajistit dostatečnou vlhkost v podobě velké misky vhodné ke koupání a časté rosení, ve zvlášť teplých dnech i jemné porosení budky, samozřejmě s rozvahou, aby uvnitř nebylo mokro. Na vajíčkách sedí spíše samička, často se ale stává, že samec sedí v budce společně se samicí. Po uplynutí 18 až 20 dnů se líhne první mládě a obden, tak jak byla vajíčka snesena, se vyklube další. Můj pár snášel kontroly budky velice dobře, někdy se ani neobtěžoval vyletět ven, pouze samice poodstoupila do rohu budky. S narozením ochmýřených písklat je nutné uzpůsobit i stravu a krmnou dávku, určitě se vyplatí předkládat více ovoce bohatého na cukry, jako je banán, měkké hrušky, hroznové víno, přezrálé (ale nikoli nahnilé) jahody a podobně. Takto krmím po celou dobu pobytu mláďat v budce, až do jejich vylétnutí. Po opuštění budky nechám mladé přibližně měsíc u rodičů, než je oddělím do zařízení určeného právě jim. Vylétlá mláďata působí „neupraveným“ dojmem, oproti dospělcům jsou menší a mají matnější barvu opeření. Reprodukce jsou mláďata schopná po dosažení dvou až tří let. Lori zelenoocasý je opravdový klenot, který ozdobí každé chovatelské zařízení …
