Kočku lze naučit překvapivě mnoha dovednostem. K nejčastějším patří dodržování hygieny, používání tzv. kočičích dvířek, přijít na zavolání, obrušování drápů na vyhrazeném místě, aportovat, skočit na povel na klín, chodit na vodítku a mnoha dalším.
Učení probíhá tzv. podmiňováním, což je proces v nervové soustavě kočky, kdy se vytvářejí trvalé vazby mezi příčinou a následkem. Znalost tohoto procesu nám osvětluje, jakým způsobem máme postupovat, aby naše snaha o výcvik kočky byla plodná. Při výcviku (učení) kočky musíme striktně dodržovat tento sled činností: podnět (např. přivolání kočky jménem) - reakce kočky na povel (přiběhnutí nebo skočení na klín) - odměna (pochvala, odměna). Odměna musí následovat bezprostředně po reakci kočky, po chvíli by ztratila na významu. Stejné schéma platí také pro odnaučování kočky například trhání textilních potahů a jiných zlozvyků. Trest musí následovat ihned po činu, případně musí přijít právě v okamžiku, kdy se kočka chystá nevítanou činnost započít (natáhla nohy na křeslo s úmyslem brousit si ně něm drápy). Jako příklad jsem záměrně uvedla nechvalné škrábání nábytku. V tomto případě ale kočka musí mít náhradní předmět ke škrábání (škrabátko), k němuž ji ihned postavíme, naznačímne jejími tlapkami škrábání a pochválíme. Výchova musí být naprosto důsledná. Jednou zakazovaná věc musí být zakázána provždy a naopak jednou chválená činnost má být chválena pokaždé (nebo alespoň nekomentována). Pokud tomu tak není a kočka je jednou za stejný čin pochválena a podruhé potrestána, vzniká nesmírně záporný stav, kdy je kočka neurotizována a nemůže se se situací nijak vypořádat. Toto jsou klasické momenty, kdy vznikají pro kočku neřešitelné situace se všemi negativními důsledky.
Tak jako mezi jinými tvory - člověka nevyjímaje - i mezi kočkami jsou jedinci učenlivější a méně učenliví, což může, ale také nemusí souviset s výší jejich inteligence. Výcvik kočky vyžaduje trpělivost a má být založen na přirozených sklonech kočky. Jako odměnu je vhodné používat to, co má v oblibě (pamlsek, pohlazení, slovní pochvala), jako trest naopak to, co ráda nemá (hlasité okřiknutí, vodu). Nácvik dovedností se musí dít opakovaně a nepříliš dlouhou dobu. Přestaneme, pokud na kočce vidíme únavu a nezájem. Nácviky nemohou trvat déle než několik minut denně.
Při odnaučování kočky zlozvykům se osvědčují tzv. anonymní tresty, které zvíře nespojuje s určitou osobou. Jako takový trest může slouži třeba voda z vodní pistolky nebo papírová kulička, která přilétla „z neznáma“. Tresty samozřejmě musejí být přiměřené. Kromě výše jmenovaných je možné použít plácnutí složenými novinami, jemné poklepání na nos (kočky to nesnášejí), nebo také ostře vyřčené „ne“ nebo „fuj“. Tresty bitím jsou naprosto nevhodné - kočka se vás bude bát a nebude spolupracovat, nehledě k tomu, že můžeme ublížit. Rozhodně netrestejte kočku rukou - bude vždy uhýbat i před pohlazením.
Počítejte s tím, že v průběhu učení může kočka některou fázi žádané dovednosti zapomenout. Tehdy je nutné vráti se k fázi předcházející a opakovat tak dlouho, než se ji kočka opět naučí. Často se to stává například při učení používání kočičích dvířek, což jsou malá dvířka, která jsou umístěna dole ve dveřích a kočka může libovolně vcházet nebo i vycházet z místnosti, aniž by se musely dveře otevřít. Kočka musí nejprve pochopit, k čemu dvířka slouží, potom se musí naučit odstrčit pohyblivou destičku (vlastní dvířka) packou a hlavou a nakonec dvířka projít. Zde musí chovatel nejprve sám dvířka otevřít a nalákat kočku na pamlsek, aby jimi prošla. Potom je podrží napůl otevřené a pomůže kočce (opět za odměnu) dvířka otevřít. Postupně přenechává kočce stále více iniciativy. Pokud kočka najednou neví jak dál, musí se učení vrátit k předešlé fázi.
K procesu učení patří i takzvaný imprinting (vtištění). Toto učení poskytuje novorozeným koťatům jejich matka a na něm záleží, jaký bude postoj a reakce kotěte na okolí a člověka. Důsledků tohoto učení již nikdy nelze kotě zcela zbavit. Proces vtištění můžeme využít k adaptaci malého kotěte na lidskou ruku, což je pro zvíře chované jako společník pro člověka důležité. Malá koťata bereme proto opatrně do ruky a již brzy můžeme pozorovat, jak si na ruku zvyknou. Z uvedeného však také plyne, že koťata z velkochovu, kde nebyl kontakt s lidmi, se nám ani při největší snaze nepodaří převychovat a odnaučit zejména plachosti vůči lidem.
Převzato z knihy nakladatelství DONA Chováme kočky.