Vliv genotypu na reprodukční ukazatele králíků

Produkce masa je nejen funkcí růstu, ale také plodnosti. Šlechtění je proto zaměřeno na vlastní proces růstu i na plodnost. Užitkoví hybridi jsou výsledkem víceliniové hybridizace, kde samčí linie jsou selektovány na intenzitu růstu a složení těla, zatímco mateřské linie se šlechtí na reprodukční ukazatele. Při úzkém pohledu můžeme produkci chápat jako výraz intenzity plodnosti, rychlosti po sobě jdoucích porodů, velikosti vrhů při jednom porodu.

Plodnost

Plodnost je ovlivňována genotypem a prostředím. U dílčích znaků je vliv dědičnosti na jejich proměnlivost poměrně nízký. Větší efekt dosáhneme úpravou podmínek vnějšího prostředí. Proto by si chovatel měl vybrat genotyp v závislosti na podmínkách chovu. Reprodukce rodičovské generace se hodnotí podle několika kritérií. Ve využití králic v chovu je významný poměr úspěšných páření z celkového počtu zapuštění. Stejně tak plodnost je možné vyjádřit procentem březosti. Údaje šlechtitelských firem jsou nadsazené. Většinou uvádějí procento okolo 80 % a více. Skutečnost bývá nižší (ARVUEX 92, udává březost ve Francii 72-85 %) v závislosti na využití klecí. Poměrně velké rozmezí u HY 2000 uvádí DRBA 70-85 %.

Velikost vrhu

Dalším významným ukazatelem je velikost vrhu a počet mláďat pro zhodnocení celoživotní užitkovosti králic. Do chovu by měly být zařazovány králice s vyrovnanými vrhy. Počet králíků po vrhu se upravuje na 7-9 ks. Šlechtitelské firmy uvádějí průměrnou velikost vrhu Genia mezi 9-10 králíčaty u kombinace HYplus 9,82 narozených a 9,06 živě narozených. U kombinace Genia 9,78-9,81 narozených králíčat na vrh, u kombinace Cunistar 8,4 ks a 7,42-8,24 ks u králic původně určených na porážku.

Mléčnost

Důležitým ukazatelem plodnosti králic je i mléčnost vyjadřovaná hmotností vrhu v 21 dnech, protože do tohoto věku přijímají výhradně její mléko. Dva gramy mléka představují 1g přírůstku. Ve vybraném chovu s 300 králicemi byla provedena testace 3 genotypů králíků, kde se hodnotila reprodukce ve vztahu k genotypu v konkrétních podmínkách. Testování trvalo 1 rok a do testace byl zařazen rodičovský pár Hyplus, HY 2000 a králice F1 generace Hy 2000. Při stejných podmínkách - ustájení a krmení byl zjištěn nejvyšší průměrný počet králíčat u F1 - 10 ks, a nejmenší u kombinace Hyplus 8,12 ks. S tímto pořadím v počtu živě narozených králíčat korespondoval i počet králíčat v 21 dnech a při odstavu v 35 dnech.

Výsledky testu

Výsledky testu ukazují vztah mezi genotypem a prostředím. Velmi dobré výsledky byly dosaženy u kombinace Hy 2000 a potvrdilo se tak doporučení změnit genotyp z Hyplus na Hy 2000. Zajímavé jsou i výsledky generace F1.

Ze sborníku přednesených příspěvků na IV. celostátním semináři k chovu brojlerových králíků na Zemědělské univerzitě v Praze.