Chyby ve výcviku (2) Práce s mladým koněm
Teorie
Podle titulku by se mohlo zdát, že je chybou již samotná práce s mladým koněm. V některých případech tomu tak však skutečně je.
Knih o práci s mladými koňmi je opravdu hodně a při jejich pročítání si uvědomuji, kolik různých pohledů na tuto problematiku je a jak se u nich projevuje osobnost toho, kdo s koňmi pracuje, jeho zkušenost a zaměření.
Někteří trenéři se soustředí na absolutní ovládnutí koně. Intenzivně pracují již s velmi malými hříbaty, třeba již ve fázi porodu hříběte. Kdyby se čtenář držel pouze takové knihy, mohlo by mu to přijít jako dobrý nápad, přitom etologické studie ukazují, že člověk by neměl zasahovat do přirozeného kontaktu kobyly a jejího hříběte v těchto chvílích. Navíc efektů, jaké si člověk od tohoto nepřirozeného zásahu do života hříběte slibuje, lze poměrně snadno dosáhnout i během dalšího života hříběte rozumným chováním k němu.
Někteří autoři věnují hodně času učení „všech potřebných věcí pro budoucí život hříběte“ již v nejútlejším věku, intenzivně pracují s hříbaty ještě pod matkou nebo ve věku, kdy by ještě měla pod matkou být.
Co je skutečně potřeba
Je však otázka, co se hříbě v raném věku skutečně potřebuje naučit. Mně tam vychází jako nutnost jen základní manipulace se hříbětem – mělo by se nechat vést, snést dotyk člověka na různých místech těla, dokázat chvíli v klidu stát a na požádání zvednout a podržet zvednutou nohu. Tyto úkony jsou potřebné pro jeho zdravý vývoj – kovář potřebuje pravidelně kontrolovat kopýtka a upravovat je, pro čištění, kontrolu a ošetřování drobných poranění potřebujeme klidné stání, pro člověka pohodlnější je i na úvazu. Schopnost podvolit se tlaku ohlávky a s tím související schopnost hříběte být uvázáno je jednou z podmínek budoucího bezpečného převozu hříběte v přepravníku. Pokud víme, že se bude hříbě stěhovat, měli bychom je s úvazem seznámit s dostatečným předstihem (pokud není hříbě zvyklé na úvaz, ukazuje se jako lepší řešení z hlediska přepravy nechat je ve vozíku na volno, ovšem takovou věc si nemůžeme dovolit v kdejakém vozíku, musíme zajistit, aby se hříbě nemohlo dostat samovolně za jízdy ven). Další věcí, kterou by měla hříbata zvládnout, je základní slušné chování k člověku, tedy nikdy neútočit na člověka. Někteří trenéři úmyslně vyvolávají situace, v nichž k agresivní reakci hříběte dochází, aby je mohli o to důrazněji potrestat. Pokud však s hříbětem pracujeme běžným způsobem, hříbě si osvojí mantinely i bez uměle navozovaných situací.
Čas obsedání
Ti, kdo s hříbaty pracují od raného věku, většinou také předčasně obsedají. Ať už proto, že mají pocit, že mohou na dvouletém hříběti jezdit, „když už všechno potřebné umí“, nebo představu, že „stromek je nutné ohýbat, dokud je mladý“, jde opět o nadbytečnou zátěž pro vyvíjející se mladé koňské tělo. Není asi překvapivé, že nejužitečnější informace nacházím v publikacích, které považují za vhodný věk koně k obsedání kolem čtyř let a se čtyřletým koňským miminem zachází skutečně stále jako se hříbětem, které prochází vývojem.
Vědomosti, zkušenosti, dovednosti
V jednom se všechny knihy shodují – s mladými koňmi by měl pracovat zkušený člověk. Kdy je však člověk dost zkušený, aby si mohl dovolit práci s mladým koněm?
Měl by mít dost teoretických vědomostí, aby dokázal s koněm pracovat přiměřeně a účelně. Možná někoho fascinuje hříbátko pod kobylou, které překonává skokem překážky, krouží na lonži nebo zvládá na povel cirkusové kousky. Koňský veterinář už tak nadšený nebude (leda by měl škodolibou radost, že má před sebou nového budoucího pacienta).
Měl by mít dost praktických zkušeností s různými koňmi, aby se uměl orientovat v řeči jejich těla a dokázal rychle a přesně na pohyby koně reagovat. Zkušený trenér zareaguje na pohyb koně dřív, než jej zvíře stihne plně dokončit, často i dřív, než k samotnému pohybu dojde, protože koně dávají náznaky svých úmyslů předem najevo. Tuto reakční schopnost získáváme s praxí, nelze se ji naučit z knih nebo videí. Právě ty situace, kdy člověk pracuje s náznaky pohybu koně, jsou podstatou učení koně novým věcem. Proto by nezkušený člověk měl nejprve pracovat s koněm již dostatečně vycvičeným a vychovaným, který si nenechá dobře naučené mravy vymluvit, pokud se začátečník dopouští chyb, které by u nezkušeného koně mohly vést k získání nežádoucích návyků.
Měl by mít dostatečné jezdecké dovednosti, pokud chce koně obsedat. Minimální jezdecká dovednost by měla být schopnost se s koněm pohybovat v souladu ve všech chodech, schopnost zůstat bez vyrušení s koněm i v případě, když kůň učiní rychlý nevyžádaný pohyb libovolným směrem, předvídat pohyby koně a dokázat je zavčas korigovat.
| Člověk pracující s koněm by měl mít na prvním místě koně samotného, jeho zdraví, fyzickou i psychickou pohodu. Teprve za tím nechť jsou vlastní ambice, sportovní, seberealizační, rekreační, pracovní apod. |
