Koňský domácí lékař 19: Spálení od sluníčka
Sluneční záření totiž není jen světlo všech barev, ale i teplo a navíc něco, co my lidé vlastně nijak nevnímáme, ale co přesto poškozuje buňky a tkáně živých organismů: UV neboli ultrafialové záření. Podle vlnové délky se UV záření rozděluje na tři typy, UVA, UVB a UVC, přičemž poslední dva jsou pro živé organismy zvláště nebezpečné, až zhoubné, protože rozkládají bílkoviny i genetický materiál. Například rakovinotvorné UVC, které na rozdíl od „povrchního“ UVB prochází tkáněmi až do hloubky, se dokonce používá i jako dezinfekční prostředek.
Na poškození UV zářením jsou nejnáchylnější buňky a tkáně nacházející se na povrchu těla – tedy povrchové cévy, kůže či spojivka a rohovka oka. Významnou ochranu představuje kožní pigment melanin, který je schopen UV záření pohlcovat. Tam, kde je ho málo nebo zcela chybí, je kůže zvláště náchylná na poškození sluncem, „spálení“. U zvířat má ještě význam další ochranná vrstva – srst. Tak jako se sluníčkem nespálí oblečený člověk, nespálí se ani chlupáč.
Koně a UV záření
Koně jsou celkově vůči působení slunečního svitu, tedy i UV záření, poměrně odolní. Jejich kůže bývá silně pigmentovaná a na místech vystavených slunci dobře osrstěná. Mohou tak pobývat na slunci hodiny a dny a nic se nestane. Přesto se u některých jedinců objevují slabá místa. Jedná se o nepigmentované části těla, které v létě často mívají jen slabou ochrannou vrstvu srsti, pokud vůbec nějakou:
– růžové nosy, okolí očí či celkově bílé odznaky na hlavách,
– bílé odznaky na končetinách,
– méně často i bílé fleky kdekoli po těle.
Ani tak ale nebývá se spáleninami problém – aspoň tedy v našich zeměpisných šířkách. Pokud se k tomu nepřidá další faktor! Tím je takzvaná fotodynamická látka. Je to chemikálie, která se do těla koně dostala zvenčí nebo se vytvořila uvnitř a krví se přenesla až do vrstev kůže, kde reaguje s propuštěným UV zářením za vzniku škodlivých látek ničících buňky – způsobujících záněty zvané neodborně spáleniny. O jaké látky se vlastně jedná?
• V první řadě to jsou speciální chemikálie obsažené v různých rostlinách, například třezalka tečkovaná (hypericin), pohanka setá (fagopyrin), rdesno peprník, ale i vojtěška či jeteloviny, v léčivech (sulfonamidy, tetracyklin, fenotiazin, thiazidy, akriflaviny, dehet), ale může se jednat i o některé mykotoxiny a mnohé další. Kůň tyto látky pozře nebo se mu dostanou na kůži a společně se slunečním zářením vyvolají kožní poškození.
• Další příčinou spálení od sluníčka (fotodermatitidy) je poškození jater, která tak nemohou dobře zpracovat zelené rostlinné barvivo chlorofyl, v těle se hromadí jeho rozkladná látka phylloerythrin a ten spolu s UV zářením způsobuje záněty cév a kůže. Poškození jater bývá u koní především následek pozření některých nebezpečných sloučenin: z rostlinných látek například pyrrolizidinových alkaloidů, které se nacházejí ve hvězdnicovitých (starček), v brutnákovitých (např. otočník, užanka, kostival, podběl) či motýlokvětých rostlinách, v jetelovinách apod. Dále zde hrají velkou roli plísňové toxiny, tzv. mykotoxiny, ale i různé chemické nátěry, či dokonce toxiny vzniklé v těle při větších zánětech a infekcích nebo nedostatečná výživa.
Jak vypadá kůň spálený od sluníčka?
Výsledkem reakce fotodynamické látky v kůži s UV zářením je zánět cév (vaskulitida) a kůže (dermatitida), omezené prokrvení způsobující až odumření (nekrózu) kůže.
Navenek se to projevuje těmito kožními příznaky:
– Nejdříve zarudne nepigmentovaná kůže.
– Vysušené vrstvičky se začnou slupovat jako spálenina nebo
– spálené místo oteče.
– Pokud je kůň i nadále vystaven slunečnímu záření, kůží prosakuje serózní tekutina, tvořící strupy.
– Horní vrstvy se začínají odlupovat a odhalují se „živé“, hlubší vrstvy.
– Vypadává srst.
– Rány mohou být velmi hluboké a hrozí nebezpečí sekundární bakteriální infekce; v takovém případě postižené místo zhnisá.
– Koně mají snahu se slunci vyhýbat, postižená místa si škrábou.
– Pokud byla poškozena i kůže korunky, bude z ní odrůstat méně kvalitní rohovina.
Tyto kožní změny pozorujeme většinou v létě a u koní žijících nebo pobývajících na pastvinách, protože jsou více vystaveni slunečnímu záření. Naopak se nemusí objevit u koní žijících i přes den ve stáji nebo stínu či chráněných dekou.
„Spálená“ však může být i rohovka:
– vypadá jako poraněná,
– oko slzí.
Pokud došlo i k postižení jater, kůň může mít ještě před výskytem kožních lézí:
– průjem nebo koliku,
– může hubnout,
– v těžkých případech má celkové příznaky (únava, slabost) a
– v případě jaterního selhání může i uhynout.
Je vidět, že ono spálení od sluníčka nebývá jen kožní problém a může poukazovat na velmi závažné zdravotní poškození „uvnitř těla“! Toho by si měl být vědom každý majitel takto postiženého koně.
Co dělat v případě spálení od sluníčka?
Pokud si u koně všimnete zarudnutí nepigmentované kůže či jiných příznaků spálení, je nutné:
• Hned ho odvést ze slunce.
• Postiženou kůži omýt či ostříkat chladnou vodou, která pomůže redukovat otok a zánět a zmírní i bolest.
• Ošetřit popáleninu, a to mírným dezinfekčním roztokem (hodně naředěná betadyna) a chladivým bylinným odvarem (heřmánek, měsíček, řapík apod.).
• V případě silnějšího popálení se už aplikují lokální přípravky, které zmírní bolest a zánět, a ty by měl určit veterinář, protože budou obsahovat jistě i kortikoidy a možná i antibiotika.
• Pokud má kůň horečku a je celkově „smutný“ či malátný, je třeba zajistit mu klid, hodně pití a co nejrychleji i veterinární prohlídku.
• Ránu je třeba chránit před mouchami, podle situace potřením okolní kůže repelentem, přestříkáním rány některým z uznaných sprejů (Aluminium sprej například) či obvazem.
• Než se rány zacelí (což může někdy trvat i několik měsíců!), měl by být kůň chráněn před sluncem. Pást se může v noci, během dne nemusí nutně stát zavřený ve stáji, ale musí být striktně chráněn před přímým slunečním zářením. Pokud došlo k poškození jater, smí jít na slunce, až se jejich funkce obnoví.
• Pokud je poškozeno oko, je dobré ho vypláchnout očním přípravkem (Ophtal či Ophtalmo–Septonex v kapkách) a opět zavolat veterináře k další léčbě.
Když kůň dostal řádnou první pomoc, tedy když jste ošetřili poranění kůže či oka, je třeba se pídit po tom, proč se kůň od sluníčka spálil. Vzhledem k tomu, že nejčastěji je to následek pozření fotodynamických látek z rostlin či onemocnění jater, majitel má zajistit pátrání dvěma směry:
• Nechat koni vyšetřit krev na jaterní ukazatele a preventivně mu až do vyvrácení podezření podávat pouze dietu chudou na bílkoviny a tuky a bohatou na lehce stravitelné a kvalitní uhlohydráty (seno, řepné řízky, mrkev …). I preventivně lze podávat jaterní bylinné směsi, především ostropestřec.
• Projít důkladně pastvinu, vyhledat možné toxické rostliny a odstranit je (třezalku, jetel zvrhlý, starček aj.), popřípadě zjistit, co jiného mohlo potenciálně vyvolat takový zánět kůže. Může se totiž jednat i o různé kontaktní dermatitidy, proto je dobré přestat používat dosavadní chemikálie (repelenty, šampony, prací a kosmetické prostředky apod.) a sledovat, zda se situace nezlepšila.
• V neposlední řadě je dobré si uvědomit, zda nebyl kůň nějak léčen, protože kožní změny mohou souviset i s různými medikamenty, změnami krmné dávky, preventivními úkony (podávání séra) či proběhlými nemocemi.
Koně, kteří v minulosti tyto problémy měli, mají výrazné bílé odznaky či jsou celkově málo pigmentovaní, je dobré preventivně chránit opalovacími krémy, speciálními letními dekami, kamašemi a/nebo maskami. Naštěstí v dnešní době už je velký výběr z mnoha produktů v různých cenových relacích. Lépe je mít koně zabaleného od hlavy po patu než ho nechat celé dny stát ve stáji.
