Bredy
Zařazení: plemena se zvláštními znaky – chocholatá plemena (ve Vzorníku plemen drůbeže skupina G1).
Původ: velká i zdrobnělá forma Nizozemsko.
Kroužek: kohout 20 mm, slepice 18 mm, zdrobnělé kohout 16 mm, slepice 15 mm.
Vznik plemene
Na obrazech jsou kuři velmi podobní dnešním bredám a sovím vousáčům ztvárněni již roku 1650. Bredy byly tedy v Nizozemsku známy po staletí, pocházejí z okolí města Breda a jsou považovány za obra mezi holandskými plemeny. V 18. a 19. století se staly významným masným plemenem celé západní Evropy. Od konce 19. století je v chovech postupně nahrazovala nová plemena, např. sasexky, hempšírky nebo rodajlendky. Dnes jsou spíše kuriozitou.
Bredy byly označovány různými názvy, např. Kraaikop, Krahenschnabelhuhn, Napfkamhuhn, Muschelhuhn, Elefantenhuhn nebo Kraaikoppen.
To, z jakých plemen vznikly, není přesně známo, ale předpokládá se, že se v průběhu 18. století na jejich vzniku podílely původní selské slepice, které byly kříženy s dováženými asijskými a chocholatými plemeny.
Zdrobnělé bredy byly jedním z prvních zdrobnělých plemen vyšlechtěných v Nizozemsku. Vznikaly ve třicátých letech minulého století a na jejich vzniku se podílely velké bredy, rousné zakrslé a soví vousáči.
Plemenné znaky
Středně velká hlava bred působí zvláštně kvůli tomu, že je krátká a široká se sraženým čelem. Dojem umocňuje to, že bredám chybí hřeben, který je u kořene zobáku nahrazen malou červenou neopeřenou prohlubní s vystouplými válečkovitými okraji. Celá prohlubeň je potažena červenou kůží. Z malé lebeční výdutě vyrůstají směrem dozadu tuhá, tenká pírka – malá chocholka. Nosní otvory jsou výrazné, zobák velký a silný, nápadně zahnutý, rohové barvy. Laloky musí být středně dlouhé, zaoblené, malé ušnice mají bílou barvu a oválný tvar.
Oči se požadují oranžově až tmavě červené.
Jde o plemeno středně velkého rámce, s hmotností 2,4–2,8 u kohoutů do jednoho roku a 1,6–2,0 kg u slepic do jednoho roku.
Držení těla je vzpřímenější, než je běžné u jiných plemen. Prsa musí být plná, dobře vyvinutá, zaoblená. Středně dlouhá záda jsou jen lehce nazad skloněná, typický je zřetelný zlom pro přechod do delšího, částečně rozevřeného ocasu nasazeného pod úhlem 50–60°.
Postoj bred se jeví jako vyšší, a to díky poměrně dlouhým silným holením s bohatým opeřením a se supími patami. Běháky musí být středně dlouhé, silné, na vnější straně s méně vyvinutými rousy. Kromě vnější strany běháků je opeřená i vnější strana prstů.
Opeření se požaduje bohaté s dobře vyvinutou podsadou, ale přilehlé.
Nejčastější exteriérové vady
Vyskytují se vady v utváření trupu či hlavy, nízký postoj, chybějící supí peří nebo příliš vyvinuté rousy.
Barevné rázy
Bredy se chovají bílé, černé, modré s lemy a krahujcové. Uvádí se, že černé nesmí mít zelený lesk.
| Tabulka: Výskyt barevných rázů v zemích EE |
|||||
| Původ | Česká republika | Německo ** | Belgie | Velká Británie | Francie |
| NL | Bredy | Breda (EEKraaikop) |
Kraaikop | Breda | Breda |
| modré | blau | blue | |||
| modré černě lemované | blau-gesäumt | gezoomd blauw | laced blue | bleu á liseré | |
| krahujcové | gesperbert | koekoek | cuckoo | coucou | |
| šedé | perlgrau | gris-perle | |||
| černé | schwarz | zwart | black | noir | |
| černé bíle tečkované |
schwarz-weissgescheckt | ||||
| bílé | weiß | wit | white | blanc | |
| NL | Zdrobnělé Bredy | Zwerg-Breda (EE Kraaikopkriel) |
Kraaikopkriel | Breda Bantam | |
| modré černě lemované | blau-gesäumt | gezoomd blauw | laced blue | ||
| krahujcové | gesperbert | koekoek | cuckoo | ||
| černé | schwarz | zwart | black | ||
| bílé | weiß | wit | white | ||
| Původ | Itálie | Nizozemsko | Polsko | Skandinávie | Španělsko |
| NL | Breda | Kraaikoppen | Bredy |
Breda (EEKraaikop) | |
| blu | azul | ||||
| blauw (gezoomd) |
niebiski z obwódką |
||||
| sparviero | koekoek | krogulczy | cuclillo | ||
| grigio perla | perłowo szary |
gris perla | |||
| nera | zwart | czarny | negra | ||
| zwart witgepareld* |
|||||
| bianca | wit | biały | blanca | ||
| NL | Kraaikop kriel | Bredy miniaturowe |
|||
| blauw (gezoomd) |
niebieski z obwódką |
||||
| koekoek | krogulczy | ||||
| zwart | czarny | ||||
| wit | biały | ||||
| Původ | Slovensko | ||||
| NL | Breda | ||||
| modrá s lemom | |||||
| krahulcovitá | |||||
| perlovošedá |
|||||
| čierna | |||||
| biela | |||||
| NL | zdr. Breda | ||||
| modré s lemom | |||||
| krahulcové | |||||
| čierné | |||||
| biela | |||||
| * uznané roku 2010, ** Evropský standart platí také pro Lucembursko, Rakousko a Švýcarsko |
Užitkovost
Jateční kuřata mají velmi kvalitní maso, oproti dnešním masným hybridům je ale jejich růst pomalejší. Vyšší je také spotřeba krmiva.
V 19. století se růst jatečních kohoutů urychlil jejich kastrací, kastrovaní kohouti – kapouni – byli na trhu velmi ceněni. Během půl roku dosáhli kapouni hmotnosti až 5 kg, maso přitom neztratilo svou křehkost a jemnost. Kastrovaly se i slepičky, vznikali pulardi, jejichž maso bylo ještě jemnější, nedosahovali ale hmotnosti kapounů.
Bredy se vyznačují také dobrou snáškou, a to i zimní. Po podzimním pelichání slepice snášejí celou zimu. Snášková perioda končí začátkem léta, kdy opět začínají pelichat.
Snáška v prvním roce je kolem 160 vajec, ve druhém 120 vajec. Minimální hmotnost násadových vajec je 55 g.
Zdrobnělé bredy snesou kolem 80 vajec s hmotností 35 g.
Specifika chovu
Bredy se vyznačují klidným temperamentem a silnou konstitucí, jsou otužilé a nenáročné. Dají se snadno ochočit. Létají minimálně, postačí jim omezené výběhy, ale zařízení kurníku je potřeba přizpůsobit jejich robustní postavě.
Chovný prostor by měl být suchý a čistý. Peří na nohou by se nemělo znečistit ani namoknout, protože by mohlo způsobit nachlazení. Kvokají výjimečně.
Zahraničí
Ač je toto plemeno v mnohém zajímavé, v dnešní době je spíše zvláštností. Seznam barevných rázů a zemí, kde jsou chovány, naleznete v tabulce.
Klub
Bredy se u nás téměř nevyskytují, klub jejich chovatelů zde nepracuje.
