Koňský domácí lékař 21: Bouličky po těle

Na hladkém, rovném těle koně se objevila malá boulička. Možná ne jedna, ale hned několik. Normální to rozhodně není, ale otázkou zůstává, zda se jedná o něco vážného a jak se k takovému nálezu postavit: neřešit, řešit, jak?

Popis

Bouličky, možná lépe řečeno uzlíky nebo odborně noduly, se jako hrbolky, většinou tvrdé, vyskytují u koní na různých místech a z různého důvodu. Jedná se především o zmnožení pevné tkáně v kůži, podobně ale může vypadat boulička, která je prosáknutá nebo naplněná tekutinou. Původ těchto změn je skutečně různorodý, zkusme si proto vyjmenovat aspoň ty nejčastější příčiny, s nimiž se u koní můžeme setkat. Protože po pravdě – zjistit, co to má ten kůň na sobě za bouli či uzel, je i pro veterináře někdy doslova detektivní práce.

Bouličky mohou být nezánětlivého i zánětlivého původu, infekční (virové, bakteriální, plísňové i parazitární) či traumatické (po úrazu, zranění).

Druhy bouliček

1. Neinfekční uzlíky bývají nejčastěji imunitního původu, takzvané eozinofilní granulomy. Jedná se o zmnožení pevné tkáně v kůži, takže výsledkem je tvrdý, ale většinou nebolestivý uzlík – tělo přitom bojuje s něčím cizorodým, co se dostalo do kůže. Tyto změny u koní nacházíme nejčastěji na krku nebo na hřbetě (většinou pod sedlem) a jsou následkem štípnutí hmyzu, zakousnutí klíštěte, ale třeba i zapíchnutí nějaké drobné osiny či jiné nečistoty. Tyto uzly často přetrvávají hodně dlouhou dobu.

2. Hmyz nebo zapíchnuté drobné cizí tělísko umí vyvolat i jinou kožní změnu, která na první pohled vypadá podobně jako granulom, ale ve skutečnosti je to tekutina v kůži: folikulitida, zánět chlupového váčku. Většinou vznikají drobným poraněním kůže (dírka po hmyzím kousnutí, vzpříčeném chlupu nebo píchnutí nečistoty), do kterého se dostanou bakterie běžně se nacházející na povrchu těla (většinou stafylokoky). Ty pak uvnitř uzlíku vyvolají zánět a mohou tvořit hnis. Tyto uzly většinou bývají bolestivé na tlak.

3. Nelze zapomenout ani na běžnou reakci na bodnutí hmyzem, například komárem, ovádem, muchničkou apod. Vzniklá boulička většinou svědí, a pokud si ji kůň neporaní škrábáním, často brzy mizí.

4. Dalšími častými bouličkami jsou equinní sarkoidy, což jsou kožní nádory virového původu. Předpokládá se, že jimi onemocní kůň, který má oslabenou imunitu nebo u něho došlo – byť k miniaturnímu – zranění kůže. Protože se jedná o kravský virus, nedochází k přenosu z koně na koně. Sarkoidy jsou tvrdé uzly různého tvaru, od květákovitých přes drobné uzlíky až po plochá místa s vypadanou srstí, a nacházejí se obvykle na krku, hlavě, mezi předními končetinami, ale i jinde po těle. Kůň si může sarkoid někdy zranit, takže krvácí a může se infikovat až hnisat.

5. U koní se poměrně často setkáváme ještě s jedním typem kožních nádorů, a to s melanomy. Zajímavé je, že postihují hlavně bělouše. Tyto kožní nádory se vyskytují na místech, kam se slunce příliš nedostane (na rozdíl od lidských melanomů), tedy pod ocasem, v mezinoží, na spodní straně břicha. Časem se mohou melanomy šířit po těle a zasahovat i do vnitřních orgánů, ať už v oblasti konečníku, břicha, nebo i žuchvy. Melanomy jsou tvrdé, různě velké kulaté a nebolestivé uzly, které si může kůň někdy poranit; pak se infikují, zanítí a vytéká z nich černá tekutina.

6. U mladých koní, většinou ve věku okolo jednoho roku, se můžeme setkat s bradavicemi, správně papilomy. Jsou virového původu a jedná se o drobné neosrstěné uzlíky většinou na pyscích a víčkách koně. Nejsou bolestivé, ale kůň si je může poranit a pak krvácejí a mohu se zanítit.

7. V některých oblastech se můžeme setkat s bouličkami, které poukazují na přítomnost larviček srnčího střečka zavrtaných do kůže koně. Tyto uzly se nacházejí většinou na hřbetě a na jejich vrcholku bývá stroupek, který, když se odloupne, ukáže tzv. dýchací otvor larvičky. Tyto uzlíky mohou být bolestivé na tlak.

8. Některé bouličky jsou opouzdřená vpíchnutá cizí tělíska, nebo dokonce abscesy – dutinky vyplněné hnisem. Mohou vzniknout například tak, že se kůň škrábe o dřevěnou ohradu a zarazí si do kůže třísku. V některých případech se zvětšují a mohou i prasknout, někdy však zůstávají stejné velmi dlouhou dobu.

9. Méně časté jsou problémy s různými plísňovými, mykoplazmatovými a parazitárními uzly v kůži nebo podkoží. Koně mohou onemocnět i jinými kožními nádory, než jsme tu zmiňovali, například skvamóznímkarcinomem, který se nachází většinou v místech, kde kůže přechází ve sliznice (víčka, nozdry, předkožka …), a je zhoubný.

Co je důležité rozlišit

Bouličky tedy mohou být na koni z mnoha důvodů. Jak ale zjistit, proč právě ta jedna konkrétní vznikla? Někdy je tato informace důležitá k tomu, abychom koně mohli vyléčit, nebo aspoň předejít nějaké komplikaci. Bohužel ne vždy je diagnostika snadná a přes všechny technické vymoženosti dnešní doby spočívá ve starém dobrém zkušeném pohledu a pohmatu. Nakonec, může to zjistit i majitel koně a popřípadě sdělit veterináři přes telefon. Proto zjišťujte:

– jak je boule velká a zda jich není více,

– kde se přesně nachází,

– jestli je pokrytá srstí, nebo ne,

– jak vypadá její tvar, jak moc vystupuje nad povrch kůže,

– jak vypadá kůže na jejím povrchu,

– zda krvácí nebo z ní něco vytéká, je pokrytá strupem, zaschlou krví či hnisem,

– zda má kůň tendenci si ji lízat či kousat nebo škrábat,

– zda je na pohmat tvrdá, stejná jako kůže, nebo měkčí, popřípadě zda je naplněná tekutinou,

– jestli hřeje, je chladná, nebo stejně teplá jako okolní kůže,

– zda je bolestivá na pohmat či tlak, nebo ne,

– jestli je volně pohyblivá, nebo srostlá s kůží, či dokonce přirostlá k hlubším tkáním,

– jestli z ní lze snadno stáhnout chlupy nebo odstranit šupinky/stroupek,

– jak dlouho ji kůň má a zda se během času zvětšila/zmenšila, nebo ne,

– zda je celkové chování koně normální, nebo se nějak změnilo (horečka, skleslost, nezájem o krmení nebo naopak rozrušenost apod.).

U veterináře

Přizvaný veterinář, pokud nepozná příčinu bouličky podle těchto indicií, může provést některé další vyšetření. Může odebrat kousek tkáně (biopsie) na histologické vyšetření, kdy se podle přítomných buněk a díky speciálnímu barvení například pozná, zda to je nádor, granulom, zánět aj. Může také celou oblast prohlédnout ultrazvukem, aby například zjistil, zda je uvnitř uzlu tekutina, nebo pevná tkáň, jak hluboko zasahuje a zda nesouvisí s některou z hlubších tkání. Pokud je na uzlu změněná kůže – šupinatá, odřená, zarudlá nebo bledá, stroupek či padající srst, může udělat seškrab a nechat ho vyšetřit na případné patogeny (plísně, bakterie, někteří kožní parazité) i různé imunitní ukazatele.

První pomoc

Jaké jsou ale možnosti vaší první pomoci v případě, že objevíte na koni bulku/bulky?

• Zabránit dráždění tohoto místa, tedy sundat sedlo či jiné části výstroje, zabránit pocení nebo pot z koně umýt čistou vodou, chránit ho před hmyzem apod.

• Pokud se jedná o měkkou vyvýšeninu, pokud koně svědí, hřeje, popřípadě je to čerstvá záležitost (včera nebyla, dnes je …), může pomoct chlazení (klidně i kouskem ledu), potření například trochou octa naředěného vodou či tea tree olejem nebo přiložení kolečka cibule; je možné, že se jedná o akutní zánět, například otlak, kousnutí nebo i štípnutí hmyzem.

• Pokud na bulce vidíte stroupek, opatrně ho sundejte (kdyžtak rozmočte vodou) a dezinfikujte roztokem povidon jodidu.

• Je-li nad bulkou kůže zraněná, krvavá, červená apod., můžete celé místo umýt čistou vodou a zdezinfikovat. Pokud je kůže změněná (šupinky), ale nezraněná, není dezinfekce nutná – pokud byste ji provedli, nebude už veterinář moct s jistotou vyšetřit například seškrab na plísně nebo identifikovat původce infekce.

• Pokud je bulek více a pokud se nacházejí na místě, kde by mohlo dojít ke zranění či kde překážejí (okolo očí, pod sedlem, podbřišníkem …), pokud je kůň celkově „jiný“, bulka krvácí, hnisá, bolí, nebo se dokonce zvětšuje, je dobré domluvit se s veterinářem na návštěvě, aby problém diagnostikoval a zahájil léčbu.

Jakou jinou léčbu očekávat?

Nebo jinak – na co se případně připravit?

• V případě, že se z místa bouličky začne šířit do okolí infekce, bude na zvážení celková antibiotická léčba.

• Pokud je boulička plísňového charakteru, bude vhodné léčit ji speciálními protiplísňovými přípravky.

• Bouličky způsobené larvami srnčích střečků bude třeba vyprázdnit – vytlačit nebo vysát larvičku, aniž by přitom došlo k jejímu rozmáčknutí (kůže koně by pak mohla reagovat zánětem). Určitě nelze tyto boule léčit podáním odčervovacího přípravku, protože larvičky uhynou a vyvolají bolestivý a špatně se hojící zánět!

• Papilomy, tedy bradavičky mladých koní, je dobré nechat „na pokoji“ – většinou za pár týdnů až měsíců vymizí samy, až si kůň vytvoří imunitu, a už se nikdy nevrátí. Pokud však některé z nich překážejí (například na víčkách dráždí při mrkání oko), lze je opatrně odstranit chirurgicky nebo speciálními prostředky na odstraňování bradavic (ale právě pozor na oko!).

• Tvrdé granulomy se řeší většinou pouze v případě, že jsou bolestivé, překážejí nebo hrozí jejich zranění či jiné komplikace. Lze je ošetřit kortikoidy, potíráním dráždivými látkami nebo chirurgicky odstranit.

• V případě, že se jedná o absces nebo zapouzdřené cizí tělísko, bude potřeba ho odborně otevřít, vyčistit (odstranit cizí tělísko), dezinfikovat a následně pravidelně vyplachovat antiseptickým přípravkem do té doby, než se uzavře „zevnitř“ a tím zcela zahojí.

• Mnohem horší situace zavládne, když se jedná o nádory, ať už sarkoidy, melanomy, nebo ty horší, zhoubné. U prvních dvou typů většinou platí, že pokud nepřekážejí, nechají se být, aby nedošlo k jejich šíření. Pokud však překážejí (místa pod výstrojí, okolí konečníku apod.) nebo dochází k jejich zraňování, přistoupí se k jejich odstranění. Je vždy na zvážení veterináře, zda bude v konkrétním případě lepší je chirurgicky vyříznout, podvázat, zamrazit, či potírat jednou ze speciálních mastí (především u sarkoidů). Především u melanomů, pokud se šíří po těle, se nabízí další možnosti léčby, jako podávání cimatidinu, aplikace cytostatik, homeopatie… Bohužel žádná metoda nezaručí stoprocentní úspěšnost.

Přestože není nutné panikařit z každé bouličky na těle koně, není dobré ji ani podcenit. Přinejmenším má majitel tento útvar sledovat, snažit se ho nepoškodit a přemýšlet, proč k němu asi došlo. Včasný zásah v některých případech zabrání vzniku vážných zdravotních komplikací koně.