Německý ovčák (NO) je zařazen (a to právem) mezi pracovní plemena. Už to nám napoví, že uchovnění tohoto plemena nebude jen o tom, zda nám pejsek správně naroste, či ne, ale bude to práce většího rozsahu a v různých odvětvích kynologie.
Německý ovčák je nazýván králem psů. Tuto přezdívku si vysloužil již hodně dávno, a to v dobách, kdy standardem různých plemen bylo kupírování uší nebo sekání ocásků. Německý ovčák totiž nepotřeboval do standardu žádné estetické úpravy a jako pracovní plemeno se hodil úplně na všechny druhy práce!
Uchovnění německého ovčáka vyžaduje splnění několika podmínek:
1. RTG, DKK, DKL a odběr krve pro určení DNA;
2. minimálně jedna klubová, oblastní nebo krajská výstava NO (ve třídě, kde je střelba);
3. zkouška prvního stupně z národního zkušebního řádu nebo mezinárodního zkušebního řádu IPO (300bodová zkouška);
4. bonitace.
RTG, DKK a DKL jsou zkratky, které znamenají rentgenové vyšetření dysplazie kyčelního a loketního kloubu. Spolu s ověřením DNA jsou jednou ze základních podmínek pro uchovnění NO. Pro uznání tohoto vyšetření musí být pes starší 12 měsíců. Někteří chovatelé nechávají svému psovi udělat i takzvané „předrentgeny“, ty však slouží pouze jako informace pro majitele. Před vyšetřením se musí provést identifikace jedince pomocí tetování. Samotné vyšetření se provádí v celkové anastezii nebo hluboké sedaci, což je důležité pro kvalitu snímku a jeho následné vyhodnocení. Kvalitním snímkem s dobře polohovaným psem se vyhnete nutnosti opakovaného snímkování. Vyhodnocení provádí specialista Komory veterinárních lékařů (KVL).
Já preferuji provedení celého vyšetření v Německu. Tam vám pejska uspí, odnesou a vy se jdete podívat na monitor počítače, jak snímky vypadají. Pokud se shodnete s veterinářem na kvalitě snímků (veterinář vám nezávazně řekne, jak hodnocení dopadne), jsou veterinářem zaslány k vyhodnocovateli, také v Německu, a to i s vaším průkazem původu (je vhodné si opatřit a doma ponechat jeho ověřenou kopii). Do něho vám výsledek zapíší a poštou zašlou na dobírku zpět k vám.
Stupeň zatížení DKK a DKL může být vyhodnocen následně:
• A (dříve 0) – bez příznaků dysplazie;
• B (dříve 1) – hraniční dysplazie;
• C (dříve 2) – mírná dysplazie;
• D (dříve 3) – střední dysplazie;
• E (dříve 4) – těžká dysplazie.
Písmeno určující stupeň zatížení se uvádí pro každou kyčel a loket zvlášť.
Německý ovčák může být zařazen do chovu, pouze pokud jeho stupeň zatížení nepřekročí B/B. U většiny ostatních plemen jsou do chovu připouštěni i jedinci se stupněm C/C.
Jak lze ovlivnit dobrý výsledek? Určitě hodně pomůžeme výsledku, když budeme správně vybírat štěně. Je dobré se informovat o stavu rodičů a prarodičů a zkontrolovat si jejich výsledky. Dbát na to, aby bylo co nejmenší zatížení předků. Dále bych měl pejska do věku jednoho roku šetřit a nedovolit mu skákat vysoké překážky, běhat dlouhé tratě po tvrdém povrchu nebo s ním běhat v tahu. Vliv na utváření loketních a kyčelních kloubů má také krmení pejska. Je potřebné, aby štěně bylo krmeno kvalitně, a to se správným poměrem fosforu a vápníku. Je proto potřeba vybírat takové granule, které nemají nadbytek vápníku a tím jakoby „zpomalí růst“. Je to proto, aby se kloub pejska stačil kvalitně vytvořit, než bude nosit plnou zátěž.
Narkózu provedenou pro rentgenové vyšetření využijeme a psovi v ní necháme odebrat krev pro zapsání DNA do registru. DNA potvrzuje, že daný jedinec je skutečně potomkem rodičů, které má uvedené v průkazu původu. Dnes se již tedy nemůže stát, že otcem štěněte je Alík, zatímco v průkazu původu je uveden Azor. Vzorek krve je odeslán do registru v Německu. O tom, že byl vzorek odebrán a že souhlasí, je vytvořen záznam též do průkazu původu.
Minimálně jedna klubová, oblastní nebo krajská výstava NO (v třídě se střelbou)
Výstava německého ovčáka je něco hodně specifického a originálního. Kdo byl někdy na nějaké výstavě psů, kde se nevystavovalo plemeno německého ovčáka, ať zapomene, že to bude obdobné, se společenskými plemeny se to vůbec nedá srovnávat. Úplně první věc je to, že s německým ovčákem je zapotřebí začít pracovat na výstavách velice brzo. Pes musí mít naučený speciální výstavní postoj pro část výstavy nazývanou statika. Pokud ho nebude umět, psovod ho dobře nepostaví a velice ho poškodí (nedovolí posoudit psa rozhodčímu a ten ho dá na konec startovního pole nebo mu zadá špatnou známku, která ho následně poškodí). Při tréninku není ani tak důležité, že neumíte psa správně postavit a porovnat mu správně nohy, ale to, aby pes sebou nechal manipulovat a nedělal vám problém při posunutí některé končetiny. Je dobré, aby byl pes zvyklý na to, že má vaši nohu těsně za svou, že mu rovnáte přední nohy a tak dál.
Další nutnou věcí je zvládnutí chůze v tahu na vodítku. K tomu jsou speciální vodítka se speciálním obojkem, jenž psovi umožňuje v tahu lépe dýchat. Vodítko je speciální svojí tloušťkou, délkou a povrchem, který nesmí klouzat. Je potřeba psa naučit změny rytmu v pohybu, aby zvládal různá tempa v klusu a nezačal vám při tom cválat nebo pasovat.
Pes si dále musí nechat zkontrolovat hmatem od rozhodčího varlata, prohlédnout zuby a tetovací číslo v uchu. V pracovní třídě musíte zvládnout předvedení psa na volno u nohy v klusu a psova reakce na střelbu ze startovací pistole ráže 6–9 mm nesmí být bázlivá, ale ani agresivní.
Doporučuji i psa navyknout na kruh, ve kterém se vystavuje. A to hlavně na pásku, která při větru nadělá docela rámus. Určitě se nedoporučuje, abyste si pejska na výstavě odvodili sami (to nezvládnete). Je třeba se domluvit s profesionálním vodičem, který německé ovčáky umí vodit. Je potřeba, aby byl s vaším psem sehraný, proto je vhodné před výstavou absolvovat s vodičem pár tréninků. V pracovní třídě by si měl pes umět do výstavního postoje sám nakročit a s tím by vám měl vodič také pomoci.
Má rada pro nácvik na výstavy je: Začněte trénovat se psem fyzičku a psa začněte brát do tahu při chůzi, nejlépe se to trénuje s partnerem, který půjde deset kroků před vámi, a pes tak bude chtít jít za ním a půjde vám v tahu. K tomu používejte jeden povel, například „šlapej“, aby si pes uvědomil, že pokud mu řeknu „šlapej“, má jít do tahu a stále rovně. Tento trénink je vhodné prokládat jízdou na kole se psem u levé nohy. Pes si tak bude tvořit fyzičku a u toho si bude i trénovat rytmus chůze. Pokud vám při tréninku začne cválat, zpomalte a psa opravte povelem „ne“. Pokud začne klusat, pochvalte ho a řekněte mu „to je šlapej“. Pes se pak naučí změny rytmu a udělá si dobrou fyzičku. To platí i pro vás a věřte, že ji budete potřebovat, protože se naběháte kolem kruhu víc než pes a vodič. |
Jestliže jste zvládli vše, co jsem výše uvedl, máte za sebou první krok. Jako krok druhý je dobré jít se podívat na nějakou výstavu německých ovčáků. Dále je vhodné domluvit se s chovatelem, od kterého psa máte, aby vám doporučil vodiče a to, na jakou výstavu pejska přihlásit a kam radši nechodit. Je zarážející, že v České republice je mnoho rozhodčích, kteří jsou zavázáni vystavovatelům nebo posuzují vlastní odchovy; pak nedopadnete dobře, ani pokud jste řádně připraveni na výstavu a váš pejsek je sebekrásnější. Jednu výstavu ve třídě se střelbou je však pro uchovnění psa nutné absolvovat!
Zkouška prvního stupně z národního zkušebního řádu nebo mezinárodního zkušebního řádu IPO (300bodová zkouška)
Zkouška prvního stupně, a to 300bodová, se vyznačuje třemi disciplínami – stopou, poslušností a obranou. Máte na výběr ze dvou možností. První je zkouška z výkonu podle Národního zkušebního řádu ZVV1, druhou zkouška podle Mezinárodního zkušebního řádu IPO, a to zkouška IPO1. Obě zkoušky se liší a já vám popíši mému srdci milejší, a to národní ZVV1.
První disciplínou je stopa, a to vlastní, která je nejméně 350 kroků dlouhá se dvěma pravoúhlými lomy a se dvěma předměty, přičemž poslední z nich ukončuje stopu. Nutno podotknout, že stopa je minimálně 30 minut stará. V praxi na zkoušce to vypadá tak, že vy přijdete na pole nebo louku, kde zapíchnete cedulku (takzvaný nášlap). U cedulky chvilku postojíte a pak vyjdete rovně cca 100 kroků, poté uděláte vpravo nebo vlevo bok. Ujdete zhruba 75 kroků, položíte na zem předmět (musí být z textilu nebo jiného materiálu, který dobře přijímá a drží pachy – nesmí být z kovu a skla) o rozměru 100×50×10 mm. Pokračujete dalších 75 kroků a opět uděláte vpravo nebo vlevo v bok a pokračujete dalších 100 kroků, kde položíte druhý předmět. Vše konáte na povel rozhodčího. Po minimálně 30 minutách přijdete k nášlapu na vzdálenost 10 metrů a podáte hlášení rozhodčímu, který vás vyšle k vypracování stopy. Psa navedete k nášlapu a vysíláte ho na stopu. Pes je připoután na 10metrovém vodítku a vy musíte být až na jeho konci. Pes musí přesně vyčuchat vaši stopu až k druhému předmětu. Předměty musí označit:
• zalehnutím, sednutím nebo tím, že zůstane stát,
• nebo je může aportovat a zvedat.
Tyto dva způsoby označení nesmí pes během jedné stopy kombinovat. Nepřípustné je také zvednutí předmětu vleže.
Druhou disciplínou je poslušnost, která se provádí na pozemku základní kynologické organizace (cvičáku) nebo na soukromém cvičišti, které má povoleno pořádat zkoušky z výkonu.
Poslušnost skýtá 10 cviků:
přivolání psa za pochodu k noze, ovladatelnost psa na vodítku, sedni, lehni, vstaň, za pochodu odložení vleže, štěkání psa na povel, aport volný, skok vysoký, skok šplhem, kladina nízká, odložení psa.
Jednotlivé cviky a jejich provedení si můžete přečíst ve zkušebním řádu pro sportovní výcvik psů České republiky. Během zkoušky se ověřuje i reakce na střelbu ze startovací pistole ráže 6–9 mm.
Třetí disciplínou, a to mému srdci úplně nejmilejší, je obrana. Ta se cvičí pomocí figuranta, který je opatřen ochranným oděvem, vestou, rukávem a je vybaven obuškem, jehož průměr horního konce je minimálně 2 cm.
Obrana se skládá z pěti cviků:
odhalení pomocníka, zajištění pomocníka, ochrana psovoda, samostatná činnost psa, odolnost psa.
Jednotlivou metodiku provádění opět najdete v již zmíněném zkušebním řádě.
S nácvikem na zkoušku je třeba začít asi od 6. měsíce věku psa a určitě se budete muset začlenit v nějaké základní kynologické organizaci, ve které budete mít k dispozici figuranta a instruktora pro sportovní kynologii, který by vás měl umět připravit na zkoušku prvního stupně.
Nutností pro to, abyste se mohli zúčastnit zkoušek, je členství buď v Klubu německého ovčáka, nebo v již zmíněné základní kynologické organizaci. Věřte, že zkouška z výkonu vám dá hodně, a to jak ve srovnání vaší hierarchie se psem, tak v takzvané socializaci psa a zvládání psa na veřejnosti. Doporučuji vám projít si pár cvičáků ve svém okolí, podívat se na jejich cvičební den a udělat si tak obrázek o tom, co vás čeká a jak se kde cvičí.
Dostali jste se až sem? Věřte, že bonitace pro vás bude procházka a i přes případnou nervozitu zjistíte, že je to pouze shrnutí pár věcí, které již umíte jak z výstav, tak ze zkoušky prvního stupně. Bonitace totiž sestává ze:
• Statiky, kde se provádí měření, vážení, kontrola zubů a skusu. U psů se navíc kontrolují varlata. Stejně jako na výstavě se i na bonitaci posoudí vzhled vašeho psa a vypracuje se o něm posudek.
• Průchodu skupinkou a střelby.
• Zkoušky povahy, která se tak jako na zkouškách provádí na figuranta a bude pro vás pouze opáčkem ze zkoušky z výkonu. Je pravda, že na bonitaci se dělají malinko jiné věci (přepad u makety a starý „kontrolák“ – prověření psa), ale zase není tak obsáhlá a pejsek u ní nemusí projevovat tolik poslušnosti.
Po těchto třech krocích vás čeká již jen vyhodnocení a udělení bonitačního kódu psovi. Kód sestává z kombinace písmen a čísel a řekne vám o psovi, jestli má dobrou barvu, jestli pustil při „kontroláku“, nebo neprojevil svou dostatečnou tvrdost a nekompromisnost, a další pro chov důležité informace. Tento bonitační kód vám platí dva následující kalendářní roky, po jejichž uplynutí musíte ještě jednou absolvovat přebonitaci, na které dostanete kód na doživotí.
Jen upřesňuji, že bonitace není podmínkou pro chov. Uchovnění psa jste splnili zkouškou z výkonu prvního stupně, výstavou, RTG a potvrzením DNA. Bonitací se pouze posouváte do výběrového chovu. Bez bonitace spadáte do kontrolovaného chovu, ale na případná štěňátka dostanete také průkaz původu.
Dočetli jste se až sem? Gratuluji, udělali jste první krok k tomu, aby vaše fenečka nebo pejsek německého ovčáka mohli mít legitimní potomky. Věřte, že na cestě za vytouženým uchovněním svého pejska získáte spoustu zkušeností ohledně vystavování a sportovní kynologie, zlepšíte si u toho fyzičku a zpevníte postavu. Německý ovčák má nejpřísnější kritéria pro chovnost a většina ostřílených chovatelů je schopna uchovnit svého jedince ve dvou až třech letech. Nezapomeňte, že máte krále psů! Je to plemeno, které se stále řadí k pracovním psům, a chceme, aby tam patřilo i nadále.