Deset let s „fantíky“ (Poicephalus gulielmi fantiensis)
Seznamování
Po umístění do společné venkovní voliérky byli k sobě dost apatičtí a vysedávali každý na jiném konci, snažili se být od sebe co nejdál. Toto chování trvalo něco přes dva týdny, pak začal být samec načepýřený a netečně posedával. Následně jsem jej odchytil a umístil do vytápěné karanténní klece a po konzultaci s prodávajícím mu byla podávána antibiotika do pitné vody, dostával souběžně jen suché zrniny, ovoce a zeleninu jsem během podávání léků zcela vypustil. Asi po týdnu se jeho stav začal upravovat, měl zájem o veškeré dění v okolí klece, znatelně mu přibylo na temperamentu. Papoušky jsem opět spároval po dalších dvou týdnech – v té době jsem samici již přemístil z venkovního výletu k samci do vnitřní ubikace. Celá situace se v jejich vzájemném chování změnila jako mávnutím kouzelného proutku, začali vysedávat vedle sebe, probírali si peří a začali se navzájem krmit.
První snůška
Od poloviny ledna 2004 se samice začala více zdržovat v předložené budce stojatého typu. Pak následovalo období asi dvou týdnů, kdy docházelo ke snahám o páření a později i k páření samému. 26. února jsem v boudě objevil dvě vajíčka, která se později ukázala jako prázdná. Neoplozenost vajíček jsem přičítal předchozí léčbě samce antibiotiky.
Odchov
Papoušci se do budky chodili střídavě ukrývat, a proto jsem ji po neúspěšném hnízdění neodstranil. Příjemně jsem byl překvapen další snůškou, která proběhla v rozmezí od 28. dubna do 3. května, celkem byla snesena tři vajíčka, ale páření před snůškou jsem nezaznamenal. Další příjemné zjištění bylo, že všechna tři vajíčka byla oplozená. 25. a 27. května se vylíhla z prvních dvou snesených vajíček mláďata, v posledním třetím vajíčku zárodek odumřel v konečné fázi vývoje. Rodiče své mladé bezproblémově krmili až do čtvrtého týdne věku, pak začali krmit nepravidelně a málo. Mláďata byla stále vyhladovělá, později i lehce apatická – proto jsem se rozhodl je odebrat od rodičů k ručnímu dokrmování. Mladé jsem ještě v budce u rodičů okroužkoval ve věku dvaceti dnů kroužky o velikosti 7,5 mm, rodiče si kroužků nevšímali. Předchozí kontroly budky snášela samice velmi dobře, vždy jsem zaškrábal na budku a samička se přesunula do vletového otvoru, otočila se k mladým a se zájmem sledovala, co se bude dít.
Dokrmování v budce
Při jednom z dalších odchovů jsem se při zhoršeném krmení mláďat svými rodiči pokoušel prodloužit mladým pobyt v budce a chodil jsem je třikrát denně dokrmovat injekční stříkačkou. Oba rodiče tuto moji snahu snášeli dost dobře – samice se koukala z vletového otvoru a samec vždy odlétl na vzdálenější bidlo. Jejich jedinou negativní reakcí byl ale fakt, že ještě více polevili v krmení svých mladých. Následovalo opět odebrání mláďat a ruční dokrmování.
Příprava na podzimní hnízdění
Chovný pár jsem vždy ve druhé půlce května přemísťoval do venkovní voliéry a zpět do odchovné místnosti jsem je stěhoval koncem září. Venkovní i vnitřní ubikace byly podobných rozměrů – velikost 1,7×1,2×0,8 m. Hnízdní budka stojatého typu (30×30×50 cm) byla zavěšena zvenku voliérky, před vletovým otvorem do boudy nemám bidlo, ale plochou přišroubovanou desku. Samice po svém přemístění z venkovního výletu budku okamžitě neobsadí, ale začne se zdržovat na této desce a stále na ní hrabe a škrábe. Toto chování trvá asi týden a je natolik hlučné, že jej nelze přehlédnout. Pak následuje téměř souběžně páření a vnitřní úprava v budce, kde oba drtí předem připravené velké kusy ztrouchnivělého dřeva. Velikost jednotlivých kusů je volena podle kontrolního otvoru v budce. Drtí a vynášejí část materiálu ven a před snůškou je ještě výstelka v budce doplněna o dvě hrsti hrubých hoblovaček.
Druhé a třetí hnízdění
Vždy během měsíce října jsou snesena tři vejce, vylíhnou se vždy dvě až tři mláďata. Dvě jsou odchována pod svými rodiči nejdéle do věku pěti týdnů, pak jsou odebrána k ručnímu dokrmování. Pokud se vylíhne i třetí mládě, je odsunuto do rohu budky a není krmeno vůbec, musím tedy líhnutí kontrolovat a poslední mládě včas odebrat. Situace s krmením rodičovského páru je stále stejná, perfektní nastartování krmení a vzorný průběh až do čtvrtého týdne věku, pak postupně s krmením svých potomků polevují. Po odebrání mladých jim budku opět doplním o nové kusy trouchnivého dřeva, na přelomu ledna a února následuje další snůška, tentokrát dvou, výjimečně tří vajíček, odchována jsou obvykle všechna vylíhlá mláďata. Po odebrání druhých mláďat budku ještě ponechávám, někdy zahnízdí i potřetí. Nikdy nebylo mým cílem nechat pár hnízdit třikrát, ale po odebrání budky po druhých mladých obvykle následovala ještě třetí snůška dvou vajec z bidla na zem. Teplota v hnízdní místnosti se pohybovala kolem 20 °C při vlhkosti asi 60 %, přisvěcuji od 6 do 22 hodin, v místnosti se ještě nachází okno o velikosti 120×90 cm. Oplozenost snesených vajec je asi 90 %. Během těchto úspěšných hnízdních let jsem jednou provedl razantnější úpravy v odchovné místnosti, ale změna se neprojevila na odchovech konžáků ani na odchovech papoušků senegalských, kteří byli umístěni ve stejné místnosti.
Krmení
Mimo období hnízdění jsem krmil suchou směsí zrnin pro africké papoušky, jablkem a mrkví, od srpna jsem přidával čerstvé jeřabiny, plody aronie (nesprávně černé jeřabiny), plody hlohu, mléčnou kukuřici a nedozrálou slunečnici. Po přemístění do odchovny byla podávána směs zrnin máčená a klíčená, posypána suchou vaječnou směsí, drcenými vaječnými skořápkami, kopřivovou moučkou, občas jsem ještě přidal nahrubo nasekané natvrdo uvařené vejce. Do vody jsem před snůškou a taktéž během krmení mláďat přidával Promotor L a sirup Calcium chloratum (2,5 ml na 1 litr napájecí vody).
Výjimečný pár
S tímto stereotypem, při dodržení vhodného krmení během hnízdění hnízdil tento výjimečný pár papoušků konžských až do roku 2010. Je rovněž velice zajímavé, že při odchovech byla některá mláďata modřejší, jiná žlutější, ale nemělo to žádnou vazbu na pohlaví a během prvního přepeřování se tento rozdíl ztratil. Jedno mladé odchované v roce 2009 jsem u rodičů ponechal a odebral zbývající dvě a toto jediné mládě rodiče vytáhli sami až na bidlo. Do roku 2010 jsem od tohoto velmi plodného páru odchoval více než třicet mláďat. K ručnímu dokrmování jsem střídavě u jednotlivých hnízd používal dokrmovací kaše zn. NutriBird, Kaytee a Harrison´s, při použití rozdílných krmných směsí byl i vývoj mladých odlišný, ale v době odstavu byli mladí váhově vyrovnaní bez ohledu na použitou značku.
Nový samec
V roce 2010 jsem dokončil prostornější kombinované voliéry o délce záletu 3 m a výletu 4 m, ale po přemístění svého chovného páru do nového objektu jsem vzápětí přišel o samce, který se zabil nárazem do luxferového okna. Začal jsem tedy hledat ke své chovné samičce vhodného samce, sehnal jsem zaručeného tříletého samečka. Pro klid duše jsem nechal udělat testy DNA a očekával jsem, jak se nově sestavený pár bude chovat. K mému velkému překvapení můj nový a hlavně jistý „samec“ snesl v lednu 2011 dvě vejce, na kterých poctivě seděl, zatímco stará samice klidně přebývala na budce a snůšku neměla. Začalo tedy nové hledání staršího samce, nakonec jsem vzal zavděk čtyřletým samečkem, který měl ale vykřivenou spodní část zobáku, která mu tudíž permanentně přerůstala a kterou bylo nutno vždy po čtyřech měsících upravovat zastřižením. Koncem března 2012 pár vytvořený z tohoto samce a mladší z mých dvou samic vyprodukoval další dvě, opět čistá vejce. V půli května toho samého roku mi tento samec znenadání uhynul. Zklamán z chovu mého, do té doby nejplodnějšího druhu papoušků, jsem chovnou samici přenechal jinému chovateli a k samičce původně zakoupené jako samce jsem přidal jednoho ze svých odchovaných samečků z roku 2009 (krotký, ručně dokrmený odchov od mého původního dovozového páru). Tento nově složený pár spolu od počátku velmi dobře harmonizoval, jen samička, o pár roků starší, byla v tomto svazku dominantní.
Další odchovy
K mému překvapení i velké radosti jsem koncem listopadu pozoroval páření a v půlce prosince 2012 bylo sneseno první ze dvou (jak jinak?) vajíček. Budku jsem měl umístěnou na stěně v polovině voliéry, kontroly jsem proto prováděl minimálně. 12. ledna se vylíhlo jedno mládě, druhé vejce bylo neoplozeno. Samec se svědomitě staral, krmivo se doslova ztrácelo z misek. Ve dvaceti dnech stáří mláděte jsem ho okroužkoval kroužkem o velikosti 8 mm a odebral od rodičů k ručnímu odchovu. V půlce února jsem opět pozoroval páření, které na rozdíl od předchozího bylo doprovázeno celkem silnými hlasovými projevy. Začátkem března 2013 samice seděla na další snůšce opět dvou vajec, která však někdy v době sezení beze stopy zmizela.
Odebrané mládě z prvního hnízdění nově složeného páru jsem dokrmoval směsí pro ruční odchov značky Psittacus, do třiceti dnů jsem použil k dokrmování Neonatal formuli, pokračoval jsem Energy Hand – Feeding Formulí.
Na závěr bych zdůraznil, že k úspěšnému odchovu těchto papoušků potřebujete dávku štěstí. K sestavování chovných párů se u papoušků konžských pravděpodobně nemusíme obávat použít ručně dokrmené jedince.
