Cesta za satyrem Blythovým
Populace v Evropě
V chovech mimo svou domovinu byl vždy velmi vzácně chovaným druhem. Pro představu, v Evropě v roce 1995 bylo evidováno u 23 chovatelů celkem 52 jedinců, o 9 let později již u 8 chovatelů pouze 21 jedinců a v současnosti u 2 chovatelů posledních 9 kusů. Celá populace pocházela z několika ptáků, jejich blízká příbuznost a zároveň roztříštěnost populace mezi mnoha chovateli vedly k velmi málo početným odchovům. Jelikož import z jeho domoviny není možný, tento druh během několika málo příštích let v Evropě zcela vymizí. Proto jsem byl velmi potěšen, když se mému příteli Jiřímu Mrnkovi podařilo přes jeho přátele ve WPA domluvit návštěvu u nizozemského chovatele, který chová poslední skupinu 7 kusů těchto vzácných satyrů. Jedná se o 5 kohoutů a 2 slípky, bohužel starší ze slípek již nesnáší vejce a začíná se přebarvovat do šatu kohouta. Druhá je sice mladá, ale téměř slepá, takže naděje na odchov je skoro nulová.
Na návštěvě
Byla domluvena návštěva a naše tříčlenná skupinka se v pátek ráno ve 2 hodiny vydala na cestu. 900 km uběhlo jako voda a my stáli natěšení před domem nizozemského chovatele. Popisovat dojmy je velmi těžké, jelikož jich bylo příliš mnoho a písemnou formou jsou takřka nesdělitelné. Velmi vstřícný chovatel nás provedl po svém chovném zařízení a umožnil nám pokochat se krásou jak svých chovanců, tak nádherně koncipovaných voliér. Jeho chovné zařízení čítá několik voliér velikosti okolo 300 m2 a mnoho dalších o rozměrech 2×10 m; ty poskytují domov velmi vzácným druhům jak hrabavých, tak hmyzožravých ptáků. Měli jsme možnost spatřit sojky středoamerické (Calocitta formosa), velmi pěknou kolekci několika druhů sojkovců, z hrabavých zmíním několik párů bažanta arguse (Argusianus argus), dva páry velmi vzácného bažanta červenolícího bornejského (Lophura erythrophthalma pyronota) a několik párů satyrů Cabotových (Tragopan caboti). Díky překladu přítele Jiřího jsme se dozvěděli i mnoho velmi zajímavých informací.
Satyr Blythův
Nyní trochu přiblížím satyra Blythova, jenž byl primárním důvodem naší cesty. Tento satyr patří mezi druhy ohrožené vyhynutím. V Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN je veden jako Vulnerable – Ohrožený a zapsán v CITES I, příloha A. – satyr Blythův (Tragopan blythii), anglicky Blyth's Tragopan, německy Blyth–Tragopan. Jsou známy dva poddruhy tohoto bažanta, a to Tragopan blythii blythii a ještě vzácnější Tragopan blythii molesworthi, který obývá pouze východ Bhútánu.
Výskyt
Bhútán, Nagaland, Manipur, severovýchod Indie až po severozápadní Jün–nan v Číně.
Velikost
kohout: délka 65–70 cm
váha 1 800–2 200 g
slípka: délka 55–60 cm
váha 1 000–1 500 g
Popis
Kohout: Jako všichni satyrové má i Blyth holou kůži okolo očí a na tvářích je barva u tohoto druhu jasně žlutá. Tváře jsou lemovány peřím černé barvy, které se táhne i od zobáku po týl. Krk je rezavě červený, hruď a břicho jsou šedomodré. Zbytek těla je červenohnědý s černohnědou kresbou a je posetý menšími bílými tečkami. Konec ocasu je černohnědý, nohy růžové. Jako všichni satyrové v době toku z kůže pod hrdlem vytváří jakýsi zářivě barevný „bryndáček“ a na obou stranách temene hlavy vztyčuje dva masité výrůstky připomínající rohy.
Slípka: Je podobná slepici obecného satyra, ale je zavalitější, barvou světlejší, více dohněda, okolo oka kůže žlutá, nohy šedohnědé.
Biologie
Obývá hustě zalesněné svahy s podrostem bambusu, kapradí a rododendronů v nadmořské výšce 2 000 až 3 000 m n. m. Díky odlesňování a lovu se jeho populace stává ostrůvkovitou a stále se snižuje. Hnízdí od března do května. Slípka do opuštěných hnízd na stromech po jiných ptácích klade 2 až 5 vajec, na kterých sedí 28 až 30 dnů. V zajetí byly zaznamenány případy, kdy při sezení na vejcích kohout slípku střídal, když se šla vyprázdnit a nakrmit.
Potrava
Potrava dospělých je skoro výlučně vegetariánská, skládá se z různých listů, semen, plodů, ovoce, pupenů a v menší míře z hmyzu a bezobratlých.
U dalších chovatelů, dovoz
Svou cestu za satyrem Blythovým jsme spojili s návštěvou ještě dalších několika chovatelů v Nizozemsku, Belgii a Německu. Kromě prohlídek kolekcí různých druhů především hrabavých ptáků jsme měli u jednoho belgického chovatele možnost vidět i jeho raritní chov bažanta krvavého (Ithaginis cruentus tibetanus), jehož jeden pár je v držení i jednoho z českých chovatelů. Dále jsme byli seznámeni s problematikou umělé inseminace ptáků. Toto bylo spojeno s praktickou ukázkou umělé inseminace, stimulace s odebíráním, uchovávání a posuzování spermatu.
Cestu jsme též využili k dovozu několika kusů bažanta Edwardsova (Lophura edwardsi) a bažanta vietnamského (Lophura hatinhensis) z Belgie a Německa. Jedná se o ptáky zapsané v mezinárodní plemenné knize. Tito ptáci budou využiti v rámci záchranného projektu, na kterém naše World Pheasant Association Czech Republic and Slovakia spolupracuje s ostatními WPA na posílení naší stávající populace těchto druhů. Tento projekt se týká těchto dvou druhů bažantů, kteří jsou v přírodě již velmi pravděpodobně vyhubeni. A naší snahou bude v následujících letech zajištění čistokrevné populace v zajetí a následné reintrodukce zpět do přírody Vietnamu, země jejich původu. Pokud by měl někdo zájem se tohoto projektu zúčastnit, získat o něm podrobné informace nebo přispět jakoukoli formou na jeho zajištění, může kontaktovat koordinátora tohoto projektu, kterým je v naší zemi Ing. Jiří Mrnka (e-mail: j.mrnka@wpacz-sk.com; mob.: +420 721 539 810), nebo navštívit náš web www.wpacz-sk.com v rubrice Projekty.
