Úvod
„Účelem zákona je zajištění řádného výkonu znalecké a tlumočnické činnosti v řízení před státními orgány a orgány, na které přešly úkoly státních orgánů, jakož i znalecké a tlumočnické činnosti prováděné v souvislosti s právními úkony občanů nebo organizací.“ Pro výkon této vysoce odborné činnosti jsou znalci jmenováni buď ministrem spravedlnosti, nebo předsedou krajského soudu. Tito znalci pro jednotlivé obory činností musí být zapsaní v seznamu znalců ministerstva a krajských soudů. Výkon znalecké činnosti není limitován pro vymezenou územní oblast, ale znalec může působit kdekoliv na území ČR. Jmenování znalců se řídí přesnými zákonnými podmínkami, které musí kandidát na jmenování splňovat:
— státní občanství ČR,
— potřebné znalosti a zkušenosti z oboru, v němž má znalec působit, a především kdo absolvoval výuku pro znaleckou činnost,
— má takové osobní znalosti, které dávají předpoklad pro jmenování,
— se jmenováním souhlasí, ve smyslu § 4 zákona o znalcích.
Ke jmenování znalce dochází na základě výběru mezi osobami, které splňují podmínky pro jmenování. Jmenování není nárokové.
Znalec je povinen vykonávat svou činnost osobně. Jestliže si to vyžaduje povaha věci, je oprávněn přibrat si konzultanta k posouzení zvláštních dílčích otázek. Tato okolnost se musí uvést do znaleckého posudku. Znalec nesmí podat znalecký posudek či závěr v případě, kdy jsou pochybnosti o jeho podjatosti ve smyslu § 10 zákona o znalcích.
Soudní znalec má při své činnosti i svoje práva a povinnosti.
Základní práva:
— možnost nahlížet do spisu v rámci řízení,
— požádat o pomoc orgány státní správy při výkonu své činnosti,
— využít zařízení a nástrojů při znalecké činnosti,
— požadovat odměnu za vykonanou znaleckou činnost.
Základní povinnosti:
— provádět znaleckou činnost ve smyslu zákona,
— vykonat znaleckou činnost v případě uložení této soudem,
— zpracovat znalecký posudek v souladu se zákonem,
— využít svých vysoce odborných znalostí v rámci činnosti znalce,
— dodržovat morální kredit při znalecké činnosti.
Uvedené povinnosti a práva znalce nejsou v žádném případě dogmatem každého znalce, ale vytváří určitý koridor, v němž by se měla odehrávat znalecká činnost.
Znalecký posudek
Znalecký posudek má své zákonité náležitosti, které se řídí zákonem o znalcích a zejména prováděcí vyhláškou ministerstva spravedlnosti. Je to výsledná syntéza činnosti znalce v oboru pracujícího a tvořícího odborný názor potřebný pro výkon rozhodnutí státního orgánu, zejména soudu.
Zákonné náležitosti znaleckého posudku
A / úvod posudku:
V úvodu posudku je popsán způsob zadání zpracování posudku státním orgánem či soukromou osobou. Obvykle zde bývá popsána i použitá metoda zkoumání či posuzování zkoumané věci nebo náležitosti.
B / nález posudku:
V této části posudku je popsán, zpracován stav zkoumané, znalcem posuzované věci či problematiky. Jsou zde obsažena základní opatření uložená státním orgánem či otázky, na které má znalec odpovědět.
C / posudek:
V této nejvýznamnější části znaleckého posudku jsou zpracovány výsledky, měření či odpovědi provedené stanoveným znalcem. Znalec by měl popis výsledků provést tak, aby byl posudek srozumitelný pro osoby méně fundované v dané oblasti. Měl by zároveň důsledně a srozumitelně uvést metody či metodiku využitou při znaleckém zkoumání a určování.
Metody stanovení měření a závěrů by měly vycházet z obecně platných poznatků a výsledků vědeckého bádání.
Závěrečné výsledky posudku by měly být ohodnoceny i z hlediska přesnosti a možnosti případné odchylky, nebo by výsledek měl být označen jako odhad.
D / znalecká doložka:
Tato část znaleckého posudku je povinná ze zákona a obsahuje údaje o tom, u jakého orgánu je jmenovaný znalec zapsán do seznamu a v jakém oboru byl jmenován. Dále uvádí číslo položky, pod kterou je posudek zapsán ve znaleckém deníku znalce.
Znalecký posudek, pokud má více než jednu stranu, musí být svázán a toto svázání zapečetěno. Musí být dále opatřen otiskem znalecké pečeti (razítkem), na které je uvedeno jméno znalce, obor jmenování a státní znak.
Obory soudního znalectví v kynologii
Pro každý obor je vytvořena struktura odborností s konkrétní uvedenou specializací. Pro kynologii jsou to obvykle tyto obory s následujícími specializacemi:
Obor sport se specializací v kynologii, třeba chov a výcvik služebních a pracovních plemen psů. Nebo obor zemědělství se specializací v kynologii, například chov loveckých plemen psů.
Stěžejním oborem v soudním znalectví bývá sport se specializací v kynologii. V tomto oboru je znalec oprávněn podávat znalecké posudky v kynologii k následujícím oblastem:
— vyhodnocení exteriéru psa určeného plemene,
— přezkoušení pracovní, služební či lovecké upotřebitelnosti psa,
— určení dodržování chovných podmínek pro jednotlivá plemena psů,
— vyhodnocení metodiky výchovy a výcviku psa,
— posouzení principů výživy, techniky krmení a ustájení psa,
— vyhodnocení etologie chování psa.
Dalším oborem soudního znalectví v kynologii je ekonomika se specializací ceny a odhady v kynologii. Tento obor jmenování už není tak nepřehledný a již z názvu specializace je celkem jasné, o jaké činnosti v kynologii půjde. Jedná se o:
— stanovení ceny psa daného plemene,
— stanovení či odhad ceny chovatelské stanice,
— vyhodnocení rentability chovu,
— posouzení vynaložených nákladů v jednotlivých oblastech kynologie.
(Pokračování příště)