Přechod z horkého léta v sychravý podzim je často provázen smrkáním a plným nosem. U lidí. Ale u koní je to také kritické období, kdy jim často začne téct z nosu. Proč k tomu dochází, co s tím a hlavně jak těmto nepříjemnostem předejít? Zejména je třeba pamatovat, že z nosu může koním téct i něco jiného než „nudle z rýmy“! A že to může být známka velmi nepříjemného až nebezpečného problému!
Pokud se podíváte zdravému koni na nozdry, měly by být:
— jasně ohraničené (čili bez otoku),
— stejně velké,
— suché,
— čisté,
— bez oděrek, olysalých míst a jiných kožních změn.
Odchylky od tohoto stavu ukazují, že se v koni něco děje. Nemusí být nutně nemocný, může „jen“ řešit působení méně vhodných vnějších podmínek (například prašnost jízdárny). Velkým pomocníkem v posuzování zdraví koně je především ona „suchost“ a „čistota“ nozder; jinými slovy, zda koni z nosu něco neteče. Podle toho, jak případný výtok vypadá, se dá usoudit na poměrně dost různých a různě závažných problémů. Většinou je úkolem přivolaného veterináře, aby je rozpoznal a dále vyšetřil, ale i laik může na svůj první pohled hodně poznat – a podle charakteru výtoku se rozhodnout, zda veterináře vůbec bude zvát.
Pro posouzení výtoku z nosu se díváme na několik věcí: jak výtok vypadá, jak je velký, kdy se objevuje.
Charakter výtoku velmi často naznačí, co a odkud vlastně koni z nosu teče. Proto se sleduje, zda:
— teče z jedné nozdry, nebo z obou,
— je výtok vodnatý, lepkavý, táhlý, kašovitý, či s kousky pevnější hmoty,
— je průhledný, zakalený, bílý, či jinak barevný (nažloutlý, nazelenalý, růžový, červený - krvavý),
— zapáchá, nebo je bez zápachu.
Bez ohledu na charakter výtoku je důležité znát i množství:
— může se jednat jen o nozdry vlhké či ulepené, zašpiněné,
— může se jednat o příležitostné nebo stálé odkapávání,
— nebo může z nosu téct pramínek různé síly (od tenké stružky až po skutečný proud).
Samozřejmě koni nemusí z nosu téct stále – a většinou ani stále neteče. Můžete sledovat, že se výtok objeví nebo zvýší:
— při změně polohy hlavy (většinou sklonění),
— během zátěže nebo po ní,
— v závislosti na pobytu v určitém prostředí (například jezdecká hala),
— během krmení či pití nebo po nich (často souvisí s polykáním).
Obecně platí, že čím je výtok vodnatější a je ho méně, tím méně je závažný. Vytéká-li z nosu v hojném množství hnis, krev, krmivo nebo jiné kousky tkání, bude se pravděpodobně jednat o vážný stav.
Podívejme se na několik nejčastějších příkladů různých výtoků:
Vodnatý a průhledný výtok (serózní) značí zvýšenou aktivitu sliznic dýchacích cest, popřípadě nosní dutiny. V malém množství (tedy na „zamokření nozder“) se objevuje po práci či jakémkoli jiném intenzivním dýchání, v chladném počasí se k tomu mohou přidružit i kondenzované vodní páry, které se na nozdrách „usadily“. Mokré nozdry jsou i projevem „mokrých očí“, protože slzy z nich odtékají slzným kanálkem do nosu. Dochází k tomu například opět při práci, ve větru, ale i při zánětu spojivek. Podobně jako když člověk pláče a následkem toho smrká …
Pokud je však vodnatý výtok ve větším množství, může být známkou podráždění sliznice, obvykle alergického charakteru.
Řídký a lehce zakalený výtok, ať už skoro vodnatý, nebo lepkavý (mucinózní neboli hlenovitý), říká, že v sobě už obsahuje hlen. Sliznice byly podrážděny a hlenové žlázky v nich se začaly „bránit“ tím, že tvoří více hlenu. Může to znamenat, že kůň dýchá něco, co není úplně v pořádku, například ho dráždí škodlivé plyny (kouř, čpavek …) či prach nebo naopak přílišná vlhkost. Je to varování, že může onemocnět. Podobně vypadají i příznaky časného stadia virového zánětu dýchacích cest, například chřipky. Výtok lze vidět v obou nozdrách a je tam stále (virová infekce) nebo po pobytu v dráždivém prostředí.
Lepkavý, táhlý až hustý a zakalený až šedý (špinavý) výtok poukazuje na to, že sliznice byly podrážděny hodně a převažuje zde hlen, někdy smíchaný s prachem a dalšími nečistotami. Opět se jedná o dráždění buď nekvalitním vzduchem, nebo infekcemi, především virovými. Někdy takový výtok vidíme v nozdrách neustále, jindy ho může kůň vykašlávat. V tomto případě už se většinou nejedná pouze o problém nosní dutiny, ale i hlubších dýchacích cest a zde je vhodné volat na pomoc veterináře.
Výtok hustější až kašovitý, bílý nebo lehce nažloutlý / namodralý, popřípadě s bělavými vločkami je výtok hnisavý (purulentní), tedy obsahující hnis. Většinou teče bez ohledu na práci a prostředí koně z obou nozder a poukazuje na přítomnost bakteriální infekce, která buď nastupuje sama o sobě (například hříběcí), nebo navazuje na infekci virovou. Často se tak stává, že se řídký průhledný výtok za pár dní mění v hnisavý, když kůň trpí například chřipkou a nedošlo včas k léčbě. V těchto případech ale bude postižený kůň mít i jiné příznaky onemocnění, například otupělost, nechutenství, kašel, horečku, zhoršené dýchání či zvětšené mízní uzliny. Pokud se takový výtok objevuje především při polykání, může být problém se vzdušným vakem. Opět se jedná o stav, kdy je třeba volat veterináře.
Výtok hustý, špinavě bílý nebo nazelenalý, vytékající jen z jedné nozdry a většinou páchnoucí znamená hnisavé až hnilobné procesy. U koní obvykle provází hnisavý až hnilobný zánět vedlejších nosních dutin. Vidíme ho z té nozdry, na které straně jsou postižené vedlejší nosní dutiny. Příčinou tohoto onemocnění jsou u dospělých koní ve vážné většině zanícené či jinak poškozené kořeny horních stoliček, které zasahují do čelistní dutiny a přenesou do ní zánět a infekci. V takovém případě se výtok zvýrazní při sklonění hlavy. Problémy se stoličkami se mohou projevit i zduřením příslušných mízních uzlin či zhoršeným příjmem potravy, ale pravidlo to není – postižení koně mohou jinak vypadat zcela zdravě. Je tu nutné volat veterináře, aby provedl důkladné vyšetření, včetně rentgenu hlavy.
Výtok obsahuje různé chuchvalce či povlaky obvykle při velmi těžkém zánětu dýchacích cest s porušením sliznice. Tyto stavy jsou sice vzácné, ale zato nesmírně nebezpečné.
Pokud koni z nosu vytéká krmivo, jde vždy o vážnou věc. U zcela malých hříbat to může být mléko při sání, pokud mají rozštěp patra.
Později se nosem ven dostává potrava například při ucpání jícnu. Nebezpečné je zde především bobtnající krmivo, například nedostatečně namočené řepné řízky nebo některé granule, popřípadě jiné jádro, které kůň sežere hltavě. Než toto krmivo projde do žaludku, nabobtná či uvázne v jícnu a uzavře místo před vstupem do žaludku, které je nejužší. Kůň často žere dále a postupně se mu ucpává celý jícen. Protože nemůže polykat ani sliny, ty se mu dostanou (i s kousky potravy) nosohltanem do dutiny nosní a z ní vytékají ven. Někteří koně mají jícen poškozený, dochází k jeho zúžení či křečovitému stažení, což se projevuje stejně. Tento stav je velmi nebezpečný, protože kůň může potravu vdechnout, následkem čehož se vyvine těžký až smrtelný zápal plic. Dalším velmi tragickým následkem je odumření části jícnu, kterou obvykle již také nelze zachránit.
Některým koním může při pití vytékat nosem část vody. Může to být jedním z příznaků poškození měkkého patra a/nebo nosohltanu.
Z nosu může vytékat i růžový či červený až černý výtok, což většinou znamená, že obsahuje krev. Pokud krev vytéká z jedné nozdry, může se jednat o poranění v nosní dutině (větvička, upadnutí, ale i nosojícnová sonda či endoskop při vyšetřování koně) nebo o různé polypy či nádory nosního průchodu. Někdy se řine tmavší a nezpěněná krev z obou nozder; zde je třeba myslet na nezhoubný novotvar v oblasti čichové kosti zvaný etmoidální hematom. Jedná se o prasknutí cévní výdutě, a přestože to často vypadá dramaticky, kůň nevykrvácí. Závažnější mohou být větší zranění v oblasti hlavy a přední části krku, ke kterým došlo například při úrazu (kopnutí, naražení do předmětu, havárie apod.).
Asi nejčastěji lze vidět mírné krvácení (tenký pramínek či kapky), které se objeví především během zátěže nebo po ní. Obvykle teče krev z průdušnice či plic a je známkou jejich zánětu. Jedná se o vzácný průvodní jev takzvané dušnosti, správně RAO (obstrukce dýchacích cest), což je alergie na spory plísní v seně vyvolaná dlouhodobým působením nekvalitního stájového vzduchu na citlivé dýchací cesty koně. Pokud krev vytéká při namáhavé zátěži, může se jednat o EIPH (zátěží vyvolané krvácení z plic). K němu dochází následkem popraskání drobných krevních cév v plicích a plicních sklípků, které se objevuje, když kůň podává maximální výkony (především dostihy). U tohoto onemocnění však nemusíme krev v nozdrách vůbec zpozorovat, může vytékat „jen“ narůžovělý serózní výtok. Kůň pak mívá spíše dechové problémy a kašle.
Pokud kůň krev spíš vyfrkne (a bývá často potřísněný celý box), může to být známka mykózy (plísňová infekce) či jiného těžkého onemocnění vzdušného vaku. Jedná se o velmi nebezpečnou situaci, kdy může dojít až k vykrvácení koně.
• Vodnatý, průhledný výtok v menším množství není nutné řešit, možná sledovat, včetně celkového stavu koně.
• Pokud je výtok vazký, zakalený, hnisavý, zapáchající nebo ve velkém množství, ihned změříme dechovou a tepovou frekvenci a teplotu, hledáme jiné příznaky onemocnění (nechutenství, kašel, apatii, zduření v oblasti vzdušných vaků, horší dýchání apod.). Pokud jsou tyto hodnoty v pořádku, koně necháme v klidu (venkovní box nebo menší výběh, bezprašné prostředí) a prohlídneme ho opět další den. Pokud jsou však zvýšené, zavoláme veterináře.
• Pokud vytéká krmivo, je nutné ihned zavolat veterináře. Koně mezitím vyvážeme s hlavou dole, abychom omezili nebezpečí vdechnutí potravy či slin, a zkusíme masírovat levou dolní část jeho krku, kde se nachází jícen, směrem k hrudníku, tedy do žaludku. Mnohdy to pomůže rozehnat křeč jícnu, posune to krmení správnou cestou a odežene nebezpečí vdechnutí. Myslete ale na to, že sušené řepné řízky a podobná krmiva je nutné pořádně a včas namočit, než se koni podají. Pokud máte nové granule či jiné krmivo, je dobré je na zkoušku přelít trochou vody a zjistit, jestli náhodou nezvětšily svůj objem! Dále je vhodné zabránit koni, aby jádro hltal, a to nejlépe tím, že bude mít k dispozici seno, popřípadě se mu do jádra přimíchá řezanka. Jádro lze také vysypat do trávy, což zpomalí jeho příjem.
• Při krvácení z nosu koně vždy uvedeme do klidu a dáme na klidné místo (box). Pokud je krvácení slabé, můžeme omýt nozdry a sledovat, zda se nezastaví. Poté je dobré mít koně na čerstvém vzduchu, namáčet mu seno a konzultovat vše s veterinářem. Pokud je krvácení silné nebo se nezastaví ani po delší době, je potřeba hned zavolat veterináře, ideálně kdyby měl s sebou endoskop a mohl se tak pokusit o vypátrání místa, odkud krev teče. Podle toho se bude moct navrhnout léčba problému.
Pamatujte však, že nejlepší prevencí těchto problémů je obvykle dostatek čerstvého vzduchu, tedy co nejdelší pobyt koně venku, dále pravidelné očkování koní proti chřipce, udržování stáje v čistotě a její dobré větrání, zkrmování pouze kvalitního sena bez známek zaplísnění a udržování koně v dobré fyzické kondici.