V prodejnách zdravé výživy jsou ke koupi některé výrobky humánní, které ale lze použít v chovech ptactva. O některých se zmíním alespoň ve stručnosti.
Směs sušených bylin - např dětský čaj - vhodný doplněk do vaječné míchanice drcený.
Směs sušené zeleniny - kořenové nebo listové, drcené do vaječné míchanice.
Rýže a kroupy, stačí nabobtnalé, do vaječné míchanice, nebo i samostatně, pokud je ptáci vezmou. Neuškodí mírně osolené. Vhodné jsou též jáhly, pohanka, drcené lískové a vlašské ořechy.
Ovesné vločky lze použít samostatně, do zobů nebo v netučném tvarohu, který důkladně vymačkáme přes plátno.
Strouhaný tvrdý sýr - do vaječné míchanice i samostatně.
Sušené mléko - do zobů s přidáním několika kapek stolního oleje, jehož pomocí se mléko na zrnech zachytí.
Stolní olej - klíčkový, slunečnicový nebo řepkový, nakapou se na zrniny, na nich se potom zachytí práškové vitamínové přípravky.
Špek - je velmi dobře některým ptactvem přijímán /doporučuje se také uzený bůček/. Obojí se může podávat jen v malém množství. /Ptáci v každém věku - mají rádi trochu špeku.
Luštěniny - naklíčené berou ptáci rádi.
Kukuřičný šrot se používá na zahuštění vaječných směsí.
Pšeničné klíčky - ječný šrot, otruby ve směsi se strouhan-kou se používají na sušší míchanice. Zde však je nutno brát zřetel na to, že se jedná o složku, která při častém zkrmování způsobuje u ptáků ztučnění. Tyto doplňky budeme proto dávat jen občas.
Droždí pekařské - je v suchém stavu dobře drobivé, přidává se v malém množství do vaječné míchanice, alespoň 4x v průběhu chovné sezóny, což není na škodu. Pivní kvasnice tekuté nejsou vhodné, protože hodně pění.
Kuchyňská sůl - se dává občas ve velmi malém množství do vaječné míchanice.
Určitě by se našlo ještě více doplňků racionální výživy, které by bylo možno použít v chovech ptáků. Uvádím jen hrubý seznam doplňků, které jsem ve svém chovu prakticky vyzkoušel a nezjistil žádné škodlivé následky.
Nepochybně by bylo vhodné zmínit se o používání různých vod ať minerálních či stolních. Na trhu je spousta těchto vod s bohatým obsahem různých složek. Z minerálních vod, které jsou s „bublinkami“ i bez nich , to je řada vod karlovarských a jiných s popisem složení, často velmi podobným, jen někdy rozdílných /Náchod, Teplice, Karlovy Vary, Hanácká kyselka atd./.
U perlivých /“bublinkových“/ vod se musí zvětráním odtranit kysličník uhličitý, jen tehdy je můžeme použít k napájení ptáků. U neperlivých vod /např. Dobrá voda/ není odkysličování nutné. Vody jsou velmi kvalitní, cenově dostupné pro chovatele.
Tyto vody můžeme mísit s vitamínovými doplňky běžnými a netradičními, s „pečivem“, např s lázeňskými oplatkami, které má ptactvo až neuvěřitelně rádo a dává jim přednost před piškoty. Dále to jsou různé dietní suchary např. karlovarské, které se dají dobře strouhat do vaječných míchanic. Zde není třeba mít obavu, že to bude mít vliv na tloustnutí ptactva. V současné době je v tomto sortimentu veliký výběr.
Doplňky živočišného původu jsou celkem ověřeny, jedná se např. o špek, vařená játra i hovězí, hovězí srdíčko jemně nastrouhané, tuk /lůj/, sušené dafnie pro akvarijní rybičky, garnáti /Gammarus/ a jiná krmiva pro akvaristy. Živočišná krmiva nesmějí být předávkována a při použití musí být vždy čerstvá.
Veškeré uvedené vitamínové doplňky pro potřebu lidí lze poměrně dobře využít v chovu ptactva. Musíme brát v úvahu, že tyto doplňky a léčiva bylo nutno vyzkoušet na živých tvorech než je bylo možno aplikovat u lidí. Dávkování je nutno zásadně stanovit tak, abychom ptactvu a jinému zvířectvu neublížili. Dříve tolik doplňků pro ptactvo nebylo a muselo se vystačit s Roboranem, Konvitem aj., často byly určeny pro drůbež ne pro ptactvo. Dnes už je na trhu velice bohatý výběr.
Svými příspěvky o netradičních doplňcích výživy nechci rozhodně nikomu radit, aby je používal, nejsou to žádné návody. Veškeré úpravy jsem si dělal v minulých dobách sám pro sebe, občas i nyní, bez problémů.
Pokud máme a můžeme využívat přírodní zdroje, je to to nejlepší, co můžeme ptactvu dát pro jeho zdraví a celý zdravý chov.
Bude-li kritika k těmto příspěvkům z řad chovatelů nebo odborníků, rád ji přijmu. Rád uvítám podobné zkušenosti chovatelů na stránkách zpravodaje FAUNA, pokud pracovníky redakce alespoň trochu zaujmou.