Stehlíci
Jako příklad může být uveden stehlík, který dokáže učarovat nejednomu ptačímu obdivovateli. Přestože můj chov je zaměřen z drtivé většiny na papoušky, jsem obdivovatelem jakéhokoliv ptactva a jediným kritériem pro to, abych začal obdivovat, je u mě snad jen to, že dotyčný tvor má křídla. Již odmalička jsem obdivoval neuvěřitelnou krásu stehlíků a tento ptačí druh mě velmi fascinoval. Dovolte mi tedy, abych následující řádky věnoval tomuto druhu a na pár otázek se zeptal velmi zapáleného chovatele stehlíků pana Senada Katany.
Jak jste se k chovu stehlíků dostal a jaká chovatelská průprava tomu předcházela? Byl to vždy váš sen, chovat tyto ptáky, nebo jste se k chovu dostal spíše souhrou náhod?
Prvního stehlíka jsem dostal, když mi bylo deset let, od té doby jsou součástí mého života. Pocházím z Bosny a Hercegoviny a v těchto končinách (nejvíc v chorvatské Dalmácii) je stehlík téměř národní pták. Kdysi se lovili a byli chováni hlavně kvůli svému krásnému zpěvu a ta tradice zůstala dodnes. Pravda je, že se tam vyskytují jiné poddruhy, které jsou na tom, co se týká zpěvu, mnohem lépe než poddruhy, které se vyskytují víc na sever. Říká se, že ono je to stejné jako s lidmi, čím více na jih, tím jsou veselejší, je zde více sluníčka, a tím pádem lepší nálada, a čím více na sever, tím méně slunečných dní a horší nálada. Zde jim tedy není tak do zpěvu. Je známo, že C. C. Major (Sibiř) je na tom nejhůř, ale je zajímavý díky své velikosti a krásným výrazným barvám. V Česku a ve větší části Evropy se vyskytuje C. C. Carduelis a ten je na tom o něco lépe. Co se zpěvu týká, nejlépe jsou na tom poddruhy C. C. Balcanica a C. C. Parva. Poddruhů je mnohem více, ale tyto dva jsou na tom podle mě coby „zpěváci“ nejlépe. V Dalmácii se každý rok pořádají soutěže ve zpěvu stehlíka, ale to je na delší vyprávění … I já chovám stehlíky převážně kvůli jejich zpěvu, i když jsem v poslední době začal chovat i mutace stehlíka v různě zbarvených variacích.
Chováte kromě stehlíků i další naše evropské druhy?
Moje srdce si získal stehlík a tak to zůstane asi navždy, a protože ptáky chovám více kvůli zpěvu, který je daný standardem a existujícími pravidly, jak mají zpívat, není možné mít ve stejné místnosti jiné druhy ptáků …
Co je na chovu těchto ptáků nejsložitější?
Já osobně si myslím, že na tom není nic složitého. Lidé z toho mají strach, ale je to jenom o něco málo složitější než chov kanárů. Říká se, že je to „divočina“ a že je není možné chovat v bytě, že by to chtělo voliéry atd. Ale je to jeden velký nesmysl! Já osobně chovám stehlíky v boxech velikosti 120×50×50 cm, ale vím o lidech, kterým se odchov povedl v klecích 50×50×30 cm. Záleží jenom na tom, jaký pár dáte dohromady. Já osobně je nechávám, ať si sami vyberou partnera, a pak to jde bez problému.
Jaké chovatelské zařízení je tedy podle vás úplně nejvhodnější?
Jak už jsem říkal, většina lidí, co znám tady v Česku, používá venkovní voliéry nebo venkovní boxy. Já praktikuji chov v bytě. Jeden z důvodů, proč tomu tak je, je ten, že si myslím, že je potřeba tyto ptáky domestikovat a ve voliérách to bohužel nepůjde. Vždycky zůstanou divocí. V Itálii, Belgii, Nizozemsku, Německu, Chorvatsku se takto chovají už více než dvacet či třicet let, a jsou tam proto na tom o hodně lépe a dál v chovu než chovatelé v Česku. Tady je stehlík chován většinou kvůli křížení s jinými druhy ptáků, což si myslím, že je velká škoda. Myslím si, že si stehlík zaslouží mnohem větší pozornost. Taková barevná variace a takový zpěv v evropské fauně podle mě neexistují. Samozřejmě je to jenom můj vlastní názor, který jiní se mnou nemusejí sdílet …
Jak krmíte stehlíky?
Existuje spousta firem, které prodávají různé směsi zrnin speciálně míchané pro evropskou faunu (stehlík, čížek …), a v Česku je několik lidí, kteří dováží tento druh zboží. Vedle těchto směsí jim každý den dávám zeleninu nebo ovoce, ale nejvíc se snažím jim natrhat různé druhy trav v průběhu celého roku, protože jim to pomáhá získat dávku přírodních vitaminů či proteinů. Na jaře hodně podávám jak květ, tak listí pampelišky, což je jedno z hlavních afrodiziak, která v ptácích probouzí náhon k páření, ale to je také na delší vyprávění. Třeba někdy jindy …
Co další nezbytné podmínky chovu?
Existují?
Hygiena je nejdůležitější! Hodně podléhají kokcidióze, a když už onemocní, musí se začít s léčbou. Na Západě se hodně používají různé léky jako prevence. Tady je známý lék ESB 3, na Západě jich je mnohem víc, ale u nás nejsou k dostání. Také se používá sulfadimidin. Tři dny se podává lék, pak dva dni odpočinek, potom se zase tři dni podává lék. Když se ukončí léčba, je potřeba podávat nějaký z dostupných vitaminů, protože ptáci jsou po lécích zesláblí a potřebují se z toho dostat. Hodně ptáků je možné tímto způsobem zachránit. Snad to někomu pomůže. Týká se to i jiných druhů. Další velmi důležitá věc při chovu v bytě je osvětlení. Ptáci potřebují sluníčko, a proto jsme nuceni nahradit ho umělým osvětlením. Vitamin D je pro ptáky velmi důležitý a sluneční paprsky nahrazujeme právě UV žárovkami.
Jak vypadá situace stehlíků v českých chovech?
Už jsem uváděl, že by si stehlíci zasloužili mnohem větší pozornost. Já jsem poznal jenom pár lidí, kteří je chovají. Byl bych velmi rád, kdybychom tímto způsobem pomohli k většímu zájmu u ostatních chovatelů.
Dá se stehlík chovat ve voliéře s jinými druhy?
Ano, dá, ale nemělo by těch párů být hodně a také by se měly vybrat nekonfliktní druhy ptáků.
Jsou stehlíci náchylní k nějakým konkrétním zdravotním komplikacím kromě kokcidií?
Ano, jsou ještě náchylní na průvan. Zima jim nevadí, ale průvan ano. Potom velmi snadno nastydnou a je tu problém …
Jak vypadá chovná sezona u stehlíků?
Já začínám už v lednu tím, že dávám několik samců a samiček do jednoho boxu a pak sleduji, jak se k sobě mají. Až se projeví vzájemné sympatie, dávám páry dohromady, poté každý do jiného boxu. Takto je nechávám až do jara. Po celou dobu je pomalu připravuji tak, že jim zvyšuji dávku jídla, která obsahuje více tuků (konopí, niger …), vařené vajíčko, vaječnou směs, hodně zeleniny, naklíčená semínka, což bude potom hlavní krmení pro mláďata. Je potřeba, aby na to byli rodiče zvyklí od začátku. Potom jim do klecí montuji hnízdečka a materiál na stavbu. Používám standardní směs, co používá asi většina chovatelů. Jak začne snůška, každé ráno vajíčka odebírám a nahrazuji umělými (plastovými). Po třetím vajíčku samce odděluji od samičky, ale tak, aby na něj mohla vidět. Občas se stává, že když na samce nevidí, zvedne se a už nechce sedět na vejcích a pak se musí začít znovu. Období reprodukce je velmi krátké, takže by se s časem nemělo plýtvat. Po pátém vajíčku vracím samičce její vlastní vejce, vyndám umělá a pak ji nechávám v klidu odsedět přibližně těch dvanáct dní. Po pátém dnu sezení na vejcích zkontroluji, jestli jsou vajíčka oplozená, a ta, která nejsou, odebírám. Jsou různé triky, jak zvýšit počet hnízdění v sezoně, ale to je opravdu na delší vyprávění. O tom všem a vůbec o chovu a zpěvu stehlíka by se dala napsat knížka. Třeba ji jednou napíšu, kdo ví …
Stehlíky máte nejspíš opravdu rád. Nelákají vás však i jiné ptačí druhy?
Vybral jsem si stehlíka a tak to asi zůstane navždy. Mám rád i jiné druhy, ale stehlík, to je prostě láska až za hrob.
Pokud byste měl možnost začít chov stehlíků znovu, co byste udělal jinak či co byste změnil? Máte nějaké doporučení pro chovatele, kteří se právě s těmito ptáky chystají začít?
Asi bych si přál vlastní dům s pozemkem, na kterém bych si postavil malý přístavný domek, který by byl jenom pro ptáky, k tomu profesionální zařízení a to by bylo asi tak všechno. Třeba se mi to jednou podaří …
Tímto chci panu Katanovi poděkovat za ozřejmění chovu stehlíků a přeji mu, aby se jeho sny co nejdříve proměnily v realitu.
